Mabwəlan 13
13
Mudî ámə́ ŋ Sáŋí m pwɛ́sí, ti bá lúmí Banábasə bû Sɔ̂lə
1Duŋgu lí balaku bá múdî na balɛ̂ bá bílí á mwembá n Ántiyɔkə. Baʼ á bâ bá bílí, Banábasə, Símiyɔnə (awə̌ bá bílíní ɛ bə̂ŋ Fíndakɛ̂), Lúsiyusə (awə̌ a n fí á nkí n Sírɛnə), Manáyinə (awə̌ bû Gɔ́vɔnɔ Hɛ́rɔdə bá kɔ́lí ɛ fǔm bufɔ́) na Sɔ̂lə. 2Ngə bá bílíní ɛ bwəlí Sáŋgúwə́ bá dyɛ pə́ njɛ-á-mákáni, yɔ̂ Mudî ámə́ ŋ Sáŋí m pɔ́ŋíní bɔ́ nána, “Nyí máku Sɔ̂lə bû Banábasə á mi álí bwə nána bá bwə̂ ɛ́bulú ɛ́yə́ m mə́ní bɔ́ ɛ pwɛʼ álí bwə.” 3Ngə bá málíní álí bə̌ makáni na álí dyɛ̂ njɛ á mákáni, bá bándí makɛ́ má bɔ á Banábasə bû Sɔ̂lə ti bá lúmí bɔ́ nána bá kə̂.
Pɔ̂lə bû Banábasə bá tání mɔʼ a wudúngá, Ɛ́límasə
4Áfánikə̌, Mudî ámə́ n Sáŋí n lúm Banábasə na Sɔ̂lə, ti bá kí á nkí n Sɛlúsiya. Áfâ yɔ̂ bá fálúní ti bá kwílí á bwálu, bá kə̂ á pɛsi ɛ Sáyíprɔsə áfə́ madí má kámbúní. 5Ngə bá pílíní á nkí n Sálámisə, bâ pɔ̌ŋ ɛyala ɛ́ Dyǔ á ndáʼ ɛ makáni ɛ baʼ bá Júda. Bâ n kə na Jɔn Mákə álí wúnján bɔ́. 6Bá kí á ɛ́kumbu ɛ́yî, ɛ́yə́ madí má kámbúní, kə́ŋ bá pâʼ á nkí m Páfɔsə. Ngə bá pílíní á wə́, bâ n tán mɔʼ a wudúngá nfɔ́ awə̌ bá bə́ŋákíní Bá-Yésuwə. A bílí mɔ a Júda awə̌ a bílí ɛ byá nána mú dí nlakuwa a mudî a Dyǔ. 7Bá-Yésuwə nsún mú Ségúsə Páwúlɔsə. Ségúsə Páwúlɔsə mɔ́ a bílí janiya á pɛsi ɛni ɛyə̌ madí má kámbúní. A bílí mɔʼ awə̌ a n wɔ́ŋ libyɛ́ jǐta. Gɔ́vɔ́nɔ ani a n bə̂ŋ Banábasə bû Sɔ̂lə á ɛ́tútú nána a bílí ɛ sa álí wú ɛyala ɛ́ Dyǔ. 8Ndé mɔʼ anín awə̌ dǐn lí mɔ á mbyá n Grîkə lí bílí Ɛ́límasə, a sî n bə bɔ́ ɛ́púlu. A bílí ɛ sa nána janiya ani a si dúbɛ́ Ndúm ɛ mbâ. 9Ti Sɔ̂lə awə̌ bá bə́ŋákíní pə́ nána Pɔ̂lə, a n lwínj na Mudî ámə́ ŋ Sáŋí, a n tátí mɔʼ a wudúngá ani á mǐs átin. 10Ti a pɔŋí mɔ́ nána, “Wə mwǎn mú dɛ́vɛl! Ɛ kwfɛ́ yǔm tɛ́ ɛ́yə́ ɛ́ lɔ́lí. Ɛ lwínjí wɔ̂ na makínjú mábî másə́sə̌n. Ɛtî tɛ́ ɛ̌ sa wɔ̂ álí pəlán mbálɛ ɛ́ Sáŋgúwə́ álí timbí mɔ́ á mátúm. 11Sáŋgúwə́ Dyǔ lí kɔ́ksɛ́ wə̂ áfánán áshí áshí. Ɛ̌ tǐm ɛ́ bá ɛ́dímtí na ɛ sî míná pə́ á mǎ púndá.” Áfâ áshí áshí, Ɛ́límasə a n wú ngə yǔm ngə libáŋ lí kútíní mɔ́ mǐs átin ti a bútí ɛ sa mɔʼ awə̌ á wálí mɔ́ ɛkɛ́. 12Ngə gɔ́vɔ́nɔ a míníní yə̌ ɛ́yə́ ɛ́ bwə́lání Ɛ́límasə, a n dúbɛ́ Yésuwə. A bílí manyáká jǐta á lilɛ́fú álə́ Banábasə bû Pɔ̂lə bá bílíní ɛ lɛ́fú bâ tɛ́ŋgɛnɛ Sáŋgúwə́ Yésuwə.
Pɔ̂lə bû Banábasə bá pílí á nkí mú Ántiyɔkə
13Pɔ̂lə na basún bá mɔ bá kwílí á stíma á Páfɔsə ti bá kǐ kə́ŋ ta á nkí m Pɛ́ga á pɛsi ɛ Pamfíliya. Áfâ Jɔn Mákə a makúní bɔ́ a tím á Jerúsálɛmə. 14Bâ m falu á Pɛ́ga, ti bá pílí á nkí n Ántiyɔkə á ɛ́kumbu ɛ́ Pɛsídiya. Á Bǔn bú Líkɔ́mbɛ, bá kǐ á ndáʼ ɛ makáni ɛ́ baʼ bá Júda ti bá shúmání. 15Bá wúkí ngə bá láŋíní ɛpasi ɛ́ kâti ɛ mambéndá má Mósisə na á kâti ɛ matilá má balaku bá múdî. Ngə bá málíní álí láŋ, bajaniya bá ndáʼ ɛ makáni ɛ́ baʼ bá Júda bá lúmí ndúm á Banábasə bû Pɔ̂lə nána, “Bǎn-bá-nyǎ bá sə, njí nyí wɔ́ŋí ndúm álí fâ sə́ makpâ á mbís, sûn nyí pɔ̂ŋ sə́.” 16Pɔ̂lə a tyə́bí á mǐn, a lúfú na makɛ́ nána bá dyɛ̂ pî ti a bútí ɛ byá.
A n byá nána, “Bǎn-bá-nyǎ bá myə bá Ísrɛl, na baʼ básə́sə̌n ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda ábə́ bá bwəlí Dyǔ ábə́ bá dí áfán, nyí wúkan mi. 17Dyǔ lí baʼ bá Júda, lî n pwɛʼ basáŋ bá sə bá bátína, ti lí bwə́lí nsɔŋgí m baʼ bâ álí bwi átin á púndá ɛyə̌ bá bílíní ngə bakən á ɛ́kumbu ɛ́ Íjiptə. Dyǔ lî m bwəlán ngínya ɛ́ mɔ ɛnə̂n álí fúl bɔ́ á Íjiptə. 18Á mimbvú mûm mánîn, Dyǔ lî n wɛnsán bɔ á ɛ́sínj átin. 19Dyǔ lî n fɛnj bikumbu shyǎmbɛ́ á ndɔʼ ɛ́ Kánanə. Ti lí bə́kí ndɔʼ ɛ́ bɔ á baʼ bá mɔ. 20Misam mínán mí núŋí bɛbɛ na mimbvú mbúki ɛ́nîn na mûm mátân. Á mbís ɛ púndá, Dyǔ lî n bə bɔ́ baʼ ábə́ bá káyísí kə́ŋ á púndá ɛ nlakuwa a mudî, Sámuwɛlə.
21Ngə bâ n saní kə̂ŋ, Dyǔ lî n bə bɔ́ Sɔ̂lə, mwǎn mú Kíshə. A n fí á túmbá lí Bénjámɛnə. Sɔ̂lə a n janíyá bɔ́ á mimbvú mûm mánîn. 22Dyǔ lí fúlíní Sɔ̂lə á janiya, lî n fá Devídə kə̂ŋ m bɔ. Dyǔ lî n byá tɛ́ŋgɛnɛ Devídə nána, ‘M mə́ ɛ mín Devídə mwǎn a mumân mú Jɛ́si ngə ɛbú ɛ́ mɔ̂ʼ ɛ́yə́ n nə́ŋíní. A dí mɔʼ awə̌ á bwə yǔm tɛ́ ɛ́yə́ nǎn sa ní nána a bwə.’ 23Yésuwə nja n Devídə, mɔ́ Dyǔ lí bwə́líní álí bá Musungedi á baʼ bá Ísrɛl ngə lî n məní ɛ fá likaʼ nána lí bwə. 24Byáná Yésuwə á butí ɛ́bulú ɛ́ mɔ, Jɔnə́ a n pɔ̂ŋ baʼ bá Ísrɛl nána, bá máku wubî wú bɔ bá kwísi dubsɛ. 25Ngə Jɔnə́ a bílíní ɛ mǎ ɛ́bulú ɛ́ mɔ, a n kɔndɛ́ bâ nána, ‘Njá nyí kaníní nána mi n dí? Suká míyə n dí awə̌ nyí sinní? Nyí míndi, ǎ paʼ á mbís ɛ́ myə, mimə̌n n kúkiyǎ álí fúl mɔ́ bitámbí á mákwi.’”
26Pɔ̂lə a kanání mbyá á wúsú nána, “Bǎn-bá-nyǎ bá myə bá Ísrɛl, baʼ bá njá mú Ábrahâmə, na baʼ ábə́ bá shiyǎ bá baʼ Júda ábə́ bá bwəlí Dyǔ ábə́ bá dí fán, ndúm ɛ lisungɛ ɛnín, ɛ́ lúmání á sə́. 27Baʼ ábə́ bá bílí ɛ dyɛ á Jerúsálɛmə na bajaniya bá bɔ, bá sî n bí nána Yésuwə mɔ́ a dí Musungedi ani. Bá sî n sɔ́ntán matila má balaku bá múdî ábə́ bá bílíní ɛ láŋ á Bǔn bú Líkɔ́mdɛ tɛ́. Ndé bâ n bwə̂ yə̌ ɛ́yə́ balaku bá múdî bâ n byání nána ɛ́ lwínjan, ngə bâ n byaní nána bá búlú Yésuwə. 28Ká ngə bá sî n wɔ́ŋní yándá álí byá nána bá búlu Yésuwə, bâ n pɔ̌ŋ Páyílɛtə nána a bə̂ mbakú nána bá búlu Yésuwə. 29Bǎ n məní ɛ bwə misam mísə́sə̌n ámə́ mí tílání á kâti ɛ Dyǔ tɛ́ŋgɛnɛ Yésuwə, bâ n shul mɔ́ á mbásá ti bá fílí mɔ́ á ndim ámə́ bá shɛ́líní á málɛ́ átin. 30Ndé Dyǔ lí púmú mɔ́ á líwá. Á mbís ɛ púndá, 31á n lúfú nyǔ ɛ́ mɔ bitî jǐta á baʼ ábə́ búwabɔ́ bá bílí ɛ kə butya á Gálilî lipaʼ á Jerúsálɛmə. Sɔnsɔ́nǎn baʼ ábán bá dí mbúŋ ɛ́ mɔ á baʼ bá Ísrɛl. 32Sɔnsɔ́nǎn ndúm ɛ mbâ ɛnín, yɔ̂ sí mə́ní ɛ panan á nyə́. Ndúm ɛni ɛ dí nána, yǔm ɛ́yə́ Dyǔ lî n fání likaʼ lí bə̂ basáŋ bá sə bá nyákə́ lí mə́ ɛ́ lwínjan á sə́. 33Lí mə́ ɛ lwínján á sə́ yǔm ɛ́yə́ lî n byání á sə́ ábə́ sí dí nja m bɔ ngə lí púmúní Yésuwə. Nâ ɛ́ tílání á ɛpasi ɛyə̌ ɛ lwínjání bíbɛ̂ á kâti ɛ Mikɔ́ni mí Dyǔ nána,
‘Wə ɛ dí mwǎn m myə
wúyə́ m mə́ ɛ tǐm sáŋ ŋ wə.’
34Dyǔ lí púmú mɔ́ á líwá ɛ́yə́ a sî yɔní ká bwín. Dyǔ lî n byá tɛ́ŋgɛnɛ ɛ́yín nána,
‘M bə wə̂ nsimá ámə́ ŋ sáŋí, ɛ́yə́ ɛ́ tyə́bí tɛyí tɛyí, ɛyə̌ mi mi m byá nána m bə̌ kə̂ŋ Devídə.’
35Nâ lí byábíní á líbú lípə́pə̂ áfə́ ɛ́ tílání nána,
‘Ɛ sî pushúwá nána mbwəlâ a ndutu m wə awə̌ a bwə́lí wə na nlə́m nfɔ́ a yɔ̂ á ndim.’
36Sí bí á púndá ɛyə̌ kə̂ŋ Devídə a bílíní lungɛ́, a bílí ɛ bwəlí Dyǔ ngə Dyǔ lî n saʼní. Á mbís ɛ púndá a n wá, bá dímí mɔ́ áfə́ bá dímíní basáŋ bá nyákə́ bá mɔ, ti a yɔbí. 37Ndé ani awə̌ Dyǔ lî n pumuní, a sî n yɔʼ. 38Áfánikə̌, bǎn bá nyǎ bá myə, nyí lɔ́lí ɛ bî bwǎm bwǎm nána, Yésuwə mɔ́ a bwəlí ka bá pɔŋá nyə́ nána Dyǔ lí laksɛ́ bâ wubî. 39Na nyí bí nána mɔ na mɔtɛ́ awə̌ a dúbɛ́ mɔ́, a tyə́bí sîm á wúsú wú Dyǔ. Mbéndá ɛ́ Mósisə ɛ́ sî m púl álí bwə mɔ́ á tyɛ́ sîm á wúsú wú Dyǔ. 40Nyí nǔŋ púndá nána nsam m bî ámə́ balakuwa-bá-múdî bâ n byání n si bwəlán nyə́. Bâ n byá nána,
41‘Tátí, nyə́ ábə́ nyí yáŋní Dyǔ! Nyí bá mányáká, ti nyí wá.
Á ɛ́tútú náná nsam ámə́ m bwəní madû á mán,
ɛ́ dí nsam ámə́ nyí sî dúbɛ́ní, ká njí mɔ a panjí nyə́ yɔ́.’”
42Ngə Pɔ̂lə bû Banábasə bá bílíní ɛ nyí á ndáʼ ɛ makáni má baʼ bá Júda, baʼ ábâ bâ n pɔŋ bɔ́ nána, bá paʼ pə́ á bǔn bú líkɔ́mbɛ ábə́ wú dí á wúsú álí pɔ̌ŋ pə́ bɔ́ misam mî. 43Ngə baʼ bá fálúní á mákáni mâ, baʼ bá Júda jǐta na baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda jǐta ábə́ bá bílí ɛ nǎn dúbɛ lí baʼ bá Júda, bâ n pɔ̌ŋ Pɔ̂lə bû Banábasə á mbís. Pɔ̂lə bû Banábasə bá byábí na baʼ bâ, bá fílí bɔ́ makpâ á mbǐ nána bá bá wɔ̌ álí kwisí nsimá mún ámə́ Dyǔ lí bə́kíní bɔ́.
44Á Bǔn bú Líkɔ́mbɛ búní, ɛ́ bílí wɔ̂ ngə mɔʼ ansə́sə̌n awə̌ a bílí á nkí mû a n nyíʼ álí paʼ ɛ́ wú ɛyala ɛ́ Sáŋgúwə́. 45Ngə baʼ bá Júda bá míníní limuti lî, bâ n wú ngɔngí jǐta. Áfánikə̌, bâ n tɛ́ŋgɛ́n yə̌ ɛ́yə́ Pɔ̂lə a bílíní ɛ byá, ti bá bílí ɛ byá misam míbî tɛ́ŋgɛnɛ mɔ́. 46Ndé Pɔ̂lə bû Banábasə bá káníní mbyá á wúsú bá si wúká bɔ̂ŋ. Bá bílí ɛ byá nána, “Nyə́ baʼ bá Júda á nyə́ sí lɔ́líní ɛ kɔ́sɛ́ ɛ́ pɔ̌ŋ ɛ́yala ɛ́ Dyǔ. Ndé ngə nyí yáŋíní yɔ́, ti nyí si nǔŋ nyə́mə̌n ngə baʼ ábə́ bá kúkí álí kwisí luŋgɛ́ álə́ lí sə̌ ɛ́ mɛ, áfánikə̌, sí makú nyə́, sí kə̂ á baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda. 47Ndaki ɛyə̌ Sáŋgúwə́ a bəkíní sə́ ɛ dí nána,
M mə́ wə ɛ bwə ngə mwɛ́nɛ á baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda.
Álí bwə nána baʼ básə́sə̌n á nkínshíyə bá kwisí líshuŋgɛ á mbís ɛ wə.”
48Ngə baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda bá wúkíní nâ, bâ n wú munyɛŋgɛ ti bá kɛ́sí ndúm ɛ́ Sáŋgúwə́. Baʼ básə́sə̌n ábə́ Dyǔ lî n məní ɛ pwəʼ nána bá kwisi luŋgɛ́ álə́ lí sə̌ ɛ́ mɛ, bá dúbɛ́ Sáŋgúwə́ Yésuwə. 49Mɔ na mɔtɛ awə̌ a bílí á pɛsi ɛni a n wú ndúm ɛ́ Sáŋgúwə́. 50Ndé baʼ bá Júda, bá mpúngú milə́m mí batína bá bumân na balân ábə́ bá bílí ɛ bwəlí Dyǔ. Baʼ ábán bá pánání mpungú álí tɛ́ŋgɛ́n Pɔ̂lə bû Banábasə ti bá nání bɔ́ á pɛsi ɛ́ bɔ. 51Bá lâʼ ɛ kə̂, bá sákí mpupú ndɔʼ á mákwi má bɔ álí lúfú baʼ á bâ nána likɔ́ksɛ lí dí lí bɔ. Ngə bá málíní álí bwə nâni, bâ n kə á nkí mû Ikóniyumə. 52Baʼ ábə́ bá dúbɛ́ Yésuwə á nkí n Ántiyɔkə bâ n lwínj na munyɛŋgɛ, ti bâ n lwínj na Mudî ámə́ ŋ Sáŋí.
Currently Selected:
Mabwəlan 13: bwt
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Mabwəlan 13
13
Mudî ámə́ ŋ Sáŋí m pwɛ́sí, ti bá lúmí Banábasə bû Sɔ̂lə
1Duŋgu lí balaku bá múdî na balɛ̂ bá bílí á mwembá n Ántiyɔkə. Baʼ á bâ bá bílí, Banábasə, Símiyɔnə (awə̌ bá bílíní ɛ bə̂ŋ Fíndakɛ̂), Lúsiyusə (awə̌ a n fí á nkí n Sírɛnə), Manáyinə (awə̌ bû Gɔ́vɔnɔ Hɛ́rɔdə bá kɔ́lí ɛ fǔm bufɔ́) na Sɔ̂lə. 2Ngə bá bílíní ɛ bwəlí Sáŋgúwə́ bá dyɛ pə́ njɛ-á-mákáni, yɔ̂ Mudî ámə́ ŋ Sáŋí m pɔ́ŋíní bɔ́ nána, “Nyí máku Sɔ̂lə bû Banábasə á mi álí bwə nána bá bwə̂ ɛ́bulú ɛ́yə́ m mə́ní bɔ́ ɛ pwɛʼ álí bwə.” 3Ngə bá málíní álí bə̌ makáni na álí dyɛ̂ njɛ á mákáni, bá bándí makɛ́ má bɔ á Banábasə bû Sɔ̂lə ti bá lúmí bɔ́ nána bá kə̂.
Pɔ̂lə bû Banábasə bá tání mɔʼ a wudúngá, Ɛ́límasə
4Áfánikə̌, Mudî ámə́ n Sáŋí n lúm Banábasə na Sɔ̂lə, ti bá kí á nkí n Sɛlúsiya. Áfâ yɔ̂ bá fálúní ti bá kwílí á bwálu, bá kə̂ á pɛsi ɛ Sáyíprɔsə áfə́ madí má kámbúní. 5Ngə bá pílíní á nkí n Sálámisə, bâ pɔ̌ŋ ɛyala ɛ́ Dyǔ á ndáʼ ɛ makáni ɛ baʼ bá Júda. Bâ n kə na Jɔn Mákə álí wúnján bɔ́. 6Bá kí á ɛ́kumbu ɛ́yî, ɛ́yə́ madí má kámbúní, kə́ŋ bá pâʼ á nkí m Páfɔsə. Ngə bá pílíní á wə́, bâ n tán mɔʼ a wudúngá nfɔ́ awə̌ bá bə́ŋákíní Bá-Yésuwə. A bílí mɔ a Júda awə̌ a bílí ɛ byá nána mú dí nlakuwa a mudî a Dyǔ. 7Bá-Yésuwə nsún mú Ségúsə Páwúlɔsə. Ségúsə Páwúlɔsə mɔ́ a bílí janiya á pɛsi ɛni ɛyə̌ madí má kámbúní. A bílí mɔʼ awə̌ a n wɔ́ŋ libyɛ́ jǐta. Gɔ́vɔ́nɔ ani a n bə̂ŋ Banábasə bû Sɔ̂lə á ɛ́tútú nána a bílí ɛ sa álí wú ɛyala ɛ́ Dyǔ. 8Ndé mɔʼ anín awə̌ dǐn lí mɔ á mbyá n Grîkə lí bílí Ɛ́límasə, a sî n bə bɔ́ ɛ́púlu. A bílí ɛ sa nána janiya ani a si dúbɛ́ Ndúm ɛ mbâ. 9Ti Sɔ̂lə awə̌ bá bə́ŋákíní pə́ nána Pɔ̂lə, a n lwínj na Mudî ámə́ ŋ Sáŋí, a n tátí mɔʼ a wudúngá ani á mǐs átin. 10Ti a pɔŋí mɔ́ nána, “Wə mwǎn mú dɛ́vɛl! Ɛ kwfɛ́ yǔm tɛ́ ɛ́yə́ ɛ́ lɔ́lí. Ɛ lwínjí wɔ̂ na makínjú mábî másə́sə̌n. Ɛtî tɛ́ ɛ̌ sa wɔ̂ álí pəlán mbálɛ ɛ́ Sáŋgúwə́ álí timbí mɔ́ á mátúm. 11Sáŋgúwə́ Dyǔ lí kɔ́ksɛ́ wə̂ áfánán áshí áshí. Ɛ̌ tǐm ɛ́ bá ɛ́dímtí na ɛ sî míná pə́ á mǎ púndá.” Áfâ áshí áshí, Ɛ́límasə a n wú ngə yǔm ngə libáŋ lí kútíní mɔ́ mǐs átin ti a bútí ɛ sa mɔʼ awə̌ á wálí mɔ́ ɛkɛ́. 12Ngə gɔ́vɔ́nɔ a míníní yə̌ ɛ́yə́ ɛ́ bwə́lání Ɛ́límasə, a n dúbɛ́ Yésuwə. A bílí manyáká jǐta á lilɛ́fú álə́ Banábasə bû Pɔ̂lə bá bílíní ɛ lɛ́fú bâ tɛ́ŋgɛnɛ Sáŋgúwə́ Yésuwə.
Pɔ̂lə bû Banábasə bá pílí á nkí mú Ántiyɔkə
13Pɔ̂lə na basún bá mɔ bá kwílí á stíma á Páfɔsə ti bá kǐ kə́ŋ ta á nkí m Pɛ́ga á pɛsi ɛ Pamfíliya. Áfâ Jɔn Mákə a makúní bɔ́ a tím á Jerúsálɛmə. 14Bâ m falu á Pɛ́ga, ti bá pílí á nkí n Ántiyɔkə á ɛ́kumbu ɛ́ Pɛsídiya. Á Bǔn bú Líkɔ́mbɛ, bá kǐ á ndáʼ ɛ makáni ɛ́ baʼ bá Júda ti bá shúmání. 15Bá wúkí ngə bá láŋíní ɛpasi ɛ́ kâti ɛ mambéndá má Mósisə na á kâti ɛ matilá má balaku bá múdî. Ngə bá málíní álí láŋ, bajaniya bá ndáʼ ɛ makáni ɛ́ baʼ bá Júda bá lúmí ndúm á Banábasə bû Pɔ̂lə nána, “Bǎn-bá-nyǎ bá sə, njí nyí wɔ́ŋí ndúm álí fâ sə́ makpâ á mbís, sûn nyí pɔ̂ŋ sə́.” 16Pɔ̂lə a tyə́bí á mǐn, a lúfú na makɛ́ nána bá dyɛ̂ pî ti a bútí ɛ byá.
A n byá nána, “Bǎn-bá-nyǎ bá myə bá Ísrɛl, na baʼ básə́sə̌n ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda ábə́ bá bwəlí Dyǔ ábə́ bá dí áfán, nyí wúkan mi. 17Dyǔ lí baʼ bá Júda, lî n pwɛʼ basáŋ bá sə bá bátína, ti lí bwə́lí nsɔŋgí m baʼ bâ álí bwi átin á púndá ɛyə̌ bá bílíní ngə bakən á ɛ́kumbu ɛ́ Íjiptə. Dyǔ lî m bwəlán ngínya ɛ́ mɔ ɛnə̂n álí fúl bɔ́ á Íjiptə. 18Á mimbvú mûm mánîn, Dyǔ lî n wɛnsán bɔ á ɛ́sínj átin. 19Dyǔ lî n fɛnj bikumbu shyǎmbɛ́ á ndɔʼ ɛ́ Kánanə. Ti lí bə́kí ndɔʼ ɛ́ bɔ á baʼ bá mɔ. 20Misam mínán mí núŋí bɛbɛ na mimbvú mbúki ɛ́nîn na mûm mátân. Á mbís ɛ púndá, Dyǔ lî n bə bɔ́ baʼ ábə́ bá káyísí kə́ŋ á púndá ɛ nlakuwa a mudî, Sámuwɛlə.
21Ngə bâ n saní kə̂ŋ, Dyǔ lî n bə bɔ́ Sɔ̂lə, mwǎn mú Kíshə. A n fí á túmbá lí Bénjámɛnə. Sɔ̂lə a n janíyá bɔ́ á mimbvú mûm mánîn. 22Dyǔ lí fúlíní Sɔ̂lə á janiya, lî n fá Devídə kə̂ŋ m bɔ. Dyǔ lî n byá tɛ́ŋgɛnɛ Devídə nána, ‘M mə́ ɛ mín Devídə mwǎn a mumân mú Jɛ́si ngə ɛbú ɛ́ mɔ̂ʼ ɛ́yə́ n nə́ŋíní. A dí mɔʼ awə̌ á bwə yǔm tɛ́ ɛ́yə́ nǎn sa ní nána a bwə.’ 23Yésuwə nja n Devídə, mɔ́ Dyǔ lí bwə́líní álí bá Musungedi á baʼ bá Ísrɛl ngə lî n məní ɛ fá likaʼ nána lí bwə. 24Byáná Yésuwə á butí ɛ́bulú ɛ́ mɔ, Jɔnə́ a n pɔ̂ŋ baʼ bá Ísrɛl nána, bá máku wubî wú bɔ bá kwísi dubsɛ. 25Ngə Jɔnə́ a bílíní ɛ mǎ ɛ́bulú ɛ́ mɔ, a n kɔndɛ́ bâ nána, ‘Njá nyí kaníní nána mi n dí? Suká míyə n dí awə̌ nyí sinní? Nyí míndi, ǎ paʼ á mbís ɛ́ myə, mimə̌n n kúkiyǎ álí fúl mɔ́ bitámbí á mákwi.’”
26Pɔ̂lə a kanání mbyá á wúsú nána, “Bǎn-bá-nyǎ bá myə bá Ísrɛl, baʼ bá njá mú Ábrahâmə, na baʼ ábə́ bá shiyǎ bá baʼ Júda ábə́ bá bwəlí Dyǔ ábə́ bá dí fán, ndúm ɛ lisungɛ ɛnín, ɛ́ lúmání á sə́. 27Baʼ ábə́ bá bílí ɛ dyɛ á Jerúsálɛmə na bajaniya bá bɔ, bá sî n bí nána Yésuwə mɔ́ a dí Musungedi ani. Bá sî n sɔ́ntán matila má balaku bá múdî ábə́ bá bílíní ɛ láŋ á Bǔn bú Líkɔ́mdɛ tɛ́. Ndé bâ n bwə̂ yə̌ ɛ́yə́ balaku bá múdî bâ n byání nána ɛ́ lwínjan, ngə bâ n byaní nána bá búlú Yésuwə. 28Ká ngə bá sî n wɔ́ŋní yándá álí byá nána bá búlu Yésuwə, bâ n pɔ̌ŋ Páyílɛtə nána a bə̂ mbakú nána bá búlu Yésuwə. 29Bǎ n məní ɛ bwə misam mísə́sə̌n ámə́ mí tílání á kâti ɛ Dyǔ tɛ́ŋgɛnɛ Yésuwə, bâ n shul mɔ́ á mbásá ti bá fílí mɔ́ á ndim ámə́ bá shɛ́líní á málɛ́ átin. 30Ndé Dyǔ lí púmú mɔ́ á líwá. Á mbís ɛ púndá, 31á n lúfú nyǔ ɛ́ mɔ bitî jǐta á baʼ ábə́ búwabɔ́ bá bílí ɛ kə butya á Gálilî lipaʼ á Jerúsálɛmə. Sɔnsɔ́nǎn baʼ ábán bá dí mbúŋ ɛ́ mɔ á baʼ bá Ísrɛl. 32Sɔnsɔ́nǎn ndúm ɛ mbâ ɛnín, yɔ̂ sí mə́ní ɛ panan á nyə́. Ndúm ɛni ɛ dí nána, yǔm ɛ́yə́ Dyǔ lî n fání likaʼ lí bə̂ basáŋ bá sə bá nyákə́ lí mə́ ɛ́ lwínjan á sə́. 33Lí mə́ ɛ lwínján á sə́ yǔm ɛ́yə́ lî n byání á sə́ ábə́ sí dí nja m bɔ ngə lí púmúní Yésuwə. Nâ ɛ́ tílání á ɛpasi ɛyə̌ ɛ lwínjání bíbɛ̂ á kâti ɛ Mikɔ́ni mí Dyǔ nána,
‘Wə ɛ dí mwǎn m myə
wúyə́ m mə́ ɛ tǐm sáŋ ŋ wə.’
34Dyǔ lí púmú mɔ́ á líwá ɛ́yə́ a sî yɔní ká bwín. Dyǔ lî n byá tɛ́ŋgɛnɛ ɛ́yín nána,
‘M bə wə̂ nsimá ámə́ ŋ sáŋí, ɛ́yə́ ɛ́ tyə́bí tɛyí tɛyí, ɛyə̌ mi mi m byá nána m bə̌ kə̂ŋ Devídə.’
35Nâ lí byábíní á líbú lípə́pə̂ áfə́ ɛ́ tílání nána,
‘Ɛ sî pushúwá nána mbwəlâ a ndutu m wə awə̌ a bwə́lí wə na nlə́m nfɔ́ a yɔ̂ á ndim.’
36Sí bí á púndá ɛyə̌ kə̂ŋ Devídə a bílíní lungɛ́, a bílí ɛ bwəlí Dyǔ ngə Dyǔ lî n saʼní. Á mbís ɛ púndá a n wá, bá dímí mɔ́ áfə́ bá dímíní basáŋ bá nyákə́ bá mɔ, ti a yɔbí. 37Ndé ani awə̌ Dyǔ lî n pumuní, a sî n yɔʼ. 38Áfánikə̌, bǎn bá nyǎ bá myə, nyí lɔ́lí ɛ bî bwǎm bwǎm nána, Yésuwə mɔ́ a bwəlí ka bá pɔŋá nyə́ nána Dyǔ lí laksɛ́ bâ wubî. 39Na nyí bí nána mɔ na mɔtɛ́ awə̌ a dúbɛ́ mɔ́, a tyə́bí sîm á wúsú wú Dyǔ. Mbéndá ɛ́ Mósisə ɛ́ sî m púl álí bwə mɔ́ á tyɛ́ sîm á wúsú wú Dyǔ. 40Nyí nǔŋ púndá nána nsam m bî ámə́ balakuwa-bá-múdî bâ n byání n si bwəlán nyə́. Bâ n byá nána,
41‘Tátí, nyə́ ábə́ nyí yáŋní Dyǔ! Nyí bá mányáká, ti nyí wá.
Á ɛ́tútú náná nsam ámə́ m bwəní madû á mán,
ɛ́ dí nsam ámə́ nyí sî dúbɛ́ní, ká njí mɔ a panjí nyə́ yɔ́.’”
42Ngə Pɔ̂lə bû Banábasə bá bílíní ɛ nyí á ndáʼ ɛ makáni má baʼ bá Júda, baʼ ábâ bâ n pɔŋ bɔ́ nána, bá paʼ pə́ á bǔn bú líkɔ́mbɛ ábə́ wú dí á wúsú álí pɔ̌ŋ pə́ bɔ́ misam mî. 43Ngə baʼ bá fálúní á mákáni mâ, baʼ bá Júda jǐta na baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda jǐta ábə́ bá bílí ɛ nǎn dúbɛ lí baʼ bá Júda, bâ n pɔ̌ŋ Pɔ̂lə bû Banábasə á mbís. Pɔ̂lə bû Banábasə bá byábí na baʼ bâ, bá fílí bɔ́ makpâ á mbǐ nána bá bá wɔ̌ álí kwisí nsimá mún ámə́ Dyǔ lí bə́kíní bɔ́.
44Á Bǔn bú Líkɔ́mbɛ búní, ɛ́ bílí wɔ̂ ngə mɔʼ ansə́sə̌n awə̌ a bílí á nkí mû a n nyíʼ álí paʼ ɛ́ wú ɛyala ɛ́ Sáŋgúwə́. 45Ngə baʼ bá Júda bá míníní limuti lî, bâ n wú ngɔngí jǐta. Áfánikə̌, bâ n tɛ́ŋgɛ́n yə̌ ɛ́yə́ Pɔ̂lə a bílíní ɛ byá, ti bá bílí ɛ byá misam míbî tɛ́ŋgɛnɛ mɔ́. 46Ndé Pɔ̂lə bû Banábasə bá káníní mbyá á wúsú bá si wúká bɔ̂ŋ. Bá bílí ɛ byá nána, “Nyə́ baʼ bá Júda á nyə́ sí lɔ́líní ɛ kɔ́sɛ́ ɛ́ pɔ̌ŋ ɛ́yala ɛ́ Dyǔ. Ndé ngə nyí yáŋíní yɔ́, ti nyí si nǔŋ nyə́mə̌n ngə baʼ ábə́ bá kúkí álí kwisí luŋgɛ́ álə́ lí sə̌ ɛ́ mɛ, áfánikə̌, sí makú nyə́, sí kə̂ á baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda. 47Ndaki ɛyə̌ Sáŋgúwə́ a bəkíní sə́ ɛ dí nána,
M mə́ wə ɛ bwə ngə mwɛ́nɛ á baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda.
Álí bwə nána baʼ básə́sə̌n á nkínshíyə bá kwisí líshuŋgɛ á mbís ɛ wə.”
48Ngə baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda bá wúkíní nâ, bâ n wú munyɛŋgɛ ti bá kɛ́sí ndúm ɛ́ Sáŋgúwə́. Baʼ básə́sə̌n ábə́ Dyǔ lî n məní ɛ pwəʼ nána bá kwisi luŋgɛ́ álə́ lí sə̌ ɛ́ mɛ, bá dúbɛ́ Sáŋgúwə́ Yésuwə. 49Mɔ na mɔtɛ awə̌ a bílí á pɛsi ɛni a n wú ndúm ɛ́ Sáŋgúwə́. 50Ndé baʼ bá Júda, bá mpúngú milə́m mí batína bá bumân na balân ábə́ bá bílí ɛ bwəlí Dyǔ. Baʼ ábán bá pánání mpungú álí tɛ́ŋgɛ́n Pɔ̂lə bû Banábasə ti bá nání bɔ́ á pɛsi ɛ́ bɔ. 51Bá lâʼ ɛ kə̂, bá sákí mpupú ndɔʼ á mákwi má bɔ álí lúfú baʼ á bâ nána likɔ́ksɛ lí dí lí bɔ. Ngə bá málíní álí bwə nâni, bâ n kə á nkí mû Ikóniyumə. 52Baʼ ábə́ bá dúbɛ́ Yésuwə á nkí n Ántiyɔkə bâ n lwínj na munyɛŋgɛ, ti bâ n lwínj na Mudî ámə́ ŋ Sáŋí.
Currently Selected:
:
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in