Ezechiel 16:1-41
Ezechiel 16:1-41 Bible Kralická 1613 (BKR)
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho, A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská. Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta. Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se. A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď. Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá. Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna. I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem. Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným. Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé. Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou. A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království, Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin. Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé. A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude. Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi. Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi. Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin. Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá, Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim? K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své. Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin, Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici. Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila. Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela. Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou. Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila. A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila. Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté, Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka, A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím. Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá. A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak. Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim: Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou. A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení. Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté. I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými. Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.
Ezechiel 16:1-41 Bible 21 (B21)
Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Synu člověčí, ukaž Jeruzalému, jak je ohavný! Řekni: Toto praví Panovník Hospodin Jeruzalému – Původem i rodem jsi Kananejka, tvůj otec byl Emorejec a matka Chetejka. A tvoje narození? Tenkrát, když ses narodila, tvá pupeční šňůra nebyla odříznuta, nebylas vodou do čista omyta, solí jsi nebyla ošetřena ani plenkami zavinuta jsi nebyla. Nikdo se nad tebou neslitoval, aby pro tebe jedinou z těch věcí ze soucitu udělal. Tenkrát, když ses narodila, pohodili tě někam ven jako odporný odpadek. Šel jsem okolo a uviděl tě, jak se tam zmítáš v krvi. Jak jsi tam ležela ve vlastní krvi, řekl jsem ti: ‚Žij!‘ Jak jsi tam ležela ve vlastní krvi, řekl jsem ti: ‚Žij!‘ Nechal jsem tě růst jako sazenici v poli, a tak jsi rostla a dospívala, až ses vyvinula do krásy. Narostla ti ňadra, vyrašilo ochlupení, pořád jsi ale byla nahá a bosá. Znovu jsem šel okolo a uviděl tě, a hle – přišel tvůj čas, čas milování. Tehdy jsem tě zahalil cípem svého pláště a přikryl tvoji nahotu. S přísahou jsem se ti zaslíbil, vstoupil jsem s tebou do smlouvy a oddala ses mi, praví Panovník Hospodin. Umyl jsem tě vodou, opláchl tě od krve a pomazal tě olejem. Oblékl jsem ti vyšívané šaty a obul sandály z jemné kůže, ověnčil jsem tě kmentem a zahalil vzácným závojem. Ozdobil jsem tě šperky, na ruce ti dal náramky a náhrdelník na šíji. Navlékl jsem ti nosní kroužek, do uší zavěsil náušnice a korunoval jsem tě skvostnou čelenkou. Zdobila ses zlatem a stříbrem, nosila šaty z kmentu, vzácných látek a výšivek a jedla pokrmy z jemné mouky s medem a olejem. Stala se z tebe nesmírná krasavice, opravdová královna! Tvá dokonalá krása proslula mezi národy díky nádheře, kterou jsem tě ozdobil, praví Panovník Hospodin. Ty ses však na tu svou krásu spolehla a ve své proslulosti ses dala do smilstva. Své smilstvo jsi nabízela každému kolemjdoucímu; oddala ses mu. Vzala jsi svá roucha a vyparádila jimi obětní výšiny a smilnila jsi na nich tak, že to nemá obdoby. Vzala jsi své šperky ze zlata a stříbra, které jsem ti dal, a nadělala sis mužské podobizny, s nimiž jsi smilnila. Vzala jsi svá vyšívaná roucha a oblékla je jimi. Můj olej a mé kadidlo jsi přinášela jim. Pokrm, jímž jsem tě sytil – jemnou mouku s medem a olejem – jsi přinášela jim, aby voněl před nimi. Tak to bylo! praví Panovník Hospodin. Vzala jsi dokonce své syny a dcery, které jsi mi porodila, a obětovala jsi jim je ke strávení! To ti nestačilo smilnit? Musela jsi ještě vraždit mé děti? Odevzdávala jsi je jim, nechávala jsi je projít plameny! Při všech těch ohavnostech a smilnění sis ani nevzpomněla na mládí, na dny, kdy jsi byla nahá a bosá a zmítala ses v krvi. Běda! Běda ti! praví Panovník Hospodin. Kromě všech svých zločinů sis na každém plácku rozbalila stánek a pořídila svatyňku. Postavila sis svatyňku na každém rohu a zprznila svou krásu. Roztahovala jsi nohy každému kolemjdoucímu a smilnila jsi čím dál víc. Smilnila jsi s Egypťany, těmi svými sousedy s naběhlými údy, a smilnila jsi čím dál víc, až jsem se rozezlil! Hle – vztáhl jsem na tebe ruku a zmenšil jsem tvé území. Vydal jsem tě libovůli tvých nepřátel, filištínských dcer, které jsi zahanbila svou zvrhlostí. Smilnila jsi také s Asyřany, neměla jsi totiž dost; smilnila jsi s nimi, ale neměla jsi dost. Smilnila jsi tedy čím dál víc, až ses dostala k Babylonii, té zemi kramářů. Pořád jsi ale neměla ještě dost. Zuřím proti tobě! praví Panovník Hospodin. Co všechno to jako nestydatá coura provádíš! Rozbalila sis stánek na každém rohu a na každém plácku sis pořídila svatyňku. Narozdíl od coury si ale za to nechceš nechat zaplatit. Nevěrnice! Místo svého manžela k sobě bereš cizí! Všem courám se za to platí, ale svým milencům platíš ty – uplácíš je, aby za tebou chodili smilnit z celého okolí! Ve svém smilstvu se tedy lišíš od coury. Lišíš se tím, že o tvé služby nikdo nestojí, a tak neplatí oni tobě, ale ty jim. Proto slyš slovo Hospodinovo, ty couro! Tak praví Panovník Hospodin: Protože ses celá potřísněná smilstvem obnažovala před všemi svými milenci, před všemi svými ohavnými modlami, a protožes jim obětovala krev svých dětí, hle – já shromáždím všechny tvé milence, s nimiž ses těšila, ať už jsi je milovala, anebo nenáviděla. Shromáždím je proti tobě z celého okolí a obnažím tě před nimi, aby tě viděli v celé tvé nahotě. Budu tě soudit, jako se soudí cizoložnice a vražedkyně. Vydám tě krvavé pomstě vášnivého hněvu. Vydám tě do jejich rukou, aby zbořili tvé stánky a zničili tvé svatyňky. Strhají z tebe šaty, seberou ti šperky a nechají tě nahou a bosou. Přivedou na tebe dav, aby tě kamenovali a probodali meči. Tvé domy vypálí a před očima mnoha žen tě popraví. Tak skoncuji s tvým smilněním – už žádní zaplacení milenci!
Ezechiel 16:1-41 Český studijní překlad (CSP)
I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Lidský synu, pouč Jeruzalém o jeho ohavnostech. Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin o Jeruzalému: Svým původem a svým rodištěm jsi z kenaanské země, tvůj otec je Emorejec a tvá matka Chetejka. A ohledně tvého narození: V den, kdy ses narodila, nebyla přeříznuta tvá pupeční šňůra a nebylas obmyta vodou k očištění, vůbec jsi nebyla potřena solí a vůbec jsi nebyla obvinuta plenkami. Žádné oko se nad tebou neslitovalo, aby pro tebe udělali jednu z těchto věcí ze soucitu nad tebou, ale bylas pohozena na povrchu pole v hnusu nad tvou bytostí v den, kdy ses narodila. Procházel jsem nad tebou, viděl jsem tě, jak se zmítáš ve vlastní krvi, a řekl jsem ti, když jsi ležela ve své krvi: Zůstaň naživu. Řekl jsem ti, když jsi ležela ve své krvi: Zůstaň naživu. Dal jsem ti vzrůst jako stéblu na poli, rostla jsi, vzmáhala ses a předstoupila jsi v nádherné ozdobě. Prsy se zpevnily, vlasy ti bohatě narostly a ty jsi byla obnažená a nahá. Procházel jsem nad tebou, viděl jsem tě a hle, byl tvůj čas, čas něžností. Rozprostřel jsem nad tebou cíp svého pláště a přikryl jsem tvou nahotu. Přísahal jsem ti a vešel jsem s tebou ve smlouvu, je výrok Panovníka Hospodina, a stala ses mou. Umyl jsem tě vodou, opláchl jsem z tebe tvou krev a pomazal jsem tě olejem. Oblékl jsem ti pestře utkané šaty, obul jsem ti tachaší opánky, ovinul jsem tě jemným plátnem a zakryl jsem tě hedvábím. Ozdobil jsem tě ozdobami, na tvé ruce jsem dal náramky a na tvé hrdlo náhrdelník. Dal jsem ti kroužek na nos, náušnice do uší a krásný věnec na hlavu. Zdobila ses zlatem a stříbrem, tvým oděvem bylo jemné plátno, hedvábí a pestře utkané šaty. Jedla jsi jemnou mouku, med a olej, stala ses převelice krásnou a uchvátila jsi královskou autoritu. Tvé jméno proniklo mezi národy pro tvou krásu, protože byla dokonalá díky mé důstojnosti, kterou jsem na tebe vložil, je výrok Panovníka Hospodina. Spoléhala jsi však na svou krásu a smilnila jsi proti svému jménu, vylévala jsi své smilnění na každého kolemjdoucího, jen ať je to jeho. Brala jsi ze svých rouch, dělala jsi pro sebe strakatá návrší a smilnila jsi na nich, jak se to dříve nedělo a nemá dít. Brala jsi i své ozdobné předměty z mého zlata a z mého stříbra, které jsem ti dal, a dělala jsi pro sebe mužské obrazy a smilnila jsi s nimi. Brala jsi pestře utkaná roucha, přikrývala jsi je a před ně jsi položila můj olej a mé kadidlo. I můj pokrm, který jsem ti dal -- nakrmil jsem tě jemnou moukou, olejem a medem -- kladla jsi jej před ně jako příjemnou vůni. A to se skutečně dělo, je výrok Panovníka Hospodina. Brala jsi i své syny a své dcery, které jsi mi porodila, a obětovala jsi jim je k jídlu. Bylo snad tvého smilnění málo? Zabíjela jsi mé syny a vydávala jsi je jim, když jsi je pro ně prováděla ohněm. Při všech svých ohavnostech a svém smilnění sis nevzpomněla na dny svého mládí, kdy jsi byla obnažená a nahá, zmítající se ve své krvi. I stalo se po všem tvém zlu -- běda, běda tobě, je výrok Panovníka Hospodina -- že jsi pro sebe postavila násep a udělala jsi pro sebe výšinu na každém náměstí. Na každé křižovatce jsi postavila svou výšinu. Opovrhovala jsi svou krásou, roztahovala jsi své nohy pro každého kolemjdoucího a množila jsi své smilnění. Smilnila jsi se syny Egypta, svými sousedy statného těla, a množila jsi své smilnění, abys mě provokovala ke hněvu. A hle, vztáhl jsem proti tobě svou ruku, zkrátil jsem tvůj podíl a vydal jsem tě touze těch, kdo tě nenávidí, pelištejských dcer, které se stydí za tvé hnusné jednání. Nenasytně jsi smilnila se syny Asýrie, smilnila jsi s nimi a ještě ses nenasytila. Rozšířila jsi své smilnění po zemi kramářů ke Chaldejcům a ani tím ses nenasytila. Jak zchřadlé je tvé srdce, je výrok Panovníka Hospodina, že pácháš všechny tyto věci, činy nestydaté prostitutky, když jsi postavila násep na každé křižovatce a svou výšinu jsi udělala na každém náměstí? Ale nebylas jako prostitutka, když jsi pohrdala nevěstčí mzdou. Cizoložnice namísto svého muže přijímá cizáky. Všem prostitutkám dávají dar, zatímco ty jsi dávala své dary všem svým milencům a odměňovala jsi je, aby k tobě vcházeli z okolí za tvým smilněním. Bylas odlišná od jiných žen při smilnění. Ty jsi totiž kvůli smilstvu nebyla vyhledávána, když jsi sama dávala nevěstčí mzdu, zatímco tobě nevěstčí mzda dávána nebyla; tím jsi byla odlišná. Proto slyš Hospodinovo slovo, prostitutko. Toto praví Panovník Hospodin: Jelikož byl rozhazován tvůj bronz a byla odhalována tvá nahota při smilnění s tvými milenci a se všemi tvými ohavnými bůžky, stejně jako prolitá krev tvých synů, které jsi jim vydala, proto hle, shromažďuji všechny tvé milence, s nimiž ses těšila, a všechny, které jsi milovala, se všemi, které jsi nenáviděla. Shromáždím je k tobě z okolí, odhalím před nimi tvou nahotu a oni všechnu tvou nahotu uvidí. Budu tě soudit podle právních nařízení pro cizoložnice a pro ty, které prolévají krev, a vydám tě krveprolití se zlobou a žárlivostí. Vydám tě do jejich ruky. Zboří tvůj násep a strhnou tvé výšiny, svléknou ti tvá roucha, seberou tvé ozdobné předměty a ponechají tě obnaženou a nahou. Přivedou proti tobě shromáždění, budou na tebe házet kamení a probodnou tě svými meči. Tvé domy spálí ohněm a vykonají nad tebou soudy před očima mnohých žen. Odradím tě od prostituce a také nevěstčí mzdu už nebudeš dávat.