Takto to být nemá: Pětidenní výzva od Lysa TerKeurstUkázka

Učíme se správně bojovat

Po včerejším čtení tě možná napadlo, proč Bůh stvořil naše srdce v dokonalosti Rajské zahrady, když věděl, že tam kvůli hříchu stejně nebudeme žít?

Jinými slovy, když Adam a Eva zhřešili, nemohl Bůh zbavit jejich srdce touhy po dokonalosti? Ano, určitě mohl. Ale pokud by nás zbavil příčiny našich zklamání, vzal by nám i naději na to, kam směřujeme.

Nezapomínejme, že jde o příběh lásky. A nikdy neoceníme nebo nebudeme toužit po naději pravé lásky, pokud nezažijeme zklamání z menších lásek. Mrazivá úzkost způsobená zklamáním zapříčiňuje nespokojenost s tímto světem a nutí nás toužit po samotném Bohu - a po místě, kde se s Ním zase budeme procházet. 

Bible začíná knihou Genesis, jejíž děj je zasazen do první Rajské zahrady, a končí obnovenou Rajskou zahradou popsanou v posledních kapitolách Zjevení, což je poslední kniha.

Hle, Boží stánek s lidmi: bude bydlet s nimi a oni budou jeho lid; Bůh sám bude s nimi a bude jejich Bohem. On jim setře každou slzu z očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už nikdy nebude; neboť minulé věci pominuly. Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, činím všechno nové." (Zjevení 21:3-5)

Všimni si všech těch pocitových slov, která popisují svět, ve kterém žijeme: nářek,křik, a bolest. Naprosté zklamání se často dotýká těch nejcitlivějších míst. Všechno na této straně věčnosti je v úpadku. Je to přirozený následek hříchu. Tento neustálý tlak na naše nejniternější pocity vede k depresi, úzkosti, bezcitnosti a upřímně řečeno i k pochybnostem o dobrotě Boha.

Ledaže.

Ledaže budeme vnímat celou tu krutou realitu ne jako konec, ale spíš jako dočasný stav. 

Bůh ví, že než spočineme na věčnosti, musíme se naučit správně bojovat. Všiml sis toho povzbuzení, které nám Bůh v úryvku ze Zjevení 21 dává, aby nám pomohl, když naše pocity směřují k pochybnostem o víře? On ukončí ten všudypřítomný úpadek, smrt a naprosté zklamání. On vše obnoví!

V obnovené Rajské zahradě bude prokletí zlomeno a dokonalost nás přivítá jako dávno ztraceného přítele. Mezi tím, co očekáváme a co prožíváme už nebude propast. Nebudeme zklamaní a nebudeme ve zklamání žít. Naše pocity a víra budou v harmonii, budeme zažívat to nejlepší z našich srdcí ve spojení s absolutní pravdou.

V novém Ráji nebudeme muset bojovat s rozpolceností mezi pocity a vírou, protože nebude existovat žádný konkurenční příběh o Boží podstatě. Nebudou pokřiveny myšlenky o Boží péči. Nebudou žádné protikladné představy o tom, proč Bůh dopouští, aby se děly různé věci. A nebudou úzkostné obavy, že se různé situace nevyvinou dobře.

Nebudeme muset bojovat správně, protože správní budeme. Čistí. Úplní. Ujištění. Pevní. Jistí. Vítězní. A dospějeme k prapůvodnímu chápání pravdy.

K ZAMYŠLENÍ:Jak ti poznání, že žijeme mezi dvěma zahradami, pomůže lépe se vyrovnat se zklamáním? Jakou útěchu čerpáš z toho, že Bůh všechno napraví?