YouVersion Logo
Search Icon

San Juan 8

8
1Guyijëʼ Jesús ga naca lu Guíʼa Yaga Olivo.
Nigula naguítsjanu xibá que yöl-laʼ nutsaga naʼ
2Cateʼ zaʼ reníʼ budxinëʼ Jesús raʼ yudoʼ, ateʼ bilaʼdxín yúguʼtë bönachi ga zoëʼ. Guröʼë Jesús, rusédinëʼ légaquiëʼ. 3Níʼirö yuguʼ bönniʼ yudoʼ usedi, en yuguʼ bönniʼ yudoʼ fariseo duchë́ʼëgaquiëʼ-nu tu nigula ga zoëʼ Jesús, tuʼ gulaʼdzö́linëʼ-nu niʼ riguítsjanu xibá que yöl-laʼ nutsaga naʼ. Buluʼsudxinëʼ-nu lógaca bönachi naʼ tuʼzë́ nágagaca Jesús, 4ateʼ tëʼ Lëʼ:
—Bönniʼ Usedi, nigula ni guzxöntuʼ-nu niʼ runnu dul-laʼ riguítsjanu xibá que yöl-laʼ nutsaga naʼ. 5Lu xibá queëʼ Moisés, gunná béʼenëʼ netuʼ uládxiʼtuʼ-nu guiö́j nu nigula runnu caní, para gátinu. ¿Názxiga Liʼ, nacxi rnnoʼ?
6Caní gulaʼnnë́ʼ para ilaʼzíʼ bëʼë Jesús para ilaʼzéquiʼnëʼ uluʼzéguiëʼ Lëʼ didzaʼ. Níʼirö biyéchuëʼ Jesús, ruyúëʼ lu yu, en ruzúajëʼ lu yu naʼ len xibö́n nëʼë. 7Cateʼ gulaʼnábideʼenëʼ Lëʼ, níʼirö buzuínëʼ Jesús, en rëʼ légaquiëʼ:
—Núliʼ cabí nunliʼ dul-laʼ isí loliʼ uládxiʼliʼ-nu guiö́j.
8Leyúbölö biyéchuëʼ Jesús, ruyúëʼ lu yu, en buguélëʼë ruzúajëʼ leyúbölö lu yu naʼ. 9Cateʼ bilaʼyönnëʼ didzaʼ ni, buluʼxösa ládxiʼdoʼgaquiëʼ légaquiëʼ, ateʼ bilaʼrúajëʼ tu tuëʼ. Gulaʼsí lógaquiëʼ bönniʼ gúlarö ga bidxintë bönniʼ cuidiʼ. Nagáʼanëʼ Jesús niʼ, dzáganu nigula naʼ Lëʼ gatsaj láhuiʼlö nupa naʼ tuʼzë́ nágagaca Lëʼ. 10Níʼirö buzuínëʼ Jesús leyúbölö, en cuntu nu biléʼenëʼ nu ruzegui lënu didzaʼ, pero túzinu nigula naʼ, ateʼ rëʼë-nu:
—Nigúla, ¿gazxi nacuáʼ nupa naʼ buluʼzegui liʼ didzaʼ? ¿Naruʼ cabí zoa nu bönniʼ richúguiëʼ quiuʼ?
11Lënu rnnanu:
—Cuntu nu caz, Xan.
Níʼirö Jesús rëʼë-nu:
—Lëzcaʼ nedaʼ, bitiʼ richugaʼ quiuʼ. Böaj lidxuʼ, en bítiʼrö gunuʼ dul-laʼ.
Náquiëʼ Jesús beníʼ quégaca bönachi yödzölió
12Leyúbölö Jesús bë́ʼlenëʼ bönachi didzaʼ, rnnëʼ:
—Nedaʼ nacaʼ beníʼ quégaca bönachi yödzölió. Nu bönniʼ záʼlenëʼ nedaʼ, bitiʼ tëʼ ga naca chul-la que dul-laʼ, pero tu beníʼ sóalen bönniʼ naʼ le uluíʼi lëʼ naca gataʼ yöl-laʼ naʼbán idú queëʼ.
13Níʼirö tëʼ Lëʼ bönniʼ yudoʼ fariseo, taʼnnë́ʼ:
—Liʼ runuʼ ba nalí que laʼ cuinsuʼ. Bitiʼ naca lesacaʼ le runuʼ ba nalí. Nítisö naca.
14Bubiʼë didzaʼ Jesús, rëʼ légaquiëʼ:
—Sal-laʼ runaʼ ba nalí que laʼ cuinsaʼ, idútë li naca le runaʼ ba nalí, tuʼ nözdaʼ ga birúajaʼ, en ga tsejaʼ, pero libíʼiliʼ bitiʼ nö́ziliʼ gazxi zaʼa, en calëga gazxi tsejaʼ. 15Libíʼiliʼ ruchiʼa rusöröliʼ ca nácagaca le taca yödzölió ni, pero nedaʼ, rácasö quiaʼ cuntu nu bönniʼ ruchiʼa rusörö́aʼ queëʼ. 16Laʼtuʼ uchiʼa usörö́aʼ, ca nácatë uchiʼa usörö́aʼ, tuʼ calëga nédaʼsö uchiʼa usörö́aʼ, pero Xuzaʼ nasö́l-lëʼë nedaʼ gunëʼ nedaʼ tsözxö́n. 17Lëscaʼ caní lu xibá queëʼ Moisés nazúaj lu guichi le rnna: Le tunëʼ ba nalí chopëʼ bönniʼ, idútë li naca. 18Nedaʼ runaʼ ba nalí que laʼ cuinsaʼ, ateʼ Xuzaʼ nasö́l-lëʼë nedaʼ, runëʼ caʼ ba nalí quiaʼ.
19Níʼirö bönniʼ yudoʼ fariseo naʼ gulaʼnábinëʼ Lëʼ, taʼnnë́ʼ:
—¿Gazxi zóatsëʼ Xuzuʼ?
Bubiʼë didzaʼ Jesús, rëʼ légaquiëʼ:
—Bitiʼ núnbëʼëliʼ nedaʼ, en bitiʼ núnbëʼëliʼ-nëʼ Xuzaʼ. Laʼtuʼ núnbëʼëliʼ nedaʼ, lëscaʼ Xuzaʼ gúnbëʼëliʼ-nëʼ.
20Yuguʼ didzaʼ ni bëʼë Jesús cateʼ niʼ zoëʼ rusédinëʼ bönachi lu chila yudoʼ, ga naʼ nacuáʼ guíʼina gapa taʼguʼë gun que yudoʼ, pero cuntu nu guzxö́n Lëʼ, tuʼ cabí ridxini dza queëʼ tsuʼë lu náʼagaquiëʼ.
Rnnëʼ Jesús: “Ga tsejaʼ nedaʼ, bitiʼ gaca guídaliʼ”
21Leyúbölö Jesús rëʼ légaquiëʼ, rnnëʼ:
—Uzáʼa yödzölió ni, ateʼ uguíljaliʼ nu usölá libíʼiliʼ, pero ugáʼana dul-laʼ nabágaʼliʼ, en gátiliʼ. Ga tsejaʼ nedaʼ, bitiʼ gaca guídaliʼ.
22Níʼirö guluʼë didzaʼ bönniʼ judío unná bëʼ, taʼnnë́ʼ:
—¿Naruʼ guti cuinëʼ? Rnnëʼ: “Ga tsejaʼ nedaʼ, libíʼiliʼ bitiʼ gaca guídaliʼ.”
23Jesús rëʼ légaquiëʼ:
—Libíʼiliʼ nácaliʼ que luyú dë cadxíʼilö ni, pero nedaʼ zaʼa yehuaʼ yubá xitsáʼ. Libíʼiliʼ nácaliʼ bönachi yödzölió ni, pero nedaʼ bitiʼ nacaʼ bönniʼ yödzölió ni. 24Que lë ni naʼ gudxaʼ libíʼiliʼ: Ugáʼana dul-laʼ nabágaʼliʼ, en gátiliʼ. Channö cabí tséajlëʼëliʼ naca cazaʼ Nu usölá, ugáʼana dul-laʼ nabágaʼliʼ, en gátiliʼ.
25Níʼirö gulaʼnábinëʼ Lëʼ, taʼnnë́ʼ:
—¿Nuzxi caz nacuʼ?
Jesús rëʼ légaquiëʼ:
—Nacaʼ laʼ leze ca naʼ chigudxaʼ libíʼiliʼ dza niʼte. 26Zián le ral-laʼ guíaʼ libíʼiliʼ, en uchiʼa usörö́aʼ le naca queë́liʼ. Didzaʼ idútë li ruʼë Xuzaʼ nasö́l-lëʼë nedaʼ, ateʼ didzaʼ riyöndaʼ ruʼë Lëʼ, ruíʼilenaʼ bönachi yödzölió ni.
27Bitiʼ gulaʼyéajniʼinëʼ ruíʼilenëʼ légaquiëʼ didzaʼ ca naca queëʼ Dios Xuz. 28Que lë ni naʼ Jesús rëʼ légaquiëʼ:
—Cateʼ idxín dza uchísaliʼ nedaʼ, Bönniʼ Guljëʼ Bönachi, gútiliʼ nedaʼ, níʼirö guéquibeʼeliʼ naca cazaʼ Nu rusölá, en bitiʼ bi runaʼ rácasö quiaʼ, pero ca naʼ ruluíʼinëʼ Xuzaʼ nedaʼ, caʼ ruáʼa didzaʼ. 29Xuzaʼ nasö́l-lëʼë nedaʼ zóalenëʼ nedaʼ. Bitiʼ nucáʼanëʼ Xuzaʼ nedaʼ tuzaʼ, tuʼ rúnticaʼsaʼ le raza ládxëʼë Lëʼ.
30Cateʼ bëʼë Jesús didzaʼ ni, bönniʼ zián gulaʼyéajlëʼë Lëʼ.
Nupa nácagaca zxíʼinëʼ Dios, en nupa nadzúngaca lu naʼ dul-laʼ
31Níʼirö Jesús gudxëʼ yuguʼ bönniʼ judío naʼ taʼyéajlëʼë Lëʼ, rnnëʼ:
—Channö gúnticaʼsiliʼ ca rnna xtídzaʼa, gácaliʼ idú bönniʼ usëda quiaʼ. 32Gúnbëʼëliʼ le naca idútë li, ateʼ le naca idútë li naʼ usölá libíʼiliʼ.
33Buluʼbiʼë didzaʼ, tëʼ Lëʼ:
—Abraham naquiëʼ xuz gudödi queëtuʼ, en cuntu nu ben netuʼ bönniʼ nadóʼogaca. ¿Rnnatsoʼ: “Usölá libíʼiliʼ”?
34Jesús rëʼ légaquiëʼ:
—Le nácatë reaʼ libíʼiliʼ: Yúguʼtë nupa tun dul-laʼ, nadzúngaca lu naʼ dul-laʼ. 35Nu naca bönniʼ nadóʼo bitiʼ ugáʼanaticaʼsö lidxëʼ xan yuʼu, pero nu naca zxíʼinëʼ xan yuʼu naʼ rugáʼanaticaʼsö lidxi nu naʼ naca xan yuʼu. 36Caní naca, channö Nu naʼ naca Zxíʼinëʼ Dios usölá libíʼiliʼ, le nácatë uláliʼ. 37Nözdaʼ naquiëʼ Abraham xuz gudödi queëliʼ, pero rizóa ribö́ʼöliʼ gútiliʼ nedaʼ, tuʼ cabí nazíʼ lu náʼaliʼ xtídzaʼa. 38Nedaʼ ruáʼa didzaʼ ca naca le biléʼedaʼ ga naʼ zoëʼ Xuzaʼ, pero libíʼiliʼ runliʼ le biyö́niliʼ ga zoa xuz quéziliʼ.
39Buluʼbiʼë didzaʼ, tëʼ Lëʼ:
—Abraham náquiëʼ xuztuʼ.
Níʼirö Jesús rëʼ légaquiëʼ:
—Laʼtuʼ nácaliʼ idú zxíʼini xiʼsóëʼ Abraham, gunliʼ ca naʼ benëʼ Abraham. 40Naʼa, rizóa ribö́ʼöliʼ gútiliʼ nedaʼ, sal-laʼ ruíʼilenaʼ libíʼiliʼ didzaʼ idútë li, didzaʼ naʼ biyöndaʼ bëʼë Dios. Bitiʼ benëʼ Abraham caní. 41Libíʼiliʼ runliʼ ca run xuz quéziliʼ.
Níʼirö tëʼ Lëʼ:
—Netuʼ bitiʼ caʼ nácatuʼ biʼi landoʼ. Tuzëʼ Dios náquiëʼ Xuztuʼ.
42Níʼirö Jesús rëʼ légaquiëʼ:
—Laʼtuʼ náquiëʼ Dios idú Xúziliʼ, huadxíʼiliʼ nedaʼ, tuʼ birúajaʼ nedaʼ ga zoëʼ Dios, en bidaʼ luyú ni, ateʼ calëga rácasö quiaʼ bidaʼ, pero Dios caz gusö́l-lëʼë nedaʼ. 43¿Bizx que bitiʼ gaca tséajniʼiliʼ didzaʼ ruáʼa? Naca tuʼ cabí rë́ʼëniliʼ uzë́ nágaliʼ xtídzaʼa. 44Xuz quéziliʼ naca tuʼ xihuiʼ. Néquiliʼ que tuʼ xihuiʼ, en rë́ʼëniliʼ gunliʼ le rizë́ ladxiʼ xúziliʼ naʼ. Dza niʼte naca tuʼ xihuiʼ nu guti bönachi, en cabí nazíʼ lu nëʼe le naca idútë li, tuʼ cabí ruíʼi didzaʼ idútë li. Cateʼ rizíʼ yëʼ tuʼ xihuiʼ, ca naca caz ruíʼi didzaʼ, tuʼ naca nu rizíʼ yëʼ, en naca ca xúzgaca caz nupa taʼzíʼ yëʼ. 45Tuʼ ruáʼa nedaʼ didzaʼ idútë li bitiʼ réajlëʼëliʼ nedaʼ. 46¿Núzxilöliʼ gaca usubágaʼliʼ nedaʼ dul-laʼ? Channö ruáʼa didzaʼ idútë li, ¿bizx que bitiʼ réajlëʼëliʼ nedaʼ? 47Nu naca queëʼ Dios, ruzë́ nagui xtídzëʼë Dios, pero libíʼiliʼ, tuʼ cabí nácaliʼ queëʼ Dios, bitiʼ ruzë́ nágaliʼ xtídzëʼë.
Cristo zoa cazëʼ zíʼatëlö ca Abraham
48Níʼirö buluʼbiʼë didzaʼ yuguʼ bönniʼ judío, tëʼ Jesús:
—Catëz gunnatuʼ cateʼ gunnatuʼ nacuʼ bönniʼ Samaria, ateʼ dzaga tuʼ xihuiʼ Liʼ.
49Bubiʼë didzaʼ Jesús, rëʼ légaquiëʼ:
—Bitiʼ dzaga tuʼ xihuiʼ nedaʼ. Nedaʼ runaʼ Xuzaʼ bal, ateʼ libíʼiliʼ ruzóaliʼ nedaʼ tsöláʼalö. 50Bitiʼ runaʼ zxön cuinaʼ. Zoa Nu run zxön nedaʼ, ateʼ Lëʼ ruchiʼa rusörö́ëʼ rëʼu. 51Le nácatë reaʼ libíʼiliʼ: Nu bönniʼ siʼ lu nëʼë xtídzaʼa, bitiʼ caʼ gátiëʼ bönniʼ naʼ.
52Níʼirö yuguʼ bönniʼ judío naʼ tëʼ Lëʼ, taʼnnë́ʼ:
—Naʼa réquibeʼetuʼ dzaga tuʼ xihuiʼ Liʼ. Abraham gútiëʼ, ateʼ gulátiëʼ caʼ bönniʼ guluʼë didzaʼ uláz queëʼ Dios, pero Liʼ rnnoʼ: “Nu bönniʼ siʼ lu nëʼë xtídzaʼa, bitiʼ caʼ gátiëʼ bönniʼ naʼ.” 53¿Naruʼ nácatërötsoʼ Liʼ zxön ca xúziruʼ Abraham? Gútiëʼ lëʼ, ateʼ gulátiëʼ caʼ bönniʼ guluʼë didzaʼ uláz queëʼ Dios. ¿Nuzxi caz run cuinuʼ?
54Bubiʼë didzaʼ Jesús, rëʼ légaquiëʼ:
—Channö nedaʼ gunaʼ zxön cuinaʼ, yöl-laʼ zxön naʼ bitiʼ bi gaca. Xuzaʼ runëʼ nedaʼ zxön, ateʼ libíʼiliʼ rnnaliʼ náquiëʼ Dios queë́liʼ. 55Libíʼiliʼ bitiʼ núnbëʼëliʼ-nëʼ Dios Xuz, pero nedaʼ núnbëʼa-nëʼ. Laʼtuʼ inníaʼ: Bitiʼ núnbëʼa-nëʼ, gacaʼ nu rizíʼ yëʼ ca naʼ nácaliʼ libíʼiliʼ, rizíʼ yë́ʼëliʼ. Naʼa, le nácatë núnbëʼa-nëʼ, en nazíʼ lu naʼa xtídzëʼë. 56Xúziliʼ Abraham budzéjanëʼ tuʼ ral-laʼ iléʼenëʼ dza soaʼ yödzölió ni, en sal-laʼ gútiëʼ dza niʼte, biléʼenëʼ le, en budzéjadeʼenëʼ.
57Níʼirö yuguʼ bönniʼ judío naʼ tëʼ Jesús, taʼnnë́ʼ:
—Bitiʼ yuíʼinuʼ chi-un iz. ¿Naruʼ biléʼetsenuʼ Abraham?
58Jesús rëʼ légaquiëʼ:
—Le nácatë reaʼ libíʼiliʼ: Zíʼatëlö ca soëʼ Abraham, nedaʼ zoa cazaʼ.
59Níʼirö gulaʼguélëʼë guiö́j para uluʼladxëʼ Jesús, pero Lëʼ bunítitë cuinëʼ, en burúajëʼ löʼa yudoʼ naʼ. Gudödëʼ gatsaj láhuiʼlö ga naʼ nacuʼë, ateʼ söhuö́jëʼ.

Currently Selected:

San Juan 8: zar

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy