Náš denní chléb - patnáctidenní ediceUkázka

Poklona



Starověcí Řekové a Římané odmítali klanět se jako součást jejich uctívání. Tvrdili, že klanění se je nedůstojné pro svobodného člověka, nepřístojné pro řeckou kulturu. Takové jednání prý odpovídalo pouze barbarům. Učenci Plutarch a Theophrastus považovali klanění se jako vyjádření pověry. Aristoteles to nazval jako formu barbarského chování. S tímto tvrzením se však nikdy neztotožňovali Boží lidé.



V žalmu 95:6 žalmista vysvětluje, že klanění se je vyjádřením hluboké úcty k Bohu. V tomto verši užil tři různé židovské výrazy, aby vyjádřil, jaký postoj a přístup by měl věřící mít.



Nejdříve použil sloveso "klaňme se." To znamená padnout k zemi jakožto vyjádření úcty k Pánu. Je užito ve spojení s věrností k Němu. Druhé sloveso je "padněme". To znamená klesnout na naše kolena a vzdát respekt a úctu našemu Pánu. Žalmista následně užil sloveso "klekněme", což znamená být na kolenou a uctívat Boha.



Podle toho, co píše žalmista, znamená klečení v Boží přítomnosti úctu, nikoli formu barbarského chování. Důležitá není naše fyzická pozice, ale pokorný postoj našeho srdce. - Marvin Williams



Všemocný, nesrovnatelný, nádherný Bože,

jenž žiješ věčně,

Klekám před Tebou a chválím Tě,

V úctě, se kterou chci s Tebou žít. - Sper



V uctívání je daleko důležitější náš postoj než naše pozice.