M̀ɛni-sâa Ƃó-ƃelai 8
8
Dí Mediɛŋ-ŋai kpéli-ŋai yée mɛi ɣâle
1Naa pôlu ma, Ifiraŋ kɔ-kuluƃa-ŋai dí Gidiɔŋ marê kɛ̀ dîyɛɛ m̀ai, “Lé ƃé kɛ̀ ífe kútoli ní a gɛ́ɛ kú kpɔ́ŋ yâ kú kɔ́ Mediɛŋ-ŋai pɔ́i? Í gɛ̀ tí a kúa lé mɛni ma?” M̀ɛnii ŋí è ŋwàna kpɔ́ dîa a ŋ̀ánaa díkɛ díŋuŋ su-woo sàa é pîlaŋ ma.
2Kɛ́lɛ è díwoo su tòo ǹyɛɛ, “M̀ɛnii káai a Ifiraŋ kɔ-kuluƃa-ŋai ká gɛ̀i, gɛ̂tɛi é tɛ́ɛ nyíi ma kwa ŋásuui su kɔ-kuluƃa-ŋai kú gɛ̀i. 3Ɣâla è wála-wala tɛ̀ɛ kápɔ́ ká Mediɛŋ Kaloŋ feerɛi Orɛɛ da Zɛɛ soŋ, ká dípaa. M̀ɛnii ká gɛ̀i, da fé tá wɔ́lɔ da kɛ́ ní.” Ifiraŋ kɔ-kuluƃa-ŋai kɛ́ɛ da m̀ɛnii ŋí mɛ́nii, dílii ŋáa è yèŋ.
4Gidiɔŋ da ŋɔkɔ-kuluƃa ŋuŋ saaƃai dí nâa pà Zɔdiŋ Ya-leei ma, dí díyeŋ. Dífii è kɛ̀ kpɛɛ̂i, kɛ́lɛ díkɛ̀ nɔ́ díkpɔara-ƃelai kpɛ̂i. 5Dí seriɛ́ɛ Sukɔi, Gidiɔŋ è mò naa sinaai dîa ǹyɛɛ, “Ka mii-sãa tɛɛ ŋákɔ-kuluƃa-ŋai pɔ́. Berei máŋ dífii a kpɛɛ̂i lai, fɛ̂ɛ nɔ́ kú Mediɛŋ Kaloŋ-ŋai, Zeƃa da Zamuna ni kpɛ́.”
6Kɛ́lɛ Sukɔ nua kpaya-kpayai dí Gidiɔŋ marê kɛ̀ dîyɛɛ m̀ai, “Ífe niî Zeƃa da Zamuna soŋ ní. Ya wɛ̂lii kú mii-sãa tɛ́ɛ íkɔ kuluƃa-ŋai pɔ́ lé mɛni ma?”
7Gidiɔŋ ǹyɛɛ dîai, “Káwoo káa a tɔ̃yâ. Ŋ̀elei Yâwɛɛ a pâi Zeƃa da Zamuna tɛɛ̂i la ḿbɔi, ŋa pâi kálôkwai a vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su ɣaleŋ kpɔmɔ.” 8Gidiɔŋ è lì Pɛnuɛ taai su é naa-ƃelai marê kɛ́ a gɛ́ɛ dí mii-sãa tɛɛ ŋɔkɔ-kuluƃa-ŋai pɔ́. Kɛ́lɛ ŋ̀óo tɔnɔi Sukɔ sinaai dí mò mai, ǹyaa nɔ́ ƃé Pɛnuɛ taai su-ƃelai dí mò ma. 9Gidiɔŋ è mò Pɛnuɛ taai su-ƃelai dîa ǹyɛɛ, “Kɔlɔi-pôno à lɛ̀ɛ ńyêei ŋá lène pôlu, ŋa pâi káyeŋkêŋ ŋí wôloi!”
10Zeƃa, Zamuna da díkɔ-kuluƃa-ŋai díkɛ̀ Kakɔ taai su. Vóloi kulâi-pere vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su nuu suui díkɔ-kuluƃa-ŋai dílɛ̀ɛ a núu wála puu káo lɔ́ɔlu (15,000). Mediɛŋ kɔ-kuluƃa-ŋai Eezuɛ kɔ-kuluƃa-ŋai dí dípàai díkɛ̀ a núu wála ŋuŋ tɔ̂nɔ pôlu buu feerɛ (120,000). 11Gidiɔŋ è tɛ̀ɛ a Nɔƃa da Zɔgbai perei nyíi kɛ̀ vɛ̃ɛ-kpâlaŋ tée ŋá vóloi kulâi-pere. È sèri Mediɛŋ kɔ-kuluƃa-ŋai díƃûui ma, é kɔ́ pɛ́lɛ dîa dítɛ̂i pere. 12Gɛ́ɛ tí, Midiɛŋ Kaloŋ feerɛi Zeƃa da Zamuna dí pù. Kɛ́lɛ Gidiɔŋ è lɛ̀ɛ kpɔ́ dí pôlu é lɛ́ɛ la zu é dí sóŋ. M̀ɛnii ŋí è gɛ̀ díkɔ-kuluƃa-ŋai kélee dí yao kpɔ́ a ŋ̀ánaa.
13Gɔ́i kpɛɛ Gidiɔŋ kɛ́ lène pôlu bɔ́-taai, è tɛ̀ɛ a Ɛrɛ Yee-ŋai loai pêre. 14È Sukɔ taai su nyaŋkpa tɔnɔ sòŋ é m̀ó mà a gɛ́ɛ é daai su nuu kpaya-kpayai láa tɛ́ɛ bɔ́. Ǹyaŋkpâi ŋí è daai su nuu kpaya-kpaya buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ káo lɔ́ɔlu mɛi feerɛi láa pɔ̃yɛ kɔlɔ ma é dɛɛ Gidiɔŋ pɔ́. 15Gidiɔŋ è pà Sukɔ sinaai pɔ́-naa ǹyɛɛ dîai, “Káfe m̀ó ní ḿâ a gɛ́ɛ mii-sɛŋ fé káyêei ŋákɔ-kuluƃa-ŋai mɛ̂ni ma, kpɛ́ni fêi, fé niî Zeƃa da Zamuna soŋ ní? Ŋaâ dísoŋ, dia ká ŋí.” 16Gidiɔŋ è ɣalêŋ-ŋa kùla vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su é dílokwa la. 17Gidiɔŋ è Pɛnuɛ taai su-ƃelai díyeŋkêŋ wôlo é naa sinaai páa.
18Naa kɛ́ɛ tíi, è Zeƃa da Zamuna marê kɛ̀ ǹyɛɛ dîai, “Ǹûai ká dípàa Tabɔi díkɛ pere è kɛ̀ léŋ?”
Dí ŋ̀óo su tòo dîyɛɛi, “Dí kɛ̀ nɔ́ yɛ̂ɛ yá. Díkelee dí kɛ̀ nɔ́ yɛ̂ɛ kâloŋ lonii.”
19Gidiɔŋ è díwoo su tòo ǹyɛɛ, “Dí kɛ̀ a ńêɣe-ni kpîŋ-kpiŋ. Kwa diai ni kúkaa lee-kaa tɔnɔ. Yâwɛɛ fé ḿɛi kàa, eêi kɛ̀ kâi wàla dípaa, ḿvêi pâi kápaâi.” 20È mò ǹóŋ-surɔŋ maa-ŋuŋ Zɛta ma ǹyɛɛ, “Dípaa.” Kɛ́lɛ vé pɔri ní dípaâi, kpɛ́ni fêi, è kɛ̀ a lôloŋ gɛ́ yào.
21Zeƃa da Zamuna dí mò Gidiɔŋ ma dîyɛɛi, “À kɛ̀ íkaa a kpakolo, kúpaa yá kpîŋ.” Nya ƃe Gidiɔŋ è dípàa. È dísoo-fáleŋ-ŋai kɔŋ maa-ɣiri sãai sîɣe.
22Gɔ́i kpɛɛ́ pôlu ma, Eezuɛ-ŋai dí m̀ó Gidiɔŋ ma dîyɛɛi, “Yá ƃé kúkùla yêei kɛ̀ Mediɛŋ-ŋai yêei. Kɛ́ a kúlɔii láa túɛ-nuu. Gâloŋ laai ŋí a pâi kɛ̂i naa ímɛni ma ka ílônii wɔ́lɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.”
23Kɛ́lɛ Gidiɔŋ è díwoo su tòo ǹyɛɛ, “Fé pâi kɛ̂i a kákâloŋ kpaa máŋ ńoŋ da. Yâwɛɛ nɔ́ ƃa kákâloŋ.” 24Ǹyɛɛ dîai, “Ŋ̀ólii-sãai kélee ká gùla Mediɛŋ kɔ-kuluƃa-ŋai da vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su-ƃelai wôlii ka dítɛɛ ḿbɔ.” (Ǹɔii ŋí su-sinaai da kâa gôo wolii-sãa tòo díwôlii.)
25Ǹûai dí ŋ̀óo su tòo dîyɛɛi, “Kwa pâi gɛ̂i tí a lii-nɛ̃ɛ pere.” Dí seɣe pɛ̂lɛ ǹɔii ma, ǹûai dí ŋ̀ôlii-sãai kélee pú ma. 26Gôo woli-sãai Gidiɔŋ è zɔlɔ ƃôi, è gélee pù gîe ma ŋɔwiyɛ kɛ́ ƃò a pãŋ buu náaŋ. É kúla ŋ̀ôlii sãai ŋí pôlu, dí pà máŋ a Mediɛŋ Kaloŋ-ŋai maa ɣiri sãai, díkɔŋ-ma kɔli-ŋai da zeɣe kpɔ̂lu mu tɛɣiɛɛi kɛ̀ dîai da gáraŋ-ŋai kɛ̀ dí soo-fáleŋ-ŋai kɔŋ mai. 27Gidiɔŋ è gôo woli-sãai ŋí sîɣe é ɣâla pɔkɔɔŋ kpɛtɛ la é dɔɔ bɔ́-taai Ofura, gɛ́ vɛ̀li. Eezuɛ-ŋai kélee dí dípôlu tɔ̀ɔ Ɣâla ma díkɛ ŋ̀âla-pɔkɔɔŋ ŋí fɛ̂li. M̀ɛnii ŋí è kɛ̀ a ƃáre nyíi Gidiɔŋ è dɛ̀ gbîŋ mɛni ma da suui su-ƃelai.
28Eezuɛ-ŋai dí Midiɛŋ-ŋai yée mɛi ɣâle a ŋ̀ele kûu-ŋai yée mu. Mediɛŋ-ŋai dífe ŋɔ́nɔ pɔri ní tɔɔ̂i kɛ̀ Eezuɛ-ŋai dîa. Eezuɛ lɔii è kɛ̀ lii sêe su a kóraŋ buu náaŋ Gidiɔŋ ŋɔtãi ma.
Gidiɔŋ è sàa
29Nya ƃe Gidiɔŋ è lène pôlu é lí é sée bɔ́-taai. 30Gidiɔŋ ǹônii-sinaai díkɛ̀ buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛi, kpɛ́ni fêi, nɛyâa támaa dí kɛ̀ ǹyêei. 31È ŋɔ́nɔ lóŋ surɔŋ tɔnɔ maa sɔlɔ ƃô ŋɔnɛnîi-loŋ dɔnɔ ma nyíi kɛ̀ Sɛkɛŋ taai sui. È ǹáa sèe a Abimelɛ. 32Zoasi ǹóŋ Gidiɔŋ è pɔ̀lɔ kpɔ́ a ŋánaa é lɛ́ɛ pâi saâi. È sàa dí ǹoo ǹâŋ Zoasi ƃolôŋ kɔlɛ dípɔ-taai Ofura. Gidiɔŋ è kɛ̀ a Abiezɛ suui su-nuui da.
33Gidiɔŋ kɛ́ɛ a saai, Eezuɛ-ŋai dí ŋɔ́nɔ dípôlu tɔ̀ɔ Ɣâla ma dí pɛ́lɛ Bêe Ɣalai fɛlîi. Dîɛ Bêe Ɣalai ƃé gáa a díɣâlai. 34Dí dípôlu tɔ̀ɔ Díɣâlai Yâwɛɛ ma nyíi díŋuŋ mâ ƃò díkpɔara-ƃelai yêei. 35É kúla nyíŋí pôlu, Eezuɛ-ŋai dífe ƃaa kɛ́-maa tɛ́ɛ ní Zerubee nyíi da kɛ̂ ma Gidiɔŋ ŋɔkáayɔɔ-ŋai pɔ́, berei máŋ è díŋuŋ ma ƃò lai.
Currently Selected:
M̀ɛni-sâa Ƃó-ƃelai 8: KWB
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2012 Bible Society in Liberia
