Zbytečná úzkostlivostUkázka

Co když Tě úzkost může přivést blíž k Ježíšovi? Jordan strávil celý rok modlením se, aby jeho úzkost odešla, dokud nezpozoroval něco hlubšího - silnější vztah s Ježíšem. Možná se najdeš v tomto příběhu:

"Myslím, že zemřu."

Přesně nad tímto jsem v duchu přemýšlel během mnoha bezesných nocí minulého roku. Pokoušel jsem se usnout, jen abych se bez žádného důvodu probudil hrůzou. Svíralo mě na hrudi. Cítil jsem se, jako kdybych se dusil, a chvílemi jsem nemohl dýchat. Tento cyklus se opakoval. Nakonec jsem rezignoval a šel spát na gauč, abych přestal budit manželku.

Jednou jsem přišel k doktorovi a vysvětlil mu své symptomy - bolest na hrudi, problémy s usínáním a záchvaty paniky. Po pár testech během několika návštěv, mi byla diagnostikována úzkost. Smím být upřímný? Tohle mi dalo pocit selhání jakožto křesťana. Nemodlil jsem se za to správně? Něco takového bych neměl řešit, přemýšlel jsem, měl bych mít pokoj a nemít žádné starosti—to je to, co Ježíš řekl, že máme dělat!

Po uposlechnutí instrukcí od doktora a začátku braní malých dávek medikace, jsem pokračoval v modlení se, aby ta úzkost prostě odešla. Už nikdy jsem to nechtěl řešit.

Ve 2. Korintským 12 v překladu B21 Pavel popisuje, že mu byl "dán do těla osten". Zatímco nikdy s jistotou nevíme, co Pavlovým "ostnem" bylo, pro mnoho lidí, včetně mě, tím rozhodně může být úzkost. Pavel říká, že Pána prosil třikrát, aby to odešlo, ale místo toho mu Ježíš odpověděl "Má milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti." (přidán důraz)

Milost Ježíše je dostatečná, bez ohledu na okolnosti. Když jsem se začal modlit za uzdravení, začal jsem tíhnout blíž k Ježíšovi. Stejně jako Pavlovi, Bůh nevzal můj "osten". Avšak přišel jsem na to, že jsem více nadšený pro čtení Jeho Slova a modlím se víc než kdy dřív.

Myslel jsem, že to co potřebuji, je uzdravení z úzkosti. Ve skutečnosti jsem potřeboval více Ježíše. Tím neříkám, že kdybych byl předtím blíž Ježíšovi, tak bych neměl úzkost. Stejně tak se nepřestanu modlit, aby úzkost odešla. Stále se modlím, abych byl osvobozen z tohoto ostnu, stejně jako to dělal Pavel.

Ale děje se mi ještě něco lepšího než neustálé uzdravování z úzkosti: vyvíjím hlubší porozumění Bohu a bohatší vztah s Ním.

Místo modlení se za pokoj jsem našel sebe tíhnoucího blíž k Princi Pokoje. Když jsem se začal trápit svou budoucností, připomněl jsem si, že On je Alfa i Omega—počátek i konec, první i poslední.

Modlil jsem se, aby má úzkost odešla, ale našel jsem něco mnohem lepšího: ohromující, milující přítomnost Ježíše v mém životě—dokonce i uprostřed úzkosti.

Jordan