Jan 1
BKR
1
1Na poèátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bùh. 2To bylo na poèátku u Boha. 3Všecky vìci skrze nì uèinìny jsou, a bez nìho nic není uèinìno, což uèinìno jest. 4V nìm život byl, a život byl svìtlo lidí. 5A to Svìtlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly. 6Byl èlovìk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan. 7Ten pøišel na svìdectví, aby svìdèil o tom Svìtle, aby všickni uvìøili skrze nìho. 8Nebyl on to Svìtlo, ale poslán byl, aby svìdectví vydával o tom Svìtle. 9Tenꜜ byl to pravé Svìtlo, jenž osvìcuje každého èlovìka pøicházejícího na svìt. 10Na svìtì byl, a svìt skrze nìho uèinìn jest, a svìt ho nepoznal. 11Do svého vlastního pøišel, a vlastní jeho nepøijali ho. 12Kteøíž pak koli pøijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž tìm, kteøíž vìøí ve jméno jeho, 13Kteøížto ne ze krví, ani z vùle tìla, ani z vùle muže, ale z Boha zplozeni jsou. 14A Slovo to tìlo uèinìno jest, a pøebývalo mezi námi, (a vidìli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy. 15Jan svìdectví vydával o nìm, a volal, øka: Tentoꜜ jest, o nìmž jsem pravil, že po mnì pøišed, pøedšel mne; nebo pøednìjší jest nežli já. 16A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost. 17Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest. 18Boha žádný nikdy nevidìl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lùnu Otce, onꜜ jest nám vypravil. 19A totoꜜ jest svìdectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma knìží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi? 20I vyznal a nezapøel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus. 21I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I øekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpovìdìl: Nejsem. 22I øekli jemu: Kdožs pak? Aꜜ odpovìd dáme tìm, kteøíž nás poslali. Co pravíš sám o sobì? 23Øekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Pánì, jakož povìdìl Izaiáš prorok. 24Ti pak, kteøíž byli posláni, z farizeù byli. 25I otázali se ho a øekli jemu: Proèež tedy køtíš, ponìvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok? 26Odpovìdìl jim Jan, øka: Já køtím vodou, ale uprostøed vás stojí, jehož vy neznáte. 27Ten aèkoli po mnì pøišel, však pøedšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati øeménka. 28Toto v Betabaøe stalo se za Jordánem, kdežto Jan køtil. 29Druhého pak dne uzøel Jan Ježíše, an jde k nìmu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá høích svìta. 30Tentoꜜ jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne pøedšel; nebo pøednìjší jest nežli já. 31A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já pøišel, køtì vodou. 32A svìdectví vydal Jan, øka: Vidìl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zùstal na nìm. 33A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal køtíti vodou, ten mi øekl: Nad kýmž uzøíš Ducha sstupujícího a zùstávajícího na nìm, tenꜜ jest, kterýž køtí Duchem svatým. 34A já jsem vidìl, a svìdectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží. 35Druhého pak dne opìt stál Jan, a z uèedlníkù jeho dva, 36A uzøev Ježíše, an se prochází, øekl: Aj, Beránek Boží. 37I slyšeli ho dva uèedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem. 38I obrátiv se Ježíš, a uzøev je, ani jdou za ním, dí jim: 39Co hledáte? A oni øekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistøe,) kde bydlíš? 40Dí jim: Pojïte a vizte. I šli, aby vidìli, kde by bydlil, a zùstali u nìho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny. 41Byl pak Ondøej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteøíž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním. 42I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a øekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus. 43I pøivedl jej k Ježíšovi. A pohledìv naò Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášùv, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr. 44Na druhý pak den Ježíš chtìl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a øekl jemu: Pojï za mnou. 45A byl Filip z Betsaidy, mìsta Ondøejova a Petrova. 46Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákonì a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta. 47I øekl jemu Natanael: A mùže z Nazaréta co dobrého býti? Øekl jemu Filip: Pojï a viz. 48Vida Ježíš Natanaele, an jde k nìmu, i dí o nìm: Aj, právì Izraelitský, v nìmžto lsti není. 49Øekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpovìdìl Ježíš a øekl jemu: Prve nežli tì Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, vidìl jsem tebe. 50Odpovìdìl Natanael a øekl jemu: Mistøe, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský. 51Odpovìdìl Ježíš a øekl jemu: Žeꜜ jsem øekl: Vidìl jsem tebe pod fíkem, vìøíš? Vìtší vìci nad tyto uzøíš. 52I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto èasu uzøíte nebe otevøené, a andìly Boží vstupující a sstupující na Syna èlovìka.