Job 3
3
Jób proklíná den, kdy se narodil
1Potom otevřel Jób svá ústa a proklínal svůj den.
2Jób promluvil#h. odpověděl a řekl: 3Ať zanikne den, v němž jsem byl zrozen,#Jr 15,10; 20,14; srv. Př 17,17 a noc, která řekla: Byl počat mládenec. 4Onen den ať se stane temnotou, ať po něm Bůh nahoře nepátrá, ať se nad ním nezaskví svítání. 5Ať se ho ujmou#h.: vykoupí, zastanou temnota a nejhlubší tma, ať se na něm usídlí bouřkový mrak, ať ho poděsí ponurost#pl.; [Může být myšleno denní zatmění slunce.] dne. 6Onu noc ať vezme setmění, ať se netěší#n.: nezařadí / nesjednotí (jiné možné sloveso) mezi dny roku, do počtu měsíců ať nepřijde. 7Hle, ona noc ať se stane neplodnou, ať jí#h.: nepřijde nepronikne radostný křik. 8Ať ji zatratí ti, kteří proklínají den,#[Snad profesionální věštci jako Bileám – Nu 22,5nn.] připravení vzbudit livjátána. 9Ať se zatmějí hvězdy jejího soumraku, ať napjatě čeká na světlo, a žádné není, ať neuzří paprsky#h.: víčka / řasy; 41,10 rozbřesku, 10neboť nezavřela dveře nitra mé matky a neskryla trápení před mýma očima. 11Proč jsem nezemřel vycházeje z lůna matky, nevyšel z nitra a nevydechl naposled? 12Proč mě vzali na kolena#h.: mi vyšla vstříc kolena a k čemu jsou prsy, že je mám sát? 13Vždyť bych nyní ležel a byl bych v klidu; spal bych a tehdy by se mi to odpočívalo 14s králi a rádci země, kteří si znovu budují trosky; 15nebo s knížaty, kteří mají zlato a své domy naplňují stříbrem; 16nebo jako ukrytý potracený plod#h.: potrat, tj. jeho výsledek – potracený plod -- nebyl bych;#LXX: předčasně porozený plod vycházející z lůna matky jako děti, které neviděly světlo. 17Tam#[Zřejmě míněno v šeolu, po smrti.] ničemové zanechali nepokoje, tam odpočinou únavou vysílení;#h.: unavení silou; Iz 44,12 18tam vězňové zůstali spolu bezstarostní,#LXX: věkovití jednomyslně neslyšeli hlas biřice; 19je tam malý i velký a otrok je svobodný#LXX: obávající se od svých pánů.#)n.: pána 20Proč je dáváno#h.: dá; [někteří doplňují jako podmět Boha] světlo udřenému a život těm, kdo mají hořkost v duši, 21těm, kteří čekají na smrt, a ona nepřichází,#h.: není ač po ní slídili více než po skrytých pokladech, 22těm kdo se budou s jásotem radovat, budou se veselit, že najdou hrob, 23muži,#[Věta stále navazuje na v. 20 – Proč je dáváno světlo.] jehož cesta je ukryta,#LXX: smrt je muži odpočinutím za nímž ji Bůh zatarasil? 24Vždyť mé vzdychání přichází místo mého chleba, mé nářky se rozlévají jako voda. 25Neboť jsem se velmi#h.: strachem; Př 1,26n strachoval,#n.: před čím jsem se třásl hrůzou; Ž 14,5 a stalo se mi to. To, čeho jsem se lekal, na mne přichází. 26Neměl jsem pohodu, neměl jsem klid a neodpočinul jsem, až přišla vřava.
Právě zvoleno:
Job 3: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.