Job 4
4
Elífaz nařkne Jóba z hříchu
1Tu odpověděl Elífaz Témanský. Řekl: 2Což nebudeš mrzutý, zkusíli s tebou někdo mluvit? Jenže kdo by dokázal zadržet řeč?#32,20; h.: v řečech; [velmi častý (35) aramejský výraz v Jb – dále (4,4) jako “výroky”; Da 5,10] 3Hle, sám jsi mnohé káznil a posiloval jsi malátné ruce. 4Tvé výroky podpíraly klopýtajícího, upevňoval jsi klesající kolena. 5Protože však teď došlo na tebe, jsi mrzutý; udeřilo to právě na tebe a děsíš se. 6Což není bohabojnost tvým spolehnutím#LXX: z hlouposti; 13,15 a bezúhonnost tvých cest tvou nadějí?#h.: Což tu není tvá pokora, tvé spolehnutí, tvá naděje a bezúhonnost tvých cest?; Př 13,6p! 7Uvědom#h.: Vzpomeň si konečně: Kdo nevinný kdy zahynul a kde byli přímí vyhlazeni? #h.: skryti; 22,20 8Podle toho, co jsem viděl,#tj. zažil; Pl 3,1 ti, kdo orají nepravost a rozsévají trápení, také ho sklidí. 9Hynou Božím dýchnutím#Iz 11,4; 30,33; 2Te 2,8; LXX: nařízením Páně a závanem jeho hněvu pomíjejí. 10Řev lva, hlas krále zvířat, je umlčen, zuby mladých lvů jsou vyraženy. 11Starý lev hyne nedostatkem potravy, mláďata lvice budou rozptýlena. 12Ke mně pak se přikradlo slovo, mé ucho z něj zachytilo#h.: vzalo šepot.#LXX: Jestliže však je nějaká pravdivá řeč ve tvých slovech, nic zlého z těchto věcí by tě nepotkalo. Což od něj nepřijme moje ucho nesmírné věci? 13Při přemítání zneklidněném z nočních vidění, když na lidi padá hluboký spánek, 14obestřel#h.: zavolal mne strach a třes a všechny mé kosti se#h.: množství mých kostí se rozechvělo rozechvěly. 15Pak přes mou tvář přechází závan, zježí#n.: zježí se mi chlupy na těle. 16Zastaví se, ale nerozeznám jeho vzhled; nějaký zjev#n.: podoba; Dt 4,12nn je před mýma očima. Nastane ticho a uslyším hlas: 17Což může být smrtelný člověk před Bohem spravedlivý? Může snad být muž čistý před svým Tvůrcem?#n.: spravedlivější než Bůh… …čistší než jeho Tvůrce? [Myšlenka spravedlnosti, která by převyšovala spravedlnost Boží, se však jeví jako absurdní.]; 32,22; 35,10 18Jestliže nevěří svým otrokům#[Z paralelismu vyplývá, že jsou asi míněni andělé (srv. 15,14 – “svatí” a He 1,14 – vyslaní k službě!); ovšem Targum je vykládá jako proroky; 104,4.] a své anděly pokládá za omylné,#h.: na své anděly klade omyl (1S 22,15); Jb 15,15 19čím spíše ti, kteří bydlí v domech z hlíny, jejichž základy tkví v prachu, budou sraženi snáze než#h.: před tváří mol. 20Od rána do večera#tj. Za den; Iz 38,12 budou rozdrceni; bez povšimnutí navždy zahynou. 21Což jim#h.: v nich nebylo vytrženo stanové lano?#h.: zbytek, hojnost#LXX: Dechl na ně totiž, a byli vysušeni. Zemřou, ne však s moudrostí.
Právě zvoleno:
Job 4: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.