Tony Evans a radikální smířeníUkázka

Biblické smíření

Nedělní dopoledne často bývá ten nejsegregovanější čas týdne, protože jsme přijali myšlenkové nastavení tolerance. Cíl smíření není tolerance, ani jen "snášet" jinou rasu. Naneštěstí církev většinu času zůstává segregovaná, protože se scházíme s lidmi jiných ras jen tehdy, když musíme. Většina toho, čemu v křesťanských kruzích říkáme smíření, není nic jiného než rozředěná sociologie navrch pokropená troškou Ježíše, abychom tomu mohli říkat biblické. Ale zbourat v církvi mezirasové dělicí stěny, k tomu potřebujeme začít s lepším cílem, než je tolerance, a tento cíl je biblické smíření. 

Biblické smíření můžeme definovat jako vypořádání se s tím hříchem, který způsobil předěl, a zacílit se na sbližování napříč rasovými dělícími čárami, a to všechno založit na sdíleném odevzdání Ježíši Kristu s cílem sloužit lidem. 

Ten hřích, s nímž se musíme vypořádat, je rasismus. Když to budeme označovat jinak než jako hřích v Božích očích, pak už nepřistupujeme k této věci z pohledu Božího království. Smíření je jen a jen o vztazích. Smířit se v podstatě znamená obnovit přátelství. Cíl není jen dělat pokání z hříchu rasismu, ale směřuje k rozvíjení skutečného přátelství s jinou rasou a kulturou, než je ta naše. Jakmile přistoupíme k pokání z hříchu rasismu, rozvíjejme vztahy napříč rasovými dělícími liniemi, a pak ve své společnosti můžeme v jednotě sloužit. Církev má být světlem a solí v našem místě bydlení, bez ohledu na rasovou příslušnost.

Na které části biblického smíření potřebuješ zapracovat?

Doufáme, že sis tento plán užil. Pro víc klikni zde.