Mátyo 25

Ŋganú ɛ makɔn dyǔm

1Yésuwə a bwəlání ŋganú ɛpə́pə̌, a byábí nána, “Á púndá ɛyə̌ Mwǎn a Mɔnyuŋ á paní, wudya wú Dyǔ wú bá ngə makɔn dyǔm ámə́ má núŋí bítrúkán bí bɔ álí kə ɛ́ tán mɔʼ awə̌ ǎ wə́. 2Átítin ɛ makɔn mâ dyûm, bátân bá bílí ɛlemâ, ábání bátân bá wɔ́ŋ líbyɛ́. 3Bá ɛlemâ bâ, bá núŋí bitúkán bí bɔ ndé bá si núŋ lífû lí bitúkán álə́ lí ku bɔ́. 4Ndé bá líbyɛ́ bá lə́kí bitúkán bí bɔ na lifû lípə́pə̂ á bíkpím. 5Ndé mɔ awə̌ a bílí ɛ́ wə́ a pámiyǎ ɛ́ paʼ, áfánikə̌, wuyɔ́ wú bílí bɔ́ ɛ takí, bá bílí ɛ nali. 6Á nlə́m mú wúdû yɔ̂ ndúm ɛ pilíní nána, ‘Mɔ awə̌ ǎ wə́ mɔ́ ǎ paʼ nán. Nyí pâʼ nyí tán mɔ́.’ 7Ti makɔn mâ dyǔm má wúmú á wuyɔ́, má púsí bitúkán á mǐn. 8Ti makɔn má ɛ́lemâ mâ má byábí á makɔn má líbyɛ́ nána, ‘Nyí wúnjan sə́ na mâ lifû lí ɛtrúkán, á ɛ́tútú nána bitúkán bí sə bí kə̌ ɛ́ dím.’ 9Makɔn ámə́ má wɔ́ŋí líbyɛ́ má púshú bɔ́ nána, ‘Ǎ ye, lífú álə́ sí wɔ́ŋíní lí tíŋganiyǎ ɛ́ kuʼ sə́ baʼ básə́sə̌n. Nyí kə́ nyí yân lí nyə áfə́ bá súmní.’ 10Ndé ngə bá bílíní ɛ kə, mɔʼ awə̌ á bílí ɛ́ wə́ a pilí, makɔn mâ mátán ámə́ má wɔ́ŋí líbyɛ́, ámə́ mâ m bá á mbunsan, bá kwílí á ndáʼ ɛ ŋgandu ɛ wuwə́, ti bá kɔ́lí ɛkuʼ. 11Á mbís ɛ púndá makɔn mání ámə́ má sî n wɔ́ŋ líbyɛ́ bá pílí, ti bá búná nána, ‘Sísə́, dfvul sə́ ɛku’! 12Ndé mɔʼ awə̌ a bílí ɛ́ wə́ a púshú bɔ́ nána, ‘Á mbálɛ mi nǎn pɔ̌ŋ nyə́ nána, m bíyǎ nyə́.’ 13Ti Yésuwə a mɛsí ŋganú ɛni nána, Nyí nǔŋ púndá á ɛ́tútú nána nyí bíyǎ púndá ɛyə̌ Mwǎn a Mɔnyuŋ ǎ paní.”

Ŋganú ɛ babwəla bá ndutu bálán ábə́ bá mwísání ngáʼ

14Yésuwə a bándí pə́ nána, Á púndá ɛni, Wudya wú Dyǔ wú bá ngə mɔʼ nfɔ́ awə̌ a bílí ɛ bunsan álí kə̌ á ɛkə. A bəŋí babwəla bá ndutu bá mɔ, ti a makú lisaŋ lí mɔ á mákɛ́ má bɔ nána bá tátiya lɔ́. 15A bəkí mɔtɛ́ ngə ngvuli ɛ́ mɔ ɛ bílíní. A bəkí nfɔ́ kápa bikúlí bítân, a bə ampə́pə̂ kápa bikúlí bíbɛ̂, ti a bəkí aníní ɛkúlí ɛ́ kápa ɛfɔ́. Ngə a məní bɔ́ ɛ bə, a kǐ á ɛkə ɛ́ mɔ. 16Mbwəlâ-a-ndutu awə̌ a kwisí bikúlí bítân a nuŋí ngáʼ ɛ́ mɔ á mulimlim m púndá a kǐ ɛ bwə nyúŋgá, ti a kwísí bikúlí bítân bípə́pə̂ ngə nsə́ŋ. 17Awə̌ a n kwisí bíkúlí bíbɛ̂, mɔ́ pə́ a bwəlí mulimlim, ti a kwisí nsə́ŋ n bikúlí bíbɛ̂. 18Ndé awə̌ a kwisí ɛkúlí ɛfɔ́, a kǐ á ndáʼ, a shəlí ɛpɔn, ti a nuŋí ngáʼ ɛyə̌ sísə́ m mɔ a bəkíní mɔ́, a shwɛlí yɔ́ áwə́ átin.

19Á mbís ɛ ɛtfûm ɛ́ púndá, sísə́ a babwəla bá ndutu bâ a timbí, ti a bəŋí bɔ́ nána mɔ́tɛ́ a paʼ a lúfú ngə a bwəlání ngáʼ ɛ́ mɔ. 20Mbwəlâ-a-ndutu awə̌ a kwisí bikúlí bítân a pílí á sísə́ m mɔ ti a byábí nána, “‘Sísə́, ɛ bəkí mi bikúlí bítân ábə́ m bwəlání nyuŋgá, ti n kwisí bikúlí bítân bípə́pə̂ ngə nsə́ŋ, bɔ́ bínán.’ 21Sísə́ m mɔ a kɛsí mɔ́ nána, ‘A bí ɛ bwə, ɛ dí mbwəlâ a ndutu a mbâ, ɛ dí mɔ a mbálɛ, ɛ bwəlí bwǎm. Ngə ɛ púlíní ɛ kúmbɛ́ nsɔngí n ngáʼ n tə́kə̌n m bə wə̌ nsɔngí n nə̂n. Pǎʼ kə́, sí wú munyɛŋgɛ.’

22Ti mbwə a ndutu awə̌ a kwisí bikúlí bíbɛ̂ mɔ́ pə́ a pílí ti a byábí nána, ‘Sísə́, ɛ bəkí mi bikúlí bíbɛ̂ ábə́ m bwəlání nyuŋgá, ti n kwisí bikúlí bíbɛ̂ bípə́pə̂ ngə nsə́ŋ, bɔ́ bínán.’ 23Sísə́ m mɔ́ a pɔŋí mɔ́ nána, ‘Ɛ bí ɛ bwə. Ɛ dí mbwəlâ a m mbâ. Ngə ɛ púlíní ɛ kúmbɛ́ nsɔŋgí n ngáʼ n tə́kə̌n m bə wə̌ nsɔŋgí n nə̂n. Pǎ kə́, sí wú munyɛŋgɛ.’ 24Ti mbwə a ndutu awə̌ bá bə́kíní ɛkúlí ɛfɔ́ a pílí ti a byábí nána, ‘Sísə́, m bí nána wə ɛ dí mɔ awə̌ a kpútí mísam jǐta. Ɛ̌ pá áfə́ ɛ wúniyaní. 25M bílí ɛ báŋ, áfánikə̌, n kǐ ɛ shwɛlí ngáʼ ɛ́ wə́ á ɛ́pɔn. Tátí, ngáʼ ɛyə̌ ɛ dí ɛ́ wə yɔ́ ɛnín.’

26Sísə́ m mɔ a pushú mɔ́ nána, ‘Wə mbwəlâ a m bî na mbwəlâ a bwálaʼ anín! Ɛ bí nána nǎn gvub áfə́ n wúniyaní, nǎn pá áfə́ n shwíjaní. 27Ɛ lɔ́lɔ́kí nána wə ɛ fá ngáʼ ɛ́ myə á ndáʼ ɛ wukɔŋgɔ álí bwə nána n kwísi nsə́ŋ á ngáʼ ɛni á púndá ɛyə̌ n timní.’ 28Áfánikə̌, mɔ ani a pɔŋí babwəla bápə́pə̂ nána, ‘Nyí kúwan mɔ́ ngáʼ ɛni, nyí bə́ yɔ́ á mɔ awə̌ a wɔ́ŋí bikúlí dyǔm. 29Á ɛ́tútú nána ká njá awə̌ a wɔ́ŋí, Dyǔ lí bán álí bə́ mɔ́, ti á kwisí jǐta. Ndé awə̌ a wɔ́ŋiyǎ, ká mǎ yǔm ɛ́yə́ a wɔ́ŋíní, Dyǔ lí kuwán mɔ́ yɔ́. 30Áfánikə̌, mbwə a ndutu ani awə̌ a shiyǎ ká yǔm bá shwá mɔ́ á ɛbúkatîn á ɛfínjan, á fə́ á jiní á dyá masúŋ á nsu.’”

Mbakú ɛ mandinjánə́

31Yésuwə a bátí pə́ álí byá nána, Á púndá ɛyə̌ Mwǎn a Mɔnyuŋ á paʼ ní ngə kə̂ŋ na áŋgɛl ɛ́ Dyǔ ɛ́sə́sə̌n, á shuman á ɛbuŋ ɛ́ janya álí káyísí bâ. 32Ti baʼ bá nkínshíyə nsə́sə̌n bá laʼ fǔm bufɔ́ á wusú wú mɔ. Á púndá ɛni, á ka bɔ́ átin mungu mábɛ̂ ngə ntátiya a mílɔŋgi ǎ kaní mílɔŋgi na mbúl. 33Nǎ kə̂ŋ ɛni ɛ́ tyə́síní baʼ ábə́ bá sáŋí á pɛsi ɛ ɛkɛ́ ɛ́ mbâ, ábə́ bá sáŋiyǎ á pɛsi ɛ ɛkɛ́ ɛ́ mwɛ. 34Wə̌ti ɛ́yî ɛ́ bwə́lání, kə̂ŋ ɛni ɛ́ byá á baʼ ábə́ bá dí mɔ́ á ɛ́kɛ́ ɛ́ mbâ nána, “‘Nyí paʼ, nyə́ ábə́ Sáŋ ŋ myə a namsɛ́ní! Nyí paʼ nyí nǔŋ wunam ábə́ wudya wú Dyǔ wú mə́ní ɛ bunsan á nyə́ butya á púndá ɛyə̌ a wíkíní nkínshíyə. 35Nyí kwisí wúnam wú mbâ á ɛ́tútú nána á púndá ɛyə̌ njɛ ɛ bílíní mi ɛ wa, nyí bə́kí mi lidyá. Á púndá ɛyə̌ sə́m ɛ bílíní mi, nyí bə́kí mi yǔm ɛ́lí mwá. Á púndá ɛyə̌ m pílíní wukən, nyí kásí mi bwǎm. 36Á púndá ɛyə̌ mi sî n wɔ́ŋní yǔm álí fá, nyí bə́kí mi mabaʼ. Á púndá ɛyə̌ n kfúndíní nkfulu, nyí tɔ́kɔ́ní mi. Á púndá ɛyə̌ m bílíní á bíbuwa, nyí pílí mi ɛ pkəmi.’ 37Ti baʼ ábə́ bá sáŋí bá púshú mɔ́ nána, ‘Sáŋgúwə́, njá púndá sí míníní wə njɛ ɛ́ wǎ wə̂, ka sí bə́ wə lidyá, tɔ̌ na sə́m ka sí bə́ wə madí? 38Á njá púndá sí míníní wə ngə nkən ka sí kásí wə á mandáʼ má sə, tɔ̂ ɛ si wɔ́ŋ yǔm ɛ́lí fá ka sí bə́ wə maba? 39Njá púndá sí míníní wə na nkfulu ka sí tɔ́kɔ́n wə, tɔ̌ ɛ bá á bíbuwa ka sí paʼ wə ɛ kpəmi?’ 40Ti kə̂ŋ ɛni ɛ pushú bɔ́ nána, ‘Á mbálɛ nǎn pɔ̌ŋ nyə́ nána ká njá púndá ɛyə̌ nyí bwə́líní nâ á mwǎn-n-nyǎ m myə, ká awə̌ a shiyǎ a mbímbí, ní á mi nyí bwə́líní.’

41Ndé á byá á baʼ ábə́ bá dí mɔ́ á pɛsi ɛ ɛkɛ́ ɛ́ mwɛ nána, ‘Nyí fálu mi á wusú, nyə́ ábə́ nyí dí á kɔ́ksɛ lí Dyǔ! Nyí kə̂ á mwǐ ámə́ n sə̌ ɛ́ dím, ámə́ Dyǔ lí mə́ní ɛ bunsan á Dɛ́vəl na áŋgɛl ɛ́ mɔ.’ 42Njɛ ɛ bílí mi ɛ wa, nyí bə́kiyǎ mî yǔm ɛ́ lídyá, sə́m ɛ bílí mi, nyí bə́kiyǎ mî yǔm ɛ́lí mwá. 43M bílí nkən nyí kásiyǎ mî á mándáʼ má nyə, n sǐn wɔ́ŋ yǔm ɛ́lí fá, nyí bə́kiyǎ mî mabaʼ. N kfúndí nkfulu ndé nyí tɔ́kɔ́niyǎ mî, m bílí á bíbuwa ndé nyí píliyǎ mî ɛ kpəmi. 44Ti bá púshú mɔ nána, ‘Sáŋgúwə́, njá púndá sí míníní wə njɛ ɛ́ wǎ wə̂, tɔ̌ na sə́m, tɔ̌ ɛ si wɔ́ŋ yǔm ɛ́ lí fá, tɔ̌ na nkfulu, tɔ̌ ɛ bá á bibuwa, ka sí si wúnjan wə̂?’ 45Kə̂ŋ ɛ púshú bɔ́ nána, ‘Á mbálɛ nán pɔŋ nyə́, ká njá púndá ɛyə̌ nyí wúnjaniyaní bǎn bá nyǎ bá myə ábə́ bá shiyǎ bá mbímbí, miyə́ nyí sî n wúnjání.’ 46Á bánán bɔ́ bá kwisí kɔ́ksɛ álə́ lí sə̌ ɛ́ mɛ, ti baʼ ábə́ bá sáŋí bá kwísí luŋgɛ́ álə́ lí sə̌ ɛ́ mɛ.”

Currently Selected:

Mátyo 25: bwt

Highlight

Copy

Compare