Jan 3
B21
3
Nikodém
1Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář. 2Přišel za Ježíšem v noci a řekl mu: „Rabbi, víme, že jsi přišel jako učitel od Boha. Nikdo přece nemůže dělat zázraky, které děláš ty, není-li Bůh s ním.“
3Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Pokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království.“
4„Jak se může člověk narodit, když je starý?“ řekl na to Nikodém. „Může se snad vrátit do matčina lůna a podruhé se narodit?“
5Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království. 6Co se narodilo z těla, je tělo; co se narodilo z Ducha, je duch. 7Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit. 8Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“
9„Jak se to může stát?“ zeptal se Nikodém.
10„Ty jsi učitel Izraele, a nevíš to?“ odpověděl mu Ježíš. 11„Amen, amen, říkám ti, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte. 12Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské? 13Nikdo nevystoupil do nebe, jedině ten, který sestoupil z nebe, Syn člověka.#Někt. rukopisy přidávají který je v nebi. 14Jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti,#Num 21:7–9 tak musí být vyzdvižen Syn člověka, 15aby každý, kdo věří v něj, měl věčný život.“
16Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. 17Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen. 18Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna. 19A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více než světlo oblíbili tmu, protože jejich skutky byly zlé. 20Každý, kdo koná zlo, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. 21Kdo ale koná pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky byly vykonány v Bohu.
On musí růst
22Potom Ježíš přišel se svými učedníky do judské země a tam s nimi pobýval a křtil. 23Jan také křtil v Ainonu poblíž Salimu, protože tam bylo hodně vody. A lidé přicházeli a nechávali se křtít. 24(Jan totiž ještě nebyl vsazen do žaláře.)
25Tehdy mezi Janovými učedníky a jistým Židem došlo ke sporu ohledně očišťování. 26Přišli tedy k Janovi a řekli mu: „Rabbi, pohleď, ten, který byl s tebou za Jordánem, ten, o němž jsi vydal svědectví, teď křtí a všichni přicházejí k němu!“
27Jan odpověděl: „Člověk nemůže přijmout nic, není-li mu to dáno z nebe. 28Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem poslán před ním. 29Kdo má nevěstu, je ženich, ale přítel ženicha, který stojí a slyší ho, se z ženichova hlasu velmi raduje. Tato má radost se tedy naplnila. 30On musí růst a já se menšit.“
31Kdo přichází shůry, je nade všechny; kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemské věci. Ten, který přišel z nebe, je nade všechny. 32Svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá. 33Kdo přijímá jeho svědectví, zpečetil to, že Bůh je pravdomluvný. 34Ten, kterého poslal Bůh, mluví Boží slova, neboť Bůh dává Ducha bez omezení. 35Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou. 36Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna

Zjisti více o Bible 21