Všechno je novéUkázka

Křesťanský život je vlastně paradoxní. Co Ježíš považuje za důležité je opakem toho, čeho se my přirozeně držíme. 

Druhý Korintským je dopis protikladů. Je to dopis smělé víry s nadějí opřenou o Boha, třebaže spolehnutí se na naše síly a pýchu nám skoro vždy připadá bezpečnější a bližší. Je o trvalém pokoji na dně oceánu našich duší, který přichází, když už naše hříchy nejsou nadále počítány nám k tíži a to pro Boží čin seslání Jeho Syna Ježíše, který vzal naše viny na sebe. Pavel to nazývá smířením. 

Když Pavel počátkem padesátých let n. l. přišel do Korintu, byl na vrcholu své cesty. Korint, epicentrum obchodu jižního Řecka, byl prosperujícím, zámožným a zcela do řecko-římské kultury náležejícím městem. Antický Korint se chlubil vším, co jsi mohl chtít. Jenže jak známo: Mít k dispozici všechno, co jsme kdy chtěli mít, není vždycky to, co jsme si mysleli že chceme. 

Bohatství korintské kultury má i svou periferii, vyloučenou lokalitu, úplně stejně jako naše současná města. Prostituce, otroctví a sexuální zkaženost všech druhů je zde neodmyslitelně doma. Nepravá božstva byla všude. 

Tento dopis se mi jeví jako povzbudivý, protože když církev pracovala v Korintu, může pracovat na místech, která ty i já neobýváš. Přiznávám, že si někdy myslím, že náš svět zašel příliš daleko se zneužíváním, rasismem a morálním poškozením. Pokud však Ježíšovo evangelium proměnilo v Korintu prostitutky, bohaté utlačovatele, pohany i představené synagogy, pak dobrá zpráva o Ježíši Kristu může dnes proměnit lidi našich měst. A i když jsem někdy v pokušení myslet si, že se Boží lid nachází pouze v náboženském prostředí, Bůh přece měl svůj lid v Korintu. Právě tak, jako má tebe a mě v kultuře, v níž žijeme. Druhý list Korintským nám připomíná, že církev Boží září nejjasněji v temnotě, spíše než v již osvětlených svatyních.

Když procházíš Druhý list do Korintu, pozorně se dívej na protiklady. Všimni si Pavlovy nepodmíněné lásky ke korinťanům. Když vezmeš v úvahu ty pozoruhodné rozdíly, nikdy nezapomeň na to, že jsi byla zmocněna žít krásně a očividně odděleně, protože - od Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání - to staré zmizelo, nové nastalo. A nakonec jsem si všiml, že staré a nové je od začátku protiklad.