Tak jistý jako úsvit

Všichni prožíváme noci, kdy se spánek nedostaví. V naší únavě tma ještě zvětšuje problémy, a dokonce z těch nejmenších věcí dělá naléhavé. Co nás za světla netrápilo, to nás ve tmě najednou sžírá. Mysl uhání jako o závod a tak plaší dřímotu a místo spaní jen čekáme na odpočinek, kdy se dostaví, nebo až skončí noc. V takových temných hodinách jsem se provinil trápením starostmi o řadu věcí, ale nikdy mi starosti nedělalo, že by slunce třeba nevyšlo. Dokonce i ta nejtemnější noc musí udělat místo dni.

Jak naše současná kultura pokračuje ve své nevšímavosti Božích zákonů a pořád víc se Bohu vzdaluje, tím temnější se náš svět stává. Jako věřící nejsme od starostí osvobozeni, když ve tmě zapomeneme, co jsme se na světle dověděli. Teď se víc než kdy jindy potřebujeme na Ježíše spoléhat a usilovněji ho víc poznávat v modlitbě a nad Biblí. Když přijmeme Boží sliby, můžeme se dovolávat jeho nadpřirozeného pokoje. Když se nám otevřou duchovní oči, kolena se musí sklonit před světlem, které nám umožňuje s důvěrou spočinout v tom, že "noc" skončí. Židům 11:1 nás ujišťuje, že naše víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme. Svět může být temný, ale když se rozhlédneme očima víry, můžeme se radovat s nadějí místo aby nás v zajetí držel strach.

Bůh nám ve své dobrotě každé ráno připomíná, že slunce vítězí nad tmou. Když aktivně čekáme na Ježíšův návrat, kéž by naše srdce nacházela pokoj, protože Syn se brzy vrátí, aby temnotu už navždy zahnal.

MODLITBA:
Drahý Pane, jsme nesmírně vděčni, že ty jsi světlo světa, které přemohlo tmu. Prosím, pomoz mi jako svému dítěti dobře odrážet tvé světlo, aby jasně svítilo při našem čekání na tvůj návrat.

PŘEMÝŠLENÍ:
“Temnota nemůže tmu zahnat, to může jen světlo. Nenávist nemůže zahnat nenávist, to může jen láska.” - Martin Luther King