Vražedné srovnáváníUkázka

Náš ústřední verš se pořád cituje, ale jsem přesvědčená, že nám neustále uniká hloubka řečeného. Vykročme teď na chvíli spolu.

Jeremiáš 1:5 říká: "Než jsem tě zformoval v matčině lůně, znal jsem tě. Ještě než jsi přišel na svět, posvětil jsem tě; národům učinil jsem tě prorokem."

Tento verš často říkáme na podporu myšlenky, že život začíná v děloze, ale když to čteš opravdu pozorně, říká to ještě něco mnohem hlubšího. PŘEDTÍM, než jsme byli zformování v matčině lůně, Bůh nás znal. Jinými slovy řečeno, ještě než se spermie setkala s vajíčkem... před početím... Bůh nás znal. Ještě než si nás vyčlenil, než jsme se narodili. Jinak řečeno, ještě než nás rodiče počali, už tu byl smysl a cíl naší identity. Jak neuvěřitelné!

Ale navzdory tomuto zázraku pravdy, kdy se narodíme jako originály, mnozí z nás stráví život jako duplikát kvůli toxickému srovnávání. A já nejsem výjimka. Prožila jsem řadu let v honbě za duplicitou kvůli toxickému srovnávání až tak moc, že jsem utratila pořádnou sumu peněz za chirurgické procedury, abych si to uloupila. Ano, čteš to správně. Jako černoška jsem měla plochý zadek, a když jsem vyrůstala, často byl zdrojem posměchu a vtipů. A tak když jsem byla dost stará a finančně stabilizovaná, abych si to mohla dovolit, rozhodla jsem se svůj problém řešit chirurgicky. Byl tu však jeden velký problém.

Cestou na operaci, během letu do Los Angeles, jsem slyšela Pána říct: "Nono, kdybych chtěl, abys to tak měla, tak bych ti to dal. Já ti to nedal, protože jsem chtěl, abys zůstala skromná." Protože už znám Boží hlas, měla jsem tehdy a tam rovnou s padákem z toho letadla vyskočit. Místo toho jsem Bohu řekla: "Pane, zůstanu skromná... i s tím lupem." Rychle uteklo šest měsíců potom, co jsem utratila tolik peněz, že by to stačilo na nákup auta a... moje nové pozadí se rozplynulo. Poté, co jsem se vrátila ke svému pravidelnému a důkladnému cvičení, spálila jsem všechen tuk, který jsem si na zadek nechala přenést.

Přestože se tomu teď při pohledu zpátky směju, vidím, jak mi síla toxického srovnávání infikovala srdce. Donutilo mne to myslet si, že kdybych dosáhla určitého fyzického vzhledu, byla bych konečně krásná. Ona je tu totiž jedna věc: dokonalost není v očích pozorovatele. Dokonalost je v očích Stvořitele. Bůh mne navrhl dokonale, z určitého důvodu a s cílem, který pro mne měl. To je s plochým zadkem i vším ostatním! A totéž platí i pro tebe. Dokonce i tvoje nedostatky a nedokonalosti v Božích rukou slouží svému účelu. A právě proto vražedné srovnávání vyžaduje naučit se vidět naše rozdíly jako záměrné Boží dary.

Do příštího setkání se modli, aby ti Bůh pomáhal vidět se tak, jak tě vidí On. Dokonalého/dokonalou.