Když o Bohu pochybuješUkázka

Dostat se až na kořen

Přenesme se zase zpátky k projektu renovace. Když to řešíš, můžeš v kuchyni objevit ztrouchnivělá místa právě proto, že to tam někde prosakuje. Abys to zachránil, budeš se muset zbavit zasažených částí a nahradit je novým materiálem.

Podobně, když renovujeme svou víru, budeme se potřebovat zbavit toho, čemu věříme a není to zakotveno v pravdě.

To zažil Petr i s řadou Ježíšových prvních následovníků. Jeden hodně silný příklad nacházíme u Matouše 16. Kvůli souvislosti, Petr si stejně jako mnozí další Židé v jeho době myslel, že se Mesiáš dostaví jako vítězný král, který se chopí vítězství nad Římany.

Ale Ježíš přišel jako trpící služebník, ne vítězný král. Vzepřel se očekávání náboženských předáků v tom, co si mysleli, jaký bude, a celé to postavil na hlavu a přinesl způsob života zaměřený na Království.

Ježíš přišel, aby pozvedl standard lásky. Nechopil se moci. Sloužil lidem. Trávil čas s lidmi přehlíženými. Sedával k jídlu s hříšníky. Pokořil se tam, kde měl plné právo sám sebe vyvýšit.

Takže zpátky k Matoušovi 16. Ježíš vysvětluje, jak musí trpět, umřít a být vzkříšen z mrtvých, a Petr to nechce slyšet. Ježíš ho napomíná a trvá na tom, že Boží plán je naprosto jiný než Petrovy omezené předpoklady a očekávání.

Do této pasti se můžeme chytit i my. Často, když naše vlastní předpoklady limitují možnosti, je pravda, že Bůh je mnohem větší a lepší, než si vůbec kdy můžeme představit.

Jako Petr musíme objevit, kde nám vlastní předpoklady zatemnily pohled na Boží charakter nebo pokřivily náš pohled na Boží plán. A v tom procesu často objevíme, že naše pochybnosti toho mají málo společného s tím, kdo je Bůh, ale spíš s naším pochybeným chápáním toho, kdo je Bůh.

Možná se renovace naší víry týká uvědomení, kde jsme si do Boha projektovali své vlastní myšlenky a nápady. Možná to je příležitost pravdivě vyhodnotit, jestli se stáváme Ježíšovi podobnější, nebo jestli si vytváříme boha, který zní právě jako my, myslí jako my a vypadá jako my.

A proto není opak víry bourat některé věci, kterým věříme, ani vyjadřovat své pochybnosti. Jak jsme se naučili od Petra i Tomáše a i od mnoha dalších, často právě to patří k rostoucí víře.

A tak když naše srdce prochází renovací, nespal svou víru až do základů. Vykonej tu těžkou a vyčerpávající práci zhodnocování čemu vlastně věříš, proč tomu věříš, a jestli to, čemu věříš, je něco, co si zachováš nebo co je potřeba vyměnit.

Přitom nezapomínej radit se s Bohem a lidmi. Modli se za moudrost a pros Boha, aby ti ukázal, kde potřebuješ vyměnit falešné myšlenky o tom, kdo Bůh skutečně je.

Když přehodnocuješ, čemu věříš, zde je pár dobrých otázek:

• Proč tady tomu musím věřit? Kdo mi tohle řekl?
• Má tohle, čemu věřím, své kořeny v Bibli?
• Pomáhá mi tahle část víry milovat Boha a lidi? Souhlasí s Ježíšovým životem a jeho slovy?

Když tyto těžké otázky pokládáš sám sobě, nezapomínej je přinášet k Bohu. To, čemu věříš, se často rodí ze vztahů, a my se tu učíme víc věřit Bohu a víc ho poznáváme. A tak jak sám sobě tyto otázky kladeš, dělej to s touhou v srdci Boha víc poznávat.

Bůh slibuje, že jeho následovníci budou znát jeho hlas, a on je povede tak, jak by měli jít.

Modlitba: Bože, ukazuj mi všechny oblasti, v nichž potřebuji falešné myšlenky nahradit pravdou o tom, kdo skutečně jsi. Dávej mi moudrost a vedení při prověřování mé víry, a dávej mi rozeznání přitom, když ji srovnávám s tvým Slovem. Ve jménu Pána Ježíše, amen.