2 Královská 3
3
Izraelský král Jóram
1Jóram, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v osmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval dvanáct let. 2Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích,#Nu 32,13p; [v této knize je vazba použita nejčastěji v StS – 21] ovšem ne jako jeho otec a matka. Odstranil Baalův posvátný sloup,#LXX; Vul: pl.; 10,27; 17,10; 32,14; Lv 26,1; 1Kr 14,23; Sd 6,25v který udělal jeho otec. 3Ke hříchům Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, ovšem přilnul#n.: (Hříchů …) se přidržel; srv. 1Kr 11,2; Dt 10,20 a neodvrátil se od nich.#TM: sg.; 2 rkpp. LXX; Pš; Tg; Vul: pl.
4Moábský král Méša byl chovatelem ovcí. Odváděl izraelskému králi sto tisíc jehňat a vlnu ze sta tisíc beranů.#n.: sto tisíc beranů s vlnou 5I stalo se, když Achab zemřel, že se moábský král vzbouřil proti izraelskému králi. 6Král Jóram vytáhl v tom čase ze Samaří a spočítal celý Izrael. 7Když vytáhl, vzkázal judskému králi Jóšafatovi: Moábský král se proti mně vzbouřil. Vytáhneš se mnou do boje proti Moábu? Ten odpověděl: Vytáhnu; jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně. 8A zeptal se: Kterou cestou#h.: Kde je ta cesta, kudy; srv. 1Kr 13,12 vytáhneme? Odpověděl:#tj. Jóram Směrem do edómské pustiny.#[tj. jižně od Mrtvého moře, čímž se vyhnuli moábským pevnostem na severu a případným komplikacím ze strany Aramejců; zřejmě skrze vádí Chesi, kde měla být v tu dobu voda] 9Izraelský král tedy vytáhl s králem judským a králem#srv. 1Kr 22,48 edómským. Když obcházeli sedm dní kolem Mrtvého moře, neměli vodu pro vojsko#h.: tábor; 6,24; 7,14; 1S 17,1! ani pro dobytek, který šel v jejich stopách.#h.: nohách; Sd 4,10; 1Kr 20,10 10Izraelský král řekl: Běda, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu. 11Na to řekl Jóšafat: Což tu není Hospodinův prorok, abychom se skrze něj dotázali Hospodina? Jeden z otroků izraelského krále odpověděl: Je zde Elíša, syn Šáfatův, který lil#[jeden z typických úkolů osobního služebníka] vodu na Elijášovy ruce. 12Jóšafat řekl: U něho#n.: S ním; n : Ten má je Hospodinovo slovo. Tak k němu izraelský král a Jóšafat i edómský král šli.
13Elíša řekl izraelskému králi: Co je mi do tebe? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky. Izraelský král mu odpověděl: Ne, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu. 14Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, kterému sloužím, kdybych nebral ohled na judského krále Jóšafata, ani bych se za tebou neohlédl, ani bych se na tebe nepodíval. 15Tak mi přiveďte hudebníka.#n.: hráče na strunný nástroj; Ž 68,26; 1S 16,16 I stalo se, když ten hudebník hrál, že na něm spočinula Hospodinova ruka 16a řekl: Toto praví Hospodin: Udělejte v tomto údolí mnoho prohlubní.#h. (dosl.): udělání toto údolí prohlubně, prohlubně (tj. nádrže na vodu / cisterny – Jr 14,3); [pro opakování výrazu srv. Gn 14,10; ať je inf. abs. chápán jako impv. nebo impf. (– Udělám), vyjadřuje obrazně, že údolí bude plné vody] 17Neboť toto praví Hospodin: Neuvidíte#n : Nezakusíte; srv. Jr 5,12; 14,13 vítr ani neuvidíte déšť, ale toto údolí se naplní vodou a budete pít vy, i vaše stáda a váš dobytek. 18I to je málo v Hospodinových očích; vydá Moába do vaší ruky. 19Vybijete všechna opevněná města#h.: každé opevněné město (pod. dále) a všechna nejlepší města, všechny dobré stromy porazíte,#n.: necháte padnout všechny vodní prameny zastavíte a všechna dobrá pole znehodnotíte#n.: zkazíte kamením. 20I stalo se ráno, když se přináší přídavná oběť, hle, voda tekla směrem od Edómu a země se naplnila vodou.
Vítězství nad Moábem
21Když celý Moáb uslyšel, že králové vytáhli, aby proti nim bojovali, svolali všechny, kdo se přepásávají pásem od nejmladších výše,#h.: od každého přepásávajícího se pásem a výše; [tj. všechny muže od věku, kdy jsou schopni nosit zbraň, a starší; srv. 1Kr 20,11!] a postavili se na hranici. 22Moábci#(podmět přesunut z následující věty) vstali časně ráno, když slunce vyšlo#Na 3,17; n.: zářilo; Jb 9,7 nad vodou, a naproti viděli vodu rudou#n : Moábcům se z dálky zdála voda červená jako krev. 23Řekli si: To je krev. Králové se jistě pobili, pozabíjeli jeden druhého. A teď na kořist, Moábe! 24Když přišli k izraelskému táboru, Izraelci povstali a pobíjeli Moábce, takže před nimi utíkali. Pobíjeli#K: šli je,#h.: mezi nimi až Moábce vybili.#n : porazili 25Města zbořili, na každé dobré pole hodili každý kámen, až ho zaplnili, každý vodní pramen zastavili, každý dobrý strom porazili. Jen hradba v Kírcharesetu#[hl. město Moábu (Jr 48,31; Iz 16,11), obv. ztotožňováno s dnešním městem Kerak 18 km od Mrtvého moře] zůstala; prakovníci#srv. 1S 17,40.50 ho obklíčili a udeřili na něj. 26Když moábský král viděl, že boj je na něj příliš těžký, vzal s sebou sedm set mužů tasících meč, aby pronikl k edómskému králi, ale nedokázali to. 27Tak vzal svého prvorozeného syna, který se po něm měl stát králem, a přinesl ho na hradbách jako zápalnou oběť. Na Izrael dopadlo velké rozhořčení,#Dt 29,27; Jr 32,37 takže od něj odtáhli a vrátili se do své země.
Právě zvoleno:
2 Královská 3: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.