Marek 5
5
Démoni vyhnáni do vepřů
1Přišli na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů.#var.: Gadarenů 2A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk s nečistým duchem, 3který měl v hrobech obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat, 4neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit. 5A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny. 6Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu 7a silným hlasem zařval: “Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!” 8Ježíš mu totiž říkal: “Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!” 9A tázal se ho: “Jaké je tvé jméno?” Řekl mu: “Mé jméno je Legie,#Mt 26,53; L 8,30; [v té době měla vojenská legie asi 6000 vojáků; zde naznačuje velké množství] protože je nás mnoho.” 10A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.
11Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů. 12[Všichni ti démoni] ho poprosili: “Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.” 13On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři. 14Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo. 15Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl -- toho, který měl Legii -- a ulekli se. 16A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích. 17Začali ho prosit, aby odešel z jejich území. 18Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním. 19Nedovolil mu to, ale řekl mu: “Jdi domů#ř.: do svého domu; 8,3.26; L 8,43; způsob vyjádření častý v StS (Gn 39,16; Ex 7,23; Dt 20,5; aj.) ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.” 20On odešel a začal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.
Jairova dcera a žena s krvotokem
21Když se Ježíš přeplavil [v lodi] opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; a byl u moře. 22A [hle], přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairos. Když Ježíše#ř.: ho spatřil, padl k jeho nohám 23a velmi ho prosil: “Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.”
24Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili se na něho. 25A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok. 26Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře. 27Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu. 28Neboť si říkala: “Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.” 29A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení. 30Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: “Kdo se dotkl mých šatů?” 31Jeho učedníci mu řekli: “Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?” 32Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila. 33Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu. 34A on jí řekl: “Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď uzdravená ze svého trápení.”
35Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: “Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?” 36Ale Ježíš neposlechl to, co říkali,#ř.: to mluvené slovo a řekl představenému synagogy: “Neboj se, jen věř!” 37A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana. 38Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali. 39Vešel a řekl jim: “Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.” 40I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě. 41Uchopil ruku dítěte a řekl mu: “Talitha kúm”, což přeloženo znamená: "Děvče, říkám ti, vstaň!#n.: vstávej! Sk 9,40" 42A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich [ihned] veliký úžas. 43Ježíš jim důrazně nařídil, aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.
Currently Selected:
Marek 5: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Marek 5
5
Démoni vyhnáni do vepřů
1Přišli na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů.#var.: Gadarenů 2A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk s nečistým duchem, 3který měl v hrobech obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat, 4neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit. 5A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny. 6Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu 7a silným hlasem zařval: “Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!” 8Ježíš mu totiž říkal: “Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!” 9A tázal se ho: “Jaké je tvé jméno?” Řekl mu: “Mé jméno je Legie,#Mt 26,53; L 8,30; [v té době měla vojenská legie asi 6000 vojáků; zde naznačuje velké množství] protože je nás mnoho.” 10A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.
11Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů. 12[Všichni ti démoni] ho poprosili: “Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.” 13On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři. 14Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo. 15Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl -- toho, který měl Legii -- a ulekli se. 16A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích. 17Začali ho prosit, aby odešel z jejich území. 18Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním. 19Nedovolil mu to, ale řekl mu: “Jdi domů#ř.: do svého domu; 8,3.26; L 8,43; způsob vyjádření častý v StS (Gn 39,16; Ex 7,23; Dt 20,5; aj.) ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.” 20On odešel a začal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.
Jairova dcera a žena s krvotokem
21Když se Ježíš přeplavil [v lodi] opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; a byl u moře. 22A [hle], přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairos. Když Ježíše#ř.: ho spatřil, padl k jeho nohám 23a velmi ho prosil: “Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.”
24Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili se na něho. 25A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok. 26Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře. 27Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu. 28Neboť si říkala: “Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.” 29A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení. 30Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: “Kdo se dotkl mých šatů?” 31Jeho učedníci mu řekli: “Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?” 32Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila. 33Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu. 34A on jí řekl: “Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď uzdravená ze svého trápení.”
35Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: “Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?” 36Ale Ježíš neposlechl to, co říkali,#ř.: to mluvené slovo a řekl představenému synagogy: “Neboj se, jen věř!” 37A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana. 38Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali. 39Vešel a řekl jim: “Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.” 40I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě. 41Uchopil ruku dítěte a řekl mu: “Talitha kúm”, což přeloženo znamená: "Děvče, říkám ti, vstaň!#n.: vstávej! Sk 9,40" 42A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich [ihned] veliký úžas. 43Ježíš jim důrazně nařídil, aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.