I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Lidský synu, pouč Jeruzalém o jeho ohavnostech. Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin o Jeruzalému: Svým původem a svým rodištěm jsi z kenaanské země, tvůj otec je Emorejec a tvá matka Chetejka. A ohledně tvého narození: V den, kdy ses narodila, nebyla přeříznuta tvá pupeční šňůra a nebylas obmyta vodou k očištění, vůbec jsi nebyla potřena solí a vůbec jsi nebyla obvinuta plenkami. Žádné oko se nad tebou neslitovalo, aby pro tebe udělali jednu z těchto věcí ze soucitu nad tebou, ale bylas pohozena na povrchu pole v hnusu nad tvou bytostí v den, kdy ses narodila. Procházel jsem nad tebou, viděl jsem tě, jak se zmítáš ve vlastní krvi, a řekl jsem ti, když jsi ležela ve své krvi: Zůstaň naživu. Řekl jsem ti, když jsi ležela ve své krvi: Zůstaň naživu. Dal jsem ti vzrůst jako stéblu na poli, rostla jsi, vzmáhala ses a předstoupila jsi v nádherné ozdobě. Prsy se zpevnily, vlasy ti bohatě narostly a ty jsi byla obnažená a nahá. Procházel jsem nad tebou, viděl jsem tě a hle, byl tvůj čas, čas něžností. Rozprostřel jsem nad tebou cíp svého pláště a přikryl jsem tvou nahotu. Přísahal jsem ti a vešel jsem s tebou ve smlouvu, je výrok Panovníka Hospodina, a stala ses mou. Umyl jsem tě vodou, opláchl jsem z tebe tvou krev a pomazal jsem tě olejem. Oblékl jsem ti pestře utkané šaty, obul jsem ti tachaší opánky, ovinul jsem tě jemným plátnem a zakryl jsem tě hedvábím. Ozdobil jsem tě ozdobami, na tvé ruce jsem dal náramky a na tvé hrdlo náhrdelník. Dal jsem ti kroužek na nos, náušnice do uší a krásný věnec na hlavu. Zdobila ses zlatem a stříbrem, tvým oděvem bylo jemné plátno, hedvábí a pestře utkané šaty. Jedla jsi jemnou mouku, med a olej, stala ses převelice krásnou a uchvátila jsi královskou autoritu. Tvé jméno proniklo mezi národy pro tvou krásu, protože byla dokonalá díky mé důstojnosti, kterou jsem na tebe vložil, je výrok Panovníka Hospodina. Spoléhala jsi však na svou krásu a smilnila jsi proti svému jménu, vylévala jsi své smilnění na každého kolemjdoucího, jen ať je to jeho. Brala jsi ze svých rouch, dělala jsi pro sebe strakatá návrší a smilnila jsi na nich, jak se to dříve nedělo a nemá dít. Brala jsi i své ozdobné předměty z mého zlata a z mého stříbra, které jsem ti dal, a dělala jsi pro sebe mužské obrazy a smilnila jsi s nimi. Brala jsi pestře utkaná roucha, přikrývala jsi je a před ně jsi položila můj olej a mé kadidlo. I můj pokrm, který jsem ti dal -- nakrmil jsem tě jemnou moukou, olejem a medem -- kladla jsi jej před ně jako příjemnou vůni. A to se skutečně dělo, je výrok Panovníka Hospodina. Brala jsi i své syny a své dcery, které jsi mi porodila, a obětovala jsi jim je k jídlu. Bylo snad tvého smilnění málo? Zabíjela jsi mé syny a vydávala jsi je jim, když jsi je pro ně prováděla ohněm. Při všech svých ohavnostech a svém smilnění sis nevzpomněla na dny svého mládí, kdy jsi byla obnažená a nahá, zmítající se ve své krvi. I stalo se po všem tvém zlu -- běda, běda tobě, je výrok Panovníka Hospodina -- že jsi pro sebe postavila násep a udělala jsi pro sebe výšinu na každém náměstí. Na každé křižovatce jsi postavila svou výšinu. Opovrhovala jsi svou krásou, roztahovala jsi své nohy pro každého kolemjdoucího a množila jsi své smilnění. Smilnila jsi se syny Egypta, svými sousedy statného těla, a množila jsi své smilnění, abys mě provokovala ke hněvu. A hle, vztáhl jsem proti tobě svou ruku, zkrátil jsem tvůj podíl a vydal jsem tě touze těch, kdo tě nenávidí, pelištejských dcer, které se stydí za tvé hnusné jednání. Nenasytně jsi smilnila se syny Asýrie, smilnila jsi s nimi a ještě ses nenasytila. Rozšířila jsi své smilnění po zemi kramářů ke Chaldejcům a ani tím ses nenasytila. Jak zchřadlé je tvé srdce, je výrok Panovníka Hospodina, že pácháš všechny tyto věci, činy nestydaté prostitutky, když jsi postavila násep na každé křižovatce a svou výšinu jsi udělala na každém náměstí? Ale nebylas jako prostitutka, když jsi pohrdala nevěstčí mzdou. Cizoložnice namísto svého muže přijímá cizáky. Všem prostitutkám dávají dar, zatímco ty jsi dávala své dary všem svým milencům a odměňovala jsi je, aby k tobě vcházeli z okolí za tvým smilněním. Bylas odlišná od jiných žen při smilnění. Ty jsi totiž kvůli smilstvu nebyla vyhledávána, když jsi sama dávala nevěstčí mzdu, zatímco tobě nevěstčí mzda dávána nebyla; tím jsi byla odlišná. Proto slyš Hospodinovo slovo, prostitutko.
Toto praví Panovník Hospodin: Jelikož byl rozhazován tvůj bronz a byla odhalována tvá nahota při smilnění s tvými milenci a se všemi tvými ohavnými bůžky, stejně jako prolitá krev tvých synů, které jsi jim vydala, proto hle, shromažďuji všechny tvé milence, s nimiž ses těšila, a všechny, které jsi milovala, se všemi, které jsi nenáviděla. Shromáždím je k tobě z okolí, odhalím před nimi tvou nahotu a oni všechnu tvou nahotu uvidí. Budu tě soudit podle právních nařízení pro cizoložnice a pro ty, které prolévají krev, a vydám tě krveprolití se zlobou a žárlivostí. Vydám tě do jejich ruky. Zboří tvůj násep a strhnou tvé výšiny, svléknou ti tvá roucha, seberou tvé ozdobné předměty a ponechají tě obnaženou a nahou. Přivedou proti tobě shromáždění, budou na tebe házet kamení a probodnou tě svými meči. Tvé domy spálí ohněm a vykonají nad tebou soudy před očima mnohých žen. Odradím tě od prostituce a také nevěstčí mzdu už nebudeš dávat.