Nedokonalé rodičovstvíUkázka

Charakter

Mít charakter je víc než to, co si o nás lidé myslí. Je to vlastně to, kdo jsme, zvlášť když se nikdo nedívá. Všichni máme charakter. Otázkou je, jaký ho máme? Jsme čestní a laskaví, nebo sobečtí a hrubí? Mít takový charakter, který nám přinese v životě úspěch, bude vyžadovat úsilí.

Na dobrém charakteru je to, že poznáme, když je v něčím životě přítomen, a když ne. Jako rodiče chceme vidět, jak naše děti rostou v charakteru a projevují „lásku radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, mírnost a zdrženlivost,“ což je ovoce Ducha (Galatským 5:22-23). Jak tedy budujeme charakter u našich dětí? Ukazuj a vyprávěj.

Ukazuj
Pokud chceme vidět u našich dětí silný a odolný charakter, musíme ho sami projevovat. Jak říká staré přísloví: „Více se chytí příkladem než učením.“ Naše děti sledují každý náš pohyb, a pokud si myslíme, že před nimi něco skrýváme, musíme si to rozmyslet. Pokud chceme, aby žily čestně nebo projevovaly laskavost ke všem, pak musíme tak žít i my. Pokud mají být naše děti takovými lidmi, kteří se dokážou omluvit za své chyby, pak musíme být takovými lidmi i my. I když to znamená, že se jim omlouváme a prosíme je o odpuštění, když je zklameme.

Vyprávěj
Kromě ukazování dobrého charakteru našim dětem je musíme i učit. Máme tak krátkou dobu na to, abychom je vychovali, než začnou žít své vlastní životy. Takže ať se počítá každý okamžik. Musíme je učit, jak tvrdě pracovat a vydělávat si věci v životě. Budou dělat chyby a selžou, proto je vedeme k tomu, aby se znovu postavily a zkusily to znovu. Když v nějaké činnosti uspějí, vysvětlujeme jim, že by měly přijímat ceny a komplimenty s vděčností, ne s arogancí.

Bůh nám svěřil obrovskou zodpovědnost vychovávat naše děti na této zemi. Obrovskou součástí toho je, kým se stanou. V tomto musíme rozhodnout, zda je důležitější, aby naše děti uspěly ve škole, ve sportu a v popularitě, nebo aby se budoval dobrý charakter. Můžeme věřit, že „soužení působí vytrvalost, vytrvalost spolehlivost a spolehlivost naději“ (Římanům 5:3-4). I když nemůžeme z našich dětí udělat někoho, kým nechtějí být, rozhodně můžeme udělat svou část tím, že do nich budeme investovat a budeme věřit, že Duch Svatý udělá zbytek.