Den 1: Znám tě jménem

Jak se jmenujete? Můžeme očekávat, že to bude jedna z prvních otázek, které nám lidé položí. Ale pro mě to byla vždy poněkud složitá otázka.

Všichni mě znali jako Lili, ale moje pravé jméno je Marie. Ano, Marie z Magdaly, z malého města na pobřeží Genezaretského jezera.

Pravdou je, že je v mém životě více věcí, ze kterých jsem zmatená. Mám mlhavé vzpomínky na mnoho okamžiků, kdy jsem cítila, že nemám nad svým životem vůbec žádnou kontrolu. Ovládalo mě něco temného, já to neviděla, ale lidi kolem mě to děsilo.

Roky jsem proti té temnotě bojovala, ale už jsem nemohla dál. Ztratila jsem veškerou naději a prostě už jsem chtěla s tou bolestí jednou provždy skončit.

A právě tehdy jsem Ho poprvé potkala. Ježíš přišel, aby se se mnou setkal. Nebylo na Něm nic neobvyklého, ale byla jsem zmatená a rozhodla jsem se před Ním utéct. Když jsem odcházela, zaslechla jsem, jak na mě volá: "Marie z Magdaly." Jak to, že zná moje jméno? To, co se stalo potom, nedokážu vysvětlit: Promluvil ke mně skrze Písmo! Řekl mi:

“Teď ale toto praví Hospodin, ten, kdo tě stvořil, Jákobe, ten, kdo tě, Izraeli, zformoval: Neboj se, já jsem tě vykoupil a povolal tě jménem tvým – patříš mi!” (Izaiáš 43:1, B21)

Přesně tuhle pasáž mi říkával můj otec, když jsem byla ještě dítě, ale když mi ji řekl Ježíš, ta slova ožila, jako kdyby ke mně mluvil sám Bůh. Když mě držel ve Svém náručí, cítila jsem, jak temnota z mého života doslova prchá. Byla jsem v bezpečí.

Vím, že jsem Boží dítě a že On mě zná jménem.

Jmenuji se Marie z Magdaly a Ježíš si mě vyvolil.

Jste Vyvolený/á být Zázrakem!

Christian Misch (autor tohoto zamyšlení)