Zpívání v temnotě: Nacházet naději v písních BibleUkázka

Píseň vítězství

V prvních měsících roku 2008 mé mamince diagnostikovali třetí stupeň rakoviny prsu. To nás všechny zaskočilo. Bude muset procházet řadou chemoterapií se silnými vedlejšími účinky. Pak operace. A pak další chemo. A nakonec ozařování.

Bylo to temné, děsivé, hnusné období. A já, autorka tolika nadějeplných písní, jsem cítila, jak moje naděje a pokoj mizí.

Do toho vstoupila teta Carol. Navzdory vlastnímu smutku nás v té situaci během několika následujících měsíců učila písně vítězství, aby nás provedla bouří. Říká jim "rozveselující písně", i když nejsou nijak lehké ani vznosné, jak naznačuje slovo rozveselující. Jsou to lehké a přitom významem nabité refrény chval, které nás volají k naději uprostřed utrpení a pochyb.

Co znamená zpívat o vítězství v bouřích života? Všichni se někdy ocitáme v temném období. Vlastně si myslím, že nám v duši pořád vře jakási tlumená bouře. Obavy, nepokoj a strach ohrožují naši příčetnost a odčerpávají radost.

Ať už se jedná o celosvětovou pandemii, nepokoj nebo vzrůstající paniku ohledně toho, co pro nás budoucnost může chystat, svět jako kdyby měl schopnost nacházet všemožné způsoby, jak po nás vrhat nový a nový strach. 

A tyto strachy nás ochromují. Nic neděláme, protože netušíme, co si od nás Bůh přeje. Moc mne ale potěšilo, když jsem se dověděla, že vlastně víme, co po nás chce - nebo aspoň kde začít. A říká nám to už léta. 

Izraelcům pečlivě připravil, jak má Boží lid žít, a Ježíš to později výstižně shrnul: "Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí... Miluj svého bližního jako sám sebe." (Matouš 22:37,39).

Debora, soudce v Izraeli ještě předtím, než měli krále, to věděla. Milovala Boha celým svým srdcem, věřila mu, poslouchala ho a usilovala o dobro svého lidu. Její víra byla nakažlivá. Vojenský vůdce Barak to od ní pochytil. Přestože byl zpočátku vylekaný a bál se, řídil se Debořiným příkladem. Ovlivnili deset tisíc oddílů vojska tak, že se zapojili do procesu obrany svých spolu-Izraelců v důvěře, že jim Bůh tu bitvu dá.

A tak když i my čelíme neznámu, i když nás obklopuje nejistota, i když si musíme počkat, máme za úkol jedno důležité. Dopracovat se ve svém hledajícím srdci do naprosté důvěry v Pána a vzájemně to spolu sdílet. Milujeme, jak jsme byli a jsme milováni. A průběžně praktikujeme spočívání své utahané duše v náruči toho jediného, který může naše bitvy bojovat a provést nás k vítězství.

Přemýšlení: Zeptej se dnes Boha, jak tě může volat ke spočinutí, a kde tě může volat k činům. Pak ho požádej, aby ti v tom pomohl.