Žalmy 73:1-15
Žalmy 73:1-15 Bible Kralická 1613 (BKR)
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce. Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji, Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných. Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich. V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají. Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni. Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce, Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví. Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí. A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá, Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu? Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží. Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám. Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra. Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Žalmy 73:1-15 Bible 21 (B21)
Žalm Asafův. Ano, Bůh je dobrý k Izraeli, k těm, kdo čisté srdce chovají! Mé nohy ale skoro uklouzly, mé kroky málem zbloudily. Začal jsem totiž závidět pyšným vida blahobyt ničemných: Žádnou bolestí se netrápí, tělo mají vypasené, bez vady. Lidské strádání sami neznají, běžnými bídami nejsou stiženi. Pýchu jak náhrdelník stavějí na odiv, jak šatem se halí vlastní krutostí. Oči se jim zalévají tučností, mají víc, než si lze představit. Smějí se, když mluví o neštěstí, ve své povýšenosti hrozí násilím. Svými ústy po nebi lapají, jazykem smýkají po zemi. Jeho lid se proto hrne za nimi, řeči o hojnosti lačně hltají, když jim říkají: „Copak Bůh něco ví? Má snad Nejvyšší o něčem ponětí?“ Nuže, takto se mají ničemní – ve stálém pohodlí kupí bohatství! Já ale chovám své srdce v čistotě; ruce si myji v nevinnosti – zbytečně! Stíhán jsem ranami celý den, ráno mě čeká další trest. Kdybych však mluvil tímto způsobem, k tvým dětem bych se choval nevěrně!
Žalmy 73:1-15 Český studijní překlad (CSP)
Žalm Asafův. Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k lidem čistého srdce! Ale já … mé nohy málem uklouzly, mé kroky téměř klopýtly, neboť jsem záviděl namyšleným, když jsem viděl, jak se daří ničemům. Vždyť nejsou spoutáni, aby směřovali k smrti, jejich tělo je tučné, lidské trápení se jich netýká, nebývají postiženi jako ostatní, a tak je pýcha jejich náhrdelníkem; násilí je halí jako oděv. Jejich oči vystupují z tuku, ukazuje se smýšlení jejich srdce. Posmívají se, mluví ve zlém, ve své povýšenosti promlouvají o útlaku. Svými ústy směřují proti nebesům a jejich jazyk prochází zemí. A tak se jejich lid obrací sem a vybryndá se jim spousta vody. Říkají: Což se to Bůh dozví? Což to Nejvyšší pozná? Hle, takoví jsou ničemové. Pořád bezstarostně rozmnožují majetek. Jistě, zbytečně jsem udržoval své srdce v čistotě a umýval dlaně v nevinnosti! Denně dostávám rány -- a po ránu pokárání. Kdybych řekl: Budu mluvit jako oni, byl bych nevěrný pokolení tvých synů.