10 dnů zamyšlení nad Modlitbou PáněUkázka

Otče náš, který jsi v nebi, posvěť se jméno tvé, přijď království, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království, i moc, i sláva, na věky. Amen.

Po modlitbě za odpuštění nám i druhým, ke kterému už došlo, tě teď Ježíš staví do útoku, aby ses modlil proti špatnosti, která by se mohla stát nebo stane. Někdy jsme v pokušení nechat se vtáhnout do vlastních sebezničujících sklonů. Jindy to je zlo, kterým nás nepřítel balamutí nabídkou "lepších" alternativ k už danému dobrému plánu dobrého Boha.

Uvědom si, co tu teď pro tebe je pokušení. Spíš než věcí jako hněv, netrpělivost, chtíč a závist, což jsou skutečné hříchy, všimni si podmínek, za kterých se v těchto směrech nejvíc dostáváš do pokušení. Například, které ovládací momenty se vždycky vyskytují, když se nejvíc zlobíš? Která činnost tě nejvíc žene do netrpělivosti? Co se ve tvém blízkém vztahu děje pokaždé, než se vlády ujme chtíč? Co tě na tvé identitě bolí, než se snížíš k závisti a začneš závidět, co mají druzí? V modlitbě oslov to, co tě teď nejvíc svádí. K tomu bude potřeba prostor k modlitbám za to, kdo teď ve skutečnosti jsi, a které prohlubně se v sobě pokoušíš zaplnit.

Také si všimni, jaké “zlo” tě právě teď obklopuje. Které hrozby jsou reálné, vnímané nebo možné? Ať ti Ježíš dá i modlitbu jako odpověď na to.

Neuzavírej svou dnešní modlitbu bez moci a důvěry. Proti všemu, co stojí proti tobě, pořád i dnes potřebuješ s Pavlem říkat: “Bůh nám nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy (2 Timoteovi 1.7).”