10 dnů zamyšlení nad Modlitbou PáněUkázka

Otče náš, který jsi v nebi, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme svým viníkům. Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království, i moc, i sláva, na věky. Amen.

Držíš minci odpuštění a na jedné straně je odpuštění tobě, a když ji otočíš, díváš se na odpuštění druhým, kteří se proti tobě provinili. Ježíš říká, že tyto dvě strany jdou vždycky spolu - a že ti odpustil víc, než jsi ty kdy odpustil někomu jinému. Přitom odpuštění v sobě má svou pravdivou hloubku, kterou nemůžeme jen tak zběžně přejít rychlými frázemi trapně předstírajícími, že "jdeme dál.”

Stejně jako jsi včerejší čas strávil s Ježíšem a všiml sis obrazu toho, co hřích udělal tobě, jak formoval tebe a tvou vztahovou scénu, věnuj dnes čas všímání, jak hříchy druhých proti tobě utvářely tebe a tvoje prostředí. Nepokoušej se v tom být hodný nebo "věřící", jen si prostě všimni, jak a co to je. Co ti to vzalo? O co jsi přišel? Co jsi nikdy nedostal a přitom jsi do dostat měl? A nejdůležitější, co to způsobilo, že je z tebe teď to, co z tebe je?

A stejně jako včera, vrať se k obrazu Krista a jeho kříže, kde došlo k zaplacení za odpuštění. V první řadě za tvůj hřích. Pak za hřích druhých. Podrž si oba ty obrazy vedle sebe dostatečně dlouho, abys viděl, že když je položíme vedle Ježíše, jestli je možné přebarvit něco z toho, co způsobilo tvoje vzdorné přemýšlení a hloubání, co způsobilo bolest nebo mstivý hněv.

Pomodli se dnes za nepřítele. Pros za jeho odpuštění stejně jako za to svoje. Odpuštění věci časem spravuje, a možná tohle je modlitba, ke které se často potřebuješ vracet. Budeš mít pocit, jako že znovu a znovu odpouštíš, každý den, a to určitě aspoň nějakou dobu.