JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 7
7
Kɔjə̄ gə̄ kə́ yā kundə́ rāań yá̰a̰ kə dɔ ndɔ̄ gə̄ malang
1Ī-lōō rāā yá̰á̰ kə́ majə aĺ, anī yá̰á̰ kə́ majə aĺ kə́ yā rāāī a gətóo.
2Ɔ̄r̄ rɔ̄í kɔ̄ɔ́ kadə yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ tə́, anī yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ a ɔr̄ rɔ̄n kɔ̄ɔ́ rɔ̄í tə́.
3Ngōnə̄ḿ, ī-lōō dubə̄ kōō kem ndɔr̄ yā yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ tə́,
na sōgə́ ə́ja kōō kə́ tū tə́ kadə̄ mān̄ dɔ nja sīrí.
4Ī-lōō dəje Kɔ́ɔ̄ɓē kadə̄ adī ngār ō,
dəje mban̄g kadə̄ adī lo kə́ bo ō.
5Ré ī-ra ta kum Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ anī, ī-lōō kɔjə kadə̄ ḭ̄ na i de kə́ gōtə́ ō,
ta kum mban̄g tə́ anī, kɔjə kadə̄ ḭ̄ na i nge kum kedə̄ ō.
6Ré ásə rāā kadə̄ yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ gətóo kɔ̄ɔ́ aĺ anī,
ī-lōō sāā tél nge gān̄g sarya,
na sōgə́ ə́ya̰ rɔ̄í ādə̄ de kə́ bo ṵṵ ɓē dɔí tə́ ō,
ḭ̄ i de kə́ súūmú tṵ aĺ ō.
7Ī-lōō rāā majaĺ kə ngé kán̄ naā gə̄ kə́ kem ɓēé,
ī-lōō tél kə rɔ̄í ḭ̄kɔ́ kə̄ nang tə́ ta kum kósə de gə̄ tə́.
8Ī-lōō rāā majaĺ kə́ kógə̄ḿ beē nja jōó,
tām̄ ni kə́ ta kəga dɔ nəkɔ́ ń nuū asə kəndā najə̄ dɔí tə́ kɔ̄ɔ́.
9Ī-lōō kəda na: Nge Ndi dɔ rā̰ tə́ a a̰a̰ yá̰á̰ kə́ ngá̰ý ń m̄-ndējən ní.
Dan ń m-ā m̄-ndējən anī ni a taā.
10Ī-ndɔ̄ȳ Nə́ɓā kə rɔ̄ tḭ̄ḭ́ ō,
kadə̄ ngé ndoō gə̄ yá̰á̰ ní, ī-lōō rāā kə njaí ō.
11Deē ń wurən atə̄n ní ī-lōō kəgōn,
tām̄ Nə́ɓā ń tél seneé kə̄ nang tə́ ní, asə tél kunən dɔɔ́ gogə́.
12Ī-lōō sor̄ dɔ ngōkṵ́ṵ́í tə́,
ī-sor̄ dɔ madə̄ taí tə́ aĺ ō.
13Ī-lōō sor̄ tū yá̰a̰ gə̄ tə́ malang:
na nay kə̄ lo sor̄ tə́ a adə̄ deē yá̰á̰ kógə̄ḿ kə́ majə alé.
14Dan ń ī-ndi lo koō naā yā kum kɔɔ̄ gə̄ tə́ anī, ī-lōō kɔr̄ najə̄ kə̄ yóō kə̄ laā.
Dan ń ā ī-ndɔ̄ȳ anī, ī-lōō kəda najə̄ kə́ kógə̄ḿ beē kə̄ nja naā tə́.
15Ī-lōō kadə̄ kəla kə́ rāan tōr̄ rɔ̄ nelī aĺ ngá̰ý ō,
kəla ndɔr̄ ń Nge Ndi dɔ rā̰ tə́ rāā ní, ī-lōō kadə̄ nelī aĺ ngá̰ý ō.
16Ī-lōō ɓo rɔ̄í tū yā ngé rāā majaĺ gə̄ tə́ ō,
ādə̄ əga kemií dɔ tə́ na wūn̄g yā Kɔ́ɔ̄ɓē i sa̰y aĺ ō.
17Ī-tél kə rɔ̄í kə̄ nang tə́ ngá̰ý,
tām̄ ndéy kənda nge rāā yá̰a̰ gō yā Nə́ɓā tə́ aĺ i hor ō, kəde ō.
Madə̄ taí gə̄ ō, de gə̄ kə́ kem kojə yāí tə́ ō
18Ī-lōō kun madə̄ taí mbéləń gír nar ō,
kun ngōkṵ́ṵ́í kə́ rɔ̄kum mbéləń gíŕ lɔ́ŕ kə́ Opir ō.
19Nə̄yá̰í kə́ kumən edə̄ ō hálən majə ō ní, ī-lōō kɔr̄ rɔ̄í kɔ̄ɔ́ rɔ̄n tə́.
Tām̄ yá̰á̰ kə́ majə ń ni aw̄ń ní, gātən tɔȳ lɔ́r.
20Nge kəla ń rāā kəla kə gōó ní, ī-lōō rāan majə aĺ.
Nge rāā kəla gír naraá kə́ nge rāā kəla kə ngarā̰ kemən gēé malang ní, ī-lōō rāan majə aĺ ō.
21Ré āw̄ kə ɓəlo kə́ aw̄ kə ter kemən tə́ anī, ī-tárən tītə̄ rɔ̄í ḭ̄kɔ́ beé ō,
ī-lōō mbātə́ kəya̰n kadə̄ ni i kɔ́ɔ̄ rɔ̄n ō.
22Ré āw̄ kə ɓūtə̄ yá̰a̰ kul̄ gə̄ anī, á̰a̰ gōdə́.
Ré ə́ngé yá̰a̰ kə ta kūl̄də́ anī, ī-ngɔ̄m̄də́.
23Ré ngání gə̄ i nuú anī, ɔ̄jə̄də́ ō,
ī-tetə dɔdə́ kə dūúdə́ ō.
24Ré āw̄ kə ngáń kə́ dəyá̰ gə̄ anī, ə̄ndā kumií gíŕdə́ tə́ ō,
ī-lōō kadə̄ a̰a̰n̄ gidə gɔgí ō.
25Ādə̄ ngōnīí kə́ dəyá̰ taā dəngam, anī gír najə̄ kə́ bo a gān̄g dɔí tə́.
Banī ādə̄ i dəngam kə́ ger̄ najə̄ tá ādən seneé.
26Ré i dəyá̰ kə́ kə gō kemií n ī-taā anī, ī-lōō mbātə́n.
Banī dəyá̰ ń ī-tárən aĺ ní, ī-lōō kadə̄n kemií.
27Ɔ́sə go̰n bɔbí kə ngarā̰ kemií gēé malang,
ba ī-lōō kadə̄ dɔí ndígə̄nal ka̰a̰ tápə̄ yā kṵ́ṵ́í.
28Ādə̄ əga kemií dɔ tə́ na i nin̄ n ojiīn̄ ní.
Yá̰á̰ ń rāān̄ tām̄ yāí tə́ ní, i rí n ā ādə̄də́ gírí ní?
Yá̰á̰ kə́ yā rāā tām̄ yā ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ tə́
29Ī-rɔȳ Kɔ́ɔ̄ɓē kə rɔ̄í malang ō,
ī-táŕ ngé tun̄ yá̰a̰ yān gə̄ ō.
30Ī-tár nge kəndāí kə tɔ́gí malang ō,
ī-lōō rāā ngé kəla yān gə̄ nja bə̄yā̰ kə́ gogə́ tə́ ō.
31Ī-ɓōĺ ndíĺ Kɔ́ɔ̄ɓē ō, ī-rɔȳ nge tun̄ yá̰a̰ ō,
adə̄n núsə́ yá̰á̰ kə́ tām̄ yān tə́ tītə̄ ń əndānəń dɔí tə́ kadə̄ ādən ní ō,
adə̄ i kōō kə́ sāā ta kəga dɔ gə̄ ō, yá̰a̰ tun̄ kə́ yā kəgāń kə̄rā gə̄ ō, kɔ̄pə̄ dā̰ kə́ ndējə̄ gə̄ ō,
yá̰a̰ tun̄ kə́ yā kəndāń deē kem kəlaá ō, dɔ yá̰á̰ kə́ táĺ gə̄ kə́ kɔr̄ ō.
Yá̰á̰ kə́ yā rāā tām̄ yā ngé ndoō gə̄ tə́
32Ə́la jīí kə̄ rɔ̄ nge gəde yá̰á̰ tə́,
ādə̄ Nə́ɓā tɔ́rəń tan dɔí tə́ kə taá malang.
33Ī-rāā kem majə kə de gə̄ malang ń ndin̄ kə kumdə́ ní kə kadə̄ karī yāí gēé.
Deē ń oy kɔ̄ɔ́ ní gə̄gē, ī-rāā majə seneé.
34Ī-lōō tūr̄ gidií kɔ̄ɔ́ ta ngé nūū gə̄ tə́,
banī ə́hɔ ndoō kə ngé kəhɔ ndoō gēé.
35Najə̄ yā kaw̄ gṵṵ̄ ngé moy gə̄ tə́ ní, ī-lōō kadə̄ kemií rāāī loon tə́.
De gə̄ a táriīn̄ i najə̄ yā yá̰á̰ kə́ beé gə̄ kə́ ī-rāā tə́.
36Ká ā ī-rāań i rí gə̄gē, ādə̄ əga kemií dɔ ta tɔ̄l̄ taí tə́.
Lo ń nuū tə́ yá̰á̰ ń i majaĺ ní, ā ī-rāā aĺ bátə́.
Currently Selected:
JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 7: SARDC
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.
JEJU KƏ́ NGŌN̄ SIRAK 7
7
Kɔjə̄ gə̄ kə́ yā kundə́ rāań yá̰a̰ kə dɔ ndɔ̄ gə̄ malang
1Ī-lōō rāā yá̰á̰ kə́ majə aĺ, anī yá̰á̰ kə́ majə aĺ kə́ yā rāāī a gətóo.
2Ɔ̄r̄ rɔ̄í kɔ̄ɔ́ kadə yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ tə́, anī yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ a ɔr̄ rɔ̄n kɔ̄ɔ́ rɔ̄í tə́.
3Ngōnə̄ḿ, ī-lōō dubə̄ kōō kem ndɔr̄ yā yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ tə́,
na sōgə́ ə́ja kōō kə́ tū tə́ kadə̄ mān̄ dɔ nja sīrí.
4Ī-lōō dəje Kɔ́ɔ̄ɓē kadə̄ adī ngār ō,
dəje mban̄g kadə̄ adī lo kə́ bo ō.
5Ré ī-ra ta kum Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ anī, ī-lōō kɔjə kadə̄ ḭ̄ na i de kə́ gōtə́ ō,
ta kum mban̄g tə́ anī, kɔjə kadə̄ ḭ̄ na i nge kum kedə̄ ō.
6Ré ásə rāā kadə̄ yá̰a̰ rāā kə́ gōtə́ aĺ gətóo kɔ̄ɔ́ aĺ anī,
ī-lōō sāā tél nge gān̄g sarya,
na sōgə́ ə́ya̰ rɔ̄í ādə̄ de kə́ bo ṵṵ ɓē dɔí tə́ ō,
ḭ̄ i de kə́ súūmú tṵ aĺ ō.
7Ī-lōō rāā majaĺ kə ngé kán̄ naā gə̄ kə́ kem ɓēé,
ī-lōō tél kə rɔ̄í ḭ̄kɔ́ kə̄ nang tə́ ta kum kósə de gə̄ tə́.
8Ī-lōō rāā majaĺ kə́ kógə̄ḿ beē nja jōó,
tām̄ ni kə́ ta kəga dɔ nəkɔ́ ń nuū asə kəndā najə̄ dɔí tə́ kɔ̄ɔ́.
9Ī-lōō kəda na: Nge Ndi dɔ rā̰ tə́ a a̰a̰ yá̰á̰ kə́ ngá̰ý ń m̄-ndējən ní.
Dan ń m-ā m̄-ndējən anī ni a taā.
10Ī-ndɔ̄ȳ Nə́ɓā kə rɔ̄ tḭ̄ḭ́ ō,
kadə̄ ngé ndoō gə̄ yá̰á̰ ní, ī-lōō rāā kə njaí ō.
11Deē ń wurən atə̄n ní ī-lōō kəgōn,
tām̄ Nə́ɓā ń tél seneé kə̄ nang tə́ ní, asə tél kunən dɔɔ́ gogə́.
12Ī-lōō sor̄ dɔ ngōkṵ́ṵ́í tə́,
ī-sor̄ dɔ madə̄ taí tə́ aĺ ō.
13Ī-lōō sor̄ tū yá̰a̰ gə̄ tə́ malang:
na nay kə̄ lo sor̄ tə́ a adə̄ deē yá̰á̰ kógə̄ḿ kə́ majə alé.
14Dan ń ī-ndi lo koō naā yā kum kɔɔ̄ gə̄ tə́ anī, ī-lōō kɔr̄ najə̄ kə̄ yóō kə̄ laā.
Dan ń ā ī-ndɔ̄ȳ anī, ī-lōō kəda najə̄ kə́ kógə̄ḿ beē kə̄ nja naā tə́.
15Ī-lōō kadə̄ kəla kə́ rāan tōr̄ rɔ̄ nelī aĺ ngá̰ý ō,
kəla ndɔr̄ ń Nge Ndi dɔ rā̰ tə́ rāā ní, ī-lōō kadə̄ nelī aĺ ngá̰ý ō.
16Ī-lōō ɓo rɔ̄í tū yā ngé rāā majaĺ gə̄ tə́ ō,
ādə̄ əga kemií dɔ tə́ na wūn̄g yā Kɔ́ɔ̄ɓē i sa̰y aĺ ō.
17Ī-tél kə rɔ̄í kə̄ nang tə́ ngá̰ý,
tām̄ ndéy kənda nge rāā yá̰a̰ gō yā Nə́ɓā tə́ aĺ i hor ō, kəde ō.
Madə̄ taí gə̄ ō, de gə̄ kə́ kem kojə yāí tə́ ō
18Ī-lōō kun madə̄ taí mbéləń gír nar ō,
kun ngōkṵ́ṵ́í kə́ rɔ̄kum mbéləń gíŕ lɔ́ŕ kə́ Opir ō.
19Nə̄yá̰í kə́ kumən edə̄ ō hálən majə ō ní, ī-lōō kɔr̄ rɔ̄í kɔ̄ɔ́ rɔ̄n tə́.
Tām̄ yá̰á̰ kə́ majə ń ni aw̄ń ní, gātən tɔȳ lɔ́r.
20Nge kəla ń rāā kəla kə gōó ní, ī-lōō rāan majə aĺ.
Nge rāā kəla gír naraá kə́ nge rāā kəla kə ngarā̰ kemən gēé malang ní, ī-lōō rāan majə aĺ ō.
21Ré āw̄ kə ɓəlo kə́ aw̄ kə ter kemən tə́ anī, ī-tárən tītə̄ rɔ̄í ḭ̄kɔ́ beé ō,
ī-lōō mbātə́ kəya̰n kadə̄ ni i kɔ́ɔ̄ rɔ̄n ō.
22Ré āw̄ kə ɓūtə̄ yá̰a̰ kul̄ gə̄ anī, á̰a̰ gōdə́.
Ré ə́ngé yá̰a̰ kə ta kūl̄də́ anī, ī-ngɔ̄m̄də́.
23Ré ngání gə̄ i nuú anī, ɔ̄jə̄də́ ō,
ī-tetə dɔdə́ kə dūúdə́ ō.
24Ré āw̄ kə ngáń kə́ dəyá̰ gə̄ anī, ə̄ndā kumií gíŕdə́ tə́ ō,
ī-lōō kadə̄ a̰a̰n̄ gidə gɔgí ō.
25Ādə̄ ngōnīí kə́ dəyá̰ taā dəngam, anī gír najə̄ kə́ bo a gān̄g dɔí tə́.
Banī ādə̄ i dəngam kə́ ger̄ najə̄ tá ādən seneé.
26Ré i dəyá̰ kə́ kə gō kemií n ī-taā anī, ī-lōō mbātə́n.
Banī dəyá̰ ń ī-tárən aĺ ní, ī-lōō kadə̄n kemií.
27Ɔ́sə go̰n bɔbí kə ngarā̰ kemií gēé malang,
ba ī-lōō kadə̄ dɔí ndígə̄nal ka̰a̰ tápə̄ yā kṵ́ṵ́í.
28Ādə̄ əga kemií dɔ tə́ na i nin̄ n ojiīn̄ ní.
Yá̰á̰ ń rāān̄ tām̄ yāí tə́ ní, i rí n ā ādə̄də́ gírí ní?
Yá̰á̰ kə́ yā rāā tām̄ yā ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ tə́
29Ī-rɔȳ Kɔ́ɔ̄ɓē kə rɔ̄í malang ō,
ī-táŕ ngé tun̄ yá̰a̰ yān gə̄ ō.
30Ī-tár nge kəndāí kə tɔ́gí malang ō,
ī-lōō rāā ngé kəla yān gə̄ nja bə̄yā̰ kə́ gogə́ tə́ ō.
31Ī-ɓōĺ ndíĺ Kɔ́ɔ̄ɓē ō, ī-rɔȳ nge tun̄ yá̰a̰ ō,
adə̄n núsə́ yá̰á̰ kə́ tām̄ yān tə́ tītə̄ ń əndānəń dɔí tə́ kadə̄ ādən ní ō,
adə̄ i kōō kə́ sāā ta kəga dɔ gə̄ ō, yá̰a̰ tun̄ kə́ yā kəgāń kə̄rā gə̄ ō, kɔ̄pə̄ dā̰ kə́ ndējə̄ gə̄ ō,
yá̰a̰ tun̄ kə́ yā kəndāń deē kem kəlaá ō, dɔ yá̰á̰ kə́ táĺ gə̄ kə́ kɔr̄ ō.
Yá̰á̰ kə́ yā rāā tām̄ yā ngé ndoō gə̄ tə́
32Ə́la jīí kə̄ rɔ̄ nge gəde yá̰á̰ tə́,
ādə̄ Nə́ɓā tɔ́rəń tan dɔí tə́ kə taá malang.
33Ī-rāā kem majə kə de gə̄ malang ń ndin̄ kə kumdə́ ní kə kadə̄ karī yāí gēé.
Deē ń oy kɔ̄ɔ́ ní gə̄gē, ī-rāā majə seneé.
34Ī-lōō tūr̄ gidií kɔ̄ɔ́ ta ngé nūū gə̄ tə́,
banī ə́hɔ ndoō kə ngé kəhɔ ndoō gēé.
35Najə̄ yā kaw̄ gṵṵ̄ ngé moy gə̄ tə́ ní, ī-lōō kadə̄ kemií rāāī loon tə́.
De gə̄ a táriīn̄ i najə̄ yā yá̰á̰ kə́ beé gə̄ kə́ ī-rāā tə́.
36Ká ā ī-rāań i rí gə̄gē, ādə̄ əga kemií dɔ ta tɔ̄l̄ taí tə́.
Lo ń nuū tə́ yá̰á̰ ń i majaĺ ní, ā ī-rāā aĺ bátə́.
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.