Ester: Pro chvíli, jako je tatoUkázka

Trpělivé očekávání na Hospodina

SOAP: Přísloví 25:6–7

V celém Písmu je nám připomínáno, abychom si chránily srdce před pýchou. Bůh nás i dnes varuje, že ti, kdo se povyšují, budou poníženi. Tyto verše z Přísloví tuto pravdu potvrzují a nabádají nás, abychom byly pokorné ve svých činech a postojích. Místo abychom se snažily o uznání nebo poctu pro sebe, jsme povzbuzovány, abychom trpělivě čekaly, až nás Bůh ve svém dokonalém načasování povýší.

Této zásadě učil Ježíš také ve 14. kapitole Lukášova evangelia, kde vyučuje podobenství o obsazení toho nejméně významného místa na hostině. Je mnohem lepší tiše sloužit tam, kde jsme, než hledat potlesk nebo společenské postavení. Skutečné uznání nepochází ze sebeprosazování, ale ze života, který odráží pokoru a věrnost. Když důvěřujeme Bohu, že nás povýší ve svůj čas, nacházíme hlubší pocit radosti a pokoje, protože víme, že naše hodnota není založena na uznání od světa, ale na Boží lásce k nám.

Esteřin příběh je toho krásným příkladem. Neusilovala o vlivné postavení, ani se nesnažila o uznání. Bůh ji však ve svém svrchovaném plánu umístil přesně tam, kde měla být, a využil její pokoru a poslušnost k záchraně svého lidu. Stejně jako Ester jsme i my povolané důvěřovat Božímu načasování a ctít ho tam, kde nás umístil.

Milá sestro, pokud se cítíš přehlížená nebo toužíš po uznání, pamatuj, že Bůh tě vidí. Má radost z tvé tiché věrnosti. Důvěřuj Mu, že tě povýší, až přijde ten správný čas, a mezitím služ se srdcem plným pokory a s vědomím, že On stále pracuje.

Modlitba

Drahý Ježíši, chraň mé srdce před pýchou. Pomoz mi najít radost a spokojenost na místě, kde mě právě teď máš. Pokud je Tvou vůlí mě povýšit, důvěřuji Tvému načasování. Ale do té doby ať Ti můj život přináší slávu právě tam, kde jsem. Amen.