Mátyo 5
5
Yésuwə a lɛ́fú baʼ á wúkul ámǐn
1Ngə Yésuwə a míníní limuti, a pulú á wúkul ámǐn ti a shumání áshí. Ngə a shúmání áshí, áwə́ bawútú bá mɔ bá tání mɔ́. 2Ti a butí álí lɛ́fú bɔ́ nána:
3“Wunam na baʼ ábə́ bá dí líban á mudî átin
á ɛ́tútú nána bá dí á wásé ɛ Janiya lí nkímínyə́.
4Wunam na baʼ ábə́ bá lɛbɛ,
á ɛ́tútú nána Dyǔ lí bwə bɔ́ bá wú pə́ munyɛŋgɛ.
5Wunam na baʼ ábə́ bá shúlí nyǔ ɛ́ bɔ áshí,
á ɛ́tútú nána nkínshíyə nsə́sə̌n m bəkán bɔ́.
6Wunam na baʼ ábə́ bá wú njɛ na sə́m álí bwə̌ mísam ámə́ Dyǔ lí saní nána bá bwə̂,
á ɛ́tútú nána Dyǔ lí kúlí bɔ́.
7Wunam na baʼ ábə́ bá wɔ́ŋí líkini lí nlə́m á baʼ bápə́pə̂,
á ɛ́tútú nána Dyǔ pə́ lí lúfú bɔ́ likini lí nlə́m!
8Wunam na baʼ ábə́ bá wɔ́ŋí mílə́m ámə́ mí sáŋí,
á ɛ́tútú nána, bá mín Dyǔ!
9Wunam na baʼ ábə́ bá panán musaŋgu átitîn na baʼ, á
ɛ́tútú nána Dyǔ lí bəŋ bɔ́ bǎn bá mɔ!
10Wunam na baʼ ábə́ baʼ bá takíní a ɛ́tútú nána bá bwə yə̌ ɛ́yə́ Dyǔ lí saní.
Bá dí á wásé ɛ Janiya lí mínyə́.
11Wunam na nyə́ ábə́ baʼ bá lwíní, nyə́ ábə́ baʼ bá wukíní mutakaʼ, nyə́ ábə́ baʼ bá bán ní misam míbî á mílú, nyə́ ábə́ baʼ bá tyə́ní mbúŋ ɛ matúm á dǐn lí myə. 12Nyí wú múnyɛŋgɛ jǐta, á ɛ́tútú nána nsáwu n nə̂n n dí nyə́ á nkímínyə́. Nâ pə́ bâ n takíní balakuwa bá múdî bá nyákə́.
Wukwǎ ábə́ wú sə pə́ ɛ wúsi na ɛtrúkán ɛ́yə́ bá shwɛ́líní
(Mâk 9:50; Lûk 14:34-35)
13Nyí dí á baʼ bá nkínshíyə ngə wukwá wú díní á lídyá. Ndé wə̌ti wukwǎ wú bɔ́lɔ́ní wumwəm wú mɔ, yán bá tíŋgání ɛ timbí wúmwəm wú mɔ? Wukwá wû wú wɔ́ŋiyǎ pə́ yǔm ɛ́lí bwəlan. Áfánikə̌, bá su bɔ́ á ɛbúkatîn, ti baʼ bá dyaŋtí bɔ́ na makwi.
14Nyí dí ngə ɛtrúkán álí lúfú bâʼ bá nkínshíyə básə́sə̌n nji ɛ Dyǔ. Nkí ámə́ bá lúŋíní á wúkul ámǐn n tíŋganiyá ɛ sɔmɔn. 15Mɔʼ ká nfɔ́ a sə̌ yǔl ɛtrúkán a dí yɔ́ á ɛkfuʼ áshí, ndé á kəlí yɔ́ á mǐn ngə ɛ́ bəní mwíli á mɔʼ ansə́sə̌n á ndáʼ. 16Mulimlim, nyə́ pə́ nyí nwâŋ ngə ɛtrúkán á baʼ básə́sə̌n. Njí baʼ bá míní bibulú bí mbâ ábə́ nyí bwəní, bá kɛsí Dyǔ, sáŋ nyə awə̌ a dí ámǐn.
Yésuwə a lɛ́fú tɛ́ŋgɛnɛ mambéndá
17Nyí si kaní nána m pilí á nkínshíyə álí fúl mbéndá ɛyə̌ Mósisə a bəkíní na misam ámə́ balakuwa bá mudî bá Dyǔ bá lɛ́fúní nyə́. M píliyá álí fúl bɔ́, ndé m pilí álí lwínjí bɔ́. 18Á mbálɛ nǎn pɔŋ nyə́ nána kə́ŋ ta á púndá ɛyə̌ nkímínyə́ na nkínshíyə bá shúní, ká mǎ ɛyala ɛfɔ́ ɛ́yə́ ɛ́ tílání á mbéndá ɛ Dyǔ ɛ sî pəláníyá líbúʼ lí mɔ áshí, kə́ŋ kə́ŋ misam mísə́sə̌n mí lwínjan. 19Áfánikə̌, ká njá awə̌ a kfúndí mbéndá pɔ́ átítin ɛ mambéndá má Dyǔ mâ, ká ɛyə̌ bá káníní nána ɛ shiyǎ ɛ́ mbímbí, ti a lúfú baʼ bápə́pə̂ álí bwə mulimlim, mɔʼ ani á bá a ntə́kə̂n átítin ɛ baʼ básə́sə̌n ábə́ bá dí á wásé ɛ janiya lí mínyə́. Ndé ká njá awə̌ a kɔŋgɔ́ mambéndá mánán, ti a lúfú baʼ bápə́pə̂ álí bwə mulimlim, á bá mɔʼ a mbímbí átítin ɛ baʼ básə́sə̌n ábə́ bá dí á wásé ɛ janiya lí mínyə́. 20Nǎn pɔŋ nyə́ nána, kə́ŋ kə́ŋ nyai ɛyə̌ nyí bwəlíní Dyǔ ɛ túm ɛ́ Bafárisî na ɛ́ balɛ̂ bá mbéndá, ní nyə́ pə́ nyí sî kwilíyá bǔn ká wúfɔ́ á wudya wú Dyǔ.
Yésuwə a lɛ́fú tɛ́ŋgɛnɛ píʼ
21Yésuwə a kǐ á wusú álí lɛ́fú nána, Nyí wúkí nána bá pɔŋí basáŋ bá nyákə́ bá sə́ nána, ‘Ɛ si búlú mɔ̂ʼ; ká njá awə̌ a búlú mɔ̂ʼ bá lɔ́lí mɔ́ ɛ káyisi.’ 22Ndé sɔnsɔ́nǎn mi nǎn pɔŋ nyə́ nána, njí ɛ kfwíyání mǎ nyǎ n wə bá lɔ́lí wə ɛ káyisi.#5:22 Ká njá awə̌ a kfwí dungu lí kâti ɛ́ wusúwə ɛ́ wɔ́ŋí Ká njá awə̌ a kfwí ngɛ́ngɛ̂n. Njí ɛ lwí mǎ nyǎ n wə bá kanan wə̂ á ngvwa ɛ baʼ bá nə̂n álí káyísí wə̂, ká njá awə̌ á bə̌ŋ mǎ nyǎ nána ‘Ɛyə́lí ɛ́ yǔm ɛ́yín’, bá shwá wə̂ á mwǐ ámə́ n sɛ̌ ɛ́ dím á luŋgɛ́. 23Áfánikə̌, njí ɛ kǐ álí bə̌ jabeya lí wə á Dyǔ á tíbili ɛ jabeya, ti ɛ kaní nána nyî mǎ nyɔ̂ n wə nyí wɔ́ŋí kɔkɔ, 24makú jabeya lí wə lî áfâ á wusú wú tíbili ɛ jabeya. Ɛ kɔ́sɛ ɛ kə ɛ bwə musaŋgu na mǎ nyǎ n wə ani, kandíní ɛ tîm ɛ bə jabeya lí wə á Dyǔ. 25Wə́ti mɔ a sɔ́mɔ́ní wə á kúti, bwə̌ mákwásí nyí mǎ nsam mû ɛ́yə́ nyí kíyaní á kúti. Njí ɛ bwə́liyǎ nâ, á kanán wə̂ á kúti. Ti kúti pə́ ɛ́ bə wə̂ á mákɛ́ má mɔ míku mí fíndǎ, ti bá káyísí wə ti bá fílí wə a bíbuwa. 26Á mbálɛ, nǎn pɔŋ wə̂, ɛ sî nyítá á bíbuwa bî átin, kə́ŋ kə́ŋ ɛ sáwú madfúm má wə másə́sə̌n.
Yésuwə a lɛ́fú tɛ́ŋgɛnɛ ndúmán
27Nyí wúkí nána bá byábí nána, ‘Ɛ si bwə̌ ndúmán.’ 28Ndé sɔnsɔ́nǎn mi nǎn pɔŋ nyə́ nána, ká njá awə̌ a tátí mwalân ti a kaní nána a tiŋgání ɛ bwə̌ ndúman na mwalân ani, ní a mə̌ ɛ bwə ndúmán na mwalân ani á nlə́m m mɔ átin. 29Njí dǐ lí ɛ́kɛ́ ɛ mbâ lí wə lí bwə́lí wə álí bwə wúbî, fúl lɔ́, ɛ pûm lɔ́. Ɛ́ dí bwǎm nána ɛ bɔ́lɔn dǐ dî na nána bá shwá nyǔ ɛ́ wə ɛ́sə́sə̌n á mwǐ ámə́ n sɛ̌ dím. 30Njí ɛkɛ́ ɛ́ mbâ ɛ́ wə ɛ́ bwə́lí wə álí bwə wubî, shə́ yɔ́ ɛ pûm yɔ́. Ɛ́ dí bwâm nána ɛ bɔ́lɔn ɛkɛ́ ɛ́yî na nána bá shwá nyǔ ɛ́ wə ɛ́sə́sə̌n á mwǐ ámə́ n sə̌ dím.
Yésuwə a lɛ́fú tɛ́ŋgɛnɛ lipáŋi lí wúwə́
(Mát 19:9; Mâk 10:11-12; Lûk 16:18)
31Kâti ɛ Dyǔ ɛ byábí pə́ nána, ‘Ká njá awə̌ ǎ sa ɛ́ nan mwalân m mɔ á wuwə́, a lɔlí mɔ́ ɛ bə̌ kâti ɛyə̌ ɛ̌ lúfú nána wuwə́ wú mə́ ɛ mɛ.’ 32Ndé sɔnsɔ́nǎn mi nǎn pɔŋ nyə́ nána, njí mumân a naní mwalân m mɔ á wúwə́, ɛ́yə́ mwalân ani a bwə́liyaní ndúmán, ka mwalân ani a kǐ ɛ wə́ mumân ampə́pə̌, ní mumân awə̌ a naní mwalân ani, mɔ́ a bwəlí mwalân ani álí bwə̂ ndúmán. Ká njá awə̌ pə́ á wə́lí mwalân awə̌ bá náníní á wuwə́, mɔ́ pə́ a bwəlí ndúmán.
Yésuwə a lɛ́fú tɛ́ŋgɛnɛ lí mwá lí nguʼ
33Nyí wúkí nána bâ m pɔ̌ŋ básáŋ bá sə bá nyákə́ nána, Ɛ si mwá nguʼ ngə́n ngə̂n, ndé njí mɔʼ a mwílí nguʼ a lɔlí ɛ bwə̌ nsam ámə́ a mwílíní nguʼ á wusú wú Dyǔ. 34Ndé sɔnsɔ́nǎn mi nǎn pɔŋ nyə́ nána mɔʼ a si mwá nguʼ ká pɔ́. Nyí si mwá nguʼ á dǐn lí nkímínyə́ á ɛ́tútú nána minyə́ a dí wudya wú Dyǔ. 35á ɛ́tútú nána nkínshíyə n dí fǔm ábə́ Dyǔ lí shumní makwi má mɔ. Mɔʼ a si mwá nguʼ á dǐn lí nkí n Jerúsálɛmə, á ɛ́tútú nána Jerúsálɛmə ɛ dí nkí n kə̂ŋ ɛ nə̂n. 36Mɔʼ a si mwá nguʼ á dǐn lí nlú m mɔʼ á ɛ́tútú nána, a tíŋganiyá ɛ́ pəlan ká nyuŋ pɔ́ á nlú m mɔ, álí bwə yɔ́ ɛ pú tɔ álí bwə yɔ́ ɛ fín 37Ndé njí ɛ byábí nána ɛ̌ bwə yǔm, byá nána ‘Iŋ m bwə yɔ́.’ Na tɔ byá nána ‘Ǎyi, n sî bwəlá yɔ́.’ Yǔm na yǔm tɛ́ ɛ́yə́ ɛ bándíní á wə́, ní ɛ́ fí á Sátan.
Yésuwə a lɛ́fú tɛ́ŋgɛnɛ li timbi lí wubî
(Lûk 6:29-30)
38Nyí mə̌ ɛ́ wú nána bá byábí nána, ‘Wə̌ti mɔʼ a túbí dǐ lí mɔ̂ʼ, bá túb pə́ dǐ lí mɔ. Wə̌ti mɔʼ a fúlí lisuŋ lí mɔ̂ʼ, bá fúl pə́ lísuŋ lí mɔ.’ 39Ndé sɔnsɔ́nǎn mi nǎn pɔŋ nyə́ nána, wə̌ti mɔ a bwəlí wə wubî ɛ si timbí mɔ́ wubî bû. Wə̌ti mɔʼ a bəkí wə libɛ́yn á nkə mú ɛ́kɛ́ ɛ́ mbâ, lúfú mɔ́ nkə múní nána a lá pə́ wə libɛ́yn. 40Wə̌ti mɔʼ ǎ sa wə̂ ɛ sɔ́mɔn á kúti álí nuŋán wə̂ nkuʼ m mínyə́, bə pə́ mɔ́ kúti ɛ wə. 41Njí á mányáká átin mɔʼ a bwəlí wə ɛ kǐ na mɔ́ máylə pɔ́, kə̌ na mɔ́ máylə mábɛ̂. 42Wə̌ti mɔʼ a kɔndɛ́ wə yǔm, bə mɔ́ yɔ́. Njí mɔʼ ǎ sa álí bɔlɛ́ yǔm ɛ́ wə, bɔlɛ́ mɔ́ yɔ́.
Yésuwə a lɛ́fú tɛ́ŋgɛnɛ baʼ bá ɛ́kfwɛyí
43Nyí mə́ ɛ wú nána bá byábí nána, ‘Nə̌ŋ mǎ nyǎ n wə, ɛ kfwɛ̂ʼ mɔʼ awə̌ a kfwɛ̂ʼ wə.’ 44Ndé nǎn pɔŋ nyə́ sɔnsɔ́nǎn nána, nyí lúfu ɛniŋgán á baʼ ábə́ bá kfwɛ́ nyə́, nyí káni á baʼ ábə́ bá takí nyə́. 45Njí nyí bwə́lí nâni, ní nyí bá bǎn bá Sáŋ n nyə awə̌ á dí á mǐn. Ǎ lúm dúlu na mbú á baʼ bá mbâ na á baʼ bá bî mulimlim. 46Njí ɛ nəŋí wɔ̂ baʼ ábə́ bá nə́ŋí wə, ɛ́yî ɛ́ sî panáníyá wə̂ nsáwu ká nfɔ́. Nga ká baku-bá-táks bá bwə nâni? 47Njí ɛ̌ sambán wɔ̂ bǎn bá nyǎ bá wə, ní ɛ̌ bwə̌ mulimlim ngə mɔʼ ampə́pə̂ ǎ bwəní. Nga ká baʼ ábə́ bá shiyǎ baʼ bá Júda bá bwə nâni? 48Áfánikə̌, bilɛm bí nyə bí lɔlí ɛ bá bilɛm bí mbâ, mulimlim ngə mabwəlan má Sáŋ n nyə awə̌ a dí ámǐn.”
Attualmente Selezionati:
Mátyo 5: bwt
Evidenzia
Copia
Confronta
Condividi
Vuoi avere le tue evidenziazioni salvate su tutti i tuoi dispositivi?Iscriviti o accedi
