Matouš 9:18-38

Když jim to říkal, hle, přišel jeden z představených synagogy, klaněl se mu a řekl: “Má dcera právě zemřela; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít.” Ježíš vstal a šel za ním i se svými učedníky. A hle, žena dvanáct let trpící krvotokem přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu. Neboť si říkala: “Jestliže se jen dotknu jeho šatu, budu zachráněna.” Ježíš se otočil, a když ji spatřil, řekl: “Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.” A od té hodiny byla ta žena zachráněna. Když Ježíš vstoupil do domu představeného synagogy a uviděl pištce a hlučící zástup, říkal: “Odejděte! Vždyť ta dívka nezemřela, ale spí.” I posmívali se mu. A když byl zástup vyhnán, vešel, uchopil její ruku a děvče se probudilo. A zpráva o tom se rozšířila do celé té země. Když odtamtud Ježíš odcházel, vydali se za ním dva slepci, kteří křičeli: “Smiluj se nad námi, synu Davidův!” A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: “Věříte, že to mohu učinit?” Řekli mu: “Ano, Pane.” Nato se dotkl jejich očí a řekl: “Staň se vám podle vaší víry!” A jejich oči se otevřely. Ježíš jim pohrozil a řekl: “Hleďte, ať o tom nikdo neví!” Oni však vyšli a rozšířili zprávu o něm po celé té zemi. Když odcházeli, hle, přivedli k němu němého démonizovaného [člověka]. A když byl démon vyhnán, němý promluvil. A zástupy užasly a říkaly: “Něco takového se v Izraeli nikdy nestalo.” Ale farizeové říkali: “V moci vládce démonů vyhání démony.” Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou slabost [v lidu]. Když uviděl zástupy, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli utrápení a sklíčení jako ovce, které nemají pastýře. Tehdy řekl svým učedníkům: “Žeň je velká, dělníků je však málo. Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.”