Na cestě s Ježíšem - 40-tidenní postní plán čteníUkázka

Dnešní čtení se týká pouze jednoho verše. Přesto je v těchto pár slovech plno emocí. Vidíme Ježíše samotného v Getsemanské zahradě, jak volá ke svému Otci.  

Ve své syrové emoci Ježíš volá: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich..."

Úzkostí se zlomí v pase. Vidíme jeho lidskost. Čeká ho nespoutané fyzické mučení. Ale co je horší, věděl, že zažije izolaci jako nikdy předtím - když jeho Otec odvrátí svou tvář, protože Ježíš na sebe vezme zkaženost a hřích světa.

A pak pokračuje v modlitbě: „Ať se však nestane má vůle, ale tvá.“

To je ten okamžik, kdy se to lidské a to božské setkají v jednom z nejskvělejších činů lásky a poslušnosti.

Ten, který nepoznal hřích, se stal hříchem, abychom my mohli být Boží spravedlností. Neomezená milost. Nezasloužená milost.

Žádného odsouzení se teď nebojím. Ježíš a všechno v něm je moje.

Směřujeme k cíli

Jaká je moje odpověď na Ježíšovu poslušnost Bohu Otci? Jaká je moje odpověď na jeho úzkost v zahradě? Padám na kolena a klaním se Bohu, který věděl, jaká mučivá cesta ho čeká, a přesto se rozhodl ji podstoupit? Dovolím, aby se toto stalo pro můj život osobním zjevením?

Opři se do toho

Drahý Ježíši, nedokážu ani začít chápat ten okamžik v Getsemanské zahradě. Byl jsi sám v temnotě noci. Ale to nebylo nic ve srovnání s izolací, kterou jsi měl zažít na kříži. Přesto ses rozhodl kráčet v poslušnosti. Prokázal jsi svou lásku ke zraněnému lidstvu tím, že jsi jednoduše řekl: „Ať se však stane tvá vůle.“ Skláním se před tebou v úžasu. Amen.