2 MAKABE GƏ̄ 9
9
Moy kə́ ngan̄g rāā A̰tiyokus Epipan
1Dan ngeé ń nuū tə́ ní, A̰tiyokus ḭḭ gō nang kə́ Persə tə́ reē gogə́ ɓēé. Banī reē i reē kə́ to kɔsə go̰n ngá̰ý alé. 2Tɔdɔ̄ aw̄ kem ɓē kógə̄ḿ kə rīn na i Persepolis tə́, ba nāā kɔy yá̰a̰ kənge gə̄ kə́ kem kújə ɓesə̄ tə́ ō, rāā de kə́ kem ɓēé gə̄ ndoō tə́ ō. Anī wūn̄g rāā de kə́ kem ɓēé gə̄, adə̄ ɔyn̄ yá̰a̰ rɔ̄ɔ̄ gə̄ ba ḭḭn̄ sedə́ kə rɔ̄ɔ́. Lo ń nuū tə́ teē a̰ȳ ka̰ȳ kə́ to rɔ̄sɔl̄ ngá̰ý. 3Dan ń ni i ngɔr kə̄ Ekəbatan anī, oō yá̰á̰ ń rāā Nikanor ō, deē yā Timote gə̄ ō ní. 4Wūn̄g rāan ngá̰ý adə̄ ni gír̄ kadə̄ Jipə gə̄ əgān̄ kə̄rā ndū yā ngé gə̄ ń rāānən̄ adə̄ n-teē n-a̰ȳ ní. Lo ń ni əda nge kun púsə rɔ̄ɔ̄ yān kadə̄ ənda gíŕ sə́nda gə̄ kə ngɔ̄dɔ̄ɔ́ ngɔ̄dɔ̄ɔ́ kanjə̄ dəba yā kugə̄ń ɓēé láẃ, tá ni i de kə́ Nə́ɓā gān̄g sarya dɔn tə́ kɔ̄ɔ́. Tām̄ kété ní, ni əda kə kɔjə rɔ̄ɔ́ na: Ré m-ūgə̄ Jerusalem anī, m-ā m̄-rāā kadə̄ Jerusalem tél i bəlo kə́ kógə̄ḿ beé kə́ yā dubə̄ń Jipə gə̄. 5Banī Kɔ́ɔ̄ɓē ń a̰a̰ yá̰a̰ malang ní, ni ń i Nə́ɓā yā Israel ní, adə̄n do kógə̄ḿ kə́ dum̄ kedə̄ ō, kə́ deē a a̰ā̰ kə kumneé aĺ ō. Ni ɔr̄ najə̄ ń toō tɔ̄l̄ ta aĺ ɓáý anī, moy kógə̄ḿ kə́ kem tiīn gə̄ tə́ kə́ dáwán gətóo ō, kem tōr̄ kógə̄ḿ kə́ ngá̰ý ō, ɔsən̄ seneé. 6Yá̰á̰ ń rāan ní, i yá̰á̰ kə́ gōtə́ tām̄ ni rāā de kə́ rang gə̄ adə̄ kemdə́ tōr̄də́ nja i ngá̰ý ō, rāādə́ yá̰á̰ kə́ to kəda aĺ gə̄ ō. 7Banī ni tél kə rɔ̄neé kə̄ nang tə́ alé. Ni a ɔjə rɔ̄n i kə dɔ ndɔ̄ gə̄ ō, bə̄gā wūn̄g yān kə́ to ɓōĺ ngá̰ý tītə̄ hor beé dɔ Jipə gə̄ tə́ ō, ɔsə kə nge kun púsə rɔ̄ɔ́ kadə̄ ənda gír sə́nda gə̄ kadə̄ n-aw̄n̄ láẃ láẃ ō. Kə̄ ta jī tə́ nuū ni ḭḭ dɔ púsə rɔ̄ɔ̄ tə́ teē əsō. Tɔdɔ̄ púsə́ ní ngɔ̄də̄ i ngɔ̄də̄ kə́ kōon ɓār̄ to ɓōĺ ngá̰ý. Əsō i kəsō kə́ majə aĺ ngá̰ý, adə̄ jīn gə̄ kə njan gə̄ tétə̄n̄ malang. 8Kété laā ní, ni əndā kemən i dɔ rɔ̄n nəkɔ́ tə́ ngá̰ý ō, rāā rɔ̄n i de kə́ tɔȳ de gə̄ malang tə́ ō. Ni ɔjəń na n-asə rāā kadə̄ bəngál bā bo gə̄ oōn̄ tan ō, na n-asə mbɔ̄jə́ kɔȳ mbal̄ bo gə̄ kə yá̰a̰ mbɔ̄jə́ kɔȳ yá̰a̰ ō. Ba ń toō ɓá anī ni to i nang tə́, adə̄ de gə̄ a unnən̄ i kə kāgə̄ tēé. Ta kum de gə̄ tə́ malang ní, yá̰á̰ ń rāan toō ɔjə i tɔ́gə yā Nə́ɓā kə̄ ndágá. 9Yá̰á̰ ń rāā de kə́ nge taā kem aĺ ń toō ní, al̄ tɔ́gən. Tɔdɔ̄ kur̄ gə̄ njə̄rān̄ kumən tə́ yingəring ō, rɔ̄n oy aĺ ɓáý adə̄ dā̰a̰n kə́ gán̄g bét bét gə̄ tōrən al̄naā ō. Sēen kə́ otə ndum ɔr̄ wur áskar gə̄ malang ō. 10Deē ń kété laā gír̄ kɔdə mbang ō nāā ō tíyō̰ gə̄ kə́ dɔ rā̰ tə́ ō kə jīneé ní, ngɔlaā de kə́ kətōn gətóo sɔɔ̄ń sēen kə́ otə ndum rḭḭ kə́ deē asə tə́gā tan dɔ tə́ alé.
11Ń toō tā anī tɔ́gə A̰tiyokus ur̄ wak kɔ̄ɔ́. Ni əya̰ gír kɔjə rɔ̄ yān kə́ ngá̰ý kɔ̄ɔ́ ō, ger̄ gō yá̰á̰ kə́ tōr̄ ń ni ndi kum tə́ ní tɔdɔ̄ ənge ndéy jī Nə́ɓā tə́ ō, rɔ̄ tōr̄ yān aw̄ i kum kə̄ kété kété ō. 12Dan ń ni asə tə́gā tan gíŕ sēen nəkɔ́ tə́ aĺ ɓá ní, teē tan dɔ tə́ əda na: Kəla dɔ gíŕ tɔ́gə yā Nə́ɓā tə́ i yá̰á̰ kə́ gōtə́ ō, sɔɔ̄ kadə̄ deē kə́ a oy lōō gír kəndā rɔ̄n kadə̄ yā Nə́ɓā tə́ ō. 13Banī ndɔ̄ȳ yā de kə́ yḛr ń toō a aw̄ i kum kə̄ rɔ̄ Kɔ́ɔ̄ɓē kə́ kumən a ṵṵn tām̄ yān tə́ tṵ aĺ tə́: 14Ni ənī ndūn əda wáńg na ɓē kə́ táĺ i ɓē kə́ kɔ́ɔ̄ rɔ̄n. Kété ni nāgə́ a aw̄ kə̄ tū tə́ i yā rāan kadə̄ asə naā kə ta nangaá ō, kadə̄ tél i bəlo kə́ kógə̄ḿ yā dubə̄ń de gə̄ ō. 15Ni gḛy i tə́nī nīń Jipə gə̄ ō, nīń ngáńdə́ gə̄ ō, kadə̄ dā̰ ngān̄g gə̄ ō, māl̄ gə̄ ō. Tām̄ ta kumən ni tə́ ní, majə kadə̄ deē dubə̄ nīńdə́ alé. Ba ngɔlaā ɓáa ni gḛy i kadə̄ najə̄ yā Jipə gə̄ malang kə asə naā kə najə̄ yā de kə́ Aten gə̄. 16Kété na n-ɔy yá̰a̰ kənge kə́ kem kújə yā Nə́ɓā tə́, ba ngɔlaā ɓáa na n-súūn kə yá̰a̰ ndējə̄ kə́ majə tɔȳ madə̄ gə̄. Ngáń gájə́ yá̰a̰ rāā kəla gə̄ malang kə́ kem kújə yā Nə́ɓā tə́ ń i kə́ kɔy kaw̄ń kɔ̄ɔ́ ní, n-a n-adə̄ kə́ rang gə̄ ngá̰ý kadə̄ tɔȳ kə́ kété gə̄ kum gotə. Na n-a n-ɔy nar tətōn nəkɔ́ yā kadə̄ gír yá̰a̰ tun̄ gə̄ tə́. 17Tá ɓáý tṵ ní ni ənī ndūn yā tél Jipə ō, yā njə̄rā kɔr̄ gō lo gə̄ malang ń de gə̄ ndin̄ tū tə́ ní yā kənīń mbēr̄ najə̄ kə́ dɔ tɔ́gə yā Nə́ɓā tə́ ō.
Makətūbə̄ ń A̰tiyokus Epipan ndang əlań adə̄ Jipə gə̄ ní
18Ɓá tā ba rɔ̄ tōr̄ yān dəba alé, tɔdɔ̄ sarya kə́ gōtə́ ń Nə́ɓā gān̄g dɔn tə́ ní ɔȳn ngá̰ý. Lo ń nuū tə́ ni əndā kemən dɔ rɔ̄n tə́ tṵ alé, adə̄ ndang makətūbə̄ ń toō əlań adə̄ Jipə gə̄. I makətūbə̄ kə́ to tītə̄ makətūbə̄ rāā ɓɔ́ beē. 19Mā A̰tiyokus ń i mban̄g ō ngol áskar gə̄ ō ní, m̄-rāā Jipə kə́ bo gə̄ ō kə́ ngán ngé ɓē gə̄ ō lápə́ya. M̄-ndə̄ngā kadə̄ ə́ngeī rɔ̄nel̄ ō, rɔ̄ ngān̄g ō, ī-ndiī majə ō. 20Ré sḭḭ̄ ō ngáńsí gə̄ ō ī-toī lápə́ya ō, kəla yāsí gə̄ njə̄rān̄ kə gō ń ī-ndigiīń ní ō anī, ādə̄ jə-ndadī ngá̰ý j-adī Nə́ɓā kə́ dɔ rā̰ tə́ tāmən tə́. 21Kə́ tām̄ yāḿ mā tə́ tā anī m̄-to tə̄rá moyo̰ó̰ dan i ngá̰ý ō, tɔ́gə́ḿ gətóo ō. Banī əga kemḿ dɔsí tə́ i kə tárá. Dan ń m-ḭ́ḭ gō nang kə́ Persə tə́ m̄-reē m-ūgə̄ ní, moy kə́ ngan̄g ngá̰ý rāām̄. Adə̄ m̄-gír̄ m-ə́da na majə kadə̄ m-ə̄ndā kumḿ gír ɓer̄ yāḿ gə̄ tə́ malang kadə̄ ndin̄ kanjə̄ sōl̄ yá̰á̰ kógə̄ḿ. 22Yá̰á̰ ń rāāḿ ní ɔr̄ tɔ́gə́ḿ malang kɔ̄ɔ́ alé, banī m-ə̄ndā kemḿ dɔ tə́ kə ngangá ngá̰ý kadə̄ m-ā m-ḭ́ḭ dɔ moy ń toō tə́. 23Banī ɓāl̄ ń bɔbə́ḿ aw̄ń rɔ̄ɔ̄ ɓē gə̄ kə́ gō nang kə́ ḭḭ kə̄ dɔɔ́ tə́ ní, əga kemḿ dɔ tə́ kadə̄ ɔjə dɔ deē ń kadə̄ un gotən ní, 24yā kadə̄ ré yá̰á̰ kógə̄ḿ kə́ búgə́rú rāā yá̰a̰, aláa de kə́ kem ɓēé gə̄ oōn̄ najə̄ kógə̄ḿ kə́ majə aĺ anī, kadə̄ kemdə́ nujə alé, ba kadə̄ gerə̄n̄ dɔ deē ń əya̰n̄ kəla jīn tə́ ní. 25Tá ɓáý tṵ ní, m-á̰a̰ā̰ kadə̄ mban̄g gə̄ kə́ dɔ ɓē kṵ gə̄ kə́ kadə ɓē kṵ yāḿ tə́ ní, ndi a ngóōn̄ i kum mbang kə́ majə kə́ yā rāań yá̰a̰ ō, a ngóōn̄ i yā ka̰a̰ yá̰á̰ ń a rāā yā rāām̄ ní ō. I tām̄ ń toō tə́ n m-ɔ́jə ngōnə̄ḿ A̰tiyokus kadə̄ i ni n a ndi mban̄g gotəḿ tə́ ní. Kété dan ń m-ā m̄-rāā yā kaw̄ kə̄ ngán ɓē gə̄ kə́ gō nang kə́ ḭḭ kə̄ dɔɔ́ tə́ ní, ngándáńg m-ā m-ɔ́jən kə de gə̄ ngá̰ý dansí tə́ ō, m̄-mēr̄də́ kəndā kumdə́ gírən tə́ ō. Makətūbə̄ ń m̄-ndang kété m-ə́lań m-ādən ní, m-ə̄ndā kēen#9.25 Kēē makətūbə̄: makətūbə̄ kə́ kógə̄ḿ beé nəkɔ́ ń nuū n rāān̄ adə̄ teē madə̄ ngá̰ý ní. dɔ nge ń toō tə́ m-ādə̄sí. Najə̄ kə́ kemeé n toó: 26Yá̰á̰ ń m̄-dəjesí kə ngangá kadə̄ ī-rāāī ní n toó: majə ń m̄-rāā kə gír deē yāsí gēé ō, sesí sḭḭ̄ kɔ́ gɔ̄ɔ́ kógə̄ḿ kógə̄ḿ kə dɔsí gēé ō ní, ādə̄ əga kemsí dɔ tə́. Sḭḭ̄ malang ní, majə kadə̄ ī-naaī kə̄ lo rāā kem majə tə́ seḿ ō, kə ngōnə̄ḿ ō. 27M̄-ger̄ majə kadə̄ ni i de kə́ rāā kem ndaa ngá̰ý, adə̄ yá̰a̰ gə̄ ń m̄-sāā rāā ní, ni a əndā kumən gírí kə ta njaá yā rāā ō, a oō tasí majə ō.
28I beé n nge tɔ̄l̄ de gə̄ kə́ nge tájə̄ Nə́ɓā ń toō a̰a̰ń tápə̄ kə́ to ɓōĺ ngá̰ý kə́ tītə̄ nge ń ni rāā kə madə̄n gēé ní. Gō tə́ anī oy yo kə́ to kum tō ndoō ngá̰ý dan mbal̄ gə̄ tə́, dɔ nang kə́ rang tə́. 29Pilipə ń i madə̄ tan kə́ ngá̰ý ní, un nīnə́n tél reēń gogə́ ɓēé. Ba tītə̄ ń ni taā kem ngōn̄ A̰tiyokus aĺ tā ní, ni aw̄ ɓɔ̄ɔ̄ rɔ̄n dɔ nang kə́ Ejiptə tə́ rɔ̄ mban̄g Pətoleme Pilometor tə́.
Markert nå:
2 MAKABE GƏ̄ 9: SARDC
Marker
Kopier
Sammenlign
Del
Vil du ha høydepunktene lagret på alle enhetene dine? Registrer deg eller logg på
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.