Jít údolím

I kdybych měl jít údolím stínu smrti, ničeho zlého se nebojím, neboť ty se mnou jsi: tvůj prut a tvá hůl mě konejší. (Žalm 23:4)

Už jsi někdy v životě procházel duchovním údolím? Možná to bylo tehdy, když na tebe najednou dopadly nečekané okolnosti a srazily tě. Možná ti v té chvíli připadalo, jako kdyby tě dokonce opustil i sám Bůh.

V Žalmu 23 David mluví o tom, jak s námi Bůh je, i když procházíme údolími života: "I kdybych měl jít údolím stínu smrti, ničeho zlého se nebojím, neboť ty se mnou jsi: tvůj prut a tvá hůl mě konejší" (v. 4).

Pro Davida pohroma a těžkosti nebylo nic, co by neznal. Byl to muž, který věděl, co znamená trpět. Věděl, co znamená čelit těžkostem. Paranoidní král Saul ho honil jako divokou zvěř, dokonce i potom, kdy Davida prorok Samuel pomazal jako dalšího izraelského krále.

Když nám David poskytuje tento i další žalmy, které psal pod vedením Ducha svatého, upřímně mluví o svých nedostatcích, slabostech a otázkách, které řešil. Žalm 23 vychází ze školy těžkých ran, vychází od člověka, který věděl, co znamená potřebovat Boží pomoc.

My můžeme říct: “Údolí? Pane, údolí fakt nemám rád. Radši pobývám na horách, víš? Líbí se mi, když všechno zalévá slunce a ptáci zpívají. Líbí se mi příjemná období. Nestojím o napětí a třenice. Nestojím o utrpení.”

Přesto Bůh říká: "Vidíš ten horský vrcholek tamhle v dálce? Cesta k němu vede přes údolí. Teď se mnou tím údolím pojď.”

Všichni v životě procházíme svými údolími, všichni prožíváme těžké chvíle. Ať už to údolí znamená cokoli, nezapomínej, že nejsi sám. To je velký Boží slib věřícímu.

Copyright © 2017 by Harvest Ministries. All rights reserved.