JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 38
38
Doktór ō, moy ō
1Doktór i nge rāā kəla kadə̄ deē, adə̄ ī-rɔȳn tām̄ kəla yān tə́,
tɔdɔ̄ i Kɔ́ɔ̄ɓē n rāan ō.
2Tām̄ i Nge Ndi dɔ rā̰ tə́ n i nge kadə̄ doktór kum kedə̄ ń a tɔ̄ləń moy ní ō,
i mban̄g n i nge kadə̄n kadə̄ karī gə̄ ní ō.
3Doktór asə hítə́ rɔ̄n najə̄ yá̰a̰ ger̄ yān tə́ ō,
nel̄ de kə́ bo gə̄ seneé ō.
4Kɔ́ɔ̄ɓē rāā dáwá gə̄ kə́ teēn̄ dɔ nang tə́ ō,#38.4 Dáwá gə̄ ń teēn̄ dɔ nang tə́ ní: kumən na i dɔ kámbə gə̄ ō, ngəra yá̰a̰ gə̄ ō.
de kə́ ngáā kídə̄ dáwá gə̄ ní aĺ ō.
5Moyijə rāā man̄ kə́ atə̄ kárárá adə̄ atə̄ tṵ aĺ ō, to ka̰ȳ ō, i kə ta kūl̄ kāgāá.
I tītə̄ ń nuū n de gə̄ ger̄nəń tɔ́gə yā Kɔ́ɔ̄ɓē ní.
6Kɔ́ɔ̄ɓē adə̄ de gə̄ yá̰a̰ ger̄,
i yā kadə̄ de gə̄ ɔsənə̄ń go̰nən tām̄ yá̰a̰ yān kə́ majə ngá̰ý kə́ to kɔr kum gə̄ tə́.
7Doktór rāā deē moy i kə ta kūl̄ yá̰a̰ gə̄ ní ō, rāā adə̄ rɔ̄ deē kə́ tōrən tél sɔlə̄n lum i kə ta kūl̄də́ ō.
8Nge rāā dáwá ɔy i yá̰á̰ kə́ majə ngá̰ý gə̄, kə́ to kɔr kum gə̄ n guŕdə naā tə́ ní.
Adə̄ kəla ń rāā ní ta tɔ̄l̄ tan gətóo ō,
rɔ̄ ngan̄g ḭḭ i rɔ̄ Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ n reē dɔ nang tə́ ní ō.
9Ngōnə̄ḿ, lo ń ré moy rāāī anī, ī-lōō rāā kə njaí jingling,
banī ī-ndɔ̄ȳ Kɔ́ɔ̄ɓē, anī ni a adī rɔ̄ ngan̄g.
10Ī-lōō gíŕ yá̰a̰ rāāí kə́ gōtə́ aĺ gə̄ tə́, ādə̄ jīí rāā yá̰á̰ kə́ súūmú.
Ī-tə́go majaĺ kə́ kemií tə́ kɔ̄ɔ́, ādə̄ kemií unjə̄ njáý njáý.
11Ī-ndējə̄ ndujə̄ nūū kāgə̄ kə́ otə majə kə́ tām̄ yā kem sɔl̄ tə́ ō, ndujə̄ kə́ lándə̄ ń i yá̰a̰ kəga kem dɔ najə̄ tə́ ní ō,
ī-ɓōkə́ yibə̄ dɔ kadə̄ karī yāí tə́ ādə̄ asə kə gō tɔ́gí ō.
12Gō tə́ anī ə́ya̰ lo ādə̄ doktór, tɔdɔ̄ Kɔ́ɔ̄ɓē rāan ni ō,
ādə̄ ɔr̄ rɔ̄n kɔ̄ɔ́ rɔ̄í tə́ aĺ ō, tām̄ ī-ndigə kəngen.
13Kum mbang a reē nuú, kə́ lo tél kənge rɔ̄ ngan̄g yāí gogə́ i kem jīn ni tə́.
14Tɔdɔ̄ doktór gə̄ a ndɔ̄ȳn̄ Kɔ́ɔ̄ɓē
kadə̄ adə̄də́ kadə̄ n-rāān̄ kadə̄ rɔ̄ deē ń tōrən ní i sóon tə́ ō,
kadə̄ n-əngen̄ dáwá kə́ yā kajəń deē ō.
15Deē ń rāā majaĺ ta kum nge rāan tə́ ní,
ādə̄ ni əsō jī doktór tə́!
Háĺ kə́ yā rāā dan ń yo to ní
16Ngōnə̄ḿ, ī-nūū deē ń oy ní kə man̄ kumií.
Ún pā yo tītə̄ de kə́ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ngá̰ý rāan beé.
Ī-dubə̄ deē ní kə gō ń sɔɔ̄ kadə̄ ī-dubə̄nəń ní ō,
ī-lōō rāā dɔ ɓádən jingling ō.
17Ī-nūū kə wurkatá, ādə̄ man̄ kumií ur̄ pul pul.
Ə́hɔ ndoō ādə̄ asə kə gō ń majə tām̄ yān tə́ ní.
Ə́hɔ ndɔ̄í kógə̄ḿ, aláa jōó, na sōgə́ de gə̄ tāmə̄n̄ seí.
Gō tə́ anī, ādə̄ kemií sɔl̄ najə̄ yá̰á̰ ń tōr̄ kemií tə́ ní.
18Tɔdɔ̄ wur kɔl asə tɔ̄l̄ deē ō,
i yá̰á̰ kə́ a taā tɔ́gə deē ō.
19Yá̰á̰ kə́ to kum kaȳ aĺ ndin̄ i naā tə́ kə wur kɔlɔɔ́ ō,
ndi kə́ tītə̄ yā nge ndoō i ndɔ̄ĺ kə́ dɔ deē tə́ ō.
20Ī-lōō kəya̰ dan wurií kadə̄ wur kɔl,
ə́ja wur kɔl kə̄ gogə́, ba ādə̄ əga kemií dɔ ta tɔ̄l̄ ta ndɔ̄í tə́.
21Ī-lōō kadə̄ dɔí ndígə̄nal, na lo tél reē gogə́ gətóo.
Ḭ̄ ā ī-rāā yá̰á̰ kógə̄ḿ tām̄ yā de kə́ koy tə́ aĺ ō, ā ī-rāā i yá̰á̰ kə́ majə aĺ kə rɔ̄í ō.
22Ādə̄ əga kemií dɔ tə́ na yá̰á̰ ń rāan ní, a rāāī ō:
Tagə́bēé i ni, ba bírí a i ḭ̄.
23Lo ń ré deē udə kem kɔr̄ koō yān kə́ ta tɔ̄l̄ ta tə́ anī, ādə̄ asiī gír̄ dɔn tə́.
Lo ń ré koō deē teē kɔ̄ɔ́ anī, ādə̄ kemií sɔl̄ najə̄ yān tə́.
Majə aĺ yā kəla gə̄ kə́ deē a rāādə́ i kə jīneé
24Yā téləń nge kum kedə̄ ɓáa majə kadə̄ deē ənge kum mbang ngá̰ý rāań kəla kə kur̄ dɔneé.
Deē ń kəla yān kə́ yā rāā kə tɔ́gəneé i ngá̰ý aĺ ní, a tél nge kum kedə̄.
25Nge ndɔr̄ ń əhɔ dɔ kɔsə man̄g ní, a tél nge kum kedə̄ i ba̰ý?
Kɔjə rɔ̄ yān i rāā gír man̄g gə̄ ngóy ō,
kaw̄ kə man̄g gēé kṵṵ́ ō, rāā kəla yādə́ ō,
a ɔr̄ i najə̄ ngán man̄g yān kə́ bəra gə̄ tá dejə ō.
26Ni a gír̄ i dɔ kɔr̄ ɓaȳ tə́ kə mangá ngóy ō,
kum mbang ń ni a ndiń kə kumneé kanjə̄ ɓīī ní, a gír̄ i dɔ kadə̄ mandə man̄g gə̄ mə́ró tə́ ngóy ō.
27Ngé rāā kəla gə̄ ō, kɔdə̄ gə̄ ō ní, yādə́ i tītə̄ ń nuū ō.
Nin̄ rāān̄ kəla kadaá gē, ndɔ̄ɔ́ gē.
Nge rāā tə́ré yá̰a̰ gə̄ tū tambō̰o̰ gə̄ tə́
a rāā i tə́ré yá̰á̰ kə́ tayā tayā gə̄ tá dejə.
Ni əndā rɔ̄n ta rāā tə́ré yá̰á̰ ń ni a ndájə̄ tə́ ní i kə ngarā̰ kemən gēé malang kadə̄ majə ō,
un kum mbang ń ni a ndiń kə kumneé ndɔ̄ɔ́ ní yā tɔ̄ləń ta kəla yān ō.
28Kɔdə̄ nge koo yá̰á̰ ń ndi kadə gində̄ kənda yá̰á̰ tə́ ní, yān i tītə̄ ń nuū ō:
Gində̄ ń ni oo ní, əndā kumən gírí majə.
Kəngā hor rāā kɔdə̄ adə̄ tətō ngá̰ý.
Ni a rɔ̄ɔ̄ i kə kəngā hor kə́ teē ta jóó ndúbə́ tə́.
Kōō mūú ɓār̄ ta mbīn tə́ ngándáńg ō,
kumən i dɔ yá̰á̰ ń a a̰a̰ yā rāań madə̄ ní tə́ ō.
Ni rāā kəla yān i kə dan wurən gēé malang kadə̄ majə.
Ni un kum mbang gə̄ ń a ndiń kə kumneé ndɔ̄ɔ́ ní, yā tɔ̄ləń ta kəla yān gə̄ kadə̄ majən̄ ɔtə̄n̄ kə taá.
29Kɔdə̄ jóó ń ndi ta kəla yān tə́ ní, yān i tītə̄ ń nuū ō.
Ni rāā yá̰a̰ kəndā bəra nánjə kə njaneé adə̄ rə̄ngō werere.
Ni ndi i kə sōlōó kekəre ngándáńg najə̄ yā kəla yān ní tə́ ō,
kəla yān gə̄ malang ní i kə́ tə́da kutədə́ ō.
30Ni əɓā nánjə kə jīneé ō,
mbə̄sān kə njaneé ō.
Ni rāā nūū kāgə̄ gidə jóó ní tə́ i kə ngarā̰ kemən gēé malang ō,
un kum mbang ń a ndiń kə kumneé ndɔ̄ɔ́ ní ɔyń bū kə́ no mbā sīl̄ tə́ngā jóó tə́ kɔ̄ɔ́ ō.
31De gə̄ ń nuū malang ní əndān̄ kemdə́ i dɔ jī ger̄ yá̰a̰ yādə́ tə́ ō,
nin̄ kógə̄ḿ kógə̄ḿ ní, náā nəkɔ́ ɓáa jīn ger̄ kəla yān majə ō.
32Kanjə̄də́ anī deē asə rāā ɓē aĺ ō,
ndi kem ɓēé aĺ ō, njə̄rā kem ɓēé aĺ ō.
Banī ré nin̄ ndin̄ lo koō naā kə́ kem ɓēé tə́ anī, deē dəjedə́ gír̄ yādə́ kə́ dɔ yá̰á̰ tə́ aĺ ō,
33lo kán̄ naā tə́ anī, nin̄ a ndin̄ i lo kə́ to ngol tə́ aĺ ō.
Nin̄ a ndin̄ dɔ kāgə̄ ndi yā nge gān̄g sarya tə́ alé:
nin̄ gerə̄n̄ kum ndū najə̄ aĺ ō,
gerə̄n̄ ndóō deē yá̰a̰ aĺ ō, gerə̄n̄ ndū najə̄ aĺ ō.
Nin̄ i dan ngé rāā gōsə̄ najə̄ gə̄ tə́ alé.
34Banī nin̄ i ngé mbūsə̄ ngəra kəla rāā Nə́ɓā kə́ to ngándáńg kadə̄ ngan̄g ō,
ndɔ̄ȳ yādə́ i tām̄ yā kəla yādə́ tə́ ō.
Yá̰á̰ kə́ tām̄ yā nge ndóō de gə̄ ndū najə̄ tə́
Deē ń əndā rɔ̄n ta gír̄ yá̰á̰ tə́ dɔ ndū najə̄ yā Nge Ndi dɔ rā̰ tə́
kə ngarā̰ kemən gēé malang ní, yān ni to i tayā.
Currently Selected:
JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 38: SARDC
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.
JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 38
38
Doktór ō, moy ō
1Doktór i nge rāā kəla kadə̄ deē, adə̄ ī-rɔȳn tām̄ kəla yān tə́,
tɔdɔ̄ i Kɔ́ɔ̄ɓē n rāan ō.
2Tām̄ i Nge Ndi dɔ rā̰ tə́ n i nge kadə̄ doktór kum kedə̄ ń a tɔ̄ləń moy ní ō,
i mban̄g n i nge kadə̄n kadə̄ karī gə̄ ní ō.
3Doktór asə hítə́ rɔ̄n najə̄ yá̰a̰ ger̄ yān tə́ ō,
nel̄ de kə́ bo gə̄ seneé ō.
4Kɔ́ɔ̄ɓē rāā dáwá gə̄ kə́ teēn̄ dɔ nang tə́ ō,#38.4 Dáwá gə̄ ń teēn̄ dɔ nang tə́ ní: kumən na i dɔ kámbə gə̄ ō, ngəra yá̰a̰ gə̄ ō.
de kə́ ngáā kídə̄ dáwá gə̄ ní aĺ ō.
5Moyijə rāā man̄ kə́ atə̄ kárárá adə̄ atə̄ tṵ aĺ ō, to ka̰ȳ ō, i kə ta kūl̄ kāgāá.
I tītə̄ ń nuū n de gə̄ ger̄nəń tɔ́gə yā Kɔ́ɔ̄ɓē ní.
6Kɔ́ɔ̄ɓē adə̄ de gə̄ yá̰a̰ ger̄,
i yā kadə̄ de gə̄ ɔsənə̄ń go̰nən tām̄ yá̰a̰ yān kə́ majə ngá̰ý kə́ to kɔr kum gə̄ tə́.
7Doktór rāā deē moy i kə ta kūl̄ yá̰a̰ gə̄ ní ō, rāā adə̄ rɔ̄ deē kə́ tōrən tél sɔlə̄n lum i kə ta kūl̄də́ ō.
8Nge rāā dáwá ɔy i yá̰á̰ kə́ majə ngá̰ý gə̄, kə́ to kɔr kum gə̄ n guŕdə naā tə́ ní.
Adə̄ kəla ń rāā ní ta tɔ̄l̄ tan gətóo ō,
rɔ̄ ngan̄g ḭḭ i rɔ̄ Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ n reē dɔ nang tə́ ní ō.
9Ngōnə̄ḿ, lo ń ré moy rāāī anī, ī-lōō rāā kə njaí jingling,
banī ī-ndɔ̄ȳ Kɔ́ɔ̄ɓē, anī ni a adī rɔ̄ ngan̄g.
10Ī-lōō gíŕ yá̰a̰ rāāí kə́ gōtə́ aĺ gə̄ tə́, ādə̄ jīí rāā yá̰á̰ kə́ súūmú.
Ī-tə́go majaĺ kə́ kemií tə́ kɔ̄ɔ́, ādə̄ kemií unjə̄ njáý njáý.
11Ī-ndējə̄ ndujə̄ nūū kāgə̄ kə́ otə majə kə́ tām̄ yā kem sɔl̄ tə́ ō, ndujə̄ kə́ lándə̄ ń i yá̰a̰ kəga kem dɔ najə̄ tə́ ní ō,
ī-ɓōkə́ yibə̄ dɔ kadə̄ karī yāí tə́ ādə̄ asə kə gō tɔ́gí ō.
12Gō tə́ anī ə́ya̰ lo ādə̄ doktór, tɔdɔ̄ Kɔ́ɔ̄ɓē rāan ni ō,
ādə̄ ɔr̄ rɔ̄n kɔ̄ɔ́ rɔ̄í tə́ aĺ ō, tām̄ ī-ndigə kəngen.
13Kum mbang a reē nuú, kə́ lo tél kənge rɔ̄ ngan̄g yāí gogə́ i kem jīn ni tə́.
14Tɔdɔ̄ doktór gə̄ a ndɔ̄ȳn̄ Kɔ́ɔ̄ɓē
kadə̄ adə̄də́ kadə̄ n-rāān̄ kadə̄ rɔ̄ deē ń tōrən ní i sóon tə́ ō,
kadə̄ n-əngen̄ dáwá kə́ yā kajəń deē ō.
15Deē ń rāā majaĺ ta kum nge rāan tə́ ní,
ādə̄ ni əsō jī doktór tə́!
Háĺ kə́ yā rāā dan ń yo to ní
16Ngōnə̄ḿ, ī-nūū deē ń oy ní kə man̄ kumií.
Ún pā yo tītə̄ de kə́ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ngá̰ý rāan beé.
Ī-dubə̄ deē ní kə gō ń sɔɔ̄ kadə̄ ī-dubə̄nəń ní ō,
ī-lōō rāā dɔ ɓádən jingling ō.
17Ī-nūū kə wurkatá, ādə̄ man̄ kumií ur̄ pul pul.
Ə́hɔ ndoō ādə̄ asə kə gō ń majə tām̄ yān tə́ ní.
Ə́hɔ ndɔ̄í kógə̄ḿ, aláa jōó, na sōgə́ de gə̄ tāmə̄n̄ seí.
Gō tə́ anī, ādə̄ kemií sɔl̄ najə̄ yá̰á̰ ń tōr̄ kemií tə́ ní.
18Tɔdɔ̄ wur kɔl asə tɔ̄l̄ deē ō,
i yá̰á̰ kə́ a taā tɔ́gə deē ō.
19Yá̰á̰ kə́ to kum kaȳ aĺ ndin̄ i naā tə́ kə wur kɔlɔɔ́ ō,
ndi kə́ tītə̄ yā nge ndoō i ndɔ̄ĺ kə́ dɔ deē tə́ ō.
20Ī-lōō kəya̰ dan wurií kadə̄ wur kɔl,
ə́ja wur kɔl kə̄ gogə́, ba ādə̄ əga kemií dɔ ta tɔ̄l̄ ta ndɔ̄í tə́.
21Ī-lōō kadə̄ dɔí ndígə̄nal, na lo tél reē gogə́ gətóo.
Ḭ̄ ā ī-rāā yá̰á̰ kógə̄ḿ tām̄ yā de kə́ koy tə́ aĺ ō, ā ī-rāā i yá̰á̰ kə́ majə aĺ kə rɔ̄í ō.
22Ādə̄ əga kemií dɔ tə́ na yá̰á̰ ń rāan ní, a rāāī ō:
Tagə́bēé i ni, ba bírí a i ḭ̄.
23Lo ń ré deē udə kem kɔr̄ koō yān kə́ ta tɔ̄l̄ ta tə́ anī, ādə̄ asiī gír̄ dɔn tə́.
Lo ń ré koō deē teē kɔ̄ɔ́ anī, ādə̄ kemií sɔl̄ najə̄ yān tə́.
Majə aĺ yā kəla gə̄ kə́ deē a rāādə́ i kə jīneé
24Yā téləń nge kum kedə̄ ɓáa majə kadə̄ deē ənge kum mbang ngá̰ý rāań kəla kə kur̄ dɔneé.
Deē ń kəla yān kə́ yā rāā kə tɔ́gəneé i ngá̰ý aĺ ní, a tél nge kum kedə̄.
25Nge ndɔr̄ ń əhɔ dɔ kɔsə man̄g ní, a tél nge kum kedə̄ i ba̰ý?
Kɔjə rɔ̄ yān i rāā gír man̄g gə̄ ngóy ō,
kaw̄ kə man̄g gēé kṵṵ́ ō, rāā kəla yādə́ ō,
a ɔr̄ i najə̄ ngán man̄g yān kə́ bəra gə̄ tá dejə ō.
26Ni a gír̄ i dɔ kɔr̄ ɓaȳ tə́ kə mangá ngóy ō,
kum mbang ń ni a ndiń kə kumneé kanjə̄ ɓīī ní, a gír̄ i dɔ kadə̄ mandə man̄g gə̄ mə́ró tə́ ngóy ō.
27Ngé rāā kəla gə̄ ō, kɔdə̄ gə̄ ō ní, yādə́ i tītə̄ ń nuū ō.
Nin̄ rāān̄ kəla kadaá gē, ndɔ̄ɔ́ gē.
Nge rāā tə́ré yá̰a̰ gə̄ tū tambō̰o̰ gə̄ tə́
a rāā i tə́ré yá̰á̰ kə́ tayā tayā gə̄ tá dejə.
Ni əndā rɔ̄n ta rāā tə́ré yá̰á̰ ń ni a ndájə̄ tə́ ní i kə ngarā̰ kemən gēé malang kadə̄ majə ō,
un kum mbang ń ni a ndiń kə kumneé ndɔ̄ɔ́ ní yā tɔ̄ləń ta kəla yān ō.
28Kɔdə̄ nge koo yá̰á̰ ń ndi kadə gində̄ kənda yá̰á̰ tə́ ní, yān i tītə̄ ń nuū ō:
Gində̄ ń ni oo ní, əndā kumən gírí majə.
Kəngā hor rāā kɔdə̄ adə̄ tətō ngá̰ý.
Ni a rɔ̄ɔ̄ i kə kəngā hor kə́ teē ta jóó ndúbə́ tə́.
Kōō mūú ɓār̄ ta mbīn tə́ ngándáńg ō,
kumən i dɔ yá̰á̰ ń a a̰a̰ yā rāań madə̄ ní tə́ ō.
Ni rāā kəla yān i kə dan wurən gēé malang kadə̄ majə.
Ni un kum mbang gə̄ ń a ndiń kə kumneé ndɔ̄ɔ́ ní, yā tɔ̄ləń ta kəla yān gə̄ kadə̄ majən̄ ɔtə̄n̄ kə taá.
29Kɔdə̄ jóó ń ndi ta kəla yān tə́ ní, yān i tītə̄ ń nuū ō.
Ni rāā yá̰a̰ kəndā bəra nánjə kə njaneé adə̄ rə̄ngō werere.
Ni ndi i kə sōlōó kekəre ngándáńg najə̄ yā kəla yān ní tə́ ō,
kəla yān gə̄ malang ní i kə́ tə́da kutədə́ ō.
30Ni əɓā nánjə kə jīneé ō,
mbə̄sān kə njaneé ō.
Ni rāā nūū kāgə̄ gidə jóó ní tə́ i kə ngarā̰ kemən gēé malang ō,
un kum mbang ń a ndiń kə kumneé ndɔ̄ɔ́ ní ɔyń bū kə́ no mbā sīl̄ tə́ngā jóó tə́ kɔ̄ɔ́ ō.
31De gə̄ ń nuū malang ní əndān̄ kemdə́ i dɔ jī ger̄ yá̰a̰ yādə́ tə́ ō,
nin̄ kógə̄ḿ kógə̄ḿ ní, náā nəkɔ́ ɓáa jīn ger̄ kəla yān majə ō.
32Kanjə̄də́ anī deē asə rāā ɓē aĺ ō,
ndi kem ɓēé aĺ ō, njə̄rā kem ɓēé aĺ ō.
Banī ré nin̄ ndin̄ lo koō naā kə́ kem ɓēé tə́ anī, deē dəjedə́ gír̄ yādə́ kə́ dɔ yá̰á̰ tə́ aĺ ō,
33lo kán̄ naā tə́ anī, nin̄ a ndin̄ i lo kə́ to ngol tə́ aĺ ō.
Nin̄ a ndin̄ dɔ kāgə̄ ndi yā nge gān̄g sarya tə́ alé:
nin̄ gerə̄n̄ kum ndū najə̄ aĺ ō,
gerə̄n̄ ndóō deē yá̰a̰ aĺ ō, gerə̄n̄ ndū najə̄ aĺ ō.
Nin̄ i dan ngé rāā gōsə̄ najə̄ gə̄ tə́ alé.
34Banī nin̄ i ngé mbūsə̄ ngəra kəla rāā Nə́ɓā kə́ to ngándáńg kadə̄ ngan̄g ō,
ndɔ̄ȳ yādə́ i tām̄ yā kəla yādə́ tə́ ō.
Yá̰á̰ kə́ tām̄ yā nge ndóō de gə̄ ndū najə̄ tə́
Deē ń əndā rɔ̄n ta gír̄ yá̰á̰ tə́ dɔ ndū najə̄ yā Nge Ndi dɔ rā̰ tə́
kə ngarā̰ kemən gēé malang ní, yān ni to i tayā.
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.