Na cestě s Ježíšem - 40-tidenní postní plán čteníUkázka

Byla to ta nejstrašnější zrada - muž bez hříchu poslán na smrt někým, kdo se prohlašoval za jeho přítele a následovníka.

Ale při tom všem na mě nejvíc působí Ježíšovo prohlášení směrem k Jidášovi, když ten přichází doprovázen davem rozzlobených mužů svedených na scestí. Ježíš řekne jen: „Příteli, konej svůj úkol!“

Nazývá Jidáše „přítelem.“ Nemyslím si, že Ježíš použil to slovo mimoděk. Je to Bůh lásky. V listu Římanům Bible říká, že jsme ještě jako jeho nepřátelé byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna. Poselství, které nám tu Bible předkládá, by se dalo vyjádřit jako: „když jsme byli nejvíc znepřáteleni, usmířili a spřátelili jsme se s Bohem díky obětavé smrti jeho Syna.“

Ježíš nás nazývá přáteli, dokonce i když pokračujeme v hříchu proti němu. Vnímejme to jako výzvu chválit ho za lásku, kterou nikdy zcela nepochopíme.

Směřujeme k cíli

Jak vidím svou roli v příběhu smíření? Mám pocit, že do něj vnáším nějaký prvek vlastní spravedlnosti, který „pomáhá“ mému případu? Nebo vím, že to vše je pouze a jenom zásluha milostivého Boha, který přijímá hříšníka za přítele?

Opři se do toho

Nebeský Otče, Tvůj Duch mě nabádá, abych činila pokání, Tvá láska mě nutí, abych před tebe předstoupila ve své zlomenosti, Tvůj Syn mě vykupuje svou smrtí na kříži. Pomoz mi, abych nic z toho nebrala jako samozřejmost. Amen.