Mateo 13

Tu̱ꞌun káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ tataꞌ sáꞌá

(Marcos 4:1-9; Lucas 8:4-8)

1Jee ki̱vɨ̱ꞌ yukuán nkene Jesús veꞌi jee kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ yuꞌú nteñúꞌún jee yukuán ña̱kuneeꞌ re̱ꞌ. 2Jee nku̱tútú kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí ñɨvɨ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ yukuán. Saáva nkívɨ re̱ꞌ iniꞌ ɨɨn barkúꞌ, jee ña̱kuneeꞌ re̱ꞌ, jee ntáká rá ñɨvɨ íñɨ́ ráa yuꞌú nteñúꞌún. 3Jee nkachiꞌ re̱ꞌ kue̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun jín tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ:

―¡Teso̱ꞌo rán! Ɨɨn te̱e jiákɨ́nꞌ tataꞌ sáꞌá nkene re̱ꞌ kua̱kakɨnꞌ re̱ꞌ nikɨn tataꞌ. 4Jee sáá xínáváꞌ‑a nikɨn tataꞌ nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún, jee sava rá nikɨn tataꞌ ñe̱te̱ꞌ yuíchí, jee nkenta rá saaꞌ jee nyajiꞌ rátíꞌ maa. 5Jee sava ráa ka̱ꞌ ñe̱te̱ꞌ nteñu yu̱u̱ꞌ, nu̱u̱nꞌ ntu̱ví víꞌí ñuꞌun, jee ya̱chi̱ꞌ ni nta̱ꞌvi̱ꞌ nikɨn yukuán, chi ntu̱né káá kókún ñuꞌun. 6Soo sáá nkenta nka̱niiꞌ, jee nkasun ráa ya̱ sááꞌ, chi ntu̱ví kue̱ꞌe̱ꞌ yoꞌo‑o, jee nnachi‑i. 7Jee sava ráa ka̱ꞌ ñe̱te̱ꞌ nteñu yu̱ku̱ꞌ iñu, jee ñaꞌnu rá yu̱ku̱ꞌ iñu vá, jee nsi̱káꞌáꞌ ráa maa. 8Jee inka ka̱ꞌ rá nikɨn ñe̱te̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún váꞌa, jee njia̱ꞌa‑a tataꞌ váꞌa. Jee ta ɨɨn njia̱ꞌa sientúꞌ (100), jín u̱ni̱xiko (60) jín o̱ko̱ꞌ u̱ji̱ꞌ (30) nikɨn ka̱ꞌ. 9Jee ñɨvɨ ya̱ íyó rá so̱ꞌo, teso̱ꞌo va̱ꞌa ―nkachiꞌ Jesús.

Na̱ jie̱ꞌe̱ꞌ chi káꞌánꞌ Jesús tu̱ꞌun ya̱ kúnkunuún káꞌánꞌ‑a

(Marcos 4:10-12; Lucas 8:9-10)

10Saájee rá te̱e súkuáꞌa Jesús ráa, ña̱kuyatin ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa:

―¿Na̱ kuvi chi káꞌánꞌ nú jín rá ñɨvɨ tu̱ꞌun ya̱ kúnkunuún káꞌánꞌ‑a?

11Saájee nna̱xiníkó re̱ꞌ nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:

―Nu̱u̱nꞌ ránoꞌó chi ntaji Ndiosíꞌ ya̱ kukáꞌnú iniꞌ rán jie̱ꞌe̱ꞌ rá tu̱ꞌun nyɨse̱ꞌí jie̱ꞌe̱ꞌ na̱ja kívɨ ñɨvɨ naꞌá Ndiosíꞌ jee tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa ya̱ nééꞌ re̱ꞌ antivɨ́ súkún. Soo nu̱u̱nꞌ rá inka ka̱ꞌ ntu̱ví njiáꞌa re̱ꞌ maa. 12Chi néni ɨɨn ñɨvɨ ya̱ ntɨɨn tu̱ꞌun váꞌa Ndiosíꞌ, ku̱ꞌva re̱ꞌ ka̱ꞌ ki̱ku̱ꞌun iniꞌ‑i, jee koo kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí ka̱ꞌ ki̱ku̱ꞌun iniꞌ‑i. Soo néni ɨɨn ñɨvɨ ya̱ ntu tɨ́ɨn tu̱ꞌun vá, jee ne̱ tu̱ꞌun ya̱ jiáku̱ꞌun iniꞌ‑i kaneeꞌ re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ‑u. 13Jee saáva káꞌánꞌ ni̱ꞌ jín rá ñɨvɨ jín rá tu̱ꞌun ya̱ kúnkunuún káꞌánꞌ‑a. Chi súka̱ꞌ néꞌyá ráa rá tiñu sáꞌá ni̱ꞌ, soo ntu néꞌyá ráa maa, jee súka̱ꞌ tésóꞌo ráa rá tu̱ꞌun káꞌánꞌ ni̱ꞌ, soo kuéntáꞌ ntu tésóꞌo ráa maa, jee ni ntu̱ví jiáku̱ꞌun iniꞌ ráa maa. 14Jee saájee nkuna̱a̱ꞌ rá tu̱ꞌun ya̱ nkachiꞌ ya̱chi̱ꞌ Isaías ya̱ nkene yuꞌú Ndiosíꞌ yanaꞌán jee káchíꞌ‑i:

Tésóꞌo rán soo súka̱ꞌ tésóꞌo rán nsáꞌ ki̱ku̱ꞌun iniꞌ rán,

jee néꞌyá rán soo súka̱ꞌ néꞌyá rán soo kuéntáꞌ ntu kúvi kune̱ꞌyá rán.

15Chi nkuni̱ꞌin ánímaꞌ rá ñɨvɨ yaꞌá,

jee u̱ꞌvi̱ꞌ tésóꞌo ráa,

jee kuéntáꞌ násɨ́ꞌ nchinúún ráa,

sáva ntu kúvi kuniꞌ ráa ya̱ nááꞌ jín nchinúún ráa,

jín sáva ntu tésóꞌo ráa jín sóꞌo ráa,

jee ni nkɨ́kuꞌun iniꞌ ráa jín ánímaꞌ ráa,

jee ni nnákani iniꞌ ráa jee ni nkúnikɨnꞌ ráa Ndiosíꞌ,

sáva ni nsáꞌ nasaꞌá va̱ꞌa ni̱ꞌ ánímaꞌ ráa,

sukuán nkachiꞌ Ndiosíꞌ, nkachiꞌ Isaías.

16’Soo ránoꞌó chi na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi nchinúún rán, chi néꞌyá rán tiñu sáꞌá ni̱ꞌ, jee na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi so̱ꞌo rán chi tésóꞌo rán tu̱ꞌun káchíꞌ ni̱ꞌ, jee jiáku̱ꞌun iniꞌ rán maa. 17Chi máá naáꞌ ví ya̱ káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán, ya̱ kue̱ꞌe̱ꞌ rá te̱e ya̱ nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ yanaꞌán, jín suni rá ñɨvɨ na̱a̱ꞌ, nñu̱ꞌun iniꞌ ráa kune̱ꞌyá ráa rá tiñu ya̱ néꞌyá ránoꞌó vitan, soo ntu níníꞌ ráa maa. Jee nñu̱ꞌun iniꞌ ráa teso̱ꞌo ráa rá tu̱ꞌun ya̱ tésóꞌo ránoꞌó vitan, soo ntu̱ví ntésóꞌo ráa maa.

Nákachiꞌ va̱ꞌa Jesús ná kúníꞌ kachiꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ te̱e sáꞌá tataꞌ

(Marcos 4:13-20; Lucas 8:11-15)

18’Saáva teso̱ꞌo rán ná kúníꞌ kachiꞌ tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ te̱e sáꞌá tataꞌ sáꞌá. 19Ntáká ñɨvɨ ya̱ tésóꞌo tu̱ꞌun jie̱ꞌe̱ꞌ na̱sa kívɨ ñɨvɨ xi̱ntíín Ndiosíꞌ tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa, jee ntu̱ví jiáku̱ꞌun iniꞌ ráa tu̱ꞌun vá, jee kénta kui̱ꞌna̱ꞌ kákini jee sííyo re̱ꞌ tu̱ꞌun váꞌa vá ya̱ níꞌinꞌ ñɨvɨ vá ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ‑a. Suvi‑i kúvi kuéntáꞌ nikɨn ya̱ ña̱kava yuíchí sáá nxi̱náváꞌ te̱e vá maa. 20Jee nikɨn ña̱kava‑a nteñu yu̱u̱ꞌ sáá nxi̱náváꞌ re̱ꞌ maa, jee suvi‑i kúvi ñɨvɨ ya̱ sáá tésóꞌo‑o Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, jee ne̱ kúsɨ́ɨꞌ iniꞌ‑i kuísá tɨ́ɨn‑ɨ vá. 21Soo ntu kúun yoꞌo tu̱ꞌun vá iniꞌ ánímaꞌ‑a, chi ntu kúkutú‑u ntu kúníꞌin‑i jín Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ. Jee sáá táꞌánꞌ‑a tu̱nóꞌó, áxí, sáá jíto u̱ꞌvi̱ꞌ rá ñɨvɨ maa jie̱ꞌe̱ꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, yukuáni jee níkóyátá iniꞌ‑i nu̱u̱nꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ. 22Jee nikɨn ña̱kava‑a nteñu rá yu̱ku̱ꞌ iñu sáá nxi̱náváꞌ te̱e vá maa, suvi‑i kúvi ñɨvɨ ya̱ tésóꞌo ráa Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, soo nániꞌvɨꞌ víꞌí ka̱ꞌ iniꞌ‑i jie̱ꞌe̱ꞌ kue̱ꞌe̱ꞌ tiñu íyó iniꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá jee kuíni‑i kukúká‑a, jee yaꞌá xínáꞌví‑i ñɨvɨ vá, jee sátéꞌéꞌ‑e vá nu̱u̱nꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, jee saáva ntu jiáꞌnu ñɨvɨ vá ntu jíjia‑a jín Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, kuéntáꞌ ntu kénta ku̱ꞌva nikɨn tataꞌ. 23Soo nikɨn ña̱kava nu̱u̱nꞌ ñuꞌun váꞌa nu̱u̱nꞌ nxi̱náváꞌ te̱e vá maa, jee suvi kúvi‑i ñɨvɨ ya̱ tésóꞌo‑o Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ jee jiáku̱ꞌun iniꞌ‑i vá, jee jiáꞌnu‑u jín tu̱ꞌun re̱ꞌ. Jee kúvi‑i kuéntáꞌ jiáꞌa‑a tataꞌ váꞌa ya̱ ɨɨn nikɨn jiáꞌa‑a sientúꞌ (100), jín inka u̱ni̱xiko (60), jín inka o̱ko̱ꞌ u̱ji̱ꞌ (30) nikɨn ka̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.

Tu̱ꞌun káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén jiáꞌnu nteñu trigúꞌ

24Jee tukuni nkachiꞌ Jesús inka ka̱ꞌ tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ‑a, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ:

―Tiñu na̱sa sátíñú Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ́ iniꞌ rá ñɨvɨ ya̱ ki̱vɨ xi̱ntíín re̱ꞌ, kúvi‑i kuéntáꞌ nkuvi jín ɨɨn te̱e ya̱ nxi̱náváꞌ re̱ꞌ nikɨn váꞌa nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún re̱ꞌ. 25Jee sáá nkixiꞌ rá musúꞌ re̱ꞌ, jee ɨɨn te̱e ya̱ túfíꞌ ta̱ꞌán jín re̱ꞌ nkenta‑a yukuán, jee nxi̱náváꞌ‑a nikɨn yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén nteñu rá nikɨn trigúꞌ, jee kua̱ꞌa̱nꞌ‑a. 26Jee sáá nta̱ꞌvi̱ꞌ trigúꞌ jee nkene yoko‑o, jee suni sukuán ranika̱ꞌ nta̱ꞌvi̱ꞌ yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén vá.

27’Saájee ña̱kuyatin rá musúꞌ ña̱kachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ I̱toꞌoꞌ ráa: “Tátáꞌ, ¿á nsú tataꞌ nikɨn váꞌa nxi̱náváꞌ nú nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún nú rúja? Jee, ¿né núꞌ nkiji rá yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén vá rúja?”, nkachiꞌ ráa.

28’Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: “Ɨɨn te̱e ya̱ túfíꞌ ta̱ꞌán jín nuꞌuꞌ ví ya̱ nsa̱ꞌá maa.”

’Jee nkachiꞌ rá musúꞌ re̱ꞌ: “¿Á kuíni nú ya̱ kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ ránꞌ kituꞌun ránꞌ rá yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén vá?”

29’Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: “Ntu̱ví, chi sáá túꞌun rán nákeꞌen rán yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén vá, jee koto sa̱naanꞌ jee tuꞌun nkáá rán ne̱ trigúꞌ váꞌa vá. 30Va̱ꞌa ka̱ꞌ kɨnetuꞌ‑ó kueꞌnu nkáá núvíꞌ ráa ne̱kua̱ꞌ kenta tiempúꞌ nakeꞌen tataꞌ sáꞌá, saájee kachiꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá te̱e nakeꞌen tataꞌ sáꞌá ya̱ xíꞌna ka̱ꞌ yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén vá nakeꞌen ráa jee kuꞌniꞌ ráa maa ta numi, sáva teñuꞌunꞌ maa, saájee nakeꞌen ráa trigúꞌ nachuꞌun va̱ꞌa iniꞌ veꞌi yakaꞌ ni̱ꞌ”, kachiꞌ i̱toꞌoꞌ ráa ―nkachiꞌ Jesús.

Tu̱ꞌun ya̱ kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ nikɨn máá lúlí xá

(Marcos 4:30-32; Lucas 13:18-19)

31Jee inka tuku ka̱ꞌ tu̱ꞌun kúnkunuún nkaꞌanꞌ Jesús, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ:

―Suꞌva tátúníꞌ Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ́ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ xi̱ntíín re̱ꞌ, kúvi‑i kuéntáꞌ ɨɨn nikɨn yutun kúlíꞌ, ya̱ ntɨɨn ɨɨn te̱e jee ntaji re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún re̱ꞌ. 32Jee máá naáꞌ nijia ya̱ máá nikɨn lúlí xá ví‑i nu̱u̱nꞌ ntáká rá nikɨn, soo sáá jiáꞌnu‑u, jee kenta kukáꞌnú‑u ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ntáká rá yuveꞌ, jee kénta kúvi‑i ɨɨn yutun, jee kénta rá saaꞌ jíkó súkún, jee sáꞌá rátíꞌ takaꞌ rátíꞌ nteñu rá naꞌá yutun‑u.

Tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ levadura

(Lucas 13:20-21)

33Jee inka tuku ka̱ꞌ tu̱ꞌun kúnkunuún nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa:

―Suꞌva tátúníꞌ Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ́ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ xi̱ntíín re̱ꞌ, kúvi‑i kuéntáꞌ íyó levadura ya̱ ntɨɨn ɨɨn ñaꞌan, jee nsakaꞌ ña maa jín o̱ko̱ꞌ xa̱ꞌu̱nꞌ ku̱mi̱ꞌ (39) litro yuchi trigúꞌ, nekuaꞌ nxi̱náa‑a kua̱íyó chi̱ji ñujien vá ―nkachiꞌ Jesús.

Ntáká jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ káꞌánꞌ Jesús jee mani tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ re̱ꞌ maa

(Marcos 4:33-34)

34Ntáká jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ, jee mani tu̱ꞌun kúnkunuún jín‑i nkaꞌanꞌ re̱ꞌ maa, jee ntáká íchí nkaꞌanꞌ re̱ꞌ jín rá ñɨvɨ jee sukuáni nkaꞌanꞌ re̱ꞌ rá tu̱ꞌun kúnkunuún vá. 35Nsa̱ꞌá re̱ꞌ sukuán sáva sikúnkuvi tu̱ꞌun njiáꞌa Ndiosíꞌ sákachiꞌ te̱e nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán, ya̱ káchíꞌ‑i suꞌva:

Kaꞌanꞌ ni̱ꞌ tu̱ꞌun kúnkunuún kaꞌanꞌ‑a nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ,

jee kachiꞌ ni̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ rá tiñu nyɨse̱ꞌí ne̱ sáá nka̱jiéꞌé ña̱ko̱o ñɨ̱vɨ́.

Nákachiꞌ va̱ꞌa ñunkúún Jesús rá tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ yuku ne̱ꞌén

36Saájee nxi̱nóo re̱ꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ, jee nki̱vɨ re̱ꞌ iniꞌ veꞌi. Jee ña̱kuyatin rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ vá nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ ráa:

―Nakachiꞌ va̱ꞌa xá nu̱u̱nꞌ ráníꞌ ná kúníꞌ kachiꞌ rá tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén vá ya̱ íyó nu̱u̱nꞌ kuꞌúꞌ.

37Saájee nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ re̱ꞌ:

―Te̱e ya̱ xínáváꞌ nikɨn tataꞌ váꞌa ví nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nuꞌuꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́. 38Jee ñu̱ꞌún nu̱u̱nꞌ káá tataꞌ sáꞌá ví ñɨ̱vɨ́ yaꞌá, jee rá nikɨn váꞌa vá kúvi rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ xi̱ntíín Ndiosíꞌ ya̱ tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa, jee rá yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén ví rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ xi̱ntíín ya̱ kíni. 39Jee maáréꞌ ya̱ túfíꞌ ta̱ꞌán jín Ndiosíꞌ ví ya̱ ntee yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén vá ví kui̱ꞌna̱ꞌ kúñáꞌnú, jee sáá kenta nastútú tataꞌ sáꞌá vá, yukuán kúvi sáá kenta ji̱nu ñɨ̱vɨ́ yaꞌá, jee rá nastútú tataꞌ ví rá najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ. 40Jee kuéntáꞌ kua̱ꞌ túꞌun rá yu̱ku̱ꞌ ne̱ꞌén vá, ya̱ ka̱yu̱ꞌ‑u nu̱u̱nꞌ ñúꞌún xéénꞌ, jee sukuán kuvi sáá kenta ki̱vɨ̱ꞌ ji̱nu ñɨ̱vɨ́ yaꞌá. 41Jee nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nuꞌuꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́, chuichí ni̱ꞌ ráa najiáꞌáꞌ ííꞌ ni̱ꞌ, jee nastútú ráa rá ñɨvɨ ya̱ xínínkava‑a táꞌán‑a nu̱u̱nꞌ kua̱chi, jín rá ñɨvɨ jiáꞌnu níváꞌa, tavaꞌ ráa rává nteñu rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ xi̱ntíín ni̱ꞌ ya̱ tátúníꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ vá. 42Jee chuꞌun ráa rává nu̱u̱nꞌ ñúꞌúnꞌ xéénꞌ, jee yukuán kunaꞌyuꞌ rává ne̱ kaꞌñɨꞌ rá nu̱ꞌun rává. 43Saájee rá ñɨvɨ kino̱o na̱a̱ꞌ sáꞌá Ndiosíꞌ, jee na̱tuunꞌ nuva ráa kujianu̱te̱ꞌ ráa kuéntáꞌ kua̱ꞌ nka̱niiꞌ, nuñáꞌnú ráa xi̱ntíín Tátáꞌ ráa Ndiosíꞌ, sáá kenta tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ. Ñɨvɨ ya̱ íyó rá so̱ꞌo, jee teso̱ꞌo va̱ꞌa.

Tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ rá nantíñú yɨ́yáꞌvi íyó yuꞌuꞌ

44’Jee yɨ́yáꞌvi víꞌí ya̱ kívɨ ñɨvɨ xi̱ntíín Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ́ tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa, jee kúvi‑i kuéntáꞌ ɨɨn nantíñú yɨ́yáꞌvi yɨ́yuꞌuꞌ‑u ɨɨn nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún, jee nániꞌinꞌ ɨɨn te̱e maa, jee nachiꞌi yuꞌuꞌ tuku‑u vá, jee ne̱ kúsɨ́ɨꞌ iniꞌ‑i kua̱ꞌa̱nꞌ‑a jee xíkó‑o nɨꞌɨ ya̱ kúmí‑i, jee nkeꞌen‑e ñuꞌun vá.

Tu̱ꞌun jie̱ꞌe̱ꞌ ɨɨn yu̱u̱ꞌ xiñúꞌ naní perla yɨ́yáꞌvi

45’Suni nu̱u̱nꞌ kívɨ ñɨvɨ xi̱ntíín Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ́ tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa kúvi‑i kuéntáꞌ ɨɨn te̱e ya̱ nákeꞌen‑e náxíkó‑o, jee núkú‑u rá yu̱u̱ꞌ xiñúꞌ máá váꞌa kúvi perla. 46Jee sáá nna̱niꞌinꞌ‑i ɨɨn perla yu̱u̱ꞌ xiñúꞌ máá viiꞌ yɨ́yáꞌvi, jee kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ ña̱xi̱kó re̱ꞌ nɨꞌɨ ya̱ kúmí re̱ꞌ, jee nkeꞌen re̱ꞌ perla vá.

Tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ñunu yúꞌvéꞌ tɨ́ɨn tia̱ká

47’Jee suni nu̱u̱nꞌ kívɨ ñɨvɨ xi̱ntíín Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ́ tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa kúvi‑i kuéntáꞌ ɨɨn ñunu yúꞌvé tɨ́ɨn tia̱ká, ya̱ síkéne maa nu̱u̱nꞌ nteñúꞌún, jee kéin‑i ntáká na̱ja nu̱u̱nꞌ rá tia̱ká, 48Jee sáá chítú ñunu vá, jee táváꞌ ráa maa yuꞌú nteñúꞌún, jee jiákuneeꞌ ráa nákeꞌen ráa rá tia̱ká váꞌa chúꞌun ráa maa iniꞌ chikívɨ́ꞌ, jee rá tia̱ká ntu váꞌa súkuíkó ráa maa. 49Jee sukuán kuvi sáá kenta ki̱vɨ̱ꞌ ji̱nu tiempúꞌ yaꞌá ya̱ ñani Ndiosíꞌ, chi kene rá najiáꞌáꞌ ííꞌ Ndiosíꞌ, jee natavaꞌ sɨ́ɨ́n ráa rá ñɨvɨ níváꞌa nteñu rá ñɨvɨ na̱a̱ꞌ. 50Jee chuꞌun ráa rá ñɨvɨ níváꞌa iniꞌ i̱tu̱nꞌ máá na̱sɨ nu̱u̱nꞌ ñúꞌúnꞌ xéénꞌ, jee yukuán kunaꞌyuꞌ rává, ne̱ kaꞌñɨꞌ nu̱ꞌun rává ―nkachiꞌ Jesús.

Tu̱ꞌun kúnkunuún jie̱ꞌe̱ꞌ nantíñú jiáá yɨ́yáꞌvi jín nantíñú túꞌú yɨ́yáꞌvi

51Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ rá te̱e súkuáꞌa re̱ꞌ ráa:

―¿Á ña̱ku̱ꞌun iniꞌ rán ntáká jie̱ꞌe̱ꞌ rá tu̱ꞌun yaꞌá? ―nkachiꞌ re̱ꞌ.

Jee nkachiꞌ ráa:

―Saá ―nkachiꞌ ráa.

52Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:

―Saáva ntáká te̱e kúvi mestrúꞌ xínéꞌénꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ, jee súkuáꞌa ráa tu̱ꞌun ni̱ꞌ, jee ki̱vɨ ráa xi̱ntíín Ndiosíꞌ nééꞌ antivɨ́ tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa, jee kúvi ráa kuéntáꞌ ɨɨn te̱e kúvi i̱toꞌoꞌ xí veꞌi, ya̱ nteñu rá nantíñú yɨ́yáꞌvi chúꞌun va̱ꞌa‑a nátavaꞌ‑a rá nantíñú jiáá jín rá nantíñú túꞌú.

Kua̱ꞌa̱nꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Nazaret

(Marcos 6:1-6; Lucas 4:16-30)

53Jee sáá nnɨꞌɨ nkachiꞌ Jesús rá tu̱ꞌun kúnkunuún vá, jee nkene re̱ꞌ kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ yukuán, 54jee nkenta re̱ꞌ ñuunꞌ maáréꞌ, jee nka̱jiéꞌé re̱ꞌ xínéꞌénꞌ re̱ꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ iniꞌ veꞌi sinagoga nu̱u̱nꞌ nútútú rá ñɨvɨ ñuunꞌ vá, jee nti̱vɨ́ nasɨ́kuitɨꞌ xi̱ni̱ꞌ rá ñɨvɨ vá, jee nkachiꞌ ráa:

―¿Né núꞌ nni̱ꞌi̱nꞌ te̱e yaꞌá rá tu̱ꞌun níchí ka̱ꞌ, jín rá tiñu a̱nasɨ́ váꞌa sáꞌá re̱ꞌ? 55Chi, ¿á nsú te̱e yaꞌá ví se̱ꞌya te̱e chútáꞌán yutun rúja? Jee, ¿á nsú nánáꞌ re̱ꞌ naní María rúja? Jee, ¿á nsú rá ñaniꞌ re̱ꞌ ví Jacobo, jín José, jín Simón jín Judas rúja? 56Jee, ¿á nsú ntáká rá ku̱ꞌva re̱ꞌ nééꞌ ráa jín‑ó yaꞌá rúja? Jee saáva, ¿né núꞌ nni̱ꞌi̱nꞌ re̱ꞌ ntáká rá tu̱ꞌun níchí yaꞌá váji xi̱ni̱ꞌ re̱ꞌ rúja? ―nkachiꞌ ráa.

57Saájee nku̱níní iniꞌ ráa jie̱ꞌe̱ꞌ re̱ꞌ. Soo nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:

―Ntáká nu̱u̱nꞌ né nkuvi, chíñúꞌún rá ñɨvɨ ɨɨn te̱e ya̱ nákani re̱ꞌ tu̱ꞌun kéne yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ, soo rá ñɨvɨ ñuunꞌ maáréꞌ jín rá táꞌán veꞌi re̱ꞌ, chi ni ntu chíñúꞌún ráa maa ―nkachiꞌ Jesús.

58Jee ntu nsáꞌá kue̱ꞌe̱ꞌ re̱ꞌ rá milagrúꞌ yukuán, chi ntu nínúꞌ iniꞌ ráa re̱ꞌ.

Currently Selected:

Mateo 13: meh

Highlight

Copy

Compare