2 Píele 2
2
Behúúnínyí bá mbele bá ŋga bɛáa noséésényée
1Cóá mbúsí sá mbele sɛ́ mba bológá naá boɛ́nɔ bá Ɛ́sɛlahɛ́ɛlɛ. Caŋa mmue tɔ́nɔ behúúnínyí bá mbele bá ŋga bológánáa naá kadɛ́gadɛ́ɛ yɛnyɔ́. Bá ŋgi íŋénényée nnyimé nnyimé mosɔ́mɔ má kanɛ go fɛa mɔ́ɔmɔ mó ŋgaá ŋaáa goŋaá buimée bó dɛ́aŋa; bá gunde bí inye Ogɔ́nɔ́ɔ mɔ́ɔnyɔ a mbaá bó sódío, nɔ́ɔnɔ gɔ́ɔ bá ŋgaá bó gɔ́gɔ́nɔ́ɔ gosola go busío buimée. 2Batɔ degédegé bá ŋga bó bienénée naá gɛbɛ́ gábɔ́ gá gɛɔyɔ gɔnɔ́ go mbɔ́dɔ yabɔ́ ya go ŋanana gɛgáda. Go busío moánɛ, ba ŋga sesídíe pɛ́ ya mammana. 3Go go lɛ́ga gá go bóda muinyí, behúúnínyí bá mbele bɔ́ɔbɔ bá ŋga nyó nyɛ́ɛ́náa na dogálɔ dá go bégedinye gedinye bɔ́ɔ moatɛ́. Kanɛ́ gó bayɛga fueké, gosómba gá gɛsɛnɛ gábɔ́ gó báa go báŋa, gosola gábɔ́ gó ná lɛ́ pɛnɛ́ɛ. 4Ɛɛ́ɛŋ, Asaŋa a dɛ mbá bɛ́mbɛga bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ báaba bá mbaá lɔgɔ́ɔ, kanɛ́ a mba bó nɔɔ́ɔ naá ɛbɛ́lá ná mbíno, anáa bá lɔ́mɔ́ bɛ́dɛ́gɛ́náalú gódágódá na magala, bá gɛ́gana buisí bá go sómba bɛsɛnɛ. 5A lɛ́ kanɛ akɛ́ go bɛ́mbɛga cí ya cóá na bɛgáda bá batɔ bɛ́ɛbɛ kɔ́ɔ, kanɛ́ a mbaá bó niigínyée nobólá ná púugie, a báá sódío goana Nóe mɔ́ɔnyɔ a mbaá lɛ o oya moóma má tɛ́nɛ́ɛ na batɔ bóncoó bátáanɔ ná báandɛ́#2.5 Go ɛ́na Mabayɛga 6. 1-7.24.. 6Asaŋa a mba sómbá gofúugie gá tɛ́sɔnɔ ya Sɔdɔ́mɔ na ya Gɔmɔ́ɔlɔ, a báá sɛ́ gadá na íyuke. A mba ŋaáa nɔ́ɔnɔ go go fáa bahándá bá batɔ gieninye gá bɔ́ɔbɔ bó mbaá lɛ ba go bó bolɛna#2.6 Go ɛ́na Mabayɛga 19.24.. 7Kanɛ́ a mba dúgúné usi ba mɔtɔ Lɔ́ɔtɛ mɔ́ɔnyɔ a mbaá lɛ a bényíigenye odɛ́má na gɛgáda gá gɛɔyɔ gá batɔ bá ogɛlɛ yɛ́hɛ́. 8Mammana, usi ba mɔtɔ moánɛ mɔ́ɔnyɔ a mba lɛ́ ɔ ɔyɔ naá kadɛ́gadɛ́ɛ yabɔ́ a bó núune, a bó bódólonyo medúgú miimée, a lɛ go ɛ́da go ɔ́bɛgɔnɔ makɔ́nɔ́ naá odɛ́má yɛ́hɛ́ yá usi go bɛgáda bábɔ́ bá meŋiigíe. 9Nɔ́ɔnɔ gó dúfenye go goŋaá Daadáa a lɛ́ ba go dúgune besi bá batɔ naá gɛmaga a gunde a ága go boayá bahándá go go bó fáa noséésényée buisí bá go sómba bɛsɛnɛ. 10A ŋga séésényée dómbá dómbáa báaba bá bienenemú bɛgáda bá mbééníŋínyí bá nnyɔ́dɔ sábɔ́, bá fánɛnana bogɔ́nɔ́ɔ bá Daadáa.
Behúúnínyí bá mbele bɔ́ɔbɔ bá lɛ́ goana go bɔ́ɔ moatɛ́, bá bébúlugenye, bá dɛ bɛanánáa bofoá go go sɛga magaaga má bigedie bá mmoɛná. 11Akɛ́ bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ moatɛ́ moatɛ báaba bá dómbanamɔ́ behúúnínyí bá mbele bɔ́ɔbɔ go bogaaga, bá dɛ bósó go bó sɛga naá oŋgíso yá Daadáa. 12Batɔ bɔ́ɔbɔ bá ŋanana moóma go odóɛ yábɔ́ aŋa nnyama sá bɛsɔgɔ sɛ́ɛsɛ sɛ́ bébíenemú sɛ́ gɔ́lɛnɔnɔ naá modámbɔ, bá sɛ́ óna. Bá sɛga moóma mɔ́ɔmɔ bá lɔ́mɔ́ bá dɛ íyíménée. Bá ŋga solá aŋa mbúnyi ya mbasa. 13Bá ŋga bó soɛná bobɛ́ go gɛgáda gɛ́ɛgɛ bá mbaá ŋanánáa basɔ́gɔ́ɔ. Besé yabɔ́ ɛ lɔ́mɔ́ go hóogonyo bɛgáda bábɔ́ bá meŋiigíe buisí nɔmɔnɔmɔ. Aŋa no lɔ́mɔ́ nabɔ́ olɔŋɔ, no nyáanya, gɛgáda gábɔ́ gá gɛɔyɔ gɛ́ háanana go nyó núugenye odóɛ. Bá békelenye na mbele sɛ́ɛsɛ bá nyó belebelemú. 14Boóma bábɔ́ goana go fúmbe bakɔ́dɔ go go ŋanana bɛdáŋa, bá dɛ bósó go hóogonyo go ŋanana gɛgáda. Aŋa bá bégumbeninemú muneŋenéŋé, bá bó dómana tɔ́nɔ go go ŋanana gɛgáda. Ɛdɛ́má yabɔ́ ɛ kɔndɛmɔ na mbééníŋínyí sá go bóda muinyí. Bɔ́ɔbɔ, ɛyɔmɛnɔ há Asaŋa hɛ́ dɛ ná bóso go bó dɛ́ɛna. 15Bá mba dɛ́ɛ́ná pɛ́ ya bese, bá báá naná go go biene gɛgɔ́ndɔ́ gá Bálama yá Bɔ́sɔlɔ mɔ́ɔnyɔ a mbaá bádɛ́ɛ́ná, a báá lɛ́gá muinyí mɔ́ɔmɔ bá mbaá mo fáá go go ŋa gɛgáda. 16Kanɛ́ bá mba mo gɔɔmɛ́ná go kanɛ ŋgɔ́bɛnɔ yɛhɛ́. Gɔ́ɔ ginnyeedíi gá abaŋa bɛbɛa gɛ́ mbɛɛ́ ɛ́dá go mo gálagala na ukelú yá mɔtɔ, gɛ́ báá kíkíe meŋiigíe má boála má mbúsí Bálama#2.16 Go ɛ́na Ɛmbanɔ 22.4-35.
17Behúúnínyí bá mbele bɔ́ɔbɔ bá lɛ́ aŋa ɛsɔmbɔ ya ságáalú, bɔ́ɔ gɔnɔ́ aŋa bisumbe bá nobólá bɛ́ɛbɛ bɛ́ dómbanamɔ́ go puŋe. Asaŋa a mba bó bɛ́dɛ́gɛ́nɛ́ná undukí naá mbíno ya tábɔ́tabɔ. 18Bá béségi ukelú naá mmoɛná na dogálɔ dá kanɛ kɔ́ɔ. Bá fúmbe go hóogonyo ncaná yabɔ́ ya nnyɔ́dɔ go go nɔ́bɔ batɔ báaba bá gá lɔ́mɔ́ na gokikilidie ɛdɛ́má yabɔ́ bá báá húmé naá olɔŋɔ yá bindiíyímé Asaŋa. 19Bá bó dánɛnana bofilíi, asáa gɔgɔ́ bɔ́ɔ moatɛ́ moatɛ bɛɔlɛ́ bá ndoŋá sɛ́ɛsɛ sɛ́ bó gɔ́gɔnɔmɔ́ gofúe gábɔ́, goakɛ́ onyɔ moánɛ a lɛ́ gɛɔlɛ́ gá bɔ́ɔbɔ bó mo mánɛganamɔ́. 20Gɔ́ɔ bó lɔ́mɔ́, batɔ bóncodío bá mba pambá naá mbɔŋɔbɔŋɔ ya moóma má biílo bá cí, go goŋaá bá mba lɛncá Daadáa bɛcɔ́, Uféŋí bɛcɔ́ Yésu Kilítu. Kanɛ́ bá amɔ́ bá gɔnɔ bádɛ́ɛna bó obɛna naá gɛyágɛgɛna gá moóma má ndiemi, odɛ́nɛ́ yábɔ́ yá mesúgudinye yɔ́ɔyɔ yó lɛ́ gɛbɛ́ akɛ́báamɔ́, yó dómbana yá busío. 21Bó mba lɛ́ bese go busío bábɔ́ bá dɛ íyímé pɛ́ ya mammana, bó dómba go goŋaá bá báá go yɛ íyime bá gɔnɔ dɛ́ɛna gimmúmpúu gá gicele gɛ́ɛgɛ bá mbaá bó békínyée. 22Bɔ́ɔbɔ bó mbaá bó bolɛ́ná bó lɛ́ caŋa mmue aŋa ncaba yɛ́ɛyɛ yɛ oyamɔ́ mammana yɛ amɔ́: «Mbóa ɛ mba nodá, ɛ báá gundé naá dunidi dá yɛ́#2.22 Ncaba 26.11.», incodío yɛ amɔ́: «Ŋgɔnɔ́bɛ́ na go dumbe, ɛ ná lɛ́ go gɔnɔ bɔ́dɔ́bɔnɛnɔ naá bɛcambá.»
Currently Selected:
2 Píele 2: YAS
Highlight
Share
Copy

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
2 Píele 2
2
Behúúnínyí bá mbele bá ŋga bɛáa noséésényée
1Cóá mbúsí sá mbele sɛ́ mba bológá naá boɛ́nɔ bá Ɛ́sɛlahɛ́ɛlɛ. Caŋa mmue tɔ́nɔ behúúnínyí bá mbele bá ŋga bológánáa naá kadɛ́gadɛ́ɛ yɛnyɔ́. Bá ŋgi íŋénényée nnyimé nnyimé mosɔ́mɔ má kanɛ go fɛa mɔ́ɔmɔ mó ŋgaá ŋaáa goŋaá buimée bó dɛ́aŋa; bá gunde bí inye Ogɔ́nɔ́ɔ mɔ́ɔnyɔ a mbaá bó sódío, nɔ́ɔnɔ gɔ́ɔ bá ŋgaá bó gɔ́gɔ́nɔ́ɔ gosola go busío buimée. 2Batɔ degédegé bá ŋga bó bienénée naá gɛbɛ́ gábɔ́ gá gɛɔyɔ gɔnɔ́ go mbɔ́dɔ yabɔ́ ya go ŋanana gɛgáda. Go busío moánɛ, ba ŋga sesídíe pɛ́ ya mammana. 3Go go lɛ́ga gá go bóda muinyí, behúúnínyí bá mbele bɔ́ɔbɔ bá ŋga nyó nyɛ́ɛ́náa na dogálɔ dá go bégedinye gedinye bɔ́ɔ moatɛ́. Kanɛ́ gó bayɛga fueké, gosómba gá gɛsɛnɛ gábɔ́ gó báa go báŋa, gosola gábɔ́ gó ná lɛ́ pɛnɛ́ɛ. 4Ɛɛ́ɛŋ, Asaŋa a dɛ mbá bɛ́mbɛga bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ báaba bá mbaá lɔgɔ́ɔ, kanɛ́ a mba bó nɔɔ́ɔ naá ɛbɛ́lá ná mbíno, anáa bá lɔ́mɔ́ bɛ́dɛ́gɛ́náalú gódágódá na magala, bá gɛ́gana buisí bá go sómba bɛsɛnɛ. 5A lɛ́ kanɛ akɛ́ go bɛ́mbɛga cí ya cóá na bɛgáda bá batɔ bɛ́ɛbɛ kɔ́ɔ, kanɛ́ a mbaá bó niigínyée nobólá ná púugie, a báá sódío goana Nóe mɔ́ɔnyɔ a mbaá lɛ o oya moóma má tɛ́nɛ́ɛ na batɔ bóncoó bátáanɔ ná báandɛ́#2.5 Go ɛ́na Mabayɛga 6. 1-7.24.. 6Asaŋa a mba sómbá gofúugie gá tɛ́sɔnɔ ya Sɔdɔ́mɔ na ya Gɔmɔ́ɔlɔ, a báá sɛ́ gadá na íyuke. A mba ŋaáa nɔ́ɔnɔ go go fáa bahándá bá batɔ gieninye gá bɔ́ɔbɔ bó mbaá lɛ ba go bó bolɛna#2.6 Go ɛ́na Mabayɛga 19.24.. 7Kanɛ́ a mba dúgúné usi ba mɔtɔ Lɔ́ɔtɛ mɔ́ɔnyɔ a mbaá lɛ a bényíigenye odɛ́má na gɛgáda gá gɛɔyɔ gá batɔ bá ogɛlɛ yɛ́hɛ́. 8Mammana, usi ba mɔtɔ moánɛ mɔ́ɔnyɔ a mba lɛ́ ɔ ɔyɔ naá kadɛ́gadɛ́ɛ yabɔ́ a bó núune, a bó bódólonyo medúgú miimée, a lɛ go ɛ́da go ɔ́bɛgɔnɔ makɔ́nɔ́ naá odɛ́má yɛ́hɛ́ yá usi go bɛgáda bábɔ́ bá meŋiigíe. 9Nɔ́ɔnɔ gó dúfenye go goŋaá Daadáa a lɛ́ ba go dúgune besi bá batɔ naá gɛmaga a gunde a ága go boayá bahándá go go bó fáa noséésényée buisí bá go sómba bɛsɛnɛ. 10A ŋga séésényée dómbá dómbáa báaba bá bienenemú bɛgáda bá mbééníŋínyí bá nnyɔ́dɔ sábɔ́, bá fánɛnana bogɔ́nɔ́ɔ bá Daadáa.
Behúúnínyí bá mbele bɔ́ɔbɔ bá lɛ́ goana go bɔ́ɔ moatɛ́, bá bébúlugenye, bá dɛ bɛanánáa bofoá go go sɛga magaaga má bigedie bá mmoɛná. 11Akɛ́ bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ moatɛ́ moatɛ báaba bá dómbanamɔ́ behúúnínyí bá mbele bɔ́ɔbɔ go bogaaga, bá dɛ bósó go bó sɛga naá oŋgíso yá Daadáa. 12Batɔ bɔ́ɔbɔ bá ŋanana moóma go odóɛ yábɔ́ aŋa nnyama sá bɛsɔgɔ sɛ́ɛsɛ sɛ́ bébíenemú sɛ́ gɔ́lɛnɔnɔ naá modámbɔ, bá sɛ́ óna. Bá sɛga moóma mɔ́ɔmɔ bá lɔ́mɔ́ bá dɛ íyíménée. Bá ŋga solá aŋa mbúnyi ya mbasa. 13Bá ŋga bó soɛná bobɛ́ go gɛgáda gɛ́ɛgɛ bá mbaá ŋanánáa basɔ́gɔ́ɔ. Besé yabɔ́ ɛ lɔ́mɔ́ go hóogonyo bɛgáda bábɔ́ bá meŋiigíe buisí nɔmɔnɔmɔ. Aŋa no lɔ́mɔ́ nabɔ́ olɔŋɔ, no nyáanya, gɛgáda gábɔ́ gá gɛɔyɔ gɛ́ háanana go nyó núugenye odóɛ. Bá békelenye na mbele sɛ́ɛsɛ bá nyó belebelemú. 14Boóma bábɔ́ goana go fúmbe bakɔ́dɔ go go ŋanana bɛdáŋa, bá dɛ bósó go hóogonyo go ŋanana gɛgáda. Aŋa bá bégumbeninemú muneŋenéŋé, bá bó dómana tɔ́nɔ go go ŋanana gɛgáda. Ɛdɛ́má yabɔ́ ɛ kɔndɛmɔ na mbééníŋínyí sá go bóda muinyí. Bɔ́ɔbɔ, ɛyɔmɛnɔ há Asaŋa hɛ́ dɛ ná bóso go bó dɛ́ɛna. 15Bá mba dɛ́ɛ́ná pɛ́ ya bese, bá báá naná go go biene gɛgɔ́ndɔ́ gá Bálama yá Bɔ́sɔlɔ mɔ́ɔnyɔ a mbaá bádɛ́ɛ́ná, a báá lɛ́gá muinyí mɔ́ɔmɔ bá mbaá mo fáá go go ŋa gɛgáda. 16Kanɛ́ bá mba mo gɔɔmɛ́ná go kanɛ ŋgɔ́bɛnɔ yɛhɛ́. Gɔ́ɔ ginnyeedíi gá abaŋa bɛbɛa gɛ́ mbɛɛ́ ɛ́dá go mo gálagala na ukelú yá mɔtɔ, gɛ́ báá kíkíe meŋiigíe má boála má mbúsí Bálama#2.16 Go ɛ́na Ɛmbanɔ 22.4-35.
17Behúúnínyí bá mbele bɔ́ɔbɔ bá lɛ́ aŋa ɛsɔmbɔ ya ságáalú, bɔ́ɔ gɔnɔ́ aŋa bisumbe bá nobólá bɛ́ɛbɛ bɛ́ dómbanamɔ́ go puŋe. Asaŋa a mba bó bɛ́dɛ́gɛ́nɛ́ná undukí naá mbíno ya tábɔ́tabɔ. 18Bá béségi ukelú naá mmoɛná na dogálɔ dá kanɛ kɔ́ɔ. Bá fúmbe go hóogonyo ncaná yabɔ́ ya nnyɔ́dɔ go go nɔ́bɔ batɔ báaba bá gá lɔ́mɔ́ na gokikilidie ɛdɛ́má yabɔ́ bá báá húmé naá olɔŋɔ yá bindiíyímé Asaŋa. 19Bá bó dánɛnana bofilíi, asáa gɔgɔ́ bɔ́ɔ moatɛ́ moatɛ bɛɔlɛ́ bá ndoŋá sɛ́ɛsɛ sɛ́ bó gɔ́gɔnɔmɔ́ gofúe gábɔ́, goakɛ́ onyɔ moánɛ a lɛ́ gɛɔlɛ́ gá bɔ́ɔbɔ bó mo mánɛganamɔ́. 20Gɔ́ɔ bó lɔ́mɔ́, batɔ bóncodío bá mba pambá naá mbɔŋɔbɔŋɔ ya moóma má biílo bá cí, go goŋaá bá mba lɛncá Daadáa bɛcɔ́, Uféŋí bɛcɔ́ Yésu Kilítu. Kanɛ́ bá amɔ́ bá gɔnɔ bádɛ́ɛna bó obɛna naá gɛyágɛgɛna gá moóma má ndiemi, odɛ́nɛ́ yábɔ́ yá mesúgudinye yɔ́ɔyɔ yó lɛ́ gɛbɛ́ akɛ́báamɔ́, yó dómbana yá busío. 21Bó mba lɛ́ bese go busío bábɔ́ bá dɛ íyímé pɛ́ ya mammana, bó dómba go goŋaá bá báá go yɛ íyime bá gɔnɔ dɛ́ɛna gimmúmpúu gá gicele gɛ́ɛgɛ bá mbaá bó békínyée. 22Bɔ́ɔbɔ bó mbaá bó bolɛ́ná bó lɛ́ caŋa mmue aŋa ncaba yɛ́ɛyɛ yɛ oyamɔ́ mammana yɛ amɔ́: «Mbóa ɛ mba nodá, ɛ báá gundé naá dunidi dá yɛ́#2.22 Ncaba 26.11.», incodío yɛ amɔ́: «Ŋgɔnɔ́bɛ́ na go dumbe, ɛ ná lɛ́ go gɔnɔ bɔ́dɔ́bɔnɛnɔ naá bɛcambá.»
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in