Prostor, kde se můžeš nadechnout

Den 2 z 5 • Dnešní čtení

Ztišení

Nemusíš být věřící abys praktikoval nebo věděl o myšlence Sabatu - dne odpočinku. Všichni si vychutnáváme tento pomalý víkendový den, možná spíme, dáváme si pauzu od pracovního shonu. Pokud však považujete Sabat jenom za klidnou neděli, ztrácíte to, co je na ní nejlepší, to, co vám konečně dá prostor k nadechnutí.



Vraťme se trochu do historie, vedoucí k dnešní pasáži z Exodu, kde Bůh zavádí Sabat. Izraelci byli otroky v Egyptě čtyři století a pracovali celý den, každý den. Po té, co byli osvobozeni a národ putuje pouští po čtyřicet následujících let. A zde to bylo, kde Bůh dal pokyn k zachovávání Sabatu - k užití jednoho volného dne každý týden.



Bůh říká skupině lidí, která po staletí pořád do kola pracovala a která se teď, uprostřed pouště, snaží nalézt dost jídla k nakrmení tisíců lidí, aby si dali den volna..To muselo znít absurdně! Když nebudou ten den pracovat, nebudou ten den jíst.



Bůh však měl cosi na mysli. V Exodu 31, 13 vysvětluje, že dodržování soboty bude znamením pro Izraelce, říkajícím „Já jsem Pán…“ Bůh jim řekl (i nám), Chci vám prokázat, že mě můžete věřit. Já vím, máte obavy z hladu. Ale já vám dokážu, týden co týden, že mě můžete věřit.



Možná už znáš zbytek toho příběhu. S manou a křepelkami, Bůh odpovídal na jejich strach z možného hladovění věrným dáváním jejich denního chleba, kromě dne, který chtěl zachovat pro odpočinek.



Boží příkaz k odpočinku je skutečným pozváním k důvěře v Něj. Pokud máme obavy odmítnout toto pozvání, protože bychom mohli narušit přátelství s někým druhým, můžeme věřit Bohu, že on toto přátelství ochrání. Když máme obavy z toho, že náš dům je příliš malý, naše auto příliš staré, naše oblečení je příliš obyčejné, můžeme věřit Bohu, že naše hodnota není závislá na těchto materiálních záležitostech. Důvěřovat Bohu místo toho, abychom zaťali zuby a dál překračovali svoje možnosti, je cestou ke konečnému nalezení prostoru k nadechnutí.