NADĚJE V BOŽÍ VĚRNOSTI

Podle Maritza Cosano    

“Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný.”—Židům 10:23 (B21)

Naděje je zvláštní dar našeho spasení. Podle Židům 10:23 to je jistota splnění Božích slibů. Zatímco můžeme "doufat", že zítra se naše problémy vyřeší, nebo že nám děti nevylijí snídani v obýváku na koberec (zase), musíme si pamatovat, že naše jediná spolehlivá naděje je v tom, co nevidíme nebo nemůžeme ovládat - v až šokující Boží věrnosti. 

Jako u většiny žen, i můj mozek je nastavený na intuitivní myšlení, a je dobrý v řízení věcí. Pochop mne dobře, přestože technická vynalézavost v mozkovém nastavení je úžasná, někdy se nám může stát, že se nám tam spousta věcí pomotá. Jmenovitě ta ústřední touha ovládat. Ano, hodně nerada to přiznávám, ale většina žen neumí dost dobře zacházet s očekáváním nečekaného. A tak organizujeme, plánujeme a ten plán uskutečňujeme... ať už se týká čehokoli. 

To klíčové, na co nesmíme zapomínat, je, že už tenkrát, když jsme byly malé holky, jsme dostaly na starosti určité povinnosti, jako pochovat miminko (panenku). Pohoupaly jsme ji. Nakrmily. Chránily ji před ostatními, obzvlášť před brášky - nebo před kluky obecně. Je tedy tak překvapivé, že když přijde na životní okolnosti, máme problém vložit svou naději na něco nebo někoho jiného než nás samé, na někoho, koho nevidíme a moc mu nevěříme? 

Věřit, spolehnout se ... Nu, to mne vede k té druhé klíčové věci. Většina nás žen něco zažila s nespolehlivostí druhých. Buď ve vztazích s muži, nebo s přáteli či členy rodiny. Ale dámy, právě tady se potřebujeme v myšlenkách odpoutat a nechat Boha převzít kontrolu. A to se může stát jedině tehdy, když se na něj spolehneme celým srdcem. Vím, důvěra se ne vždy dostavuje lehce. Ale jestli je tu někdo, komu MŮŽEME věřit, je to ten, který nás stvořil a zachránil, poslal svého Syna kvůli nám a věnoval nám věčný život! A naše odpovědnost Bohu jako jeho dcer je poznávat jeho osobnost, jeho charakter, abychom věděly bez pochybností, že ať zachází s našimi životními okolnostmi jakkoli, můžeme se pevně postavit na vědomí, že on je náš Abba Tatínek - nekonečně milující, vševědoucí, neuvěřitelně milosrdný a slitovný. 

Jako Ježíšovy následovnice jsme povolány vytrvat ve spoustě oblastí, zavěsit se na naději, když se život zblázní - a jít dál, mířit dopředu ke dni, kdy se Kristus vrátí nebo si nás vezme domů. Do té doby se přidržujme jedna druhé jako sester v Kristu a nabízejme si lásku, podporu a ujištění, což všechny potřebujeme. 

Tvůj vztah s Ježíšem ti v životě věřící ženy slouží jako nástroj. Tento týden tě vyzývám, abys vložila všechnu svou důvěru v Boží plán s tvým životem s očekáváním, že on splní všechno, co slíbil, i když jsi ještě to splnění vůbec nezahlédla. 

Zastav se, procvičuj a modli se: Přečti si Židům 11 a zapiš si, co ti Bůh ukáže a co to pro tebe znamená. A pak Boha požádej: "Pane, prosím, zvětšuj mou víru v tebe.”