Job 6
CSP
6
Jób považuje svou stížnost za oprávněnou
1Nato Jób odpověděl. Řekl: 2Kéž by byla pečlivě zvážena má nespokojenost#n.: vztek a spolu s mým neštěstím byla vyzvednuta na miskách vah. 3Vždyť je již těžší než mořský písek; kvůli tomu byla má slova neuvážená.#n.: prostořeká / popletená; 4Vždyť ve#h.: se mně vězí šípy Všemohoucího, jejichž jed#h.: zlobu; Dt 32,24.33 saje můj duch; Boží pohromy se zaměří proti mně. 5Cožpak bude divoký osel hýkat nad trávou? Bude snad býk bučet nad svou pící?#n.: směskou; Iz 30,24; [Pro podobné vyjádření nereálnosti pomocí zvířat srv. Jr 13,23; Am 6,12.] 6Cožpak se dá jíst něco, co samo nemá chuť, bez soli? Je snad nějaká chuť ve vaječném bílku?#n.: šťávě 7Má duše se nechce dotýkat těch věcí; jsou pro mě nechutným pokrmem.#n.: jsou mým chlebem při mdlobě; h.: jsou jako mdloba mému pokrmu ; LXX: má strava se mi hnusí jako lví pach 8Kéž se tak stane,#h.: Kdo dá že se naplní má prosba a Bůh dá, v co skládám svou naději. 9Ať se Bůh odhodlá a srazí mě, povolí svou ruku a odtrhne mě,#Nu 11,15; LXX: Ať Pán začne a raní mě, ať mě však docela nezničí. 10ať už nastane má útěcha a mohu radostně poskakovat v bolesti, ačkoli mě Bůh nebude šetřit; neboť jsem nezatajil řeči Svatého. 11Jakou mám sílu, že bych měl vytrvat, a jaký můj konec, že bych měl prodlužovat svůj život? 12Je snad má síla silou kamenů? Je snad mé tělo z bronzu? 13Není snad pro#h.: ve mne pomoc a obezřetnost#11,6; 12,16; Př 3,21; n.: úspěch; Jb 5,12; Př 2,7 byla ode mne zahnána?#n.: Což snad není má pomoc při mně ničím a nebyla ode mne zahnána obezřetnost? 14Zoufalému náleží milosrdenství jeho přítele, i#n : nebo když opustí bázeň před Všemohoucím.#h.: Zoufalého milosrdenství jeho přítele a bázeň Všemohoucího opustí ; LXX: Bylo mi odřeknuto milosrdenství, navštívení pak Pánovo přehlédlo mne. 15Moji bratři jednali zrádně#n.: se zachovali nevěrně jako potok, pominou jako řečiště potoků, 16kalných od ledu, v nichž je skryt roztátý sníh.#LXX: kteří na mne dávali dobrý pozor, nyní mne přepadli jako sníh nebo zmrzlý led. 17V době sucha#impf. HL; h.: kdy trpí suchem se ztratily;#n.: byly umlčeny v jeho žáru zmizely#n.: byly vymazány ze svého místa. 18Stezky jejich pouti se vinou,#n.: Karavany se odchylují od své cesty přecházejí v pustotu#n.: marnost; Dt 32,10 a hynou. 19Karavany z Témy#[Téma je území oáz jihovýchodně od hlavy Akabského zálivu; Gn 25,15; Iz 21,14; Jr 25,23] je vyhlížely, průvody ze Šeby#Jr 6,20p; [V Jb 1,15 byli Šebovci nájezdníky, zde jsou to cestující obchodníci.] na ně čekaly. 20Styděly se,#n.: Byly zklamány protože každý si byl jistý; přišly až k nim#3. sg. m. a hanbily se.#LXX: A zůstanou zahanbeni ti, kteří spoléhají na města a statky. 21Teď jste se tedy stali něčím takovým jako ony;#[Tj. ty zrádné potoky.]; 3. sg. m.; K: ničím když uvidíte něco děsného,#HL; příbuzný výraz – Ez 26,17 bojíte se. 22Zdalipak#h.: + neboť jsem řekl: Dejte mi něco anebo zaplaťte za mě ze svého jmění#h.: síly; 5,5v 23a zachraňte mě z ruky protivníka, z ruky násilníků mě vykupte. 24Poučte mě a já umlknu, dejte mi porozumět, v čem jsem zbloudil. 25Čím jsou hrozné#n.: jak jsou zraňující; tj. buď: Čím jsou strašné moje přímé řeči? nebo: Jak jsou zraňující vaše přímé řeči? upřímné řeči? Co však kárá#tj. Čeho se týká vaše#h.: od vás kárání?#LXX: Ale jak se zdá, řeči pravého muže jsou zlé, nežádám od vás totiž sílu. 26Rozhodnete se snad kárat výroky a nechat znít do větru řeči zoufalce? 27To potom necháte padnout los na sirotka a zaprodáte#n.: vykopete jámu na svého bližního. 28Nyní tedy buďte tak laskavi, pohleďte na#h.: do mě, copak vám budu do očí lhát?#LXX: Nyní však, hledě do vašich tváří, nebudu lhát. 29Přestaňte#h.: Vraťte se prosím, ať se nespáchá zvrácenost,#13,7; 2Pa 19,7; Ž 37,1; n : křivda přestaňte#K: f. sg.: ať přestane (zvrácenost) už, jde tu#h.: v ní o mou spravedlnost. 30Cožpak je na mém jazyku zvrácenost? Nerozpozná snad mé patro zhoubné choutky?

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.

Zjisti více o Český studijní překlad