Den 3: Znamení a zázraky

Kdybych měla jedním slovem vyjádřit, jak se cítím, to slovo by bylo „požehnaná”.

Od té doby, co mi anděl oznámil, že jsem našla milost, abych porodila Božího Syna, jsem přetékala radostí, že můžu sloužit Pánu v Jeho plánu záchrany. Stále si pamatuju tu píseň, která mi vytryskla ze rtů, když jsem potkala svou sestřenici Alžbětu:

„…Má duše velebí Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, neboť si všiml ponížení své služebnice. Hle, od nynějška všechna pokolení budou vyprávět o mé blaženosti, neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté.” (Lukáš 1:46-49, B21)

I když to nebylo jednoduché, čas s Ježíšem a možnost Ho vidět vyrůstat, byla pro mě vždy velice vzácná! Samozřejmě tu byly jisté zvláštnosti už od doby, kdy byl ještě malý kluk… jako tenkrát, když zůstal celý den v Chrámu v Jeruzalémě a mluvil s učiteli Zákona. Učitelé se divili Jeho moudrosti, kterou měl už v tak mladém věku!

Ale to, co se mě vždy nejvíce dotýkalo, bylo Jeho srdce. On jako Mesiáš, dlouho očekávaný Spasitel, se vždy zaměřoval na to, aby mohl požehnat tolika lidem, kolik to jen bylo možné. Viděla jsem Ho uzdravovat, utěšovat, osvobozovat a žehnat tisícům lidí. A stejně tak dělal úžasné zázraky, jako tehdy, když proměnil vodu ve víno na svatbě v Káni.

Jakou jedinečnou událostí byla ta svatba! Ježíš ještě oficiálně nezačal Svou službu, ale když jsem Mu řekla, že jim došlo víno, pomohl této drahé rodině tím, že udělal zázrak, který ovlivnil mnohé.

Je pravda, že teď už je starší, a už mě nepotřebuje tak, jako když byl ještě malý. Ale i tak mi vždy dává najevo, jak moc mě má rád, a já se cítím požehnaná pokaždé, když Mu můžu nějak posloužit.

Jmenuji se Marie a jsem vyvolená Bohem.

Jste Vyvolený/á být Zázrakem!

Christian Misch