Parallel
27
Třicet stříbrných
1Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít. 2Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi.
3Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším. 4„Zhřešil jsem!“ zvolal. „Zradil jsem nevinnou krev!“
„Co je nám do toho?“ odpověděli. „To je tvoje věc!“
5On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit.
6Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: „Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze.“ 7Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců. 8Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole. 9Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše:
„Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného,
na kterou ho ocenili synové Izraele,
10a dali je za hrnčířovo pole,
jak mi uložil Hospodin.“#Zach 11:12–13 (Jer 18:1–12; 19:1–13; 32:6–9)
Před Pilátem
11Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“
„Sám to říkáš,“ odpověděl mu Ježíš.
12Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal. 13„Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“ zeptal se ho Pilát. 14Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal.
15Prokurátor měl ve zvyku propouštět o svátcích na přání lidu jednoho vězně. 16Tehdy tam měli významného vězně jménem Barabáš.#několik rukopisů Ježíš Barabáš; též ve v. 17 17Když se sešly zástupy, Pilát se jich zeptal: „Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?“ 18(Věděl totiž, že mu ho vydali z pouhé zášti.)
19Zatímco Pilát předsedal soudu, jeho žena mu poslala vzkaz: „Neměj nic do činění s tím spravedlivým! Dnes jsem kvůli němu měla hrozné sny.“
20Vrchní kněží a starší ale navedli dav, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby nechali zemřít.
21Prokurátor se jich zeptal: „Kterého z těch dvou vám mám propustit?“
„Barabáše!“ zvolali.
22„A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?“ ptal se Pilát.
„Ukřižovat!“ zvolali všichni.
23„Co udělal zlého?“ ptal se dál.
Oni však křičeli ještě víc: „Ukřižovat!“
24Když tedy Pilát viděl, že nic nezmůže a že je stále jen větší a větší rozruch, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce. „Nejsem vinen krví tohoto muže,“ řekl. „Je to vaše věc!“
25A všechen lid zvolal: „Jeho krev na nás a na naše děti!“
26Tak jim tedy propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.
27Prokurátorovi vojáci vzali Ježíše do paláce, kde se k němu sešla celá posádka. 28Svlékli ho a přehodili mu rudý plášť. 29Upletli trnovou korunu, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu: „Ať žije židovský král!“ 30Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy. 31Když se mu dost naposmívali, svlékli mu ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.
Golgota
32Když vyšli, potkali jednoho člověka z Kyrény jménem Šimona a přinutili ho nést mu kříž. 33Když dorazili na místo zvané Golgota (což znamená Lebka), 34dali Ježíšovi napít octa smíšeného se žlučí.#Žalm 69:22 Jakmile to okusil, nechtěl to pít.
35Když ho ukřižovali, losovali o jeho šaty. 36Pak tam seděli a hlídali ho. 37Nad hlavu mu dali nápis s jeho proviněním:
TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.
38Spolu s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici. 39Kolemjdoucí pokyvovali hlavami 40a posmívali se mu: „Hej, když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, slez z kříže!“
41Podobně se mu vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma a staršími: 42„Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sleze z kříže, a uvěříme v něj! 43Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí!#Žalm 22:9 Říkal přece: ‚Jsem Boží Syn‘!“ 44A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním.
45V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin.#Amos 8:9 46Okolo třetí pak Ježíš hlasitě vykřikl: „Eli, Eli, lama sabachtani?“ to je: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“#Žalm 22:2
47Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Ten člověk volá Eliáše!“ 48Jeden z nich rychle odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na prut a dával mu napít. 49Ostatní říkali: „Nech ho, uvidíme, jestli mu přijde na pomoc Eliáš!“
50Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vypustil duši.
51V té chvíli se chrámová opona roztrhla vedví odshora až dolů, země se třásla, skály pukaly, 52hroby se otvíraly a těla mnoha zesnulých svatých vstala. 53Ti pak po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem. 54Když setník a ti, kdo hlídali Ježíše s ním, viděli to zemětřesení a všechno, co se dělo, hrozně se vyděsili a říkali: „Opravdu to byl Boží Syn!“
55Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které Ježíše doprovázely z Galileje a pomáhaly mu. 56Mezi nimi také Marie Magdaléna, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka Zebedeových synů.
Hrob ve skále
57V podvečer přišel bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se také stal Ježíšovým učedníkem. 58Šel Piláta požádat o Ježíšovo tělo a Pilát mu nechal tělo vydat. 59Josef tělo vzal, zavinul do čistého plátna 60a pochoval do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Dveře hrobu zavalil velkým kamenem a odešel. 61Naproti hrobu seděla Marie Magdaléna a ta druhá Marie.
62Nazítří, po dni příprav, se vrchní kněží a farizeové sešli u Piláta. 63„Pane,“ řekli mu, „vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‚Po třech dnech vstanu.‘ 64Nařiď tedy, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých!‘ To by byl ještě horší blud, než ten první!“
65„Máte stráž,“ odpověděl jim Pilát. „Jděte a hlídejte, jak umíte.“ 66A tak šli, zapečetili kámen a obsadili hrob strážnými.