BBƐ 2
2
Efúúménénú yí Elilé me óofinine belumitinine
1Ekúlú ayɛ́ buɔ́sɛ́ bɔ́ Baŋtɛkót ŋa kaáhámá, belumitinine bekime ŋa bɔ́ bá babɛ́bándákánɔ́ haála hɔ́mɔtɛ́. 2Bé ŋe síké ébú bítéme, bá ma lɔ́kɔ́ma hilulume hí húlúkúne ɔ ɔmuaná, háyɛ yaandándá yí ehúne ; hí ŋgo nyióyó eé ciíbe acɛ́ bá ŋa bɔ́ bá noómi. 3Bá ŋa bɔ́ lɛca bɛnyɛ́ma háyɛ tɔbɛ́mbɛ tú oocó awɔ́ ú ŋa lɔ́la ; bɛ́ ŋaá bá bɛ́álɔ́nákánɔ́ náányíá náányia, bí beébe tabaka a bɛɛtɔ́. 4Aáná *Efúúménénú yí Elilé ŋe yóófókíne e cííbú ɛtɛ́má, yí ŋé nyióyó hú mbiɔ́kɛ eé beébe bekime ; nyíábɔ́ nyitúme ɔtáŋa eényí ɛtáŋa cí etémbí acɛ́ bá ŋa bɔ́ bá bá tɛ abɔ́ táŋa buáyá, háyɛ Elilé ŋeé beébe iínjíékíné makɛ́nda ma ɔtáŋáka.
5E etéeyé ekúlú *Besuif a bá ŋa bɔ́ bá bebíínjíénú a bɛsana bí olumitinine ŋa bɔ́ fáákɔ́na tɔ́na e Yelúsalɛm ; bé húlúkúne a anamánamá cá mɔnɔŋɔ mekime ma ɔmɛsɛ́. 6Ekúlú ayɛ́ baacɔ eébé ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́má hilulume eéhí, bá ŋá faákɔ́na ɔ ɔkɔbɛ́bándána ɔlɔŋɔ na *baákɔ́nɛ́na ; bé ŋe bú kékéké buéŋí a asana ayɛ́ ɔɔcɔ okime eé beébe ŋaá bá waá lɔ́kɔ́máka belumitinine táŋáka úúyé ɔtáŋa ú bɛ́muátá. 7Bé ŋe bú kéké buéŋí, bɔ́ waálɛ́áka eété, bá kɔ́ɔnaka báyɛ : « Háá ! Tu ŋe sú kéti anyía baacɔ bekime eebe a bá ŋa bɔ́ táŋa á bɔ́ŋa baacɔ bá *Kalilé. 8Mbá anyána ɔɔcɔ okime aá basɔ́ ŋa lɔ́kɔ́ma bábɔ́ táŋáka e úúyé ɔtáŋa ewú ú ŋeé bíbíéníne e ? 9Baacɔ a bá bɔ́ŋa aaha ŋe bú húle na a bunɔŋɔ bɔ́ Baat, na a bɔ́ Mɛɛt, na a ma Ɛlamit ne me Mesobotamí, na a mɔnɔŋɔ me iisí ci ne Yuté na Kabatɔs, na a ma Bɔ́ŋ ne e me ekéti yí iisí yɛ́ Asi, 10ne e me Filiki na a ma Bamfilí, na a bunɔŋɔ bú *Esíbit, na aháŋá yí Silɛ́ɛn a bunɔŋɔ bú Libí.#2.10 Besuif beéŋí ŋa bɔ́ bá ne e Esíbit, na a bunɔŋɔ bú Silɛ́ɛn a aháŋá yɛ́ nyɛfianɛna nyɛ́ ɔɔ́cɔ́ nyí Esíbit ; eebe a bá ŋa ka bɔ́ hálɔ́mɔ́kɔ́na bé húlúkúne hɔ́á ŋa bɔ́ bá na yáábɔ́ andaŋía yɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na yɛ́ bɛ́muátá. Bɔ́mɔtɛ́ ŋe bú húle o Lóom, 11ne Besuif bɛ́muátá na baacɔ a bá ŋa bɔ́ bɛ́kɔ́ŋɔ́nákɛ́ná o olumitinine ú Besuif ; na baacɔ bá mɔnɔŋɔ ma Kɛlɛtɛ na ma Alabi ; ta híáná, basɔ́ bekime tu ŋe sú beébe lɔ́kɔ́ma bábɔ́ táŋáka a cáásɔ́ anamánamá cá ɛtáŋa bɛandándá bí *bikéki bɛ́ bɛsana bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́. » 12Yaátɛ́ asana bé ŋe bú kéké beébe bekime, injiŋé ŋé beébe nyímíne ; bá bɛ́bátáka beébe ne beébe báyɛ : « Nyɛnamá nyɛ́ asana nyɛ́ háányɛ́ eenyi nyɛ́áŋa e ? » 13Ta híáná, baacɔ a bɔ́mɔtɛ́ ábɔ́ cɛ́cáka belumitinine, bá kɔ́ɔnaka báyɛ : « Bé me bú híólóko meluku. »
Bíel me híite ɔtáŋa eé buúse bɔ́ baacɔ
14Aáná Bíel ŋa hátɔ́na ɛndánáka ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ baacɔ bá ɛndɔ́ma bɔ́ɔ́hátá na ɔmɔtɛ́, u ŋé hetúnyi okelú ɔ ɔmuaná ɔsɛ : « Na banɔ́, baacɔ bé Yuté eebe, na banɔ́ bekime ebé nú ŋe nú líhe aaha e Yelúsalɛm, ánɔ bɛ́fɔ́ŋɔ́lɛ́ta eetú, núá lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ aátɛ́ ɛ ŋa mɛ́ aamba ɔ banɔ́ láana. 15Nu ŋe nú bíkéti anyía baacɔ eebe me bú híólóko meluku ; bú tɛ á bá aáná, anyía injéŋí ɛ́námanyɛ́ nɔ́mɔ cɛ́ nɔɔ́nɔyá eeci ciá yánáŋa. 16Mbá asana ɔ́mɔtɛ́, Bandɔ́mɛsɛ́ mé nyíóyísínyi búáyɛ́ buhúnyi abɔ́ ú ŋaá kɔ́ɔ́na e nyuúté nyɛ́ Sɔɛ́l, muayɛ́ *muhémúnyi bɛsana, ɔsɛ :
17“Ɔ mɔɔ́sɛ́ ma nyɛmana,
i ké mí neesiki yáámɛ Elilé anyía yé nyíóyo ɛ ɛtɛ́má cɛ́ baacɔ bekime ;
híáná na bíánɔ́ bɛnɔ́kɔ́ na báánɔ́ babɔ́la ké bú hémúkúnyi bíámɛ bɛsana,
bíánɔ́ bɛnɔ́kɔ́ ká bɔ́ lɛ́caka biseye bɛ́ bɛsana,
bíánɔ́ bilunyí bɛ́ baacɔ ká bɔ́ lámanaka taaká cɛ́ bɛsana bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
18Yááŋa taaká anyía ɔ mɔɔ́sɛ́ etéemé, i ké mí neesiki yáámɛ Elilé ɛ ɛtɛ́má cɛ́ báámɛ bɔnyiɔnɔ na a banɔ́mɔcɔ́ ne e beénjú,
bó hémúkúnyi bɛsana.
19I ké mi tóŋgínyi *bikéki bɛ́ bɛsana ɔ ɔmuaná noómi,
míɔ kɛlaka bikéki bí tubílícínyínyí ɔ ɔmɛsɛ́ ooci :
na manɔ́ŋɔ́, ne oocó, ne cióyo ciéŋí káá bá,
20ɔɔ́cɔ́ ké búle á lɛ́cana háyɛ ibíne,
oólí lɛcakana háyɛ manɔ́ŋɔ́,
ekúlú eéyé ɛ́cɛ buɔ́sɛ́ bú nyɛkahálɔ́mɔ́na nyí Otéŋí a Waáŋá tɛ ŋgaá hámá ;
bú káá bá yaandándá yɛ́ buɔ́sɛ́ abɔ́ núáyɛ́ nuúmi káá lɛ́cakana.
21Yaátɛ́ asana ɔɔcɔ okime awɔ́ u káá lɔ́ŋɛ́ta Otéŋí a Waáŋá anyía wé wuúci nóhi kɔ́ɔ́ nɔ́hɔ.”#Sɔɛ 3.1-5
22Banɔ́ baacɔ bé *Islayɛ́l eebe, ánɔ lɔ́kɔ́ma ɔtáŋa ooci : Yésus, ɔɔcɔ u *Násalɛt, ŋaá bá ɔɔcɔ awɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá tɔ́má, yó tóŋínyi maayɛ́ makɛ́nda ne e bikéki ne e bikémése bɛ́ bɛsana, ne e bikéki bí tubílícínyínyí anamánamá. U ŋaa kɛ́láka aáná anyía bé menyí búáyɛ́ buáŋá. U ŋa kɛ́láka bɛsana eébí aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́, háyɛ banɔ́ bɛ́muátá nu ŋe nú menyi. 23Wuúci oócí Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá banɔ́ iínjíé, u ŋaá bá wé ményukune buáyá bɔkɔ ebú nu ké nu wuúci kɛlaka ; banɔ́ nú ŋa nɔ́ kɛ́la anyía baŋána é wuúci aátákɛ́na ɔ ɔmbásá, wé we. 24Mbá ta híáná, Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci heényi o owé, yó wuúci kátáka tukolí tú owé, anyía haála ehé biwéewé áŋa tɛ ɔ́mɔɔ́ bá hé o wuúci lɔbɔnɔ.
25Ɛ́ɛhɛ́ Otéŋí Táfit ŋaá kɔ́ɔ́na a asana ne Yésus ɔsɛ :
“Ɛ ŋaá mɛ bá yámɛ lɛcaka Otéŋí a Waáŋá bikúlú bikime eémi eé buúse
ɔ ɔ mɛ aáŋíá bulíkílíki ɔ ɔtɛ́má.
26Yaátɛ́ asana uúmi ɔtɛ́má ŋe bíléne buéŋí ekúlú ayɛ́ ɛ ŋaá mɛ táŋa,
ta ciamɛ́ cɛɛ́tɔ kéé hélúméke mbuumu ɔ mɔŋɔlɛ́ amá ya mɛ́ŋa ne meéme ná Bandɔ́mɛsɛ́,
27anyía kuɔŋɔ́, Bandɔ́mɛsɛ́, ɔ tɛ kɔ́ɔ́ bɛ́yúata yáámɛ́ elilé buúse bukime aá haála hé biwéewé,
o ti kóó lumitine tɔ́na anyía yaŋɔ́, muɔwɔ munyiɔnɔ e mú ŋe nyíóyísínyi bíɔ́wɔ bikotí, yámɛ fɔ́nɔ́kɔ e eenyie noómi.
28Kuɔŋɔ́, o ŋoó mi tóŋínyi ohónyí awɔ́ yámɛ látáka anyía yémi líhéke,
yaátɛ́ asana i ŋeé mi bíléne buéŋí anyía ɔ ɔ́ŋa na yaŋɔ́.”#Maŋ 16.8-11
29Buamɛ éé, a asana na cíásɔ́ sɔ́kɔ́nɔ́ Táfit yámɛ́ nyɛmana wu ɔ banɔ́ láana bɔmbányɛ bɔmbányɛ anyía u ŋeé wé, bó wuúci nyie ; yááyɛ́ eenyie áŋa hí aaha na basɔ́ ɔ ɔkɔɔ́háma hɛ́nánɔ eeci.#2.29 Bá ŋaá bá bé ményukune bɔmbányɛ eenyie eéyé, bé yiíyi kékéke ; yɛ́ ŋaá bá a nɔkɔndɔ nú Síon. 30Asana ɔ́mɔtɛ́, ekúlú ayɛ́ u ŋaá bá wa yánaŋa o olíhe, u ŋaá bá muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́, u ŋaá bá weé menyukune ɛndána acɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci bɛ́tánɛ́ná, yɔ́ súátɛ́na anyía u kéé bééti ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ u hííyé hɛnyɛ́nɔ́ otéŋí a núáyɛ́ nɔkɔná. 31Táfit ŋá cáŋacáŋa ɔ lɛca anyía *Mesíi káá háanyua e biwéewé, yaátɛ́ asana u ŋaá kɔ́ɔ́na ɔsɛ :
“Bandɔ́mɛsɛ́ ti ómo wuúci bɛ́yúata aá haála hé biwéewé,
wuúci te olumitine anyía wɔ́ɔ fɔ́nɔ́kɔ e eenyie noómi.”#Maŋ 16.10
32Buátɛ́ bɔkɔ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana anyía waáta Yésus oócí Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé héényi e biwéewé ; basɔ́ eebe tua sɔ́ŋa be-wuúci-lɛcákánɔ́ wɔɔ́sɔ. 33Ekúlú eyí Yésus ŋaá bááta ɔ Ɔmuaná o okolímine a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ ú Bandɔ́mɛsɛ́, Síkíne Bandɔ́mɛsɛ́ ŋée wuúci iínjíé *Efúúménénú yí Elilé ayɛ́ ú ŋaá bɛ́tánɛ́ná baacɔ, yiíyi eéyé ú maá tɔ́má náásɔ́. Yaátɛ́ asana nu ŋa nɔ́ lɛ́ca, nu lɔ́kɔ́máka buólí ebú yí ŋoo nyíosi. 34Yááŋa anyíaʼo, Táfit bɛ́muátá tɛ ɔ́mɔɔ́ bááta ɔ Ɔmuaná, mbá u ŋaá kɔɔna ɔsɛ :
“Otéŋí Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá láána uumi Otéŋí a Waáŋá ɔsɛ :
Limíne a aháŋá yí úúmi ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ,
35ekúlú ekime ayɛ́ ɛ ká mɛ́ kɛ́la anyía
óo limékíníne bɔ́ɔ́wɔ beliŋine aá bɛɛtɔ́.”#Maŋ 110.1
36Buátɛ́ bɔkɔ, banɔ́ baacɔ bé Islayɛ́l, énu menyí bɔmbányɛ bɔmbányɛ anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋɔɔ́ lɔ́tɔ́ Yésus awɔ́ nu ŋa nɔ́ aátákɛ́ná ɔ ɔmbásá anyía wáá bá wuúci Mesíi, wuúci tɔ́na Otéŋí a Waáŋá ! »
37Ɔtáŋa ú Bíel ooci ŋɔ yɔɔ́kɔ́sɔ́kɔ́ cííbú ɛtɛ́má ekúlú eyí bé ŋe bú wuúci lɔ́kɔ́máká ; buátɛ́ bɔkɔ bá ŋa bɔ́ bátá Bíel ɔlata na baacɔ bá ɛndɔ́ma bé etémbí báyɛ : « Báásɔ́ benyíinyí, anyána túásɔ́ nyɛ́maná tu ɔkɛla e ? » 38Bíel ɔsɛ : « Ánɔ bɛ́kákálákɛ́na máánɔ́ maabɛ́, mbá nɔ sɔ́mba ɔkɔlɔ́ eé meéme ; ɔɔcɔ okime aá banɔ́ é bíótíne eé nyiínyi nyí Yésus *Kilís. Aáná Bandɔ́mɛsɛ́ káá banɔ́ nyɛ́anakɛnɛna maanɔ́ maabɛ́, yɔ́ banɔ́ íínjíékíne Efúúménénú yí Elilé. 39Ɛndána acɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá táná ŋaá banɔ́ lɛ́ca, cɛ lɛcaka báánɔ́ baáná ; cɛ lɛcaka tɔ́na na baacɔ bekime a bá bɔ́ŋa haaca, na baacɔ bekime ebé Otéŋí cíásɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ kɔ́ɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ anyía bé wuúci látákɛ́na. »
40Bíel ŋa háná é beébe tóŋgínyi bɛsana biéŋí bí etémbí, u beébe lébéke, u kɔɔnaka ɔsɛ : « Ánɔ háma fiaŋɔ ɔ ɔlɔŋɔ ú bɛɛbɛ́ bɛ́ baacɔ. » 41Aáná baacɔ beéŋí ŋe bú lumitine ɔtáŋa ú Bíel oócí, bé ŋé bíótókíne. Buɔ́sɛ́ eébú baacɔ hoóhi tɔ́sɛ́na ɛ́tátɔ́ ŋe bú bísólínyi ɔ ɔlɔŋɔ ú belumitinine. 42Bé ŋe bú bíínjíé bikúlú bikime ɔ ɔlátɛ́na nyiékúnyi nyɛ́ baacɔ bá ɛndɔ́ma, ne olíhe e nyimónjóló noómi, bá nyíáka beébe bekime haála hɔ́mɔtɛ́, bá bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na Bandɔ́mɛsɛ́ ɔtɛ́má ɔ́mɔtɛ́.
Nyɛnamá enyí belumitinine ŋa bɔ́ bá bébú líhéke
43Baacɔ bá ɛndɔ́ma ŋaá bá bábɔ́ kɛlaka ne bikéki ne bikémése bí tubílícínyínyí tuéŋí, ɛ́ɛhɛ́ bulíkílíki ŋaá bá búá kɛ́laka ɔɔcɔ okime e belumitinine Yésus. 44Bá ŋaá bá bébú líhéke e nyimónjóló noómi, bá látaka bíábɔ́ bɛnyɛ́ma haála hɔ́mɔtɛ́. 45Bá ŋa bɔ́ bá bébú túéke na bíábɔ́ bikéti bí iisí, na bíábɔ́ bɛnyɛ́ma, bá áafakana mɔɔnyɛ́ eémé beébe bekime, ɔɔcɔ okime yó hiíte ɔmbana awɔ́ á nyɛ́mana ne wuúci a bɛsana e bí ŋeé wuúci yébi. 46Ekúlú ekime bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ bɛ́bándákána mɔɔ́sɛ́ mekime eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ e nyimónjóló noómi, bé nyíékínyi haála hɔ́mɔtɛ́ a maabɔ́ meébe, bé biíbi nyíáka ne obíléne ne nulénéne ɔ ɔtɛ́má. 47Bá ŋa bɔ́ bá bébú nyémiki Bandɔ́mɛsɛ́, bé bílénékíne buéŋí baacɔ bekime. Aáná Otéŋí a Waáŋá ŋaá bá we yeéŋényísíki úúbú ɔlɔŋɔ mɔɔ́sɛ́ mekime na baacɔ a bá ma bɔ́ nɔ́hɔkɔ.
Currently Selected:
BBƐ 2: lem
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2008, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.
BBƐ 2
2
Efúúménénú yí Elilé me óofinine belumitinine
1Ekúlú ayɛ́ buɔ́sɛ́ bɔ́ Baŋtɛkót ŋa kaáhámá, belumitinine bekime ŋa bɔ́ bá babɛ́bándákánɔ́ haála hɔ́mɔtɛ́. 2Bé ŋe síké ébú bítéme, bá ma lɔ́kɔ́ma hilulume hí húlúkúne ɔ ɔmuaná, háyɛ yaandándá yí ehúne ; hí ŋgo nyióyó eé ciíbe acɛ́ bá ŋa bɔ́ bá noómi. 3Bá ŋa bɔ́ lɛca bɛnyɛ́ma háyɛ tɔbɛ́mbɛ tú oocó awɔ́ ú ŋa lɔ́la ; bɛ́ ŋaá bá bɛ́álɔ́nákánɔ́ náányíá náányia, bí beébe tabaka a bɛɛtɔ́. 4Aáná *Efúúménénú yí Elilé ŋe yóófókíne e cííbú ɛtɛ́má, yí ŋé nyióyó hú mbiɔ́kɛ eé beébe bekime ; nyíábɔ́ nyitúme ɔtáŋa eényí ɛtáŋa cí etémbí acɛ́ bá ŋa bɔ́ bá bá tɛ abɔ́ táŋa buáyá, háyɛ Elilé ŋeé beébe iínjíékíné makɛ́nda ma ɔtáŋáka.
5E etéeyé ekúlú *Besuif a bá ŋa bɔ́ bá bebíínjíénú a bɛsana bí olumitinine ŋa bɔ́ fáákɔ́na tɔ́na e Yelúsalɛm ; bé húlúkúne a anamánamá cá mɔnɔŋɔ mekime ma ɔmɛsɛ́. 6Ekúlú ayɛ́ baacɔ eébé ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́má hilulume eéhí, bá ŋá faákɔ́na ɔ ɔkɔbɛ́bándána ɔlɔŋɔ na *baákɔ́nɛ́na ; bé ŋe bú kékéké buéŋí a asana ayɛ́ ɔɔcɔ okime eé beébe ŋaá bá waá lɔ́kɔ́máka belumitinine táŋáka úúyé ɔtáŋa ú bɛ́muátá. 7Bé ŋe bú kéké buéŋí, bɔ́ waálɛ́áka eété, bá kɔ́ɔnaka báyɛ : « Háá ! Tu ŋe sú kéti anyía baacɔ bekime eebe a bá ŋa bɔ́ táŋa á bɔ́ŋa baacɔ bá *Kalilé. 8Mbá anyána ɔɔcɔ okime aá basɔ́ ŋa lɔ́kɔ́ma bábɔ́ táŋáka e úúyé ɔtáŋa ewú ú ŋeé bíbíéníne e ? 9Baacɔ a bá bɔ́ŋa aaha ŋe bú húle na a bunɔŋɔ bɔ́ Baat, na a bɔ́ Mɛɛt, na a ma Ɛlamit ne me Mesobotamí, na a mɔnɔŋɔ me iisí ci ne Yuté na Kabatɔs, na a ma Bɔ́ŋ ne e me ekéti yí iisí yɛ́ Asi, 10ne e me Filiki na a ma Bamfilí, na a bunɔŋɔ bú *Esíbit, na aháŋá yí Silɛ́ɛn a bunɔŋɔ bú Libí.#2.10 Besuif beéŋí ŋa bɔ́ bá ne e Esíbit, na a bunɔŋɔ bú Silɛ́ɛn a aháŋá yɛ́ nyɛfianɛna nyɛ́ ɔɔ́cɔ́ nyí Esíbit ; eebe a bá ŋa ka bɔ́ hálɔ́mɔ́kɔ́na bé húlúkúne hɔ́á ŋa bɔ́ bá na yáábɔ́ andaŋía yɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na yɛ́ bɛ́muátá. Bɔ́mɔtɛ́ ŋe bú húle o Lóom, 11ne Besuif bɛ́muátá na baacɔ a bá ŋa bɔ́ bɛ́kɔ́ŋɔ́nákɛ́ná o olumitinine ú Besuif ; na baacɔ bá mɔnɔŋɔ ma Kɛlɛtɛ na ma Alabi ; ta híáná, basɔ́ bekime tu ŋe sú beébe lɔ́kɔ́ma bábɔ́ táŋáka a cáásɔ́ anamánamá cá ɛtáŋa bɛandándá bí *bikéki bɛ́ bɛsana bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́. » 12Yaátɛ́ asana bé ŋe bú kéké beébe bekime, injiŋé ŋé beébe nyímíne ; bá bɛ́bátáka beébe ne beébe báyɛ : « Nyɛnamá nyɛ́ asana nyɛ́ háányɛ́ eenyi nyɛ́áŋa e ? » 13Ta híáná, baacɔ a bɔ́mɔtɛ́ ábɔ́ cɛ́cáka belumitinine, bá kɔ́ɔnaka báyɛ : « Bé me bú híólóko meluku. »
Bíel me híite ɔtáŋa eé buúse bɔ́ baacɔ
14Aáná Bíel ŋa hátɔ́na ɛndánáka ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ baacɔ bá ɛndɔ́ma bɔ́ɔ́hátá na ɔmɔtɛ́, u ŋé hetúnyi okelú ɔ ɔmuaná ɔsɛ : « Na banɔ́, baacɔ bé Yuté eebe, na banɔ́ bekime ebé nú ŋe nú líhe aaha e Yelúsalɛm, ánɔ bɛ́fɔ́ŋɔ́lɛ́ta eetú, núá lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ aátɛ́ ɛ ŋa mɛ́ aamba ɔ banɔ́ láana. 15Nu ŋe nú bíkéti anyía baacɔ eebe me bú híólóko meluku ; bú tɛ á bá aáná, anyía injéŋí ɛ́námanyɛ́ nɔ́mɔ cɛ́ nɔɔ́nɔyá eeci ciá yánáŋa. 16Mbá asana ɔ́mɔtɛ́, Bandɔ́mɛsɛ́ mé nyíóyísínyi búáyɛ́ buhúnyi abɔ́ ú ŋaá kɔ́ɔ́na e nyuúté nyɛ́ Sɔɛ́l, muayɛ́ *muhémúnyi bɛsana, ɔsɛ :
17“Ɔ mɔɔ́sɛ́ ma nyɛmana,
i ké mí neesiki yáámɛ Elilé anyía yé nyíóyo ɛ ɛtɛ́má cɛ́ baacɔ bekime ;
híáná na bíánɔ́ bɛnɔ́kɔ́ na báánɔ́ babɔ́la ké bú hémúkúnyi bíámɛ bɛsana,
bíánɔ́ bɛnɔ́kɔ́ ká bɔ́ lɛ́caka biseye bɛ́ bɛsana,
bíánɔ́ bilunyí bɛ́ baacɔ ká bɔ́ lámanaka taaká cɛ́ bɛsana bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
18Yááŋa taaká anyía ɔ mɔɔ́sɛ́ etéemé, i ké mí neesiki yáámɛ Elilé ɛ ɛtɛ́má cɛ́ báámɛ bɔnyiɔnɔ na a banɔ́mɔcɔ́ ne e beénjú,
bó hémúkúnyi bɛsana.
19I ké mi tóŋgínyi *bikéki bɛ́ bɛsana ɔ ɔmuaná noómi,
míɔ kɛlaka bikéki bí tubílícínyínyí ɔ ɔmɛsɛ́ ooci :
na manɔ́ŋɔ́, ne oocó, ne cióyo ciéŋí káá bá,
20ɔɔ́cɔ́ ké búle á lɛ́cana háyɛ ibíne,
oólí lɛcakana háyɛ manɔ́ŋɔ́,
ekúlú eéyé ɛ́cɛ buɔ́sɛ́ bú nyɛkahálɔ́mɔ́na nyí Otéŋí a Waáŋá tɛ ŋgaá hámá ;
bú káá bá yaandándá yɛ́ buɔ́sɛ́ abɔ́ núáyɛ́ nuúmi káá lɛ́cakana.
21Yaátɛ́ asana ɔɔcɔ okime awɔ́ u káá lɔ́ŋɛ́ta Otéŋí a Waáŋá anyía wé wuúci nóhi kɔ́ɔ́ nɔ́hɔ.”#Sɔɛ 3.1-5
22Banɔ́ baacɔ bé *Islayɛ́l eebe, ánɔ lɔ́kɔ́ma ɔtáŋa ooci : Yésus, ɔɔcɔ u *Násalɛt, ŋaá bá ɔɔcɔ awɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá tɔ́má, yó tóŋínyi maayɛ́ makɛ́nda ne e bikéki ne e bikémése bɛ́ bɛsana, ne e bikéki bí tubílícínyínyí anamánamá. U ŋaa kɛ́láka aáná anyía bé menyí búáyɛ́ buáŋá. U ŋa kɛ́láka bɛsana eébí aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́, háyɛ banɔ́ bɛ́muátá nu ŋe nú menyi. 23Wuúci oócí Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá banɔ́ iínjíé, u ŋaá bá wé ményukune buáyá bɔkɔ ebú nu ké nu wuúci kɛlaka ; banɔ́ nú ŋa nɔ́ kɛ́la anyía baŋána é wuúci aátákɛ́na ɔ ɔmbásá, wé we. 24Mbá ta híáná, Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci heényi o owé, yó wuúci kátáka tukolí tú owé, anyía haála ehé biwéewé áŋa tɛ ɔ́mɔɔ́ bá hé o wuúci lɔbɔnɔ.
25Ɛ́ɛhɛ́ Otéŋí Táfit ŋaá kɔ́ɔ́na a asana ne Yésus ɔsɛ :
“Ɛ ŋaá mɛ bá yámɛ lɛcaka Otéŋí a Waáŋá bikúlú bikime eémi eé buúse
ɔ ɔ mɛ aáŋíá bulíkílíki ɔ ɔtɛ́má.
26Yaátɛ́ asana uúmi ɔtɛ́má ŋe bíléne buéŋí ekúlú ayɛ́ ɛ ŋaá mɛ táŋa,
ta ciamɛ́ cɛɛ́tɔ kéé hélúméke mbuumu ɔ mɔŋɔlɛ́ amá ya mɛ́ŋa ne meéme ná Bandɔ́mɛsɛ́,
27anyía kuɔŋɔ́, Bandɔ́mɛsɛ́, ɔ tɛ kɔ́ɔ́ bɛ́yúata yáámɛ́ elilé buúse bukime aá haála hé biwéewé,
o ti kóó lumitine tɔ́na anyía yaŋɔ́, muɔwɔ munyiɔnɔ e mú ŋe nyíóyísínyi bíɔ́wɔ bikotí, yámɛ fɔ́nɔ́kɔ e eenyie noómi.
28Kuɔŋɔ́, o ŋoó mi tóŋínyi ohónyí awɔ́ yámɛ látáka anyía yémi líhéke,
yaátɛ́ asana i ŋeé mi bíléne buéŋí anyía ɔ ɔ́ŋa na yaŋɔ́.”#Maŋ 16.8-11
29Buamɛ éé, a asana na cíásɔ́ sɔ́kɔ́nɔ́ Táfit yámɛ́ nyɛmana wu ɔ banɔ́ láana bɔmbányɛ bɔmbányɛ anyía u ŋeé wé, bó wuúci nyie ; yááyɛ́ eenyie áŋa hí aaha na basɔ́ ɔ ɔkɔɔ́háma hɛ́nánɔ eeci.#2.29 Bá ŋaá bá bé ményukune bɔmbányɛ eenyie eéyé, bé yiíyi kékéke ; yɛ́ ŋaá bá a nɔkɔndɔ nú Síon. 30Asana ɔ́mɔtɛ́, ekúlú ayɛ́ u ŋaá bá wa yánaŋa o olíhe, u ŋaá bá muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́, u ŋaá bá weé menyukune ɛndána acɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci bɛ́tánɛ́ná, yɔ́ súátɛ́na anyía u kéé bééti ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ u hííyé hɛnyɛ́nɔ́ otéŋí a núáyɛ́ nɔkɔná. 31Táfit ŋá cáŋacáŋa ɔ lɛca anyía *Mesíi káá háanyua e biwéewé, yaátɛ́ asana u ŋaá kɔ́ɔ́na ɔsɛ :
“Bandɔ́mɛsɛ́ ti ómo wuúci bɛ́yúata aá haála hé biwéewé,
wuúci te olumitine anyía wɔ́ɔ fɔ́nɔ́kɔ e eenyie noómi.”#Maŋ 16.10
32Buátɛ́ bɔkɔ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana anyía waáta Yésus oócí Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé héényi e biwéewé ; basɔ́ eebe tua sɔ́ŋa be-wuúci-lɛcákánɔ́ wɔɔ́sɔ. 33Ekúlú eyí Yésus ŋaá bááta ɔ Ɔmuaná o okolímine a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ ú Bandɔ́mɛsɛ́, Síkíne Bandɔ́mɛsɛ́ ŋée wuúci iínjíé *Efúúménénú yí Elilé ayɛ́ ú ŋaá bɛ́tánɛ́ná baacɔ, yiíyi eéyé ú maá tɔ́má náásɔ́. Yaátɛ́ asana nu ŋa nɔ́ lɛ́ca, nu lɔ́kɔ́máka buólí ebú yí ŋoo nyíosi. 34Yááŋa anyíaʼo, Táfit bɛ́muátá tɛ ɔ́mɔɔ́ bááta ɔ Ɔmuaná, mbá u ŋaá kɔɔna ɔsɛ :
“Otéŋí Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá láána uumi Otéŋí a Waáŋá ɔsɛ :
Limíne a aháŋá yí úúmi ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ,
35ekúlú ekime ayɛ́ ɛ ká mɛ́ kɛ́la anyía
óo limékíníne bɔ́ɔ́wɔ beliŋine aá bɛɛtɔ́.”#Maŋ 110.1
36Buátɛ́ bɔkɔ, banɔ́ baacɔ bé Islayɛ́l, énu menyí bɔmbányɛ bɔmbányɛ anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋɔɔ́ lɔ́tɔ́ Yésus awɔ́ nu ŋa nɔ́ aátákɛ́ná ɔ ɔmbásá anyía wáá bá wuúci Mesíi, wuúci tɔ́na Otéŋí a Waáŋá ! »
37Ɔtáŋa ú Bíel ooci ŋɔ yɔɔ́kɔ́sɔ́kɔ́ cííbú ɛtɛ́má ekúlú eyí bé ŋe bú wuúci lɔ́kɔ́máká ; buátɛ́ bɔkɔ bá ŋa bɔ́ bátá Bíel ɔlata na baacɔ bá ɛndɔ́ma bé etémbí báyɛ : « Báásɔ́ benyíinyí, anyána túásɔ́ nyɛ́maná tu ɔkɛla e ? » 38Bíel ɔsɛ : « Ánɔ bɛ́kákálákɛ́na máánɔ́ maabɛ́, mbá nɔ sɔ́mba ɔkɔlɔ́ eé meéme ; ɔɔcɔ okime aá banɔ́ é bíótíne eé nyiínyi nyí Yésus *Kilís. Aáná Bandɔ́mɛsɛ́ káá banɔ́ nyɛ́anakɛnɛna maanɔ́ maabɛ́, yɔ́ banɔ́ íínjíékíne Efúúménénú yí Elilé. 39Ɛndána acɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá táná ŋaá banɔ́ lɛ́ca, cɛ lɛcaka báánɔ́ baáná ; cɛ lɛcaka tɔ́na na baacɔ bekime a bá bɔ́ŋa haaca, na baacɔ bekime ebé Otéŋí cíásɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ kɔ́ɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ anyía bé wuúci látákɛ́na. »
40Bíel ŋa háná é beébe tóŋgínyi bɛsana biéŋí bí etémbí, u beébe lébéke, u kɔɔnaka ɔsɛ : « Ánɔ háma fiaŋɔ ɔ ɔlɔŋɔ ú bɛɛbɛ́ bɛ́ baacɔ. » 41Aáná baacɔ beéŋí ŋe bú lumitine ɔtáŋa ú Bíel oócí, bé ŋé bíótókíne. Buɔ́sɛ́ eébú baacɔ hoóhi tɔ́sɛ́na ɛ́tátɔ́ ŋe bú bísólínyi ɔ ɔlɔŋɔ ú belumitinine. 42Bé ŋe bú bíínjíé bikúlú bikime ɔ ɔlátɛ́na nyiékúnyi nyɛ́ baacɔ bá ɛndɔ́ma, ne olíhe e nyimónjóló noómi, bá nyíáka beébe bekime haála hɔ́mɔtɛ́, bá bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na Bandɔ́mɛsɛ́ ɔtɛ́má ɔ́mɔtɛ́.
Nyɛnamá enyí belumitinine ŋa bɔ́ bá bébú líhéke
43Baacɔ bá ɛndɔ́ma ŋaá bá bábɔ́ kɛlaka ne bikéki ne bikémése bí tubílícínyínyí tuéŋí, ɛ́ɛhɛ́ bulíkílíki ŋaá bá búá kɛ́laka ɔɔcɔ okime e belumitinine Yésus. 44Bá ŋaá bá bébú líhéke e nyimónjóló noómi, bá látaka bíábɔ́ bɛnyɛ́ma haála hɔ́mɔtɛ́. 45Bá ŋa bɔ́ bá bébú túéke na bíábɔ́ bikéti bí iisí, na bíábɔ́ bɛnyɛ́ma, bá áafakana mɔɔnyɛ́ eémé beébe bekime, ɔɔcɔ okime yó hiíte ɔmbana awɔ́ á nyɛ́mana ne wuúci a bɛsana e bí ŋeé wuúci yébi. 46Ekúlú ekime bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ bɛ́bándákána mɔɔ́sɛ́ mekime eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ e nyimónjóló noómi, bé nyíékínyi haála hɔ́mɔtɛ́ a maabɔ́ meébe, bé biíbi nyíáka ne obíléne ne nulénéne ɔ ɔtɛ́má. 47Bá ŋa bɔ́ bá bébú nyémiki Bandɔ́mɛsɛ́, bé bílénékíne buéŋí baacɔ bekime. Aáná Otéŋí a Waáŋá ŋaá bá we yeéŋényísíki úúbú ɔlɔŋɔ mɔɔ́sɛ́ mekime na baacɔ a bá ma bɔ́ nɔ́hɔkɔ.
Currently Selected:
:
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2008, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.