Den 6: Najít pokoj v přijetí zármutku.

Srdce se během života nejen zlomí, ale také uzdravuje.

Proto jeden z nejdůležitějších kroků k uzavření procesu kolem ztráty je přijetí - emocionální, duševní a dokonce duchovní rozhodnutí smířit se se svou ztrátou a ze své budoucnosti udělat co nejvíc.

Asi jsi slyšel o Jobovi, tom chudákovi z Bible, který během pár dnů přišel o všechno, co pro něj mělo cenu.

Job je úžasný vzor přijetí, protože byl ve svém utrpení naprosto transparentní a přitom schopný Bohu předat kontrolu dění. To, jak vše přijal, byl přirozený výsledek toho, že si uvědomil Boží svrchovanost. Věděl, kde leží dělicí čára mezi tím, co zvládne kontrolovat a zařídit on, a co už nemůže.

Netušíme, jak dlouho Jobovo trápení trvalo. Asi to při nejmenším byly měsíce. Možná roky. Ale skončilo to. To je jeden z klíčových bodů té knihy. Vydržel, čekal, věřil, spoléhal se. Souběžně trpěl, stěžoval si a ptal se. Tyto věci se vzájemně nevylučují.

Nakonec Bůh jasně sdělil, že přišel čas přestat žít v minulosti. Chtěl po Jobovi, aby se smířil se současností. Ale k tomu může dojít jedině tím, že člověk přijme Boží pokoj, ten pokoj, který přesahuje lidskou logiku a chápání.

Takže, jak je to s tebou?

Kde se nacházíš v procesu přijetí zármutku? Přistihuješ se, že pořád zápasíš o něco, co už potřebuješ nechat být, nebo se pořád držíš něčeho, co se už nemůže vrátit? Našeptávají ti do ouška hlasy (jako Jobovi), že tvé utrpení je tvoje vina? Nebo slyšíš hlas z nebe, který ti připomíná, že pracovní pozice vládce světa je obsazená, a že se všichni musí trošku zklidnit a nechat Boha, aby byl Bohem?

Ať už jsi kdekoli, nejsem tu, abych tě soudil, ani se tě nepokouším někam tlačit.

Ze všeho nejvíc ti jen chci připomenout, že Bůh je pořád dobrý a pořád to má pod kontrolou. A tak jdi dál. Věř dál. Dál do sebe vstřebávej Boží pokoj. Jsem hluboce přesvědčen, že jako Job zase uvidíš Boží dobrotu a požehnání.