LEBI GƏ̄ 23
23
Ndɔ̄ gə̄ ń ngán Israel gə̄ a rāānəń nāā ní: Ndɔ̄ sabat
1Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 2kəda ngán Israel gə̄ ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Ndɔ̄ gə̄ kə́ yā rāań nāā yā Kɔ́ɔ̄ɓē ń ā ə̄nīī mbērən ní i ndɔ̄ gə̄ kə́ ā ī-kánīiń naā yā rɔȳń Kɔ́ɔ̄ɓē. Ndɔ̄ gə̄ ní n toó:
3Ā ī-rāāī kəla ndɔ̄ mehḛ́, ba ndɔ̄ kə́ nge ko̰ sīrí i ndɔ̄ sabat. Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-kánī naā yā rɔȳ Kɔ́ɔ̄ɓē. Ā ī-rāāī kəla kə́rēý alé. Loo malang ń ā ī-ndiī tū tə́ ní, ā ɔ̄rī koō ndɔ̄ ń noō tə́ tām̄ i ndɔ̄ sabat yā Kɔ́ɔ̄ɓē.
4Ndɔ̄ gə̄ kə́ yā rāań nāā yā Kɔ́ɔ̄ɓē ń kadə̄ ā ɔ́siīń dɔ de gə̄ naā tə́ ní n toó:
Nāā Pákə ō, nāā yā mápá kə́ rāā kanjə̄ kaa mápa ō
5 Pákə yā Kɔ́ɔ̄ɓē a əla gír i ta jī loo tíbə tə́, kem ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə gidə i sɔ́ yā nāā kə́ ta kəga dɔ tə́.
6Ba nāā yā mápá kə́ rāā kanjə̄ kaa mápa i kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə gidə i mí yā nāā kə́ ta kəga dɔ. Ā ī-rāāī nāā ń noō yā rɔȳń Kɔ́ɔ̄ɓē. Ā ə́saī mápá kə́ rāā kanjə̄ kaa mápa ndɔ̄ sīrí. 7Ā ī-kánī naā kə́ ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔɔ́ yā rɔȳm̄. Ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé. 8Kə dɔ ndɔ̄ kə́ sīrí gə̄ ń noō ní ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ sīrí anī, ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄. Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé.
Nāā yā dɔ kōō kə́ kijə
9Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 10kəda ngán Israel gə̄ ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Ré ūgī dɔ nang ń m-ādə̄sí tə́ ní ba ī-sāāī kōō tū tə́ anī, ā ī-reēī kə dɔ kōō kə kijə yāsí kə́ do̰ō̰ yā kadə̄ nge tun̄ yá̰a̰. 11Teē gidə gō ndɔ̄ sabat anī, nge tun̄ yá̰a̰ a ndējə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē dɔ kōō kə́ do̰ō̰ ní kə gō looneé, yā kadə̄ nelə̄ń Kɔ́ɔ̄ɓē sesí. 12Ndɔ̄ ndējə̄n tə́ ní, ā ī-tɔ̄lī ngōn̄ batə̄ kə́ bal kógə̄ḿ, kə́ loon kógə̄ḿ nujə aĺ yā róō horoó kadə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē. 13Ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē ndujə̄ kə́ lándə̄ kə́ ló̰ȳ kə yibīí kem lāngá mehḛ́ dɔ ngōn̄ batə̄ ní tə́. Nge ń noō i yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó kə́ sēēn nel̄ Kɔ́ɔ̄ɓē. Tá ā ī-tə́tē kasə nduú kə́ kem káĺ kə́ asə lāngá kógə̄ḿ kə núsən nang tə́ no Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ō.
14Kōō ndɔr̄sí ní ī-lōōī rāā mápá tə́, aláa tə́ngā kəsa kə mboló, kété no ndɔ̄ ń ā ī-reēiń yā ndējə̄ Nə́ɓā yāsí tə́ ní. Nge ń noō i ndū najə̄ kə́ a to ngándáńg tām̄ ngáńsí gə̄ tə́ ō, ngán kaasí gə̄ tə́ ō, loo malang ń ā ī-ndiī tū tə́ ní.
Nāā sāā kōō
15Ā ə́laī gíŕ tə́da dəmásə sīrí i dɔ ndɔ̄ ń teē gidə gō ndɔ̄ sabat ń ī-ndējīiń Nə́ɓā dɔ kōō kə́ kijə tə́ ní. 16Ndɔ̄ kə́ kutə mí gə̄ ní a aw̄n̄ bátə́ teē gidə gō ndɔ̄ kɔr̄ koō kə́ nge ko̰ sīrí tə́ adə̄ i ndɔ̄ sabat. Teē gidə gō ndɔ̄ sabat kə́ nge ko̰ sīrí anī, ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē ndujə̄ kōō yāsí kə́ kijə. 17Ā ḭ́ḭḭ̄ ɓēé kə mápá jōó reē ndējə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē. Ā ī-ndējīin̄ i kə gō looneé. Mápá kə́ jōó gə̄ ní, ndujə̄ ń ā ī-rāāiń ní i kem lāngá mehḛ́ ō, ā ī-rāāīdə́ i kə kaa mápá ō. I kōō kə́ ta kəga dɔ ń ā ī-sāāī ní n ā ī-rāāī mápá tə́ yā ndējə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē ní. 18Ā ī-reēī kə ngán batə̄ kə́ ɓāl̄ kógə̄ḿ gə̄ sīrí, kə́ loon kógə̄ḿ nujə aĺ ō, man̄g kə́ bəra kógə̄ḿ ō, bal batə̄ gə̄ jōó ō, yā róōdə́ horoó kadə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē dɔ mápá gə̄ ní tə́. Ā ī-reēī kə ndujə̄ kə́ dɔ tə́ ō, kasə nduú kə́ dɔ tə́ ō, kadə̄ i yá̰a̰ ndējə̄ kə́ yā róō horoó, kə́ sēēn nel̄ Kɔ́ɔ̄ɓē. 19Ā ī-tunī bal bə̄yā̰ kógə̄ḿ tām̄ yā majaĺ tə́ ō, ngán batə̄ kə́ ɓāl̄ kógə̄ḿ gə̄ jōó tām̄ yā kem kógə̄ḿ tə́ ō. 20Nge tun̄ yá̰a̰ a ndējə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē dā̰ gə̄ ní kə gō looneé. Ni a ndējə̄n mápá kə́ rāā kə ndujə̄ kōō kə́ kijií ní ō, ngán batə̄ kə́ jōó gə̄ ní ō. Yá̰a̰ gə̄ ń noō i yá̰á̰ kə́ kɔr̄ kam̄ tām̄ yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ adə̄ i yá̰a̰ yā nge tun̄ yá̰a̰. 21Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄, adə̄ ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé. I ndū najə̄ kə́ a to ngándáńg tām̄ yā ngánsí gə̄ tə́ ō, ngán kaasí gə̄ tə́ ō, loo malang ń ā ī-ndiī tū tə́ ní.
22Ré ā ī-sāāī kōō kə́ ndɔr̄ yāsí tə́ anī, ā ə́ya̰ī bɔ̄gə̄ ndɔr̄ kanjə̄ sāā kōō kə́ tū tə́ ō, ā ī-téliī yā ɓur gotə aĺ ō. Ā ə́ya̰ī nge ń noō yā kadə̄ de kə́ rɔ̄ to ndoō ō, tə̄rā kə́ nge nam̄ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
Ndɔ̄ kəga kɔŕ rɔ̄nel̄ dɔ Kɔ́ɔ̄ɓē tə́
23Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 24kəda ngán Israel gə̄ ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔ yā nāā kə́ nge ko̰ sīrí i ndɔ̄ kɔr̄ koō yāsí, adə̄ i ndɔ̄ sabat. I ndɔ̄ kəga kem dɔ yá̰a̰ gə̄ ń rāān̄ yá̰á̰ tə́ ní ō, i ndɔ̄ kəga kɔr̄ rɔ̄nel̄ dɔ Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ō, i ndɔ̄ kán̄ naā yā rɔȳm̄ ō. 25Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ aĺ ō, ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó.
Ndɔ̄ kə́ bo kə́ Nə́ɓā a mā̰yń rɔ̄n dɔ majaĺ gə̄ tə́
26Kɔ́ɔ̄ɓē əda Moijə na:
27Ndɔ̄ nāā kə́ nge ko̰ kutə yā nāā kə́ nge ko̰ sīrí i ndɔ̄ mā̰ȳ rɔ̄ kə́ bo. Ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄ ō, ā ī-*ndiī ɓō tām̄ yā Nə́ɓā tə́ ō, ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó ō. 28Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-rāāī kəla kógə̄ḿ alé, tām̄ i ndɔ̄ ń ā rāānəń yá̰á̰ kə́ yā kutə̄ń dɔ majaĺ yāsí ta kum mā Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí tə́ ní. 29Deē ń a ndi ɓō aĺ tām̄ yā Nə́ɓā tə́ ndɔ̄ ń noō tə́ ní, a ɔr̄nən̄ kɔ̄ɔ́ dan gír deē yān gə̄ tə́. 30Deē ń a rāā kəla kə́rēý ndɔ̄ ń noō tə́ ní, mə̄kɔ́ m-ā m̄-rāā kadə̄ ni a gətóo dandə́ tə́. 31Ā ī-rāāī kəla kə́rēý alé. I ndū najə̄ ké a to ngándáńg tām̄ yā ngáńsí gə̄ tə́ ō, ngán kaasí gə̄ tə́ ō, loo malang ń ā ī-ndiī tū tə́ ní. 32Ndɔ̄ ń noō ā ī-rāāin̄ i ndɔ̄ kɔr̄ koō tə́ tītə̄ ndɔ̄ sabat, ā ī-*ndi ɓō tām̄ yā Nə́ɓā tə́. Ā ə́laī gír kɔr̄ koō i kə ndɔ̄ nāā kə́ nge ko̰ ndōhó, ta loo tíbə́ tə́ bátə́ ugə̄ń ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə tə́ ta loo tíbə́ tə́.
Nāā kújə́ kámbə
33Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 34kəda ngán Israel gə̄ ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə gidə i mí yā nāā kə́ nge ko̰ sīrí ngeé ń toō ní, ā ī-rāāī nāā kújə́ kámbə ndɔ̄ sīrí yā rɔȳməń. 35Kə ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔ ní, ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄, adə̄ ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé.
36Ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó ndɔ̄ sīrí. Kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ sɔ́sɔ́ anī ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄ ō, ā ī-ndējə̄mī yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó ō. Ndɔ̄ kán̄ naā kə́ ta tɔ̄l̄ ta tə́ ngeé ń toō ní, ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé.
37Ndɔ̄ rāā nāā gə̄ yā Kɔ́ɔ̄ɓē n noó. Kem ndɔ̄ gə̄ ń noō tə́ ní ā ī-kánī naā yā rɔȳ Kɔ́ɔ̄ɓē, ā ī-ndējīin̄ yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó gə̄, aláa kōō gə̄, yá̰a̰ tun̄ kə́ tām̄ yā kem kógə̄ḿ tə́, aláa kasə nduú kə́ yā tə́te.
Ā ī-ndējī yá̰a̰ gə̄ ń noō i kə gō loodə́ gēé kə dɔ dɔdə́ gēé.
38Dɔ yá̰a̰ gə̄ ń ī-tunī ndɔ̄ sabat yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ní ō, dɔ ngé gə̄ ń ādīin̄ karī tə́ ní ō, dɔ yá̰a̰ gə̄ ń ə̄nī míndə́sí yā kadə̄n, aké ādīin̄ kə gō kem ndigə yāsí tə́ ní ō.
39Kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə gidə i mí yā nāā kə́ nge ko̰ sīrí ní, ré ī-sāāī kōō kə́ ndɔr̄ yāsí gə̄ tə́ oy anī, ā ī-rāāī nāā kə́ ndɔ̄ sīrí yā rɔȳń Kɔ́ɔ̄ɓē. Ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔ ō, ndɔ̄ kə́ nge ko̰ sɔ́sɔ́ ō, i ndɔ̄ kɔr̄ koō gə̄. 40Kə ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔɔ́ ní, ā ɔ́yiī kan̄ kāgə̄ kə́ majə gə̄ yāsí tə́ ō,, ta jī túmbur gə̄ ō,, ta jī kāgə̄ gə̄ kə́ mbīdə́ i ngá̰ý gə̄ ō,, ta jī ndḛy gə̄ kə́ kadə̄ man̄ gə̄ tə́ ō,, ba ā ī-rāāī rɔ̄nel̄ ta kum Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí tə́ ndɔ̄ sīrí. 41Ā ī-rāāī nāā ń noō ndɔ̄ sīrí tə́ kə dɔ ɓāl̄ gə̄ yā rɔȳń Kɔ́ɔ̄ɓē. I ndū najə̄ kə́ a to ngándáńg tām̄ yā ngáńsí gə̄ tə́ ō, ngán kaasí gə̄ tə́ ō. 42Sḭḭ̄ ngán Israel gə̄ malang ā ī-ndiī kem kújə́ kámbə gə̄ tə́ ndɔ̄ sīrí, 43yā kadə̄ ngáńsí gə̄ ō, ngán kaasí gə̄ ō, ger̄nəń kadə̄ dan ń m̄-teē sesí kem ɓē kə́ Ejiptə ní, m-ādə̄ ī-ndiī kem kújə́ kámbə gə̄ tə́. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē yāsí.
44Moijə ɔjə ngán Israel gə̄ loo kənge naā kə Kɔ́ɔ̄ɓē ndɔ̄ rāā nāā gə̄ tə́ i tītə̄ ń noō.
Currently Selected:
LEBI GƏ̄ 23: SARDC
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.
LEBI GƏ̄ 23
23
Ndɔ̄ gə̄ ń ngán Israel gə̄ a rāānəń nāā ní: Ndɔ̄ sabat
1Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 2kəda ngán Israel gə̄ ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Ndɔ̄ gə̄ kə́ yā rāań nāā yā Kɔ́ɔ̄ɓē ń ā ə̄nīī mbērən ní i ndɔ̄ gə̄ kə́ ā ī-kánīiń naā yā rɔȳń Kɔ́ɔ̄ɓē. Ndɔ̄ gə̄ ní n toó:
3Ā ī-rāāī kəla ndɔ̄ mehḛ́, ba ndɔ̄ kə́ nge ko̰ sīrí i ndɔ̄ sabat. Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-kánī naā yā rɔȳ Kɔ́ɔ̄ɓē. Ā ī-rāāī kəla kə́rēý alé. Loo malang ń ā ī-ndiī tū tə́ ní, ā ɔ̄rī koō ndɔ̄ ń noō tə́ tām̄ i ndɔ̄ sabat yā Kɔ́ɔ̄ɓē.
4Ndɔ̄ gə̄ kə́ yā rāań nāā yā Kɔ́ɔ̄ɓē ń kadə̄ ā ɔ́siīń dɔ de gə̄ naā tə́ ní n toó:
Nāā Pákə ō, nāā yā mápá kə́ rāā kanjə̄ kaa mápa ō
5 Pákə yā Kɔ́ɔ̄ɓē a əla gír i ta jī loo tíbə tə́, kem ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə gidə i sɔ́ yā nāā kə́ ta kəga dɔ tə́.
6Ba nāā yā mápá kə́ rāā kanjə̄ kaa mápa i kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə gidə i mí yā nāā kə́ ta kəga dɔ. Ā ī-rāāī nāā ń noō yā rɔȳń Kɔ́ɔ̄ɓē. Ā ə́saī mápá kə́ rāā kanjə̄ kaa mápa ndɔ̄ sīrí. 7Ā ī-kánī naā kə́ ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔɔ́ yā rɔȳm̄. Ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé. 8Kə dɔ ndɔ̄ kə́ sīrí gə̄ ń noō ní ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ sīrí anī, ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄. Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé.
Nāā yā dɔ kōō kə́ kijə
9Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 10kəda ngán Israel gə̄ ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Ré ūgī dɔ nang ń m-ādə̄sí tə́ ní ba ī-sāāī kōō tū tə́ anī, ā ī-reēī kə dɔ kōō kə kijə yāsí kə́ do̰ō̰ yā kadə̄ nge tun̄ yá̰a̰. 11Teē gidə gō ndɔ̄ sabat anī, nge tun̄ yá̰a̰ a ndējə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē dɔ kōō kə́ do̰ō̰ ní kə gō looneé, yā kadə̄ nelə̄ń Kɔ́ɔ̄ɓē sesí. 12Ndɔ̄ ndējə̄n tə́ ní, ā ī-tɔ̄lī ngōn̄ batə̄ kə́ bal kógə̄ḿ, kə́ loon kógə̄ḿ nujə aĺ yā róō horoó kadə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē. 13Ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē ndujə̄ kə́ lándə̄ kə́ ló̰ȳ kə yibīí kem lāngá mehḛ́ dɔ ngōn̄ batə̄ ní tə́. Nge ń noō i yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó kə́ sēēn nel̄ Kɔ́ɔ̄ɓē. Tá ā ī-tə́tē kasə nduú kə́ kem káĺ kə́ asə lāngá kógə̄ḿ kə núsən nang tə́ no Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ō.
14Kōō ndɔr̄sí ní ī-lōōī rāā mápá tə́, aláa tə́ngā kəsa kə mboló, kété no ndɔ̄ ń ā ī-reēiń yā ndējə̄ Nə́ɓā yāsí tə́ ní. Nge ń noō i ndū najə̄ kə́ a to ngándáńg tām̄ ngáńsí gə̄ tə́ ō, ngán kaasí gə̄ tə́ ō, loo malang ń ā ī-ndiī tū tə́ ní.
Nāā sāā kōō
15Ā ə́laī gíŕ tə́da dəmásə sīrí i dɔ ndɔ̄ ń teē gidə gō ndɔ̄ sabat ń ī-ndējīiń Nə́ɓā dɔ kōō kə́ kijə tə́ ní. 16Ndɔ̄ kə́ kutə mí gə̄ ní a aw̄n̄ bátə́ teē gidə gō ndɔ̄ kɔr̄ koō kə́ nge ko̰ sīrí tə́ adə̄ i ndɔ̄ sabat. Teē gidə gō ndɔ̄ sabat kə́ nge ko̰ sīrí anī, ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē ndujə̄ kōō yāsí kə́ kijə. 17Ā ḭ́ḭḭ̄ ɓēé kə mápá jōó reē ndējə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē. Ā ī-ndējīin̄ i kə gō looneé. Mápá kə́ jōó gə̄ ní, ndujə̄ ń ā ī-rāāiń ní i kem lāngá mehḛ́ ō, ā ī-rāāīdə́ i kə kaa mápá ō. I kōō kə́ ta kəga dɔ ń ā ī-sāāī ní n ā ī-rāāī mápá tə́ yā ndējə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē ní. 18Ā ī-reēī kə ngán batə̄ kə́ ɓāl̄ kógə̄ḿ gə̄ sīrí, kə́ loon kógə̄ḿ nujə aĺ ō, man̄g kə́ bəra kógə̄ḿ ō, bal batə̄ gə̄ jōó ō, yā róōdə́ horoó kadə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē dɔ mápá gə̄ ní tə́. Ā ī-reēī kə ndujə̄ kə́ dɔ tə́ ō, kasə nduú kə́ dɔ tə́ ō, kadə̄ i yá̰a̰ ndējə̄ kə́ yā róō horoó, kə́ sēēn nel̄ Kɔ́ɔ̄ɓē. 19Ā ī-tunī bal bə̄yā̰ kógə̄ḿ tām̄ yā majaĺ tə́ ō, ngán batə̄ kə́ ɓāl̄ kógə̄ḿ gə̄ jōó tām̄ yā kem kógə̄ḿ tə́ ō. 20Nge tun̄ yá̰a̰ a ndējə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē dā̰ gə̄ ní kə gō looneé. Ni a ndējə̄n mápá kə́ rāā kə ndujə̄ kōō kə́ kijií ní ō, ngán batə̄ kə́ jōó gə̄ ní ō. Yá̰a̰ gə̄ ń noō i yá̰á̰ kə́ kɔr̄ kam̄ tām̄ yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ adə̄ i yá̰a̰ yā nge tun̄ yá̰a̰. 21Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄, adə̄ ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé. I ndū najə̄ kə́ a to ngándáńg tām̄ yā ngánsí gə̄ tə́ ō, ngán kaasí gə̄ tə́ ō, loo malang ń ā ī-ndiī tū tə́ ní.
22Ré ā ī-sāāī kōō kə́ ndɔr̄ yāsí tə́ anī, ā ə́ya̰ī bɔ̄gə̄ ndɔr̄ kanjə̄ sāā kōō kə́ tū tə́ ō, ā ī-téliī yā ɓur gotə aĺ ō. Ā ə́ya̰ī nge ń noō yā kadə̄ de kə́ rɔ̄ to ndoō ō, tə̄rā kə́ nge nam̄ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
Ndɔ̄ kəga kɔŕ rɔ̄nel̄ dɔ Kɔ́ɔ̄ɓē tə́
23Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 24kəda ngán Israel gə̄ ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔ yā nāā kə́ nge ko̰ sīrí i ndɔ̄ kɔr̄ koō yāsí, adə̄ i ndɔ̄ sabat. I ndɔ̄ kəga kem dɔ yá̰a̰ gə̄ ń rāān̄ yá̰á̰ tə́ ní ō, i ndɔ̄ kəga kɔr̄ rɔ̄nel̄ dɔ Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ō, i ndɔ̄ kán̄ naā yā rɔȳm̄ ō. 25Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ aĺ ō, ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó.
Ndɔ̄ kə́ bo kə́ Nə́ɓā a mā̰yń rɔ̄n dɔ majaĺ gə̄ tə́
26Kɔ́ɔ̄ɓē əda Moijə na:
27Ndɔ̄ nāā kə́ nge ko̰ kutə yā nāā kə́ nge ko̰ sīrí i ndɔ̄ mā̰ȳ rɔ̄ kə́ bo. Ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄ ō, ā ī-*ndiī ɓō tām̄ yā Nə́ɓā tə́ ō, ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó ō. 28Ndɔ̄ ń noō tə́ ā ī-rāāī kəla kógə̄ḿ alé, tām̄ i ndɔ̄ ń ā rāānəń yá̰á̰ kə́ yā kutə̄ń dɔ majaĺ yāsí ta kum mā Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí tə́ ní. 29Deē ń a ndi ɓō aĺ tām̄ yā Nə́ɓā tə́ ndɔ̄ ń noō tə́ ní, a ɔr̄nən̄ kɔ̄ɔ́ dan gír deē yān gə̄ tə́. 30Deē ń a rāā kəla kə́rēý ndɔ̄ ń noō tə́ ní, mə̄kɔ́ m-ā m̄-rāā kadə̄ ni a gətóo dandə́ tə́. 31Ā ī-rāāī kəla kə́rēý alé. I ndū najə̄ ké a to ngándáńg tām̄ yā ngáńsí gə̄ tə́ ō, ngán kaasí gə̄ tə́ ō, loo malang ń ā ī-ndiī tū tə́ ní. 32Ndɔ̄ ń noō ā ī-rāāin̄ i ndɔ̄ kɔr̄ koō tə́ tītə̄ ndɔ̄ sabat, ā ī-*ndi ɓō tām̄ yā Nə́ɓā tə́. Ā ə́laī gír kɔr̄ koō i kə ndɔ̄ nāā kə́ nge ko̰ ndōhó, ta loo tíbə́ tə́ bátə́ ugə̄ń ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə tə́ ta loo tíbə́ tə́.
Nāā kújə́ kámbə
33Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 34kəda ngán Israel gə̄ ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə gidə i mí yā nāā kə́ nge ko̰ sīrí ngeé ń toō ní, ā ī-rāāī nāā kújə́ kámbə ndɔ̄ sīrí yā rɔȳməń. 35Kə ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔ ní, ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄, adə̄ ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé.
36Ā ī-ndējī Kɔ́ɔ̄ɓē yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó ndɔ̄ sīrí. Kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ sɔ́sɔ́ anī ā ī-kánī naā yā rɔȳm̄ ō, ā ī-ndējə̄mī yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó ō. Ndɔ̄ kán̄ naā kə́ ta tɔ̄l̄ ta tə́ ngeé ń toō ní, ā ī-rāāī kəla kə́ kə tɔ́gɔ́ gə̄ alé.
37Ndɔ̄ rāā nāā gə̄ yā Kɔ́ɔ̄ɓē n noó. Kem ndɔ̄ gə̄ ń noō tə́ ní ā ī-kánī naā yā rɔȳ Kɔ́ɔ̄ɓē, ā ī-ndējīin̄ yá̰a̰ tun̄ kə́ róō horoó gə̄, aláa kōō gə̄, yá̰a̰ tun̄ kə́ tām̄ yā kem kógə̄ḿ tə́, aláa kasə nduú kə́ yā tə́te.
Ā ī-ndējī yá̰a̰ gə̄ ń noō i kə gō loodə́ gēé kə dɔ dɔdə́ gēé.
38Dɔ yá̰a̰ gə̄ ń ī-tunī ndɔ̄ sabat yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ní ō, dɔ ngé gə̄ ń ādīin̄ karī tə́ ní ō, dɔ yá̰a̰ gə̄ ń ə̄nī míndə́sí yā kadə̄n, aké ādīin̄ kə gō kem ndigə yāsí tə́ ní ō.
39Kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ kutə gidə i mí yā nāā kə́ nge ko̰ sīrí ní, ré ī-sāāī kōō kə́ ndɔr̄ yāsí gə̄ tə́ oy anī, ā ī-rāāī nāā kə́ ndɔ̄ sīrí yā rɔȳń Kɔ́ɔ̄ɓē. Ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔ ō, ndɔ̄ kə́ nge ko̰ sɔ́sɔ́ ō, i ndɔ̄ kɔr̄ koō gə̄. 40Kə ndɔ̄ kə́ ta kəga dɔɔ́ ní, ā ɔ́yiī kan̄ kāgə̄ kə́ majə gə̄ yāsí tə́ ō,, ta jī túmbur gə̄ ō,, ta jī kāgə̄ gə̄ kə́ mbīdə́ i ngá̰ý gə̄ ō,, ta jī ndḛy gə̄ kə́ kadə̄ man̄ gə̄ tə́ ō,, ba ā ī-rāāī rɔ̄nel̄ ta kum Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí tə́ ndɔ̄ sīrí. 41Ā ī-rāāī nāā ń noō ndɔ̄ sīrí tə́ kə dɔ ɓāl̄ gə̄ yā rɔȳń Kɔ́ɔ̄ɓē. I ndū najə̄ kə́ a to ngándáńg tām̄ yā ngáńsí gə̄ tə́ ō, ngán kaasí gə̄ tə́ ō. 42Sḭḭ̄ ngán Israel gə̄ malang ā ī-ndiī kem kújə́ kámbə gə̄ tə́ ndɔ̄ sīrí, 43yā kadə̄ ngáńsí gə̄ ō, ngán kaasí gə̄ ō, ger̄nəń kadə̄ dan ń m̄-teē sesí kem ɓē kə́ Ejiptə ní, m-ādə̄ ī-ndiī kem kújə́ kámbə gə̄ tə́. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē yāsí.
44Moijə ɔjə ngán Israel gə̄ loo kənge naā kə Kɔ́ɔ̄ɓē ndɔ̄ rāā nāā gə̄ tə́ i tītə̄ ń noō.
Currently Selected:
:
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.