Neurazitelní Ukázka

Radovat se, i když nemáš pravdu 

Většinou jsme rádi, když máme pravdu. Ale co když se potřebujeme naučit být rádi, i když pravdu nemáme? 

Představ si to. Když jsme přesvědčeni, že je náš pohled správný, nejsme naladěni ty druhé si vyslechnout, nebo se od nich něco dovědět. Často však nejvíc rosteme právě tehdy, když se setkáme s novou informací nebo novým pohledem na věc.

To sledujeme u Lukáše 10, když je Ježíš na návštěvě u Marie a Marty. Marta pilně uklízí, vaří a všechno připravuje pro návštěvu Zachránce světa. A její sestra Marie zatím Ježíšovi věnuje svou soustředěnou pozornost, naslouchá mu a tráví s ním čas - a vůbec s přípravami nepomáhá. 

Martu to dost naštve, a tak zanedlouho v té věci udeří na Ježíše se slovy: 

… "Pane, tebe nezajímá, že má sestra nechala všechnu práci na mně? Řekni jí přece, ať mi pomůže!"Lukáš 10:40 

Marta je přesvědčená, že je v právu, a její hněv ji v tom jen utvrzuje. Vždyť ona dělá všechno a Marie si tam jen tak sedí! Určitě jí Ježíš spravedlivě dá za pravdu a napomene Marii, že? 

Chyba. 

Ježíš se na Martu podívá a odpoví: 

"Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi. Jen jedno je však potřeba. Marie si vybrala správně a to jí nikdo nevezme." Lukáš 10:41-42

Ve svém hněvu si Marta vůbec neuvědomila, že ona pravdu nemá. Zavalila se prací, na které ve skutečnosti nezáleželo, a zatím člověk, na kterého se tolik zlobila, se věnoval tomu pravému. 

A totéž často platí i o nás. 

Sami sebe přesvědčíme, že máme pravdu a oni se mýlí, takže my jsme lepší a oni to potřebují vědět. Ale náš pohled často nebývá úplný. 

Když si uděláme čas a opravdu nasloucháme lidem i Bohu, můžeme objevit, že vlastně nemáme pravdu - nebo že to není tak černobílé, jak jsme si mysleli. 

A když nás ta nová informace konfrontuje, máme možnost volby. Buďto se můžeme ještě víc naštvat, protože jsme neměli pravdu, nebo nás může potěšit, že jsme pravdu neměli, a rozhodneme se být vděčni za příležitost něco se naučit a poporůst.

A tak až se příště setkáš s názorem, s nímž nesouhlasíš, přivlastni si myšlenkové nastavení růstu. Místo hněvivé reakce nebo pyšného vytahování se zamysli, proč se ten druhý na věc tak dívá. 

Naslouchat a pochopit možná tvůj názor nezmění, ale může ti to rozšířit srdce. A tak místo odmítnout nebo kritizovat pohled druhého, rozhodni se projevit sympatie a užívej si skutečnosti, že ne vždycky víme, jestli máme pravdu, ale vždycky se můžeme rozhodnout projevit lásku.

Modlitba: Pane Bože, děkuji, že jsi nám všem dal tak jedinečné pohledy. Jeden druhého potřebujeme. Ukaž mi každou oblast, kde jsem své pýše dovolil mne zaslepit, a dej mi větší pokoru a empatii pro druhé. Pomoz mi rozhodnout se zaujímat perspektivu růstu a dávej mi moudrost k radosti tam, kde jsem se mýlil, abych se mohl víc spoléhat na tebe i na druhé. Ve jménu Ježíše, amen.