YouVersion Logo
Search Icon

Marek 6

6
Prorok beze cti
1Potom odtud odešel a přišel do svého domovského města; jeho učedníci šli s ním. 2Když v sobotu začal učit v synagoze, mnozí z posluchačů žasli. „Odkud to má?“ ptali se. „Co to dostal za moudrost? A jak to, že se jeho rukama dějí takové zázraky? 3Není to snad ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josefa, Judy a Šimona? Nejsou snad jeho sestry tady s námi?" A tak se nad ním pohoršovali.
4Ježíš jim odpověděl: „Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti, u svých příbuzných a ve vlastním domě.“ 5A nemohl tam vykonat žádný zázrak, jen na několik nemocných vložil ruce a uzdravil je.
6Překvapen jejich nevírou pak obcházel okolní vesnice a učil.
Nic si s sebou neberte
7Potom k sobě svolal dvanáct učedníků a začal je vysílat po dvou. Dal jim moc nad nečistými duchy 8a uložil jim, ať si na cestu neberou nic kromě hole: ani mošnu ani chléb ani peníze do opasku; 9ať mají obuté sandály, ale neberou si ani náhradní košile.
10„Když vejdete do něčího domu,“ řekl jim, „zůstaňte tam, dokud neodejdete. 11Kdyby vás ale někde nepřijali a neposlouchali, vyjděte odtud a setřeste z nohou prach na svědectví proti nim.“
12A tak šli a vyzývali lidi k pokání. 13Vymítali mnoho démonů a mnoho nemocných mazali olejem a uzdravovali.
Smrt Jana Křtitele
14Jak se jeho pověst šířila, uslyšel o něm i král Herodes.#Herodes Antipas, mladší syn Heroda Velikého; vládl v Galileji a Pereji 4 př. n. l. – 39 n. l. Říkalo se:#někt. rukopisy Říkal: „Jan Křtitel vstal z mrtvých! To proto se skrze něj dějí zázraky.“ 15Jiní říkali: „Je to Eliáš,“ a další: „Je to prorok jako jeden z dávných proroků.“ 16Když to Herodes uslyšel, řekl: „Je to Jan, kterého jsem nechal stít. Vstal z mrtvých!“
17Herodes totiž osobně poslal pro Jana, dal ho zatknout, spoutat a uvěznit kvůli Herodiadě, s níž se oženil, ačkoli byla manželkou jeho bratra Filipa. 18Jan Herodovi říkal: „Tvůj sňatek s bratrovou manželkou je nezákonný!“ 19Herodias mu to měla za zlé a chtěla ho zabít, ale nemohla. 20Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to spravedlivý a svatý člověk, a tak ho chránil. Když ho slyšel, býval velmi znepokojen, ale přesto mu rád naslouchal.
21Příhodný den však přišel, když Herodes na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své velmože a velitele a pro přední muže Galileje. 22Když přišla dcera té Herodiady a zatančila, zalíbila se Herodovi i jeho hostům natolik, že král dívce řekl: „Požádej mě, o co chceš, a dám ti to.“ 23Odpřísáhl: „Splním ti jakékoli přání až do polovice mého království.“
24Šla tedy za svou matkou a ptala se jí: „O co mám žádat?“
„O hlavu Jana Křtitele!“ řekla jí matka.
25A tak hned spěchala za králem a žádala: „Chci, abys mi hned teď přinesl na míse hlavu Jana Křtitele.“
26Krále přepadla úzkost, ale kvůli svým přísahám a svým hostům jí to nechtěl odmítnout. 27Hned poslal kata s příkazem, ať přinese Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho ve vězení 28a přinesl jeho hlavu na míse. Dal ji té dívce a ta ji dala své matce. 29Když o tom uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pohřbili ho.
Pět chlebů a dvě ryby
30Potom se apoštolové sešli k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co dělali a co učili. 31Tehdy jim řekl: „Pojďte jen vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Těch, kdo k nim přicházeli a zase odcházeli, bylo totiž tolik, že neměli ani chvilku na jídlo.
32Odpluli tedy lodí o samotě na pusté místo. 33Ale když odcházeli, mnozí je uviděli a poznali. Seběhli se tam ze všech měst pěšky a předstihli je. 34Když Ježíš vystoupil, uviděl veliký zástup lidí. Byl naplněn soucitem k nim, protože byli jako ovce bez pastýře. Tehdy je začal učit o mnoha věcech.
35Když se už připozdilo, přišli za ním jeho učedníci. „Tohle místo je pusté a už je moc hodin,“ řekli. 36„Propusť je, ať si jdou do okolních statků a vesnic koupit jídlo. Vždyť nemají co jíst.“
37Odpověděl jim: „Vy jim dejte najíst.“
„To máme jít nakoupit chleba za dvě stě denárů#mzda dělníka asi za 8 měsíců (Mat 20:2) a dát jim najíst?“ namítli.
38„Kolik máte chlebů?“ řekl jim. „Jděte se podívat.“
Když to zjistili, řekli: „Pět – a dvě ryby.“
39Tehdy jim dal pokyn, aby všechny posadili v hloučcích na zelené trávě. 40Když se rozložili ve skupinách po stu a po padesáti, 41vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal ty chleby a dával svým učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem, 42a tak se všichni najedli do sytosti. 43Potom sebrali dvanáct košů plných kousků chleba a ryb. 44A ty chleby jedlo pět tisíc mužů.
To jsem já!
45Hned potom přiměl své učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu k Betsaidě, než rozpustí zástup. 46A když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.
47Pozdě večer byla loď uprostřed jezera a on sám na zemi. 48Uviděl je, jak se dřou s veslováním, protože vítr vál proti nim. Krátce před svítáním#dosl. Při čtvrté noční hlídce (tj. mezi 3–6 hod. ráno) se k nim vydal pěšky po hladině a chtěl je minout. 49Když ho uviděli, jak kráčí po jezeře, mysleli, že je to přízrak, a křičeli strachy. 50Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se.
On ale na ně hned promluvil: „Vzchopte se, to jsem já! Nebojte se.“ 51Nastoupil k nim do lodi a vítr se utišil. Oni z toho byli úplně omráčení úžasem. 52Nepochopili totiž nic ohledně těch chlebů; jejich srdce bylo tvrdé.
53A když se přeplavili, přistáli u Genezaretu, kde zakotvili. 54Jakmile vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali. 55Zběhali celý ten kraj a začali na nosítkách snášet nemocné tam, kde slyšeli, že je. 56Ať přišel do vesnic, do měst nebo na venkov, lidé pokládali nemocné na ulice a prosili ho, aby se mohli dotknout aspoň cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.

Currently Selected:

Marek 6: B21

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy