2 MAKABE GƏ̄ 6
6
De gə̄ rāān̄ yá̰á̰ kə́ yḛr kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ō, rāān̄ Jipə gə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ō
1Gō tə́ sḛ́ý anī mban̄g əla Jerontə ń i de kə́ Aten ní, kadə̄ aw̄ ra kə Jipə gēé dɔ gúú tə́ kadə̄ əya̰n̄ ndū najə̄ yā kaadə́ gə̄ kɔ̄ɔ́ ō, lōōn̄ kun ndū najə̄ yā Nə́ɓā rāań yá̰a̰ ō. 2Əlan kadə̄ rāā kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē kə́ Jerusalem kadə̄ téĺ kújə yā ɓesə̄ Jos Olempiyḛ ō, nge kə́ dɔ mbal̄ Garijim tə́ ɓáa kadə̄ tél kújə yā ɓesə̄ Jos Hospitaliye tītə̄ ń de kə́ lo ń nuū tə́ gə̄ dəjenə̄ń ní ō. 3Yá̰á̰ kə́ tōr̄ gə̄ ń nuū ń reē taān̄ lo ní, ká i tām̄ yā kósə de gə̄ tə́ gə̄gē anī, i yá̰á̰ kə́ ngan̄g ngá̰ý tām̄ yādə́ tə́ ō, deē asə tə́gā tan dɔ tə́ aĺ ō. 4Tɔdɔ̄ sāā naā kə́ kə róbəneé aĺ ō, kəsa wa ō, taān̄ lo kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́: ngé taā kem aĺ gə̄ a kógə̄n̄ i naā kə ájə́ba kə́ kɔ́ɔ̄ rɔ̄də́ gēé ō, a ɓīīn̄ sedə́ i ndágə lo kə́ táĺ tə́ ō, a reēn̄ i kə yá̰á̰ kə́ ndū najə̄ ɔgə̄ kɔ̄ɔ́ gə̄ kemeé ō. 5Adə̄ dā̰ kə́ yḛr kə́ ndū najə̄ ɔgə̄ gə̄ ń tɔ̄lə̄n̄də́ ní, taān̄ lo dɔ dabə tun̄ yá̰á̰ tə́. 6Rāā rɔ̄nel̄ ndɔ̄ kə́ nge kṵ sīrí ō, rāā nāā yā kaají gə̄ ō kəda na jḭḭ na i Jipə gə̄ ō ní, ɔgə̄n̄jí kɔ̄ɔ́. 7Kə dɔ nāā gə̄ malang ń i ndɔ̄ kojə mban̄g ní, ɔsən̄ sejí ta kaw̄ kəsa yá̰á̰ kə́ ndɔ̄ yá̰a̰ kūjə́ tə́ ō, ba ré ndɔ̄ rāā nāā yā ɓesə̄ Diyonisos ugə̄ anī, ɔsən̄ sejí ta ɓír̄ mbī yá̰a̰ kəla dɔjí tə́ kə́ jākā tə́ yā dānəń kósə de gə̄ ń a njə̄rān̄ gō ɓesə̄ Diyonisos tə́ ɓuk ɓuk ní ō. 8De kə́ Pətolemayis gə̄ dəjen̄ kə ngangá ngá̰ý kadə̄ teēn̄ kə ndū kógə̄ḿ kə́ kadə̄ ɓē gə̄ yā Gərek gə̄ kə́ kə gō kadə ɓē kə́ Pətolemayis ní, kadə̄ de kə́ kemeé gə̄ əndān̄ dɔ Jipə gə̄ tə́ kadə̄ unən̄ háĺdə́, kadə̄ əsan̄ yá̰á̰ kə́ rāā ndɔ̄ yá̰a̰ kūjə́ tə́ ō, 9kadə̄ ngé gə̄ ń a mbātə́n̄ yá̰a̰ kāgə̄ ɓē yā Gərek gə̄ ní, kə tə́jān̄ míndə́də́ kɔ̄ɔ́ ō. Adə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ń dɔ i ngɔr ní, Jipə gə̄ gerə̄n̄. 10I beé n aw̄n̄ kə dəyá̰ gə̄ jōó lo sarya tə́, najə̄ mēr̄ kə́ mērə̄n̄ kəja mɔtə ngáńdə́ gə̄ tə́ ní. Njə̄rān̄ sedə́ ta kum kósə de gə̄ tə́ gīr̄nəń gidə ɓē kə ngáńdə́ gēé ta mbaadə́ tə́, pá tá kadə̄ mbə́rēn̄də́ dɔ ndogə̄ mbal̄ tə́ tə́nīn̄də́ nang tə́ ɓáý. 11Gotə gə̄ ɔsən̄ dɔdə́ naā tə́ ba aw̄n̄ bəlo mbal̄ gə̄ kə́ kadədə́ gə̄ tə́ yā rāā rɔ̄nel̄ ndɔ̄ kə́ nge kṵ sīrí lo ɓɔ̄ɔ̄ rɔ̄ tə́. Dan ń de gə̄ reē teēn̄ kə gíŕdə́ dɔɔ́ rɔ̄ Pilipə tə́ anī, əlan̄ hor dɔdə́ tə́ malang. Nin̄ mbātə́n̄ rɔ̄ɔ̄ dɔ rɔ̄də́ tə́, tām̄ ɓōlə́n̄ gidə ndɔ̄ kə́ gə̄rā tām̄ yā Nə́ɓā tə́.
Rāā naā ndoō tə́ i yá̰á̰ kə́ ɔjə kem majə yā Nə́ɓā kə̄ ndágá
12Ngé gə̄ ń a aw̄n̄ kə makətūbə̄ ń toō jīdə́ tə́ ní, m̄-dəjedə́ kadə̄ jīdə́ ur̄ wak sɔɔ̄ń yá̰á̰ kə́ tōr̄ gə̄ ń toō alé, banī kadə̄ gírə̄n̄ kadə̄ rāā naā ndoō tə́ ń toō ní, i yā nujəń gír kaa yājí sák sák alé, ba i yā kadə̄ téĺ gír kaa kə́ ngáā. 13Dan ń Nə́ɓā əya̰ ngé rāā yá̰a̰ kə gō kem ndigə yāneé aĺ gə̄ adə̄ ndin̄ lo yādə́ dan i ngá̰ý alé, banī rāādə́ yá̰á̰ kə́ tōr̄ kə̄ ta jī tə́ nuū ní, ɔjə i kem majə yān kə́ ngá̰ý kə́ tām̄ yā ngán Israel gə̄ tə́ kə̄ ndágá. 14Yā gotə nápar de kə́ rang gə̄ ɓáa, kɔ́ɔ̄ dɔ rā̰ ō dɔ nang ō, ngóō dan i ngá̰ý kadə̄ tɔ̄lə̄n̄ ta yá̰a̰ rāādə́ kə́ gōtə́ aĺ gə̄ pá tá rāādə́ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ɓáý. Kə́ tām̄ yājí jḭḭ̄ tə́ tā anī, ni a̰ā̰ kadə̄ rāā yá̰á̰ kə́ beé sejí i yá̰á̰ kə́ gōtə́ alé. 15Ni əya̰jí kadə̄ jə-rāāī yá̰á̰ kə́ majaĺ gə̄ malang pá tá rāājí yá̰á̰ kə́ tōr̄ gō gogə́ alé. 16I beé n asənəń rāā kem majə sejí aĺ i kə́ bátə́ gə̄ tə́ ní. Dan ń Nə́ɓā ndóō gír deē yān gə̄ yá̰a̰ kə yá̰á̰ kə́ tōrōó ní, əya̰də́ i kɔ̄ɔ́ alé. 17I najə̄ kə́ rɔ̄kum ń nuū ngóy n m̄-sāā ter̄ kemsí dɔ tə́ ní. Gō najə̄ gə̄ ń toō tə́ ní, ādə̄ jə-tél j-uniī ta gotə najə̄ yājí ń kété laā ní.
Tɔ̄lə̄n̄ Eleyajar tām̄ taā kem yān tə́
18Eleyajar ń i de kógə̄ḿ kə́ dan ngé ndóō de gə̄ ndū najə̄ gə̄ kə́ ta kəga dɔ tə́ ní, i de kə́ ɓālən i ngá̰ý ō, de gə̄ ɓōlə́n̄ gidən ō. Anī teēn̄ tan dɔ gúú tə́ kadə̄ əsa dā̰ bor̄. 19Banī ni gḛy yo kə́ to kɔsə go̰n tɔȳ kəndi kem rɔ̄sɔl̄ tə́. Adə̄ nəkɔ́ njə̄rā aw̄ kə gō kem ndigə yāneé ta kə́ lo ń a rāān̄ de gə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ tū tə́ ní. 20Dā̰ bor̄ ń tan tə́ ní, tībə̄ kɔ̄ɔ́ tītə̄ ń majə kadə̄ ngé wurkil gə̄ mbātə́nəń yá̰á̰ kə́ ndū najə̄ yā Nə́ɓā ɔgə̄ ní. Ká ré i yā kadə̄ tɔ̄l̄nəńdə́ kɔ̄ɔ́ gə̄gē ní tə́. 21Ngé gə̄ ń i dɔ yá̰a̰ kəsa kə́ rāā tām̄ yā yá̰a̰ kūjə́ tə́ ń ndū najə̄ yā Nə́ɓā ɔgə̄ ní, əhɔn̄ Eleyajar ndɔ́r̄nən̄ kə̄ gogə́, tɔdɔ̄ gerə̄n̄ dəngam ngeé ń toō i jóó ngá̰ý. Mēr̄nən̄ reē kə dā̰ kə́ ɓēé loneé, ba kə rāā tītə̄ kə́ a əsa i dā̰ kə́ mban̄g adə̄ ndūn kadə̄ de gə̄ əsan̄ beé. 22Ré na rāā tītə̄ ń nuū anī na a teē ta yo tə́ ō, majə ń na n-rāān̄ seneé tām̄ madə̄ naā yādə́ kə́ jóó tə́ ní na a majə seneé ō. 23Banī Eleyajar sāā i rāā yá̰á̰ kə́ to hɔ̄r̄mō̰. Ni i de kə́ tɔgə ō, de gə̄ ɓōlə́n̄ gidən sɔɔ̄ń tɔgə yān ō, dɔn kə́ ndaa ō. Kə ngōn̄ dūúneé bátə́ tɔgəń ní, najə̄ gətóo dɔn tə́. Adə̄ sɔɔ̄ń yá̰a̰ gə̄ ń nuū malang ní, un ndūn kə́ de kə́ ngáā tə́, ba mandang ɓáa sɔɔ̄ń i ndū najə̄ kə́ táĺ yā Nə́ɓā. Ni tūr̄ ədadə́ na kə tɔ̄l̄nən̄ kanjə̄ kɔr bā̰ā̰. 24Tá ni əda ɓáý tṵ na: ɓāl̄jí ń asə naā beé toō ní gól̄ lo əhɔjí tṵ alé. Ré i beé aĺ anī balsáa gə̄ ngá̰ý a taān̄ kem kadə̄ Eleyajar aw̄ kə ɓāl̄ kutə ndōhó anī, un hál tə̄rā gə̄. 25Adə̄ nin̄ a ndúmə̄n̄ sɔɔ̄ń háĺ gól̄ lo yāḿ mā. Nge ń nuū a reē i kə yá̰á̰ kə́ yḛr ō rɔ̄sɔl̄ ō dɔ ɓə́gáḿ tə́, kem ndɔ̄ kə́ sḛ́ý beē gə̄ ń m-ā m̄-ndiń kə kumḿ ɓáý ní tə́. 26Ká ré kə́ ngɔr ń toō tə́ m̄-teē ta yá̰á̰ kə́ tōr̄ kə́ kadə̄ deē ndul gə̄ rāān̄ seḿ tə́ gə̄gē anī, m-ā m̄-teē jī Nə́ɓā kə́ tɔ́gən i ngá̰ý tə́ alé, lo ń m̄-ndiń i kə kumḿ, aké m-óyń i mbée gə̄gē ní. 27Adə̄ ré kə́ ngɔr ń toō tə́ m-óy i kə kəhɔ rɔ̄ tɔgɔɔ́ anī, m-ɔ́jə i kə̄ ndágá kadə̄ yá̰a̰ rāāḿ i yá̰a̰ rāā de kə́ tɔgə. 28Tɔdɔ̄ m-óy i yo kə́ majə kə́ kadə̄ balsáá gə̄ ndájə̄n̄. Tām̄ i kə gō kem ndigə yāḿ ō, i kə tárá ō, tām̄ yā Ndū najə̄ kə́ táĺ kə́ to rɔȳ tə́ ō.
Dan ń ni ɔr̄ najə̄ gə̄ ń nuū gír gān̄g anī, ɔtə aw̄ súūmú kumən kə̄ lo ń a rāān̄ de gə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ tū tə́ ní tə́. 29De gə̄ ń a aw̄n̄ seneé kə̄ lo tɔ̄lən tə́ ní, kem majə ń nin̄ aw̄nəń seneé kété laā ngɔr ní, tél tūrə̄n̄ gír kem kār̄ kə́ rang tə́ kɔ̄ɔ́. Tām̄ najə̄ ń ɔr̄ kə̄ tan tə́ laā ngɔr ní, a̰a̰n̄ kadə̄ i najə̄ kə́ to mbóo. 30Ba ni ta anī dan ń a rāā yā koy yo ndéy ngɔr anī, tetə koō pḭḭ ba əda na: Kɔ́ɔ̄ɓē ń ger̄ yá̰a̰ malang ní, ger̄ kadə̄ m-ásə teē ta yo tə́. Banī m̄-tə́gā taḿ gíŕ ndéý ń əndamə̄n̄ adə̄ rɔ̄ḿ tōrə̄m̄ ngá̰ý tə́ ní ō, m-á̰á̰ tápə̄ i kə rɔ̄nelé ngarā̰ kemḿ tə́ tɔdɔ̄ m̄-ɓōĺ Ndíĺ Nə́ɓā ō.
31I tītə̄ ń nuū n dəngam ń toō oyń ní. Tɔdɔ̄ koy ń ni oy ní i yá̰á̰ ndájə̄ kə́ tām̄ yā balsáa gə̄ tə́ ngóy alé, ba i tām̄ yā de kə́ ngá̰ý gə̄ kə́ dan gíŕ nápar deē yān gə̄ tə́ ō, i kəhɔ rɔ̄ tɔgə kə́ to ngáā ō, i háĺ kə́ majə kə́ kadə̄ dɔ deē ndígə̄nal aĺ ō.
Currently Selected:
2 MAKABE GƏ̄ 6: SARDC
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.
2 MAKABE GƏ̄ 6
6
De gə̄ rāān̄ yá̰á̰ kə́ yḛr kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ ō, rāān̄ Jipə gə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ō
1Gō tə́ sḛ́ý anī mban̄g əla Jerontə ń i de kə́ Aten ní, kadə̄ aw̄ ra kə Jipə gēé dɔ gúú tə́ kadə̄ əya̰n̄ ndū najə̄ yā kaadə́ gə̄ kɔ̄ɔ́ ō, lōōn̄ kun ndū najə̄ yā Nə́ɓā rāań yá̰a̰ ō. 2Əlan kadə̄ rāā kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē kə́ Jerusalem kadə̄ téĺ kújə yā ɓesə̄ Jos Olempiyḛ ō, nge kə́ dɔ mbal̄ Garijim tə́ ɓáa kadə̄ tél kújə yā ɓesə̄ Jos Hospitaliye tītə̄ ń de kə́ lo ń nuū tə́ gə̄ dəjenə̄ń ní ō. 3Yá̰á̰ kə́ tōr̄ gə̄ ń nuū ń reē taān̄ lo ní, ká i tām̄ yā kósə de gə̄ tə́ gə̄gē anī, i yá̰á̰ kə́ ngan̄g ngá̰ý tām̄ yādə́ tə́ ō, deē asə tə́gā tan dɔ tə́ aĺ ō. 4Tɔdɔ̄ sāā naā kə́ kə róbəneé aĺ ō, kəsa wa ō, taān̄ lo kem kújə yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́: ngé taā kem aĺ gə̄ a kógə̄n̄ i naā kə ájə́ba kə́ kɔ́ɔ̄ rɔ̄də́ gēé ō, a ɓīīn̄ sedə́ i ndágə lo kə́ táĺ tə́ ō, a reēn̄ i kə yá̰á̰ kə́ ndū najə̄ ɔgə̄ kɔ̄ɔ́ gə̄ kemeé ō. 5Adə̄ dā̰ kə́ yḛr kə́ ndū najə̄ ɔgə̄ gə̄ ń tɔ̄lə̄n̄də́ ní, taān̄ lo dɔ dabə tun̄ yá̰á̰ tə́. 6Rāā rɔ̄nel̄ ndɔ̄ kə́ nge kṵ sīrí ō, rāā nāā yā kaají gə̄ ō kəda na jḭḭ na i Jipə gə̄ ō ní, ɔgə̄n̄jí kɔ̄ɔ́. 7Kə dɔ nāā gə̄ malang ń i ndɔ̄ kojə mban̄g ní, ɔsən̄ sejí ta kaw̄ kəsa yá̰á̰ kə́ ndɔ̄ yá̰a̰ kūjə́ tə́ ō, ba ré ndɔ̄ rāā nāā yā ɓesə̄ Diyonisos ugə̄ anī, ɔsən̄ sejí ta ɓír̄ mbī yá̰a̰ kəla dɔjí tə́ kə́ jākā tə́ yā dānəń kósə de gə̄ ń a njə̄rān̄ gō ɓesə̄ Diyonisos tə́ ɓuk ɓuk ní ō. 8De kə́ Pətolemayis gə̄ dəjen̄ kə ngangá ngá̰ý kadə̄ teēn̄ kə ndū kógə̄ḿ kə́ kadə̄ ɓē gə̄ yā Gərek gə̄ kə́ kə gō kadə ɓē kə́ Pətolemayis ní, kadə̄ de kə́ kemeé gə̄ əndān̄ dɔ Jipə gə̄ tə́ kadə̄ unən̄ háĺdə́, kadə̄ əsan̄ yá̰á̰ kə́ rāā ndɔ̄ yá̰a̰ kūjə́ tə́ ō, 9kadə̄ ngé gə̄ ń a mbātə́n̄ yá̰a̰ kāgə̄ ɓē yā Gərek gə̄ ní, kə tə́jān̄ míndə́də́ kɔ̄ɔ́ ō. Adə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ń dɔ i ngɔr ní, Jipə gə̄ gerə̄n̄. 10I beé n aw̄n̄ kə dəyá̰ gə̄ jōó lo sarya tə́, najə̄ mēr̄ kə́ mērə̄n̄ kəja mɔtə ngáńdə́ gə̄ tə́ ní. Njə̄rān̄ sedə́ ta kum kósə de gə̄ tə́ gīr̄nəń gidə ɓē kə ngáńdə́ gēé ta mbaadə́ tə́, pá tá kadə̄ mbə́rēn̄də́ dɔ ndogə̄ mbal̄ tə́ tə́nīn̄də́ nang tə́ ɓáý. 11Gotə gə̄ ɔsən̄ dɔdə́ naā tə́ ba aw̄n̄ bəlo mbal̄ gə̄ kə́ kadədə́ gə̄ tə́ yā rāā rɔ̄nel̄ ndɔ̄ kə́ nge kṵ sīrí lo ɓɔ̄ɔ̄ rɔ̄ tə́. Dan ń de gə̄ reē teēn̄ kə gíŕdə́ dɔɔ́ rɔ̄ Pilipə tə́ anī, əlan̄ hor dɔdə́ tə́ malang. Nin̄ mbātə́n̄ rɔ̄ɔ̄ dɔ rɔ̄də́ tə́, tām̄ ɓōlə́n̄ gidə ndɔ̄ kə́ gə̄rā tām̄ yā Nə́ɓā tə́.
Rāā naā ndoō tə́ i yá̰á̰ kə́ ɔjə kem majə yā Nə́ɓā kə̄ ndágá
12Ngé gə̄ ń a aw̄n̄ kə makətūbə̄ ń toō jīdə́ tə́ ní, m̄-dəjedə́ kadə̄ jīdə́ ur̄ wak sɔɔ̄ń yá̰á̰ kə́ tōr̄ gə̄ ń toō alé, banī kadə̄ gírə̄n̄ kadə̄ rāā naā ndoō tə́ ń toō ní, i yā nujəń gír kaa yājí sák sák alé, ba i yā kadə̄ téĺ gír kaa kə́ ngáā. 13Dan ń Nə́ɓā əya̰ ngé rāā yá̰a̰ kə gō kem ndigə yāneé aĺ gə̄ adə̄ ndin̄ lo yādə́ dan i ngá̰ý alé, banī rāādə́ yá̰á̰ kə́ tōr̄ kə̄ ta jī tə́ nuū ní, ɔjə i kem majə yān kə́ ngá̰ý kə́ tām̄ yā ngán Israel gə̄ tə́ kə̄ ndágá. 14Yā gotə nápar de kə́ rang gə̄ ɓáa, kɔ́ɔ̄ dɔ rā̰ ō dɔ nang ō, ngóō dan i ngá̰ý kadə̄ tɔ̄lə̄n̄ ta yá̰a̰ rāādə́ kə́ gōtə́ aĺ gə̄ pá tá rāādə́ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ɓáý. Kə́ tām̄ yājí jḭḭ̄ tə́ tā anī, ni a̰ā̰ kadə̄ rāā yá̰á̰ kə́ beé sejí i yá̰á̰ kə́ gōtə́ alé. 15Ni əya̰jí kadə̄ jə-rāāī yá̰á̰ kə́ majaĺ gə̄ malang pá tá rāājí yá̰á̰ kə́ tōr̄ gō gogə́ alé. 16I beé n asənəń rāā kem majə sejí aĺ i kə́ bátə́ gə̄ tə́ ní. Dan ń Nə́ɓā ndóō gír deē yān gə̄ yá̰a̰ kə yá̰á̰ kə́ tōrōó ní, əya̰də́ i kɔ̄ɔ́ alé. 17I najə̄ kə́ rɔ̄kum ń nuū ngóy n m̄-sāā ter̄ kemsí dɔ tə́ ní. Gō najə̄ gə̄ ń toō tə́ ní, ādə̄ jə-tél j-uniī ta gotə najə̄ yājí ń kété laā ní.
Tɔ̄lə̄n̄ Eleyajar tām̄ taā kem yān tə́
18Eleyajar ń i de kógə̄ḿ kə́ dan ngé ndóō de gə̄ ndū najə̄ gə̄ kə́ ta kəga dɔ tə́ ní, i de kə́ ɓālən i ngá̰ý ō, de gə̄ ɓōlə́n̄ gidən ō. Anī teēn̄ tan dɔ gúú tə́ kadə̄ əsa dā̰ bor̄. 19Banī ni gḛy yo kə́ to kɔsə go̰n tɔȳ kəndi kem rɔ̄sɔl̄ tə́. Adə̄ nəkɔ́ njə̄rā aw̄ kə gō kem ndigə yāneé ta kə́ lo ń a rāān̄ de gə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ tū tə́ ní. 20Dā̰ bor̄ ń tan tə́ ní, tībə̄ kɔ̄ɔ́ tītə̄ ń majə kadə̄ ngé wurkil gə̄ mbātə́nəń yá̰á̰ kə́ ndū najə̄ yā Nə́ɓā ɔgə̄ ní. Ká ré i yā kadə̄ tɔ̄l̄nəńdə́ kɔ̄ɔ́ gə̄gē ní tə́. 21Ngé gə̄ ń i dɔ yá̰a̰ kəsa kə́ rāā tām̄ yā yá̰a̰ kūjə́ tə́ ń ndū najə̄ yā Nə́ɓā ɔgə̄ ní, əhɔn̄ Eleyajar ndɔ́r̄nən̄ kə̄ gogə́, tɔdɔ̄ gerə̄n̄ dəngam ngeé ń toō i jóó ngá̰ý. Mēr̄nən̄ reē kə dā̰ kə́ ɓēé loneé, ba kə rāā tītə̄ kə́ a əsa i dā̰ kə́ mban̄g adə̄ ndūn kadə̄ de gə̄ əsan̄ beé. 22Ré na rāā tītə̄ ń nuū anī na a teē ta yo tə́ ō, majə ń na n-rāān̄ seneé tām̄ madə̄ naā yādə́ kə́ jóó tə́ ní na a majə seneé ō. 23Banī Eleyajar sāā i rāā yá̰á̰ kə́ to hɔ̄r̄mō̰. Ni i de kə́ tɔgə ō, de gə̄ ɓōlə́n̄ gidən sɔɔ̄ń tɔgə yān ō, dɔn kə́ ndaa ō. Kə ngōn̄ dūúneé bátə́ tɔgəń ní, najə̄ gətóo dɔn tə́. Adə̄ sɔɔ̄ń yá̰a̰ gə̄ ń nuū malang ní, un ndūn kə́ de kə́ ngáā tə́, ba mandang ɓáa sɔɔ̄ń i ndū najə̄ kə́ táĺ yā Nə́ɓā. Ni tūr̄ ədadə́ na kə tɔ̄l̄nən̄ kanjə̄ kɔr bā̰ā̰. 24Tá ni əda ɓáý tṵ na: ɓāl̄jí ń asə naā beé toō ní gól̄ lo əhɔjí tṵ alé. Ré i beé aĺ anī balsáa gə̄ ngá̰ý a taān̄ kem kadə̄ Eleyajar aw̄ kə ɓāl̄ kutə ndōhó anī, un hál tə̄rā gə̄. 25Adə̄ nin̄ a ndúmə̄n̄ sɔɔ̄ń háĺ gól̄ lo yāḿ mā. Nge ń nuū a reē i kə yá̰á̰ kə́ yḛr ō rɔ̄sɔl̄ ō dɔ ɓə́gáḿ tə́, kem ndɔ̄ kə́ sḛ́ý beē gə̄ ń m-ā m̄-ndiń kə kumḿ ɓáý ní tə́. 26Ká ré kə́ ngɔr ń toō tə́ m̄-teē ta yá̰á̰ kə́ tōr̄ kə́ kadə̄ deē ndul gə̄ rāān̄ seḿ tə́ gə̄gē anī, m-ā m̄-teē jī Nə́ɓā kə́ tɔ́gən i ngá̰ý tə́ alé, lo ń m̄-ndiń i kə kumḿ, aké m-óyń i mbée gə̄gē ní. 27Adə̄ ré kə́ ngɔr ń toō tə́ m-óy i kə kəhɔ rɔ̄ tɔgɔɔ́ anī, m-ɔ́jə i kə̄ ndágá kadə̄ yá̰a̰ rāāḿ i yá̰a̰ rāā de kə́ tɔgə. 28Tɔdɔ̄ m-óy i yo kə́ majə kə́ kadə̄ balsáá gə̄ ndájə̄n̄. Tām̄ i kə gō kem ndigə yāḿ ō, i kə tárá ō, tām̄ yā Ndū najə̄ kə́ táĺ kə́ to rɔȳ tə́ ō.
Dan ń ni ɔr̄ najə̄ gə̄ ń nuū gír gān̄g anī, ɔtə aw̄ súūmú kumən kə̄ lo ń a rāān̄ de gə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ tū tə́ ní tə́. 29De gə̄ ń a aw̄n̄ seneé kə̄ lo tɔ̄lən tə́ ní, kem majə ń nin̄ aw̄nəń seneé kété laā ngɔr ní, tél tūrə̄n̄ gír kem kār̄ kə́ rang tə́ kɔ̄ɔ́. Tām̄ najə̄ ń ɔr̄ kə̄ tan tə́ laā ngɔr ní, a̰a̰n̄ kadə̄ i najə̄ kə́ to mbóo. 30Ba ni ta anī dan ń a rāā yā koy yo ndéy ngɔr anī, tetə koō pḭḭ ba əda na: Kɔ́ɔ̄ɓē ń ger̄ yá̰a̰ malang ní, ger̄ kadə̄ m-ásə teē ta yo tə́. Banī m̄-tə́gā taḿ gíŕ ndéý ń əndamə̄n̄ adə̄ rɔ̄ḿ tōrə̄m̄ ngá̰ý tə́ ní ō, m-á̰á̰ tápə̄ i kə rɔ̄nelé ngarā̰ kemḿ tə́ tɔdɔ̄ m̄-ɓōĺ Ndíĺ Nə́ɓā ō.
31I tītə̄ ń nuū n dəngam ń toō oyń ní. Tɔdɔ̄ koy ń ni oy ní i yá̰á̰ ndájə̄ kə́ tām̄ yā balsáa gə̄ tə́ ngóy alé, ba i tām̄ yā de kə́ ngá̰ý gə̄ kə́ dan gíŕ nápar deē yān gə̄ tə́ ō, i kəhɔ rɔ̄ tɔgə kə́ to ngáā ō, i háĺ kə́ majə kə́ kadə̄ dɔ deē ndígə̄nal aĺ ō.
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.