JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 40
40
ka̰a̰ tápə̄ yā deē
1Nə́ɓā rāā sōl̄ kə́ ngá̰ý tām̄ yā de gə̄ tə́ kógə̄ḿ kógə̄ḿ malang ō,
əndā njúkə́ kə́ ɔȳ dɔ ngán Adam gə̄ tə́ ō.
Əla gír i ndɔ̄ ń teēnəń kem kṵ́ṵ́də́ gə̄ tə́ ní,
bátə́ ndɔ̄ ń a télən̄ yā kaw̄ gogə́ gíŕ nán̄g ń i kṵ́ṵ de gə̄ malang tə́ ní.
2Nin̄ gírə̄n̄ yá̰á̰ ngándáńg dɔ yá̰á̰ ń ndi a ngóōn̄ ta kə sōlōó kekəre ní tə́.
Yá̰á̰ ní i ndɔ̄ koydə́. 3I yá̰á̰ kə́ kógə̄ḿ beē tām̄ yā de gə̄ tə́ malang: ḭḭ dɔ nge ndi dɔ kōr̄ kāgə̄ mbang kə́ to kɔsə go̰n tə́,
bátə́ ugə̄ń dɔ nge rɔ̄ tō ndoō kə́ to kum bū tə́,
4ḭḭ dɔ nge kṵṵ̄ kūbə̄ kə́ majə ngá̰ý kə́ kərē ning tə́ ō jākā mbang tə́ ō,
bátə́ ugə̄ń dɔ nge kṵṵ̄ kūbə̄ kəhɔ ndoō kə́ ndo̰ō̰ huyuyu tə́.
5Yá̰á̰ ń i wūn̄g kə́ ngá̰ý ō, kəndā naā nii ō, kem deē kə́ nujə sák sák ō, ka̰a̰ woy woy ō,
ɓōĺ yo ō, kəhɔ deē kem tə́ ō, kɔ̄l̄ naā ō ní, nin̄ malang gerə̄n̄.
Ba dan ń nin̄ ton̄ kə̄ nang tə́ yā kɔr̄ koō anī,
ɓīī kə́ ndɔ̄ɔ́ adə̄də́ sōl̄ kə́ rang tṵ ɓáý.
6Dan ń nin̄ ɔrə̄n̄ koō sḛ́ý beē oy anī,
nīī rāādə́ adə̄ a̰a̰n̄ tápə̄ tītə̄ kə́ kadaá tṵ ɓáý.
Yá̰a̰ gə̄ ń a̰a̰n̄ kem nīī tə́ ní, rāādə́ adə̄ ndin̄ kə sōlōó kekəre
tītə̄ áskar gə̄ kə́ a̰ȳn̄ naā ta rɔ̄ɔ̄ tə́ beē.
7Dan ń kum mbang kɔr̄də́ kɔ̄ɔ́ ɓəloó asə anī ndólə̄n̄.
Lo ń nuū tə́ ɓōĺ kə́ kanjə̄ kumən ń rāādə́ ní, ɔr kumdə́.
8Yá̰á̰ kə́ to yo a ngḛy yá̰a̰ malang kə́ ndi kə kumneé, adə̄ ḭḭ dɔ dā̰ tə́ bátə́ ugə̄ń dɔ deē tə́,
ba yā ngé rāā majaĺ gə̄ tɔȳ lo ń nuū nja sīrí.
9Yá̰á̰ ní i yo ō, mósə ō, kɔ̄l̄ naā ō, kaskar ō,
yá̰á̰ kə́ to kum kaȳ aĺ ō, ɓōō kə́ əsō ō, nujə lo ō, moy kə́ əsō lo tə́ ō.
10Nə́ɓā rāā yá̰a̰ gə̄ ń nuū malang i tām̄ yā ngé rāā yá̰a̰ kə gō kem ndigə yāneé aĺ gə̄ tə́ ō,
man̄ kaw̄ kə́ ngá̰ý taā lo i najə̄ yādə́ tə́ ō.
11Yá̰a̰ malang ń teē dɔ nang tə́ ní, a tél yā kaw̄ gogə́ dɔ nang tə́ ō,
yá̰a̰ malang ń teē maná ní, a tél yā kaw̄ gogə́ kum bā bo tə́ ō.
Ta tɔ̄l̄ ta yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ gə̄
12Kəla jī nang tə́ ō, yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ gə̄ ō ní, a gətóon̄ kɔ̄ɔ́ ndɔ̄ kə́rēý tə́.
Banī kəra dɔ ndū tə́ a to ngándáńg.
13Yá̰a̰ kənge yā ngé rāā yá̰a̰ gōtə́ aĺ gə̄ a iī kɔ̄ɔ́ sa̰a̰ tītə̄ man̄ dɔ mbal̄ beé ō,
a mān̄ kɔ̄ɔ́ tītə̄ man̄ kə́ ndang ngá̰ý dan ń mān̄ edə ngá̰ý ní beé ō.
14Nge kem ndaa a asə rāā rɔ̄nel̄,
banī ngé mbātə́ rāā yá̰á̰ ń ndū najə̄ əda ní gə̄ a gətóon̄ kɔ̄ɔ́ malang.
15Ngán gə̄ kə́ kem kojə yā ngé rāā yá̰a̰ kə gō kem ndigə yā Nə́ɓāá aĺ gə̄ a ojən̄ naā ngá̰ý alé.
De kə́ yḛr gə̄ ń nuū mbal̄ a ɔgə̄də́ kəla ngəradə́ nang tə́.
16Tə̄ɓā kə́ kadə bā kə́ rá tə́ gə̄gē,
a əjan̄ i kété no mu kə́ rang gə̄ tə́.
17Banī majə kə́ rāā kə deé to i tītə̄ ndɔr̄ kə́ ɓālāá kə́ sitə majə ngá̰ý beē ō,
yá̰á̰ ń deē adə̄ ngé ndoō gə̄ ní, dɔ deē a ndígə̄nal aĺ bátə́ ō.
Yá̰á̰ kə́ majə ō, nge kə́ majə tɔȳ madə̄ ō
18De kə́ kɔ́ɔ̄ rɔ̄n ō nge rāā kəla ō ní, ndin̄ majə.
Banī deē ń ənge yá̰á̰ kə́ gātən i ngá̰ý ní, rɔ̄n nelə̄n tɔȳ yādə́.
19Kojə ngán gə̄ ngá̰ý ō, kəndā ɓē ō, i yá̰á̰ kə́ to rī ɓār̄.
Banī dəyá̰ kə́ najə̄ gətóo dɔn tə́ ní, deē ndigən tɔȳ yá̰á̰ kə́ jōó gə̄ ń nuū.
20Kasə nduú ō, yá̰á̰ kə́ ɓār̄ gōsə̄ ō, i yá̰a̰ gə̄ kə́ adə̄n̄ deē rɔ̄nel̄.
Banī tár kum kedə̄ i yá̰á̰ kə́ tɔȳ yá̰á̰ kə́ jōó gə̄ ń nuū.
21Nal ō kənde ō ní, kōōdə́ ɓār̄ majə ngá̰ý,
banī ta deē nel̄ tɔȳ yá̰á̰ kə́ jōó gə̄ ń nuū.
22Yá̰á̰ kə́ to ro̰ ō yá̰á̰ kə́ majə ka̰ā̰ ngá̰ý ō ní,
kum deē gḛy i ka̰a̰ yá̰á̰ kə́ tītə̄ ń nuū gə̄.
Banī kum deē gḛy ka̰a̰ mbī kōō kə́ to mbōl̄ tɔȳ yá̰á̰ kə́ jōó gə̄ ń nuū.
23Madə̄ naā gə̄ ń i ngé njə̄rā kə naá ní, a əngen̄ naā i kə kum mbang ń nin̄ ndigən̄ ní,
banī dəyá̰ nin̄ kə ngaaneé əngen̄ naā tɔȳdə́.
24Ngōkṵ́ṵ deē ō, nge rāā majə kə deé ō,
majən̄ tām̄ yā deē tə́ ndɔ̄ kə́ majə aĺ tə́.
Banī yá̰á̰ kə́ kadə̄ nge ndoō karī ɔr̄ deē ɓəloó tɔȳdə́.
25Kaw̄ kə lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō, i yá̰á̰ kə́ rāā adə̄ deē ənī kemən njə̄rań.
Banī kɔjə̄ kə́ majə i yá̰á̰ kə́ nel̄ ta deē tɔȳdə́.
26Yá̰a̰ kənge ō tɔ́gə ō, i yá̰a̰ gə̄ kə́ rāān̄ adə̄ deē ənī kemən.
Banī ɓōĺ ndíĺ Kɔ́ɔ̄ɓē rāā adə̄ deē ənī kemən tɔȳdə́.
Ré deē ɓōĺ ndíĺ Kɔ́ɔ̄ɓē anī yá̰á̰ kə́ ndoōn rāan gətóo ō,
a sāā nge dḭḭ̄n tṵ aĺ ō.
27Ɓōĺ ndíĺ Kɔ́ɔ̄ɓē to i tītə̄ ndɔr̄ kə́ ɓālāá kə́ yá̰á̰ kə́ tū tə́ sitə majə ō,
ni ngɔ̄m̄ deē majə tɔȳ kɔsə go̰n ō.
Ī-lōō gəde yá̰a̰
28Ngōnə̄ḿ, ī-lōō kadə̄ ndi yāí to tītə̄ yā nge gəde yá̰a̰.
Koy i sóótə́ tɔȳ gəde yá̰a̰.
29Deē ń kumən i dɔ yá̰a̰ kəsa yā madə̄n tə́ ní,
kum ndin kə kumneé gətóo.
Ni yḛr kem míndən kə yá̰a̰ kəsa yā de kə́ rangaá.
Tá deē ń ndóōnən̄ yá̰a̰ adə̄ ger̄ ō, ɔjənən̄ majə ō ní, i nge mbātə́ yá̰a̰ gə̄ ń nuū.
30Deē ń rɔ̄sɔl̄ yān gətóó ní, yá̰a̰ kəsa kə́ gəde nel̄ tan ngá̰ý,
banī a əɓa hor kemən tə́.
Currently Selected:
JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 40: SARDC
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.
JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 40
40
ka̰a̰ tápə̄ yā deē
1Nə́ɓā rāā sōl̄ kə́ ngá̰ý tām̄ yā de gə̄ tə́ kógə̄ḿ kógə̄ḿ malang ō,
əndā njúkə́ kə́ ɔȳ dɔ ngán Adam gə̄ tə́ ō.
Əla gír i ndɔ̄ ń teēnəń kem kṵ́ṵ́də́ gə̄ tə́ ní,
bátə́ ndɔ̄ ń a télən̄ yā kaw̄ gogə́ gíŕ nán̄g ń i kṵ́ṵ de gə̄ malang tə́ ní.
2Nin̄ gírə̄n̄ yá̰á̰ ngándáńg dɔ yá̰á̰ ń ndi a ngóōn̄ ta kə sōlōó kekəre ní tə́.
Yá̰á̰ ní i ndɔ̄ koydə́. 3I yá̰á̰ kə́ kógə̄ḿ beē tām̄ yā de gə̄ tə́ malang: ḭḭ dɔ nge ndi dɔ kōr̄ kāgə̄ mbang kə́ to kɔsə go̰n tə́,
bátə́ ugə̄ń dɔ nge rɔ̄ tō ndoō kə́ to kum bū tə́,
4ḭḭ dɔ nge kṵṵ̄ kūbə̄ kə́ majə ngá̰ý kə́ kərē ning tə́ ō jākā mbang tə́ ō,
bátə́ ugə̄ń dɔ nge kṵṵ̄ kūbə̄ kəhɔ ndoō kə́ ndo̰ō̰ huyuyu tə́.
5Yá̰á̰ ń i wūn̄g kə́ ngá̰ý ō, kəndā naā nii ō, kem deē kə́ nujə sák sák ō, ka̰a̰ woy woy ō,
ɓōĺ yo ō, kəhɔ deē kem tə́ ō, kɔ̄l̄ naā ō ní, nin̄ malang gerə̄n̄.
Ba dan ń nin̄ ton̄ kə̄ nang tə́ yā kɔr̄ koō anī,
ɓīī kə́ ndɔ̄ɔ́ adə̄də́ sōl̄ kə́ rang tṵ ɓáý.
6Dan ń nin̄ ɔrə̄n̄ koō sḛ́ý beē oy anī,
nīī rāādə́ adə̄ a̰a̰n̄ tápə̄ tītə̄ kə́ kadaá tṵ ɓáý.
Yá̰a̰ gə̄ ń a̰a̰n̄ kem nīī tə́ ní, rāādə́ adə̄ ndin̄ kə sōlōó kekəre
tītə̄ áskar gə̄ kə́ a̰ȳn̄ naā ta rɔ̄ɔ̄ tə́ beē.
7Dan ń kum mbang kɔr̄də́ kɔ̄ɔ́ ɓəloó asə anī ndólə̄n̄.
Lo ń nuū tə́ ɓōĺ kə́ kanjə̄ kumən ń rāādə́ ní, ɔr kumdə́.
8Yá̰á̰ kə́ to yo a ngḛy yá̰a̰ malang kə́ ndi kə kumneé, adə̄ ḭḭ dɔ dā̰ tə́ bátə́ ugə̄ń dɔ deē tə́,
ba yā ngé rāā majaĺ gə̄ tɔȳ lo ń nuū nja sīrí.
9Yá̰á̰ ní i yo ō, mósə ō, kɔ̄l̄ naā ō, kaskar ō,
yá̰á̰ kə́ to kum kaȳ aĺ ō, ɓōō kə́ əsō ō, nujə lo ō, moy kə́ əsō lo tə́ ō.
10Nə́ɓā rāā yá̰a̰ gə̄ ń nuū malang i tām̄ yā ngé rāā yá̰a̰ kə gō kem ndigə yāneé aĺ gə̄ tə́ ō,
man̄ kaw̄ kə́ ngá̰ý taā lo i najə̄ yādə́ tə́ ō.
11Yá̰a̰ malang ń teē dɔ nang tə́ ní, a tél yā kaw̄ gogə́ dɔ nang tə́ ō,
yá̰a̰ malang ń teē maná ní, a tél yā kaw̄ gogə́ kum bā bo tə́ ō.
Ta tɔ̄l̄ ta yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ gə̄
12Kəla jī nang tə́ ō, yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ gə̄ ō ní, a gətóon̄ kɔ̄ɔ́ ndɔ̄ kə́rēý tə́.
Banī kəra dɔ ndū tə́ a to ngándáńg.
13Yá̰a̰ kənge yā ngé rāā yá̰a̰ gōtə́ aĺ gə̄ a iī kɔ̄ɔ́ sa̰a̰ tītə̄ man̄ dɔ mbal̄ beé ō,
a mān̄ kɔ̄ɔ́ tītə̄ man̄ kə́ ndang ngá̰ý dan ń mān̄ edə ngá̰ý ní beé ō.
14Nge kem ndaa a asə rāā rɔ̄nel̄,
banī ngé mbātə́ rāā yá̰á̰ ń ndū najə̄ əda ní gə̄ a gətóon̄ kɔ̄ɔ́ malang.
15Ngán gə̄ kə́ kem kojə yā ngé rāā yá̰a̰ kə gō kem ndigə yā Nə́ɓāá aĺ gə̄ a ojən̄ naā ngá̰ý alé.
De kə́ yḛr gə̄ ń nuū mbal̄ a ɔgə̄də́ kəla ngəradə́ nang tə́.
16Tə̄ɓā kə́ kadə bā kə́ rá tə́ gə̄gē,
a əjan̄ i kété no mu kə́ rang gə̄ tə́.
17Banī majə kə́ rāā kə deé to i tītə̄ ndɔr̄ kə́ ɓālāá kə́ sitə majə ngá̰ý beē ō,
yá̰á̰ ń deē adə̄ ngé ndoō gə̄ ní, dɔ deē a ndígə̄nal aĺ bátə́ ō.
Yá̰á̰ kə́ majə ō, nge kə́ majə tɔȳ madə̄ ō
18De kə́ kɔ́ɔ̄ rɔ̄n ō nge rāā kəla ō ní, ndin̄ majə.
Banī deē ń ənge yá̰á̰ kə́ gātən i ngá̰ý ní, rɔ̄n nelə̄n tɔȳ yādə́.
19Kojə ngán gə̄ ngá̰ý ō, kəndā ɓē ō, i yá̰á̰ kə́ to rī ɓār̄.
Banī dəyá̰ kə́ najə̄ gətóo dɔn tə́ ní, deē ndigən tɔȳ yá̰á̰ kə́ jōó gə̄ ń nuū.
20Kasə nduú ō, yá̰á̰ kə́ ɓār̄ gōsə̄ ō, i yá̰a̰ gə̄ kə́ adə̄n̄ deē rɔ̄nel̄.
Banī tár kum kedə̄ i yá̰á̰ kə́ tɔȳ yá̰á̰ kə́ jōó gə̄ ń nuū.
21Nal ō kənde ō ní, kōōdə́ ɓār̄ majə ngá̰ý,
banī ta deē nel̄ tɔȳ yá̰á̰ kə́ jōó gə̄ ń nuū.
22Yá̰á̰ kə́ to ro̰ ō yá̰á̰ kə́ majə ka̰ā̰ ngá̰ý ō ní,
kum deē gḛy i ka̰a̰ yá̰á̰ kə́ tītə̄ ń nuū gə̄.
Banī kum deē gḛy ka̰a̰ mbī kōō kə́ to mbōl̄ tɔȳ yá̰á̰ kə́ jōó gə̄ ń nuū.
23Madə̄ naā gə̄ ń i ngé njə̄rā kə naá ní, a əngen̄ naā i kə kum mbang ń nin̄ ndigən̄ ní,
banī dəyá̰ nin̄ kə ngaaneé əngen̄ naā tɔȳdə́.
24Ngōkṵ́ṵ deē ō, nge rāā majə kə deé ō,
majən̄ tām̄ yā deē tə́ ndɔ̄ kə́ majə aĺ tə́.
Banī yá̰á̰ kə́ kadə̄ nge ndoō karī ɔr̄ deē ɓəloó tɔȳdə́.
25Kaw̄ kə lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō, i yá̰á̰ kə́ rāā adə̄ deē ənī kemən njə̄rań.
Banī kɔjə̄ kə́ majə i yá̰á̰ kə́ nel̄ ta deē tɔȳdə́.
26Yá̰a̰ kənge ō tɔ́gə ō, i yá̰a̰ gə̄ kə́ rāān̄ adə̄ deē ənī kemən.
Banī ɓōĺ ndíĺ Kɔ́ɔ̄ɓē rāā adə̄ deē ənī kemən tɔȳdə́.
Ré deē ɓōĺ ndíĺ Kɔ́ɔ̄ɓē anī yá̰á̰ kə́ ndoōn rāan gətóo ō,
a sāā nge dḭḭ̄n tṵ aĺ ō.
27Ɓōĺ ndíĺ Kɔ́ɔ̄ɓē to i tītə̄ ndɔr̄ kə́ ɓālāá kə́ yá̰á̰ kə́ tū tə́ sitə majə ō,
ni ngɔ̄m̄ deē majə tɔȳ kɔsə go̰n ō.
Ī-lōō gəde yá̰a̰
28Ngōnə̄ḿ, ī-lōō kadə̄ ndi yāí to tītə̄ yā nge gəde yá̰a̰.
Koy i sóótə́ tɔȳ gəde yá̰a̰.
29Deē ń kumən i dɔ yá̰a̰ kəsa yā madə̄n tə́ ní,
kum ndin kə kumneé gətóo.
Ni yḛr kem míndən kə yá̰a̰ kəsa yā de kə́ rangaá.
Tá deē ń ndóōnən̄ yá̰a̰ adə̄ ger̄ ō, ɔjənən̄ majə ō ní, i nge mbātə́ yá̰a̰ gə̄ ń nuū.
30Deē ń rɔ̄sɔl̄ yān gətóó ní, yá̰a̰ kəsa kə́ gəde nel̄ tan ngá̰ý,
banī a əɓa hor kemən tə́.
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.