Mátiyu 13
13
Ẹtu, e gude onye l'atụ iwhe akụ anma
(Mak. 4:1-9; Luk. 8:4-8)
1Ọ kwarụwho lẹ mbọku lanụ ono bẹ Jisọsu shi l'uwhu fụta, tụgbua je je anọdu l'agụga eze-ẹnyimu. 2Igweligwe madzụ zakọo bya adọ-whee ya mgburumgburu. Ọ bụru iya meru, ọ bahụ l'ime ụgbo lanụ, l'ese l'eli mini je anọdu. Igwe madzụ ono kụru l'eli-mgboko. 3O gude ẹtu zhilahaa whẹ iwhe ha l'igweligwe. Ọ sụ whẹ: “Ọo nwoke lanụ bẹ jeru ọtu iwhe akụ. 4Nwoke ono l'atụ iwhe akụ ono, ọ harụ daa l'agụga echi-ụzo, ụnwu-ẹnu bya atụtua ya lwee. 5Ndu harụ nashịhu daa l'ẹka bụ ẹjagiri dụ iya, bụ ẹka anụ-alị l'adụa shii, e jia ekfu, o fushiwanu ome l'anụ-alị ono, igbi l'ẹte akwataa dụ ono. 6Anwụ chidelewho, ụnwu iwhe ono, fushiwaru ome ono nwụlwashihu, nkele whẹ ta agbabẹdu ọgbaragbu l'ime alị. 7O nweru ọwhu darụ l'ẹka ogvu dụ l'alị, yẹle ogvu ono fushia. Ogvu ono vushia kpagbushia mebyi iwhe ono. 8Ndu harụ daa l'ẹka alị dụ ree, ọ nọdu l'ẹka ono mịshia mebyi. Ndu mịtaru ụkporo ugbo ise, ndu mịta ụkporo ugbo ẹto, ndu mịta ụkporo l'iri.
9“Onye ụzo-nchị dụ t'ọ nụa ya.”
Iwhe meru g'o gude Jisọsu l'egudeje ẹtu ezhi iwhe
(Mak. 4:10-12; Luk. 8:9-10)
10Ọo ya bụ, ndu l'etso ụzo iya byakfuta iya bya asụ iya: “?Ndẹe iwhe meru i gude ẹtu ẹtu ekfuru ndu-a okfu?” 11Jisọsu sụ whẹ: “Ọo unubẹdua bẹ Chileke meru t'unu marụ iwhe ono e shi domigee edomi lẹ nke eze ono, Chileke bụ, ọle whẹbedua bẹ l'eete emekwaa tẹ whẹ marụ iya. 12O noo l'iwhe bụ-zhia onye natarụ iwhe ono mu l'ezhi, bẹ l'ee-me t'ọ mabaaru Chileke, marwee ya amarwe. Ọle onye ọwhu l'ẹte anataa iwhe ono mu l'ezhi, bẹ nwanwa iya ọwhu ọ marụ bẹ Chileke l'e-gbeenu natafụa ya. 13O noo iwhe meru iwhe mu gude ẹtu ẹtu ekfuru whẹ okfu. O noo lẹ whẹ l'e-leje ẹnya nta lee imo, ya aadụ iwhe whẹ l'awhụje. Whẹ l'anụ-gejezhia iwhe lẹ nchị nta nụa imo, ya aadụ ọwhu l'e-pyoba whẹ nchị. Tọ dụ ọwhu bya l'e-do whẹ ẹnya. 14Ọo l'ẹhu whẹ b'ọ vụkotaru mbụ iwhe ono, onye nkfuchiru Chileke bụ Ayizáya kfuru, ọwhu o kfuru sụ:
“ ‘Unu l'a-nga nchị nta ngaa imo,
ọle ọ tọ dụdu iwhe l'e-do unu ẹnya.
Unu elee ẹnya nta lee imo,
ọle ọ tọ dụdu iwhe unu bya l'a-whụ.
15O noo lẹ whẹ nmarụ obu mkpigbi.
Whẹ swochishia nchị takụbe-gee ẹnya.
Ọ byanụ mẹ whẹ egudekwa ẹnya whẹ whụa,
gude nchị whẹ nụa,
mẹ obu whẹ emee t'o doo whẹ ẹnya,
mẹ whẹ adakọbe lwakfuta mụbe
Chileke tẹ mu dzọo whẹ.’
16Sụa, ẹhu-ụtso bụ nke unu nkele unu dụ ike gude ẹnya unu awhụ ụzo, unu gude nchị unu anụ iwhe. 17Iwhe mu l'ekfuleruwho unu bụ lẹ igweligwe ndu nkfuchiru Chileke mẹe ndu dụ chịriri b'ọ gụshikwaru ẹgu ike tẹ whẹ whụa iwhe-e, unu l'a-whụ, ọle whẹ ta awhụdu iya. Ọ gụkwaa whẹ whọ ẹgu tẹ whẹ nụa iwhe-e, unu l'anụ-a, ọle whẹ ta anụdu iya.
Jisọsu l'akọ iwhe ẹtu ono bụ
(Mak. 4:13-20; Luk. 8:11-15)
18“Unu gbebekwa nchị tẹ mu karụ unu iwhe ọ bụ mbụ ẹtu onye l'atụ iwhe akụ ono. 19O nweru onye l'anụje iwhe l'eekfu lẹ nke eze ono, Chileke bụ, ọle o too dojedu iya ẹnya. Onye-Ejo-Ụboku ono, bụ Oshifutuswe abya anafụ iya iwhe ono a tụru, dụ iya l'ime obu. Ọo ẹgube onye ono bẹ bụ ndu onona, a tụru l'agụga echi-ụzo. 20Ndu ọwhu a tụru l'ẹka ẹjagiri dụ bẹ bụ onye ọwhu bụ nteke ọ nụ-geeru okfu ono, ya egude ẹhu-ụtso natakebe iya ree. 21Ọle ọ tọko gbabẹdua ya ọgbaragbu l'obu. Nteke ọ kpọkwaduru-a nwụkfu, iwhe-ọtsulanu -byakfutale iya who, ọdua ya abụru nteke l'aakpa iya ẹhu nkele o kwetaru okfu ono, ya abụru iya bụ iwhe l'a-kpata ya adafụ, buhaa okfu ono. 22Ndu ọwhu a tụru l'ẹka ogvu dụ l'alị, bụ onye ọwhu nụru okfu Chileke, ọle ọ rinuka ọriri ẹhu iya. Oyenuka ẹnyumi l'ẹku batanụ bya akpalahaa okfu ono ẹhu, tọ mịhe amịmi. 23Ọle ndu ọwhu bụ mebyi a tụru l'ẹka alị dụ ree, o noo ndu ọwhu l'anụ-gejee ya, whẹ ewota iya ye l'obu whẹ. O noo ndu ọwhu l'eyeje mebyi. Ọwhu l'a-mịta ụkporo ise, ọwhu l'a-mịta ụkporo ẹto, ọwhu l'a-mịta ụkporo l'iri.”
Ẹtu e gude ohu witi anma
24Jisọsu bya anmaarụ whẹ ẹtu ọdo sụ whẹ: “Gẹ Chileke l'e-shi goshi lẹ ya bụ eze bẹ l'a-dụlewho g'ọo nwoke hatarụ akpụru ereshi, dụ ree, je aghaa l'alị. 25O be l'ẹnyashi ujiku lanụ nteke e kushigewaru mgbẹnya, onye ọhogu nwoke ono bya achịta ohu witi je aghakwaawhọ l'ẹka ono nwoke whọ gharụ witi whọ. Ọ ghagee ya, ọ bụru iya alala. 26Witi ono dụ l'ẹka ono fushia wata amịmi. Ọwhube ohu iya who fushikwaawho wata amịmi, ọ bụru nteke ono b'e gbee marụ l'ọo ohu witi.
27“Ndu ozhi oke-nwe-uwhu ono byakfuta iya bya asụ iya: ‘Onye-nwe-anyi, ?m'ọ tọ nụa witi dụ ree b'ị gharụ l'alị ghu whọ? ?Ndẹhunu g'ọ bya anwụde ọwhu ohu iya gbee dụwa iya nụ?’
28“Nwoke ono sụ whẹ: ‘Ọo onye ọhogu mu bẹ meru iwhe ono.’
“Ndu ozhi iya ono sụ iya: ‘Ị chọru t'anyi je arwụshia ya?’
29“Nwoke ono sụ whẹ waawa, woo whẹ: ‘Unu haa ya rọ. Unu -jeshia ya arwụshi bẹ ẹka l'a-ba unu mba, unu arwụfu ọwhube witi, dụ ree. 30Unu ha ya rọ tẹ whẹ tụko vua jeye nteke l'ee-bu iya. Lẹ nteke ono bẹ mu l'e-kfuru ndu l'ebu iya t'e vuadaru ụzo rwụshiada ohu iya ono, chịkobe l'ẹka lanụ, sweshia ya l'ukfu l'ukfu t'a kpọo ọku, tẹmenu e vua ọwhube witi nteke ono je akụberu mu lẹ mkpu witi mu.’ ”
Ẹtu, e gude akpụru oshi mọsutadu anma
(Mak. 4:30-32; Luk. 13:18-19)
31Jisọsu bya anmaarụ whẹ ẹtu ọdo sụ whẹ: “Gẹ Chileke l'e-shi goshi lẹ ya bụ eze bẹ l'a-dụlewho g'ọo akpụru iwhe-akụ mọsutadu, nwoke wotaru je aghaa l'okfu iya. 32Akpụru iwhe ono bụ iya kakọta vịtiviti l'akpụru oshi, l'aakụje akụ l'alị. Ọle ọobuje nteke ọ byabya evufuta, ya akakọta iwhe bụ iwhe l'aakụje akụ l'eli. Ya abya abụru oshi, nke ọwhu ụnwu-ẹnu l'ewhe l'eli l'abyajẹ bya akpalahaa ẹkfunu l'ẹkali iya.”
Ẹtu, e gude iwhe-l'ekoje-buredi anma
(Luk. 13:20-21)
33Jisọsu byakwa anmaarụ whẹ ẹtu ọdo sụ: “Gẹ Chileke l'e-shi goshi lẹ ya bụ eze l'a-dụlewho g'ọo iwhe-l'ekoje-buredi, nwanyị hatarụ nwanshị gwakọbe l'ụturutuu-iwhe l'eegudeje eme buredi, mbụ ụturutuu-iwhe jiru efere nkwẹka ẹto. O wota iya dobe jeye ọ tụko koo eko.”
Jisọsu gude ẹtu ezhi iwhe
(Mak. 4:33-34)
34Ọ bụ-zhiaruwho ẹtu ẹtu bẹ Jisọsu gude zhikota whẹ ozhi-ọma. O to nwezhidua okfu o kfuru whẹ, l'abụkotaa l'ẹtu l'ẹtu b'o gude kfuru whẹ iya. 35Iwhe ono bụ nke ọwhu iwhe onye nkfuchiru Chileke kfuru l'a-vụ, ọwhu sụru:
“Mu l'e-gude ẹtu ẹtu ekfuru eyeru whẹ.
Mu l'e-kfuru whẹ iwhe ono e shi domita edomi
nkeshi e meru mgboko.”
Jisọsu l'akọ iwhe ẹtu ono o gude ohu ereshi nmaa bụ
36Ọo ya bụ, Jisọsu ghaa igwe-ọha ono l'ẹka ono, bahụ-shia l'ụlo. Ndu l'etso ụzo iya byakfuta iya bya asụ iya: “Kọnuaru anyi iwhe ọ bụ mbụ ẹtu nke ohu ereshi ono t'o doo anyi ẹnya.” 37Ọ sụ whẹ: “Onye ono l'agha mebyi iwhe ono, dụ ree bẹ bụ Abụbu-Ndiwhe. 38Alị ẹka ono ọ gharụ iya bụru mgboko-o l'owhu. Mebyi iwhe ono, dụ ree bụru ndu Chileke bụ eze whẹ. Ọwhua, bụ ohu iya whọ bụru ụnwu onye ọhogu Chileke, bụ iya bụ Onye-Ejo-Ụboku ono, bụ Sétanu. 39Ọhogu ono, bụ iya gharụ ohu ereshi ono bụru Oshifutuswe. Nteke ono l'ee-bu ereshi ono bụru gẹ l'ọo-dụ nteke mgboko-o gvụdeleruwho. Ndu l'ebu iya ebu bụru ndu ojozhi-imigwe.
40“Ọo gẹ a rwụshiru ohu ereshi ono je akpọo ọku bụ gẹ l'ọo-dụ nteke mgboko-o l'a-gvụ. 41Abụbu-Ndiwhe l'e-zhi ndu ojozhi-imigwe iya tẹ whẹ je arwụshi-gezhia iwhe bụ iwhe l'akpataje tẹ madzụ mee iwhe-dụ-ẹji, whẹ achịshi-gezhia ndu l'emeje iwhe-dụ-ẹji gẹ whẹ hakọta l'echilabọ ndu, Chileke bụ eze whẹ, 42chịru whẹ ye l'ọta chịchichi ọku. Ẹka ono bẹ madzụ l'a-nọdu ryaa ejo ẹkwa taa ikireze. 43Ndu ọwhu dụ chịriri l'iwhu Chileke l'a-nọ egbu zaazaa g'ọo ẹnyanwu l'ẹka Nna whẹ Chileke bụ eze. T'onye ụzo-nchị dụ nụkwaa ya whọ.
Ẹtu labọ e gude iwhe l'eerenuka ire anma
44“Lẹ Chileke bụ eze bẹ dụ g'ọo iwhe ọbu, vu oke aswa, e domiru edomi l'ẹgu. Onye lanụ je awhụa ya, o kpochiwhu iya azụ, teru ẹswa lashia. Ọ laa je atụko iwhe lile o nweru reshikota je azụa alị ono.
45“Onye marụ iwhe ọ fụtaru, mbụ lẹ Chileke bụ eze bẹ l'emeje g'ọo eze onye l'agba nghọ, onye ono l'achọlewho ákà, l'amashi ụma ike, l'ọo-zụ. 46Ọ chọnyaa ya, ọ whụa ọwhu ọbu aswa iya parụ ẹka shii, ọ lashia je ereshikota iwhe lile o nweru je azụa ya.
Ụgbu-ẹma
47“Lẹ Chileke bụ eze bẹ dụkwaa g'ọo ẹgube-ẹ l'eewotaje ụgbu-ẹma ghaa l'eze-ẹnyimu, ụgbu ono alọkoo igweligwe ẹma dụ l'iche l'iche. 48Ẹma ono, jilewho ụgbu ono eji, a bya akpụa ya kpụfuta iya l'eli-mgboko. A kpụfutale iya whọ l'eli-mgboko, a bya ahọo ya họtachaa ndu ọwhu dụ ree ye lẹ nkata, e kpokoo ndu ọwhu dụ ẹji je awụshia. 49O noo gẹ l'ọo-dụ nteke mgboko-o l'a-gvụ ndono. Ndu ojozhi-imigwe l'a-lụfuta bya ahọshia ndu l'eme ejo iwhe, họfu whẹ l'ẹka ndu dụ chịriri nọ. 50E je achịru whẹ ye l'ọta chịchichi ọku. Ẹka ono bẹ madzụ l'a-nọdu ryaa ejo ẹkwa taa ikireze.”
Iwhe ọwhuu mẹe akahụ iwhe
51Jisọsu jị whẹ: “?Ọ kwa l'iwhe lile mu kfuru dokotawaru unu ẹnya?”
Whẹ sụ iya: “Ee-o!”
52Ọ sụ whẹ: “Ọo ya bụ l'iwhe bụ onye l'ezhi iwu, nọnyaa bya anwụta l'ọo Chileke bụ eze nkiya, onye ono dụlewho g'ọo nwoke, kwarụ oke-uwhu. Nwoke ono tụko-gezhia iwhe ọwhuu mẹe akahụ iwhe gwofu l'ụlo iya ẹka o doru ẹku iya, dụ iya lẹ mkpa.”
Aajịka Jisọsu lẹ Názaretu
(Mak. 6:1-6; Luk. 4:16-30)
53Jisọsu nmashị-gelewho ẹtu ono, ọ fụta l'ẹka ono tụgburu lụfushia, 54lashia mkpụkpu iya. O rwua ẹka ono, ọ tụgburu bahụ l'ụlo-ndzuko ndu Ju je ezhilahaa whẹ iwhe. O zhia iwhe ono, nke ọwhu ẹhu jishihuru ndu ono, nọ l'ẹka ono oyi. Whẹ tụko kfulahaa sụ: “?Ọ zhia awee bẹ nwoke-e shi nwụtakota ẹgube mmamagụ ọwa-e? ?Ndẹnu g'o meru marụ emekaa ẹgube iwhe-awhụrulenya ọwhu dụ ẹgube-ẹ? 55?Mẹ ọ tọ nụ-a nwoke kapịnta whọ nwụru iya? Mbụ, ?tọ dụ Méri bụ ne iya? Mbụ, ?tọ nụ iya-a bụ nwune Jémusu, mẹe Jósẹfu, mẹe Sáyịmonu, mẹe Júdasu? 56?Tọ dụ unwune iya nke nwanyị bẹ anyi lẹ whẹ tụkoru buru l'ẹka-a ẹgube-ẹ? ?Ọ bụ-zhihunuaru awe bẹ nwoke-e je je anwụtahunu ẹgube iwhe ọwa?” 57Iwhe ono kpọshia whẹ okweta iwhe l'ookfu.
Jisọsu sụ whẹ: “Onye nkfuchiru Chileke bẹ l'aanọje akwabẹ ugvu l'ẹka lile ọdo ta agụfulekwa iya whọ lẹ mkpụkpu a nwụru iya mẹe l'ibe iya.” 58Ọ bụru iya meru t'ọ dụhewaro igweligwe iwhe-awhụrulenya, Jisọsu meru l'ẹka ono. Iwhe kparụ iya bụru ekwekwe ono whẹ l'ete ekwetaa nkiya.
Currently Selected:
Mátiyu 13: Ezaa
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2014, Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust
Mátiyu 13
13
Ẹtu, e gude onye l'atụ iwhe akụ anma
(Mak. 4:1-9; Luk. 8:4-8)
1Ọ kwarụwho lẹ mbọku lanụ ono bẹ Jisọsu shi l'uwhu fụta, tụgbua je je anọdu l'agụga eze-ẹnyimu. 2Igweligwe madzụ zakọo bya adọ-whee ya mgburumgburu. Ọ bụru iya meru, ọ bahụ l'ime ụgbo lanụ, l'ese l'eli mini je anọdu. Igwe madzụ ono kụru l'eli-mgboko. 3O gude ẹtu zhilahaa whẹ iwhe ha l'igweligwe. Ọ sụ whẹ: “Ọo nwoke lanụ bẹ jeru ọtu iwhe akụ. 4Nwoke ono l'atụ iwhe akụ ono, ọ harụ daa l'agụga echi-ụzo, ụnwu-ẹnu bya atụtua ya lwee. 5Ndu harụ nashịhu daa l'ẹka bụ ẹjagiri dụ iya, bụ ẹka anụ-alị l'adụa shii, e jia ekfu, o fushiwanu ome l'anụ-alị ono, igbi l'ẹte akwataa dụ ono. 6Anwụ chidelewho, ụnwu iwhe ono, fushiwaru ome ono nwụlwashihu, nkele whẹ ta agbabẹdu ọgbaragbu l'ime alị. 7O nweru ọwhu darụ l'ẹka ogvu dụ l'alị, yẹle ogvu ono fushia. Ogvu ono vushia kpagbushia mebyi iwhe ono. 8Ndu harụ daa l'ẹka alị dụ ree, ọ nọdu l'ẹka ono mịshia mebyi. Ndu mịtaru ụkporo ugbo ise, ndu mịta ụkporo ugbo ẹto, ndu mịta ụkporo l'iri.
9“Onye ụzo-nchị dụ t'ọ nụa ya.”
Iwhe meru g'o gude Jisọsu l'egudeje ẹtu ezhi iwhe
(Mak. 4:10-12; Luk. 8:9-10)
10Ọo ya bụ, ndu l'etso ụzo iya byakfuta iya bya asụ iya: “?Ndẹe iwhe meru i gude ẹtu ẹtu ekfuru ndu-a okfu?” 11Jisọsu sụ whẹ: “Ọo unubẹdua bẹ Chileke meru t'unu marụ iwhe ono e shi domigee edomi lẹ nke eze ono, Chileke bụ, ọle whẹbedua bẹ l'eete emekwaa tẹ whẹ marụ iya. 12O noo l'iwhe bụ-zhia onye natarụ iwhe ono mu l'ezhi, bẹ l'ee-me t'ọ mabaaru Chileke, marwee ya amarwe. Ọle onye ọwhu l'ẹte anataa iwhe ono mu l'ezhi, bẹ nwanwa iya ọwhu ọ marụ bẹ Chileke l'e-gbeenu natafụa ya. 13O noo iwhe meru iwhe mu gude ẹtu ẹtu ekfuru whẹ okfu. O noo lẹ whẹ l'e-leje ẹnya nta lee imo, ya aadụ iwhe whẹ l'awhụje. Whẹ l'anụ-gejezhia iwhe lẹ nchị nta nụa imo, ya aadụ ọwhu l'e-pyoba whẹ nchị. Tọ dụ ọwhu bya l'e-do whẹ ẹnya. 14Ọo l'ẹhu whẹ b'ọ vụkotaru mbụ iwhe ono, onye nkfuchiru Chileke bụ Ayizáya kfuru, ọwhu o kfuru sụ:
“ ‘Unu l'a-nga nchị nta ngaa imo,
ọle ọ tọ dụdu iwhe l'e-do unu ẹnya.
Unu elee ẹnya nta lee imo,
ọle ọ tọ dụdu iwhe unu bya l'a-whụ.
15O noo lẹ whẹ nmarụ obu mkpigbi.
Whẹ swochishia nchị takụbe-gee ẹnya.
Ọ byanụ mẹ whẹ egudekwa ẹnya whẹ whụa,
gude nchị whẹ nụa,
mẹ obu whẹ emee t'o doo whẹ ẹnya,
mẹ whẹ adakọbe lwakfuta mụbe
Chileke tẹ mu dzọo whẹ.’
16Sụa, ẹhu-ụtso bụ nke unu nkele unu dụ ike gude ẹnya unu awhụ ụzo, unu gude nchị unu anụ iwhe. 17Iwhe mu l'ekfuleruwho unu bụ lẹ igweligwe ndu nkfuchiru Chileke mẹe ndu dụ chịriri b'ọ gụshikwaru ẹgu ike tẹ whẹ whụa iwhe-e, unu l'a-whụ, ọle whẹ ta awhụdu iya. Ọ gụkwaa whẹ whọ ẹgu tẹ whẹ nụa iwhe-e, unu l'anụ-a, ọle whẹ ta anụdu iya.
Jisọsu l'akọ iwhe ẹtu ono bụ
(Mak. 4:13-20; Luk. 8:11-15)
18“Unu gbebekwa nchị tẹ mu karụ unu iwhe ọ bụ mbụ ẹtu onye l'atụ iwhe akụ ono. 19O nweru onye l'anụje iwhe l'eekfu lẹ nke eze ono, Chileke bụ, ọle o too dojedu iya ẹnya. Onye-Ejo-Ụboku ono, bụ Oshifutuswe abya anafụ iya iwhe ono a tụru, dụ iya l'ime obu. Ọo ẹgube onye ono bẹ bụ ndu onona, a tụru l'agụga echi-ụzo. 20Ndu ọwhu a tụru l'ẹka ẹjagiri dụ bẹ bụ onye ọwhu bụ nteke ọ nụ-geeru okfu ono, ya egude ẹhu-ụtso natakebe iya ree. 21Ọle ọ tọko gbabẹdua ya ọgbaragbu l'obu. Nteke ọ kpọkwaduru-a nwụkfu, iwhe-ọtsulanu -byakfutale iya who, ọdua ya abụru nteke l'aakpa iya ẹhu nkele o kwetaru okfu ono, ya abụru iya bụ iwhe l'a-kpata ya adafụ, buhaa okfu ono. 22Ndu ọwhu a tụru l'ẹka ogvu dụ l'alị, bụ onye ọwhu nụru okfu Chileke, ọle ọ rinuka ọriri ẹhu iya. Oyenuka ẹnyumi l'ẹku batanụ bya akpalahaa okfu ono ẹhu, tọ mịhe amịmi. 23Ọle ndu ọwhu bụ mebyi a tụru l'ẹka alị dụ ree, o noo ndu ọwhu l'anụ-gejee ya, whẹ ewota iya ye l'obu whẹ. O noo ndu ọwhu l'eyeje mebyi. Ọwhu l'a-mịta ụkporo ise, ọwhu l'a-mịta ụkporo ẹto, ọwhu l'a-mịta ụkporo l'iri.”
Ẹtu e gude ohu witi anma
24Jisọsu bya anmaarụ whẹ ẹtu ọdo sụ whẹ: “Gẹ Chileke l'e-shi goshi lẹ ya bụ eze bẹ l'a-dụlewho g'ọo nwoke hatarụ akpụru ereshi, dụ ree, je aghaa l'alị. 25O be l'ẹnyashi ujiku lanụ nteke e kushigewaru mgbẹnya, onye ọhogu nwoke ono bya achịta ohu witi je aghakwaawhọ l'ẹka ono nwoke whọ gharụ witi whọ. Ọ ghagee ya, ọ bụru iya alala. 26Witi ono dụ l'ẹka ono fushia wata amịmi. Ọwhube ohu iya who fushikwaawho wata amịmi, ọ bụru nteke ono b'e gbee marụ l'ọo ohu witi.
27“Ndu ozhi oke-nwe-uwhu ono byakfuta iya bya asụ iya: ‘Onye-nwe-anyi, ?m'ọ tọ nụa witi dụ ree b'ị gharụ l'alị ghu whọ? ?Ndẹhunu g'ọ bya anwụde ọwhu ohu iya gbee dụwa iya nụ?’
28“Nwoke ono sụ whẹ: ‘Ọo onye ọhogu mu bẹ meru iwhe ono.’
“Ndu ozhi iya ono sụ iya: ‘Ị chọru t'anyi je arwụshia ya?’
29“Nwoke ono sụ whẹ waawa, woo whẹ: ‘Unu haa ya rọ. Unu -jeshia ya arwụshi bẹ ẹka l'a-ba unu mba, unu arwụfu ọwhube witi, dụ ree. 30Unu ha ya rọ tẹ whẹ tụko vua jeye nteke l'ee-bu iya. Lẹ nteke ono bẹ mu l'e-kfuru ndu l'ebu iya t'e vuadaru ụzo rwụshiada ohu iya ono, chịkobe l'ẹka lanụ, sweshia ya l'ukfu l'ukfu t'a kpọo ọku, tẹmenu e vua ọwhube witi nteke ono je akụberu mu lẹ mkpu witi mu.’ ”
Ẹtu, e gude akpụru oshi mọsutadu anma
(Mak. 4:30-32; Luk. 13:18-19)
31Jisọsu bya anmaarụ whẹ ẹtu ọdo sụ whẹ: “Gẹ Chileke l'e-shi goshi lẹ ya bụ eze bẹ l'a-dụlewho g'ọo akpụru iwhe-akụ mọsutadu, nwoke wotaru je aghaa l'okfu iya. 32Akpụru iwhe ono bụ iya kakọta vịtiviti l'akpụru oshi, l'aakụje akụ l'alị. Ọle ọobuje nteke ọ byabya evufuta, ya akakọta iwhe bụ iwhe l'aakụje akụ l'eli. Ya abya abụru oshi, nke ọwhu ụnwu-ẹnu l'ewhe l'eli l'abyajẹ bya akpalahaa ẹkfunu l'ẹkali iya.”
Ẹtu, e gude iwhe-l'ekoje-buredi anma
(Luk. 13:20-21)
33Jisọsu byakwa anmaarụ whẹ ẹtu ọdo sụ: “Gẹ Chileke l'e-shi goshi lẹ ya bụ eze l'a-dụlewho g'ọo iwhe-l'ekoje-buredi, nwanyị hatarụ nwanshị gwakọbe l'ụturutuu-iwhe l'eegudeje eme buredi, mbụ ụturutuu-iwhe jiru efere nkwẹka ẹto. O wota iya dobe jeye ọ tụko koo eko.”
Jisọsu gude ẹtu ezhi iwhe
(Mak. 4:33-34)
34Ọ bụ-zhiaruwho ẹtu ẹtu bẹ Jisọsu gude zhikota whẹ ozhi-ọma. O to nwezhidua okfu o kfuru whẹ, l'abụkotaa l'ẹtu l'ẹtu b'o gude kfuru whẹ iya. 35Iwhe ono bụ nke ọwhu iwhe onye nkfuchiru Chileke kfuru l'a-vụ, ọwhu sụru:
“Mu l'e-gude ẹtu ẹtu ekfuru eyeru whẹ.
Mu l'e-kfuru whẹ iwhe ono e shi domita edomi
nkeshi e meru mgboko.”
Jisọsu l'akọ iwhe ẹtu ono o gude ohu ereshi nmaa bụ
36Ọo ya bụ, Jisọsu ghaa igwe-ọha ono l'ẹka ono, bahụ-shia l'ụlo. Ndu l'etso ụzo iya byakfuta iya bya asụ iya: “Kọnuaru anyi iwhe ọ bụ mbụ ẹtu nke ohu ereshi ono t'o doo anyi ẹnya.” 37Ọ sụ whẹ: “Onye ono l'agha mebyi iwhe ono, dụ ree bẹ bụ Abụbu-Ndiwhe. 38Alị ẹka ono ọ gharụ iya bụru mgboko-o l'owhu. Mebyi iwhe ono, dụ ree bụru ndu Chileke bụ eze whẹ. Ọwhua, bụ ohu iya whọ bụru ụnwu onye ọhogu Chileke, bụ iya bụ Onye-Ejo-Ụboku ono, bụ Sétanu. 39Ọhogu ono, bụ iya gharụ ohu ereshi ono bụru Oshifutuswe. Nteke ono l'ee-bu ereshi ono bụru gẹ l'ọo-dụ nteke mgboko-o gvụdeleruwho. Ndu l'ebu iya ebu bụru ndu ojozhi-imigwe.
40“Ọo gẹ a rwụshiru ohu ereshi ono je akpọo ọku bụ gẹ l'ọo-dụ nteke mgboko-o l'a-gvụ. 41Abụbu-Ndiwhe l'e-zhi ndu ojozhi-imigwe iya tẹ whẹ je arwụshi-gezhia iwhe bụ iwhe l'akpataje tẹ madzụ mee iwhe-dụ-ẹji, whẹ achịshi-gezhia ndu l'emeje iwhe-dụ-ẹji gẹ whẹ hakọta l'echilabọ ndu, Chileke bụ eze whẹ, 42chịru whẹ ye l'ọta chịchichi ọku. Ẹka ono bẹ madzụ l'a-nọdu ryaa ejo ẹkwa taa ikireze. 43Ndu ọwhu dụ chịriri l'iwhu Chileke l'a-nọ egbu zaazaa g'ọo ẹnyanwu l'ẹka Nna whẹ Chileke bụ eze. T'onye ụzo-nchị dụ nụkwaa ya whọ.
Ẹtu labọ e gude iwhe l'eerenuka ire anma
44“Lẹ Chileke bụ eze bẹ dụ g'ọo iwhe ọbu, vu oke aswa, e domiru edomi l'ẹgu. Onye lanụ je awhụa ya, o kpochiwhu iya azụ, teru ẹswa lashia. Ọ laa je atụko iwhe lile o nweru reshikota je azụa alị ono.
45“Onye marụ iwhe ọ fụtaru, mbụ lẹ Chileke bụ eze bẹ l'emeje g'ọo eze onye l'agba nghọ, onye ono l'achọlewho ákà, l'amashi ụma ike, l'ọo-zụ. 46Ọ chọnyaa ya, ọ whụa ọwhu ọbu aswa iya parụ ẹka shii, ọ lashia je ereshikota iwhe lile o nweru je azụa ya.
Ụgbu-ẹma
47“Lẹ Chileke bụ eze bẹ dụkwaa g'ọo ẹgube-ẹ l'eewotaje ụgbu-ẹma ghaa l'eze-ẹnyimu, ụgbu ono alọkoo igweligwe ẹma dụ l'iche l'iche. 48Ẹma ono, jilewho ụgbu ono eji, a bya akpụa ya kpụfuta iya l'eli-mgboko. A kpụfutale iya whọ l'eli-mgboko, a bya ahọo ya họtachaa ndu ọwhu dụ ree ye lẹ nkata, e kpokoo ndu ọwhu dụ ẹji je awụshia. 49O noo gẹ l'ọo-dụ nteke mgboko-o l'a-gvụ ndono. Ndu ojozhi-imigwe l'a-lụfuta bya ahọshia ndu l'eme ejo iwhe, họfu whẹ l'ẹka ndu dụ chịriri nọ. 50E je achịru whẹ ye l'ọta chịchichi ọku. Ẹka ono bẹ madzụ l'a-nọdu ryaa ejo ẹkwa taa ikireze.”
Iwhe ọwhuu mẹe akahụ iwhe
51Jisọsu jị whẹ: “?Ọ kwa l'iwhe lile mu kfuru dokotawaru unu ẹnya?”
Whẹ sụ iya: “Ee-o!”
52Ọ sụ whẹ: “Ọo ya bụ l'iwhe bụ onye l'ezhi iwu, nọnyaa bya anwụta l'ọo Chileke bụ eze nkiya, onye ono dụlewho g'ọo nwoke, kwarụ oke-uwhu. Nwoke ono tụko-gezhia iwhe ọwhuu mẹe akahụ iwhe gwofu l'ụlo iya ẹka o doru ẹku iya, dụ iya lẹ mkpa.”
Aajịka Jisọsu lẹ Názaretu
(Mak. 6:1-6; Luk. 4:16-30)
53Jisọsu nmashị-gelewho ẹtu ono, ọ fụta l'ẹka ono tụgburu lụfushia, 54lashia mkpụkpu iya. O rwua ẹka ono, ọ tụgburu bahụ l'ụlo-ndzuko ndu Ju je ezhilahaa whẹ iwhe. O zhia iwhe ono, nke ọwhu ẹhu jishihuru ndu ono, nọ l'ẹka ono oyi. Whẹ tụko kfulahaa sụ: “?Ọ zhia awee bẹ nwoke-e shi nwụtakota ẹgube mmamagụ ọwa-e? ?Ndẹnu g'o meru marụ emekaa ẹgube iwhe-awhụrulenya ọwhu dụ ẹgube-ẹ? 55?Mẹ ọ tọ nụ-a nwoke kapịnta whọ nwụru iya? Mbụ, ?tọ dụ Méri bụ ne iya? Mbụ, ?tọ nụ iya-a bụ nwune Jémusu, mẹe Jósẹfu, mẹe Sáyịmonu, mẹe Júdasu? 56?Tọ dụ unwune iya nke nwanyị bẹ anyi lẹ whẹ tụkoru buru l'ẹka-a ẹgube-ẹ? ?Ọ bụ-zhihunuaru awe bẹ nwoke-e je je anwụtahunu ẹgube iwhe ọwa?” 57Iwhe ono kpọshia whẹ okweta iwhe l'ookfu.
Jisọsu sụ whẹ: “Onye nkfuchiru Chileke bẹ l'aanọje akwabẹ ugvu l'ẹka lile ọdo ta agụfulekwa iya whọ lẹ mkpụkpu a nwụru iya mẹe l'ibe iya.” 58Ọ bụru iya meru t'ọ dụhewaro igweligwe iwhe-awhụrulenya, Jisọsu meru l'ẹka ono. Iwhe kparụ iya bụru ekwekwe ono whẹ l'ete ekwetaa nkiya.
Currently Selected:
:
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2014, Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust